Jan Werich a Jiří Sovák v brilantní komediální miniatuře o jedné libře (1963). Dále hrají: S. Zázvorková, V. Brodský a J. Werichová. Scénář podle O’Caseyho: J. Werich, V. Svitáček a J. Roháč. Kamera R. Stahl. Režie V. Svitáček, od jehož narození právě uplynulo 100 let, a J. Roháč
00:00:02 Pimblická poštovní pobočka. Spojuji.
00:01:51 Prosím vás, slečno, vyplácejí se tady vklady...
00:02:01 ...vyplácejí se tady vklady na poštovní spořitelní knížku?
00:02:10 Prosím vás, slečno vyplácejí se tady vklady na knížku?
00:02:16 Ano.
00:02:17 Vidíš, říkal jsem, že je tady pošta a že tu vyplácejí na knížku.
00:02:24 -A můžeme vyplout.
-Kam?
00:02:27 Sakra, chlape, dej se dohromady! Vzpomeň si na náš cíl!
00:02:33 Přece nenecháš kamaráda na holičkách.
00:02:37 -Co chceme? Co?
-Já nic nechci.
00:02:42 Snaž se vzpomenout, co jsme si říkali.
00:02:46 -Vybrat jednu libru z knížky!
-Aha! Vybrat jednu libru.
00:02:52 Jednu libru z jedné knížky.
00:02:55 A ne abys ze mě udělal blbce, až budeme úřadovat.
00:03:01 -Dostaneš takový formulář...
-Ne. Já nechci formulář!
00:03:07 Bez formuláře nedostaneš tu libru, jasný?
00:03:11 -Jasný.
-Tak to chodí, když se spoří.
00:03:15 Vyplníš formulář a dáš ho té slečně. Jasný?
00:03:24 -A já chci panáka! Jasný?
-Nemáš na panáka!
00:03:29 Panák nebude, dokud nebude libra. Jasný?
00:03:34 Ó!
00:03:42 Počkej, chovej se důstojně, teď začne úřední jednání.
00:03:48 Tak Samíčku, nezlob! Buď fešák.
00:03:53 Dobrý den.
00:03:54 Slečno, prosím vás, on si chce vybrat jednu libru z knížky.
00:04:01 -Viď, že si chceš vybrat libru?
-Já chci panáka.
00:04:06 On jen žertuje. Dejte nám formulář, on ho podepíše.
00:04:12 Co byste si přál, pane?
00:04:20 -Co bych si přál, co?
-Přece znáš náš cíl!
00:04:24 Dobrý den. Dovolíte, prosím?
00:04:28 Kdybych poslala dopis tak, aby ho vybrali ze schránky v 19.59,
00:04:35 došel by do Tararingapatamu v pátek před 12.54, prosím?
00:04:42 -Které vybírání schránek myslíte?
-Říkám přece 19.59, že?
00:04:49 Dejte nám ten formulář. My tu byli první.
00:04:53 Když se zešeří, světýlka blikají a lásce uvěří a ničím se netají.
00:05:02 -A potom potají potmě se svlékají.
-Sakra, přestaň!
00:05:08 Neboj, já to sprosté jen zašeptám. A čípak jsou to zádíčka?
00:05:15 A čípak je ta tralala? Tys myslel, že řeknu prdelka, viď?
00:05:22 Pardon.
00:05:24 Prosím, jak se jmenuje to místo?
00:05:28 -Tararingapatam.
-Myslím kraj nebo okres.
00:05:34 -Tarararingapatam.
-Nechte si ty své vtipy!
00:05:38 Tararingapatam se nalézá v nejjižnější části Burmy.
00:05:44 -Dejte nám ten formulář!
-Moment, prosím.
00:05:49 Tarararingapatam. Já chci libru ze své knížky.
00:05:54 Tarara...
00:05:58 Tak dovím se, jestli dopis, který tu vyberou v 19.59,
00:06:04 bude v Tararingapatamu v pátek před 12.45?
00:06:08 Tararinga...
