00:00:34 Bylo jedno království, ve kterém vládl zlý panovník.

00:00:39 Vládl tvrdě a bezohledně.

00:00:42 Všechny své poddané nutil lhát.

00:00:46 Kdo se lži vzepřel, toho uvrhl do labyrintu,...

00:00:51 ...odkud se nikdo nikdy nevrátil.

00:00:55 Staré knihy a mapy dal zakopat do hlubokých jam.

00:01:06 Tak lidé zvolna zapomínali, co je pravda.

00:01:10 Báli se.

00:01:13 Jeden se bál druhého, bál se ukázat svou pravou tvář.

00:01:18 Málem by už lež zaplavila celou zemi.

00:01:22 Prožrala ji jako červotoč dřevěný zvon.

00:01:27 Ale teď poslechněte, jak se věci měly.

00:01:38 Růže.

00:01:43 Tak krásně voní.

00:01:46 -Je bez vůně, to se ti jen zdá.
-Ne, pane! Opravdu voní.

00:01:55 Opravdu? Do labyrintu s ní.

00:02:03 To je nová mapa, Výsosti.

00:02:06 Jak vidíte, naše království je největší.

00:02:10 A nejmocnější.

00:02:12 Velmi správně! Je vlastně jediné na světě. Co je tohle?

00:02:18 Podle naší nové mapy jsou to maličká království.

00:02:22 Taková, jako bývalo naše království.

00:02:26 Ale na bývalé hranice si už nikdo nepamatuje.

00:02:31 Ta malá království nemají žádný význam.

00:02:35 -Chtějí jen splynout s naším královstvím. -Správně!

00:02:41 Máme tak velké království, že se v něm dá zabloudit.

00:02:46 Vždycky se mi líbila bludiště.

00:02:49 Tatínku!

00:02:51 Tatínku, slyšela jsem na zahradě, že prý má každý nějakou maminku.

00:02:57 -Já bych taky chtěla jednu.
-Kdopak ti to řekl?

00:03:03 -Co to bylo za hlupáka?
-Nevím, nikoho jsem neviděla.

00:03:08 Okamžitě prohledejte zahradu a najděte mi ho.

00:03:13 Ty poslouchej. Narodila ses ze vzduchu, tmy a z rosy.

00:03:18 Z tymiánu, sklenice vína a z hrsti mouky.

00:03:22 -A taky z pepře a petržele, milá dcero. -Ano, tati!

00:03:28 -Pamatuj si! Ty jsi žádnou matku neměla. -Budu si to pamatovat.

00:03:35 -A z labyrintu opravdu nevede žádná cesta ven? -Naštěstí ne!

00:03:41 -Pro lásku Boží, nezdržuj mě!
-Co je to láska?

00:03:46 -Hloupost, nesmysl. Láska není!
-Dobře, tati!

00:03:50 Pokračujme, pánové!

00:03:53 -Něco nového v království?
-Všechno v pořádku, Výsosti.

00:03:58 Lidem stačí, že mají plné žaludky. Přece něco... Slyšeli jsme,...

00:04:05 ...že je ve městě mladík, který předčítá ze starých knih.

00:04:11 Říká, že v nich je ukryta pravda.

00:04:15 Co je to pravda?

00:04:18 Co je to pravda? Jediná pravda jsem já sám.

00:04:24 Já určuji osud tohoto království. Já určuji, co je bílé a co černé.

00:04:31 Co voní a nevoní. Do týdne mi najdete toho holobrádka.

00:04:36 -Je hbitý jako had. -Je jako stín. Bude těžké ho lapit.

00:04:42 -Je mrštný jako ještěrka.
-Je nebezpečný.

00:04:49 Čerstvé ryby, kupujte!

00:04:54 Čerstvý chlebíček.

00:05:00 Kupujte, lidičky.

00:05:04 Kupujte chleba.

00:05:06 Čerstvá vejce.

00:05:09 Čerstvá vejce.

00:05:12 Džbánečky kupujte.

00:05:16 Čerstvé preclíčky.

00:05:21 Kupujte zelí, je nejlevnější na celém světě.

00:05:26 K radosti bolesti, kdo by chodil bos. Kupujte boty.

00:05:32 Kupujte Boží ptactvo, bude vás obveselovat, bude vám zpívat.

00:05:38 Doma nepřekáží, je jako nic. Je překrásný. Kupujte!

00:05:45 Pane, nechcete si koupit krásného ptáčka?

00:05:50 Tenhle se mi líbí, koupím ho!

00:06:02 Co je to? Je pryč! Za poctivé peníze jsem takhle nakoupil?

00:06:08 -Ticho, nekřič!
-Ty podvodníku! -Pomalu!

00:06:12 -Ty šejdíři, vrať mi peníze!
-Co je to tady?

00:06:16 -Zaplatil jsem ptáka a on ulítl.
-No a co? Koupil jsi nic, ulítl.

00:06:22 -Je to v pořádku, pane?
-Ano, v pořádku.

00:06:26 Ale já zaplatil, byly to těžce vydělané peníze.

00:06:31 Chceš říct, že prodavač tě ošidil?

00:06:35 Ne, je to v naprostém pořádku, pane.

00:06:42 Kupujte kůže, kožešinky. Je pevná, jemná a vydrží vám sto let.

00:06:49 -Koupím ji.
-Ale napřed zaplatit.

00:06:54 Když ještě přidáte, může být vaše.

