Evžen Oněgin

Když Petr Iljič Čajkovskij hledal námět pro svou čtvrtou operu, dostal se mu do rukou veršovaný román Alexandra Sergejeviče Puškina, který byl v ruské společnosti v polovině 19. století velmi populární. Přestože příběh nenaplněné lásky mezi zasněnou mladičkou Taťánou a velkoměstským dandym Oněginem byl svojí komorností na první pohled pro operu nevhodný, Čajkovského brzy nadchnul. Zamiloval se do upřímného projevu mladé nekomplikované lásky, který dodnes čtou celé generace v dopisu Taťány Oněginovi, a především do poetického jazyka a Puškinových dokonalých veršů, které ho hluboce zasáhly. Spolu s libretistou Konstantinem Stěpanovičem Šilovským tak byl Čajkovskij velmi věrný textu předlohy, některé pasáže libreta Puškinovy verše doslova citují. Čajkovského hudba dodala další hloubku Puškinově dílu, které můžeme, jak píše rusista Jiří Honzík, číst jako apoteózu vztahu jednou provždy krásného tím, že se neposkvrnil uskutečněním. Čajkovskij operu dokončil v roce 1878 a nazval ji lyrické scény o třech jednáních. Nechtěl ji uvést na prknech velkých divadel, protože byl kritický k přemíře scéničnosti a efektů, jaká tehdejší operní scénu ovládala. Evžen Oněgin vyžadoval mnohem civilnější, až intimnější přístup. Premiérově tak byl nejprve uveden na konzervatoři a hlavní role ztvárnili studenti, sami věkově bližší postavám příběhu než obvyklí operní sólisté. Přestože Čajkovskij měl o přijetí svého díla pochybnosti, řadí se dnes k těm nejčastěji zařazovaným operám na repertoáru světových divadel. Momenty jako je slavná dopisová scéna Taťány, Lenského loučení se životem či árie knížete Gremina – patří právem k nejslavnějším v operním repertoáru. Operní scéna Národního divadla Brno se ke klasice velikánů ruského romantismu neobrací poprvé. Po velmi úspěšné Pikové dámě (2018, v hlavní roli Soňa Červená) se dirigent Robert Kružík a režisér Martin Glaser rozhodli pro Evžena Oněgina. Jejich pojetí upevňuje sílu Čajkovského hudby a Puškinova básnického slova. Na inscenaci se podílela řada umělců – jmenujme alespoň Lindu Ballovou v roli Taťány, Svatopluka Sema jako Oněgina, Ondřeje Koplíka v roli Lenského a Václavu Krejčí Houskovou jako Olgu. Inscenaci uvádí Národní divadlo Brno pro Českou televizi v televizní premiéře jako součást cyklu přenosů z českých divadel „Z první řady“. Televizní premiéra inscenace má zároveň charitativní rozměr – výtěžek z prodeje benefičních vstupenek poputuje Sociálnímu nadačnímu fondu města Brna a Jihomoravského kraje na pomoc lidem, které koronavirus dostal do těžké životní situace. Více na www.operapomaha.cz.