00:06:11 Paní, obávám se, že vám to nemohu říci.
00:06:17 Vy jste jak štěnice. Slečna to prostě neví.
00:06:22 Ten formulář, prosím.
00:06:24 Hleďte si laskavě svého! Můžete mi to zjistit, prosím?
00:06:30 No dovolte! Tato část úřadu slouží celé veřejnosti!
00:06:36 Ona chce vyvolat incident? Nebo co vlastně chce?
00:06:41 Já mám docela běžný dotaz k veřejné instituci.
00:06:46 -Jak že se to místo jmenuje?
-Tararingapatam.
00:06:51 Lituji, není v seznamu.
00:06:54 To bude autobusová zastávka někde v džungli.
00:06:59 -Musí tam být!
-Lituji.
00:07:06 A co vy byste si přál?
00:07:08 Ona chce vyvolat incident. Nebo co ona vlastně chce?
00:07:14 Ale Same, ta mladá dáma se tě ptá, jestli si nechceš vybrat tu libru.
00:07:22 A proč si ta mladá dáma chce vybrat tu moji libru?
00:07:29 Prosím vás, ten formulář, já ho donutím, aby to podepsal.
00:07:35 Vaši knížku, prosím.
00:07:38 To je čára života! Ta bude dlouho živa.
00:07:42 Ale slečna potřebuje tvoji knížku.
00:07:46 -Copak to?
-Spořitelní knížku. Dej jí ji.
00:07:51 Knížku, aha! Tam...
00:07:56 -Který z vás je pan Adams?
-Tady ten hezčí.
00:08:00 Legrační jméno. Jako když okřikuješ Adama. Adam...sss!
00:08:06 -Ona nevěděla, že jsem Adams.
-Teď to tam čte.
00:08:11 A ví teď, že jsem Adams? Ona myslela, že jsem Evans.
00:08:18 Slečno, já jsem Adams. Já vám to dokážu.
00:08:22 Všecko je na mně Adams. Můžu stát před ní jako Adams.
00:08:28 Ale slečny nemají v kanceláři rády Adamse.
00:08:35 To je pěkně vedená poštovní pobočka!
00:08:39 Nikdo tu nezná ani nejběžnější poštovní předpisy.
00:08:56 Vkladatelův podpis se musí shodovat s podpisem v knížce.
00:09:04 Stane se.
00:09:06 Dáme se do toho. Udělej si místo, tak.
00:09:13 Co je to? Čí je to klobouk?
00:09:16 To je toho, jak tam seděl pod tím kloboukem u okna.
00:09:22 Jak jsem se vsadil, že má pod tím kloboukem pleš.
00:09:28 -A on nám ji nechtěl ukázat.
-Tak jsem na něj vzal židli.
00:09:34 -Jak to s ním dopadlo?
-S kým?
00:09:38 S tím s tou pleší. Kde je pochován?
00:09:42 Ještě není, ještě zápasí. Ten klobouk ještě není tvůj.
00:09:48 -Ještě je jeho.
-Já mám pořád takový cizí pocit.
00:09:53 -Protože máš cizí klobouk.
-Já měl přece svůj?
00:09:58 Ty pořád máš svůj klobouk. Tady.
00:10:02 Aha! Proto já myslel, že ho mám. Protože ho pořád vidím.
00:10:09 -Tak si ho vezmi.
-Ne, takhle ho mám pořád na očích.
00:10:19 Nasaď si ho. Vezmi si ten klobouk.
00:10:23 -Ten ti sluší!
-A zkus si ho ty.
00:10:28 -Ne, ukaž, jak mně sluší ten tvůj.
-Také jsi fešák.
00:10:34 -Necháme to takhle.
-Necháme.
00:10:37 -A teď se soustřeď a podepiš to.
-To je...?
00:10:44 No kvůli té libře!
00:10:46 Aha! Tak jí to dej, ať mi dá tu libru.
00:10:51 Neblázni Same, jen se podepiš.
00:10:54 Prosím vás, udělejte tu místo.
