Kočka na kolejích
Na malém nádraží v polích čekají Véna a Évi na noční vlak. Évi je servírka, Véna stěhovák. Jejich vztah trvá už sedm let a téměř vše si už řekli. Nudu čekání jim zpestří příhoda, v níž dva vesničtí kluci honí mladíka, který chodí jednomu z nich za sestrou. Nedorozumění kolem toho i jejich vzájemná honička jsou jediným vnějším elementem, který zasáhne do dlouhého dialogu hlavních hrdinů, v němž se dovíme, že Évi by se ráda vdávala a měla děti. Véna nechce o ženění ani slyšet. Toto časté a obehrané téma mezi nimi však přerůstá do hlubší a niternější sondy, odkrývající jejich nejvlastnější přístup k životu, lidským vztahům, potřebě lásky. V inscenaci divadelní hry Josefa Topola je dokonale a básnickými prostředky postižena složitost a věčná proměnlivost vztahu dvou lidí. Vztahu, který na jedné straně samoty zbavuje, ale na druhé ji může ještě posílit, neboť přináší vedle závrati štěstí i chvíle pochybností a smutku.