00:10:57 Kamarád se musí podepsat. Vybírá si totiž jednu libru.
00:11:03 Tak, Samíčku, začni. Klidně, máš dost času.
00:11:08 Nedej se vyprovokovat. Hezky pomalinku.
00:11:12 Oni myslí, že jsme opilí. Tak jim to ukaž.
00:11:17 Ty nepíšeš, ty přímo pitváš!
00:11:20 Same, nemůžeš chvilku držet balanc? Podívej na ten formulář!
00:11:27 Hrozné! A právě když píši dopis do Tararingapatamu.
00:11:33 Nemůžete nějak zakročit?
00:11:36 -Paní, vždyť on je v pořádku.
-Nic není v pořádku!
00:11:43 Uvědomujete si, že jste na poštovním úřadě, pane?
00:11:48 A co mám dělat? Mám si snad zout botičky?
00:11:53 Klid, Same. To po tobě nikdo nemůže chtít.
00:11:58 Tady se hezky opři a vydrž. Já ti přinesu nový formulář.
00:12:06 Slečinko, prosím vás, dejte mi ten formulář.
00:12:13 Haló! A je to opravdu vaše upřímné toužebné a soukromé přání,...
00:12:20 ...abych si zul botičky?
00:12:25 Já vám koupím panáka.
00:12:28 Slečno, prosím vás.
00:12:32 Paní, vy neslyšíte, že s vámi hovořím?
00:12:36 Jestli si opravdu přejete, abych si zul botičky,
00:12:42 tak kvůli vám já si zuji všechny botičky, co mám.
00:12:48 -Já napsala botičky!
-Tak to škrtněte.
00:12:52 -Laskavě už přestaňte!
-Přestanu, ale musíte pryč.
00:12:58 Seberte si své propriety a jděte.
00:13:01 Já si totiž vybírám jednu libru, co tu mám na knížce.
00:13:07 Já potřebuji k svému obchodnímu jednání místo.
00:13:12 Jděte pryč, varuji vás! To místo je obsazeno.
00:13:17 Same, nech paničku! Už to bude.
00:13:21 Slyšela jste? Paní, odvalte se!
00:13:24 Jakým právem si dovolujete říci mně, abych se odvalila?
00:13:30 Jsme na úřadě! A já si zde vyřizuji důležitou věc!
00:13:36 A vy, tam dole, vy si vybíráte libru?
00:13:40 Nevybíráte, viďte? Tak já zavolám policii.
00:13:45 -Slečno, ten formulář!
-Už jsem vám jeden dala.
00:13:53 A nejdu pro policii.
00:13:57 Ale, ale! Ale sáně malovaný, má zlatá!
00:14:02 Teď jsem si tě pěkně ohodnotil. A mám tě na dlani jasnou jak...
00:14:13 Tak dostanu ten formulář, nebo ne?
00:14:19 Ale to je poslední, který vám dávám.
00:14:25 No, no! Jste tu vy kvůli mně, nebo já kvůli vám?
00:14:31 Takoví jako já vás platíme.
00:14:34 Jste tu pro blaho občanů a ne, abyste se tu na mě vytahovala.
00:14:40 Prosím, nechte si své poznámky a chovejte se slušně.
00:14:46 To by mě zajímalo, co by se asi stalo,
00:14:50 kdybych si teď třeba jen trošinku stěžoval na jistém místě.
00:14:59 Same! Kam zmizel?
00:15:02 Kam zmizel? Vždyť tu před chvilkou byl!
00:15:08 Sakra, to jste na něj nemohla dát pozor?
00:15:13 Vždyť jste musela vědět, že má o kapku víc!
00:15:18 Kde já ho budu teď shánět? Same!
00:15:25 To je mi pěkný párek opilých obejdů, ničemů a flákačů.
00:15:31 To bych ráda věděla,
00:15:33 co má na práci naše slavná policie, že tohleto dovolí.
00:15:42 Slečno, řekněte té neforemné paní,
00:15:46 ať se přestane starat o úřední jednání občanů,
00:15:51 do kterých jí nic není.
00:15:54 Pojď, Samíčku, hezky v klidu se do toho dej.
00:15:59 Rozhýbej tu svou pacinku. Napiš Samuel.
00:16:05 Spíš tady.
00:16:08 Počkej. Já pořád na to myslím.
00:16:12 -Copak?
-Kdo má ten můj?
00:16:16 -Kdo má co tvůj?
-Ten můj klobouk. -Aha.
00:16:21 -Ty máš jeho. Toho plešatého.
-A ty máš můj!
00:16:26 -Já mám tvůj.
-Tak je to v pořádku.
00:16:30 Není to v pořádku, když ty máš jeho a já mám tvůj.
00:16:35 Ten můj někdo musí mít. Jestli jsem měl klobouk?
00:16:40 Ty jsi měl krásný klobouk. Slaměný, prokousnutý.
00:16:46 Ovšem! Ten pes, jak ty jsi ho nakopl.
00:16:50 -Šel po tobě.
-A potom ho aportoval.
00:16:56 -Ale kam jsme ho odvedli?
-Jaký byl? -Šedivý.
00:17:01 -Ten pes, to vím. Byl starý.
-Byl chlupatý.
00:17:07 -Ne. Ten klobouk, jaký byl?
-Slaměný, prokousnutý.
00:17:17 Já vím, kde ho mám. Ta paní ho má na hlavě.
00:17:22 -Co mám dělat?
-Zkus si ho. -Aby to nevěděla.
00:17:32 Pardon. To není můj klobouk. Já ho neměl nadívaný.
00:17:39 Tak a hezky píšeme. Napiš Samuel...
00:17:43 -Nemůžu. Já se nemůžu ohnout.
-Proč?
00:17:48 Vždycky když jsem zklamaný, tak se nemůžu ohnout.
00:17:53 Hochu, tohle já znám. Já ti přinesu židli.
00:17:58 Slečno, prosím vás, rychle židli! Nebo něco, rychle!
00:18:05 Co se stalo?
00:18:06 On je strašně zklamaný. On by se nám nepodepsal.
00:18:12 Tak, Samíčku, hezky si hačni.
00:18:17 A jéje! Ty nedokoukneš, viď?
00:18:21 -Ale dokouknu.
-Dokoukneš?
00:18:26 -To víš, že dokouknu.
-Aha, takhle!
00:18:30 -Hele, namoč mi tam, jo?
-Ano.
00:18:37 -Tak sem sis vlezl, ty lišáku?
-Tady je to útulnější.
00:18:43 A hlavně ti tady nebude nikdo koukat do ruky.
00:18:48 Jé, Same, ty máš pleš!
00:18:51 Vlastně ne. Ty nemáš úplnou pleš. Ty tu máš takové malinké vlásky.
00:18:58 -Mám? -No jo.
-Vyprávěj mi o nich.
00:19:02 Jsou takové jako chmýříčko, co mají kachňátka na záštipcích.
00:19:09 -Jako ptáčátka?
-Heboučké je to.
00:19:13 Lidé mají kolikrát na svém těle místa, která nikdy nemůžou vidět.
00:19:21 Ono je to někdy dobře, víš? Piš.
00:19:27 -Já asi nebudu moci psát.
-Proč?
00:19:31 -Na mne jde klaustrofobie.
-Proboha! Co je to?
00:19:36 To je, když jsi třeba v jeskyni a najednou začneš křičet:
00:19:43 Honem, lidé, všichni sem ke mně! Jsem tady sám.
00:19:48 To je strašná představa. Pojď odsud.
00:19:52 Půjdeme mezi lidi.
00:19:57 My řekneme mezi lidi, ale tady je ona!
00:20:01 Nechcete štafle? Že byste psal i po stropě.
00:20:06 A nechcete vy na chvilku jít do Tararingapatamu?
00:20:11 Nemůžete nás nechat?
00:20:14 Když se to kamarádovi tak hezky daří.
00:20:18 Slečno, vidíte? Zas do něj rýpala.
00:20:22 Ta paní do ničeho nezasahovala.
00:20:25 Ovšem! Kdybyste tady pořád nespala a nechrněla,
00:20:30 musela byste vidět, že tady chybí osobnost, prostě autorita.
00:20:37 Teď jsem jim to řekl!
00:20:41 Pimblická poštovní pobočka. Pošlete mi sem někoho z chlapců.
00:20:47 Prosím, ihned.
00:20:49 A vy si také nechte své uštěpačné poznámky.
00:20:54 Ještě slovo od vás nebo od něj, a zavolám policii!
00:21:00 -Ona řekla policii?
-Ano.
00:21:02 Vidíš? To máš z toho, že věříme lidem.
00:21:07 Policii bude volat. Ona! Na mne.
00:21:10 No řekni, platí na mě policie?
00:21:14 Ne, nikdy! Kdo zná Sama, tak to ví.
00:21:18 Policii! Mraky policajtů, hejna policajtů!
00:21:23 -Řekni, platí to na mne?
-Nesmysl!
00:21:27 To přejdi důstojným mlčením. Piš.
00:21:32 -O tom ani muk, co my dva víme!
-No právě! Podepiš to.
00:21:38 Přece nevyžvaníme, co my dva víme! Policii!
00:21:45 Přejdi to mlčením a dej tam ten podpis.
00:21:49 Pamatuješ, jak šli poldové na mě? Napravo ode mne i nalevo.
00:21:56 A než řekli Tararingapatam, tak nevěděli, kdo je zmlátil.
00:22:03 To bylo!
00:22:04 A zbyly po nich jen ty stříbrné knoflíky.
00:22:09 -Co tady mají jako pro štěstíčko.
-Talisman.
00:22:21 Řeknu ti, že mně ti jich bylo kolikrát až líto.
00:22:26 Kolikrát my jsme holýma rukama rozsekali celé policejní útvary!
00:22:33 Na cimprcampr.
00:22:35 A pak jsme s nimi sypali cesty a silnice vedoucí do šatlav.
00:22:41 -Říkáte na cimprcampr?
-Ano, na cimprcampr.
00:22:46 A na cimprové a camprové.
00:22:52 To víš, že tě mám prokouknutou, má zlatá broskvičko malá.
00:22:58 Tak si tu vyřiďte, co máte k vyřízení a jděte po svých.
00:23:13 Asi jdou po tom klobouku. Klid. My začínat nebudeme.
00:23:19 -My necháme jemu první ránu.
-Správně.
00:23:23 My musíme být právnicky krytí.
00:23:27 Ale pro jistotu.
00:23:37 Je úplně vedle. Neví, kdo jsme kdo!
00:23:42 Napiš Adams, ten bude koukat.
00:23:45 Já nemůžu psát Adams.
00:23:48 Mám cizí klobouk, nevím, jak se jmenuji.
00:23:52 A jo! Tak napiš Samuel.
00:23:57 -Samuel. Počkej, Samuel...
-No "es", "es", "es"...
00:24:04 -Es ta ta, es ta ta...
-Počkej, neblázni, napiš "S".
00:24:13 Samuel. Ne malé, velké "S"!
00:24:23 Ale počkej! Napiš velké "S", ale malé!
00:24:32 Tady je malé a tady velké.
00:24:35 Ty jsi napsal malé "s" velké. A já chci velké "S", ale malé.
00:24:41 Velké "S", ale malé?
00:24:44 -Ty jsi úplně...
-Co?
00:24:46 Blbý nejsi, ale jsi dnes hrozně rozptýlený.
00:24:51 -Tak napiš začáteční.
-Začáteční! Tak to máš říct.
00:24:57 -A ne velké malé.
-Začáteční velké "S". -Ale malé.
00:25:03 To se dá objednat. Tady ho máš.
00:25:11 -Krásné.
-To je "S", co?
00:25:15 Hezké "S". Ty máš hezké konce.
00:25:19 -Samuel. Pak přijde "l".
-Ne, "amuel"!
00:25:23 -Já si dám na konec "l", aby mi neujela ruka. -Aha.
00:25:29 -A teď tam dáme "amu"
-Tohle tam máš navíc.
00:25:35 A teď Adams. Veliké "A".
00:25:40 -Ták...
-Výborně! A teď napiš "dams".
00:25:50 Mě už to nebaví.
00:25:52 Teď toho necháme? Teď, když ses tak hezky rozepsal?
00:25:58 To už je maličkost. Napiš "dams", "dams".
00:26:02 -A "dams"?
-Ty ale umíš být někdy palice!
00:26:08 -Panečku! Teď ti to šlo krásně.
-Počkej!
00:26:13 Jdi ty, puntičkáři.
00:26:15 Trochu ji má, ale jinak je úplně v pořádku.
00:26:20 Pojď, dáme to té slečně. Ta bude koukat!
00:26:24 Chudáček, aby šel na dovolenou po té námaze, že?
00:26:31 Slečno, tady je podepsaný formulářík.
00:26:42 Lituji, ale na základě tohoto podpisu vám peníze vydat nemohu.
00:26:49 Přece jste viděla, jak se podepsal!
00:26:53 Račte srovnat. Adams - Adams.
00:26:56 To není tentýž Adams. Nevím, jestli ten pán vůbec je Adams.
00:27:03 Víš co říká? Že prý nejsi Adams! A kdo by to měl být?
00:27:08 Když tohle není Adams, tak nevím. Podívejte, ten profil!
00:27:15 -To je typický Adams!
-Všude.
00:27:18 -Je snad málo známý ve svém okrese?
-Proč nešel tam? Měl by to blíž.
00:27:25 Co je vám po tom?
00:27:27 A řeknou, že jsem milionář, že si chodím vybírat.
00:27:33 Chtěli jsme tichou poštu, aby se mohl soustředit.
00:27:38 Lituji, ale tomu pánovi ty peníze vydat nemohu.
00:27:47 -Ale co budeme dělat?
-Přijďte si zítra.
00:27:53 Nebo radši pozítří.
00:27:57 -Ale on ty peníze potřebuje teď!
-Já mu je nemohu vydat.
00:28:06 -Říká, že nemůže.
-Ale já je potřebuji!
00:28:14 Jednu libru. Jen jednu, ne mnoho.
00:28:18 Slyšíte, co říká vkladatel? Chce jednu libru.
00:28:24 Já ji nutně potřebuji, jinak nám nikde nenalijí.
00:28:29 Ano. Vždyť jsme vyřídili všechny formality.
00:28:34 -Máme na to právo.
-Na panáka. -Dva.
00:28:39 Podívejte, slečna vám už řekla, že vám tu libru nemůže vyplatit.
00:28:48 Tak jděte hezky domů jako slušní lidé a pusťte to z hlavy.
00:28:55 Co z nás dělá blbce? To už nám říkala.
00:29:00 Ale on má právo na své peníze, pane inspektore.
00:29:05 Já je nutně potřebuji.
00:29:08 Jelikož však nevyhověl nutným procedurám,
00:29:13 nemá nárok na vybrání libry.
00:29:16 Jak to? Jediná procedura byl jeho podpis!
00:29:22 -Všichni viděli, jak se podepsal.
-A jakou mi to dalo práci!
00:29:29 Nebo se bojíte? To nikdo nedosvědčíte, že se podepsal?
00:29:40 Paní, to už se bojíte dosvědčit i to, že se podepsal?
00:29:46 To je s vámi tedy špatné. Promiňte.
00:29:50 Jděte domů.
00:29:52 Vidíte, že váš kamarád není v tomto stavu schopen, aby za sebe ručil.
00:30:00 -Já na tom nejsem o moc líp.
-No právě!
00:30:04 Já slavnostně prohlašuji, že jsem si ty peníze ušetřil...
00:30:10 ...s největším odříkáním, z děsně důležitých důvodů.
00:30:16 -Ano. Z rodinných.
-Na panáka.
00:30:20 Podívejte se, seberte se a koukejte zmizet!
00:30:25 Nebo já se rozzlobím!
00:30:27 Jedná se tu s vámi se vší shovívavostí.
00:30:31 Běžte domů a vyspěte se. Nebo se rozčílím!
00:30:37 To bychom neradi.
00:30:40 V tom případě nám vraťte tu knížku!
00:30:44 Pán by ji mohl ztratit. Pošlu mu ji poštou.
00:30:48 To nemůžete! To ne! To by ji dostala do ruky moje paní!
00:30:55 -A já to potřebuji teď.
-Velmi nutně.
00:31:00 Na panáka.
00:31:02 Prosím vás, jděte a vyspěte se na to.
00:31:06 Vyspíte se, umyjete a oholíte a budete zase rozumní lidé.
00:31:12 Přijďte si tu svou libru vybrat rozumným způsobem.
00:31:18 A to nedostaneme ani za to naše marné snažení žádné odškodnění?
00:31:25 -Tohleto jen tak neprojde.
-Jděte domů.
00:31:35 -Ale za tohle bude někdo pykat!
-Jo. To se může stát.
00:31:41 Třeba hned. Jestli se ihned neseberete a nepůjdete domů.
00:31:49 Prosím!
00:31:52 -Co chce?
-Třeba nás tu chce přímo zatýkat?
00:32:00 Já platím celé daně. Chci, aby mě zatkl celý policajt.
00:32:06 Já s touhle půlkou nejdu. Ať pošlou pro tu druhou.
00:32:11 -Máte poslat pro druhou.
-Já bych prosil, ven!
00:32:16 Ale já tu libru potřebuji!
00:32:26 Prosila bych doporučeně.
00:32:49 Já jsem tak ráda, že jste odtud dostal ty dva.
00:32:55 Vy se mi...
00:32:57 Vy se mi moc líbíte.
00:33:05 Jste jako kapka rosy. Jako jahůdka.
00:33:09 -Jako z růže květ.
-Vážně? -Vážně.
00:33:13 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ.
00:33:21 -Já myslela, že někdo jde.
-Já také.
00:33:29 Ale vy se mi dnes opravdu moc líbíte.
00:33:33 Jak už jsem říkal, jste jako kapka rosy.
00:33:38 Jako jahůdka. Jako z růže květ.
00:33:43 -Vážně?
-Vážně.
00:33:45 BOUCHNUTÍ DVEŘÍ.
00:33:48 Běž a řekni svoje ultimatum.
00:33:54 Já vám přišel říct, že vás dva mám prokouknuté.
00:33:59 A co se týče ministra pošt, toho mám prokouknutého také.
00:34:06 Počkej, nebrebtej!
00:34:08 Pan Adams, vkladatel, se rozhodl, že podá stížnost ministrovi pošt.
00:34:15 Co do jednání ledabylého a bez zájmu, jisté veřejné pracovnice.
00:34:25 Která mi odmítla vydat libru, když jsem si ji uspořil.
00:34:31 Z knížky.
00:34:33 A já ji důrazně potřebuji, jednou provždy.
00:34:38 Ano. A teď aspoň víte, že jsme vás varovali. A nemůžete nám to zapřít.
00:34:46 Za tohle bude někdo sedět.
00:34:50 Vy dva, jestli ihned nezmizíte, i s tou uspořenou librou,
00:34:56 tak tu budete sedět přes noc.
00:34:59 Říkám vám naposledy, palte!
00:35:07 To jsou ale poslední peníze, co od nás vláda dostala!
00:35:14 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Dva opilci si chtějí na poště vyzvednout libru, aby měli za co pít. Po mnoha nepříjemnostech jim úřednice libru nevydá a dokonce na ně pošle místního policistu.
* 6. 2. 1905
† 31. 10. 1980
* 17. 2. 1921
† 23. 8. 2002