00:06:58 Tak prosím. Budete určitě spokojen.

00:07:01 Kůže, kožešinky...

00:07:05 Ty lháři, tomuhle ty říkáš poctivé zboží?

00:07:09 Ty lháři jeden, lháři prolhaná!

00:07:15 -Stráž!
-Pusťte mě, nechte mě!

00:07:22 50 vajec jsem od tebe koupila a podívejte se, co mi prodala.

00:07:28 Já prodala a tys koupila. Neříkala jsem, že je tam žloutek.

00:07:34 -Podvodnice! Měla jsi mi říct pravdu. -Pravdu? Zavolám stráž.

00:07:47 -Tady máš.
-To nejde, pane! Jak vám to vrátím?

00:07:53 Je-li ti milejší pravda než lež,...

00:07:57 ...přijď někdy do domu u Modrého stromu a řekni heslo: Pravda.

00:08:28 Co to máš? Ukaž!

00:08:37 Stará kniha?

00:08:40 Ale ty přece už neexistují.

00:08:45 Zamilovali se do sebe a brzy se konala svatba.

00:08:52 Co je to za nesmysl?

00:08:57 Ty jsi smutná?

00:08:59 Nebuď, má chůvičko, němá rybičko.

00:09:05 Láska je nesmysl, říkal mi to tatínek.

00:09:11 Všichni to říkají.

00:09:20 To je divné.

00:09:27 Chůvo, počkej, pusť mě!

00:09:45 Počkej!

00:10:05 Kdo tu bydlel?

00:10:11 Byla to žena.

00:10:22 Měla fantazii.

00:10:28 Děťátko.

00:10:34 Knihy.

00:10:42 Jakoby odtud utíkala.

00:10:47 Nebo ji někdo vyhnal. Co se tu vlastně stalo?

00:10:56 Kdo to byl?

00:10:59 Musím tu záhadu vyřešit, pomůžeš mi?

00:11:05 Dobře, bude to naše tajemství.

00:11:11 Začala bych tímhle.

00:11:31 Jsi moc hodná chůvička, němá rybička.

00:11:48 Hledejte na půdách, ve sklepích, každá stará kniha je důležitá.

00:11:54 A nebojte se!

00:11:56 Zkuste nejdřív doma říkat pravdu, mezi svými blízkými.

00:12:01 Není to lehké, nemáme tolik odvahy.

00:12:05 Už to, že jsi tady mezi námi je odvaha. KLEPÁNÍ.

00:12:12 -Kdo je? -Pravda.

00:12:26 -Řekl jsi, abych přišla, pane.
-Ano, posaď se.

00:12:33 Myslela jsem, že se nás zastaneš. Kdo má věčně snášet to bezpráví?

00:12:39 Nechat na sebe křičet na tržišti,...

00:12:43 ...když chceš za poctivé peníze poctivé zboží.

00:12:48 A když se bráníš, skončíš... však víš kde.

00:12:53 -V labyrintu.
-Prokleté bludiště.

00:12:57 Co se píše ve starých knihách o labyrintu tohoto království?

00:13:08 Nevídaná stavba, zbudovaná vznešenými předky naší královny.

00:13:14 Z mnoha zemí přicházeli lidé prostí i vznešení,...

00:13:19 ...aby se sklonili před umem a důmyslem lidského ducha.

00:13:25 Na cestě labyrintem je provázel panovník této země.

00:13:30 Neboť on jediný zdědil tajemství cest, tajemství návratu.

00:13:36 A náš král?

00:13:38 Z krásného lidského díla udělal bludiště bez východu.

00:13:43 Pane, z tvých slov mám strach. Snad je lepší být podvodníkem a lhářem.

00:13:50 Žilo by se nám lépe.

00:13:52 Jen na nás záleží, zda zvítězí pravda nebo lež.

00:13:58 Proč nepřišla hospodyně?

00:14:02 Vybírejte zelíčko.

00:14:06 Čerstvé zelíčko.

00:14:12 Kupte preclíčky!

00:14:14 Čerstvé preclíčky.

00:14:32 Vyberte si!

00:14:41 Knihy!

00:14:43 Staré knihy!

00:14:46 Kupujte knihy.

00:14:50 Staré knihy. Kupujte!

00:14:54 Zbláznila ses? Ihned zmiz nebo tě chytí. To se nesmí!

00:15:00 Vyčítám já tobě, že prodáváš cibuli? Nestarej se!

00:15:05 -Co chtěla?
-Nevím, je asi pomatená.

00:15:17 Koupíme tvé knihy.

00:15:29 -Jsou překrásné. Jak jsi k nim přišla? -Už ani nevím.

00:15:38 -Co za ně chceš? -Za každou si budeš se mnou hodinu povídat.

00:15:47 -Není to nebezpečné? -Jen klid!
-Tak platí!

00:15:51 -Vezmi si knihy a zítra večer se tu setkáme. -Abys nelitovala.

00:15:57 To je zvláštní, tvá ruka je horká a měkká.

00:16:02 -Jako mech na slunci v lese.
-Nezapomeň, zač jsem knihy prodala.

00:16:17 -Pojď! Knihy máme a ona nás už nikdy neuvidí. -Cože?

00:16:22 Měl bys být opatrnější. Kdoví, co je zač.

00:16:32 Každou z těch knih jsem prodala za hodinu rozhovoru.

00:16:37 Ale nevím jistě, zda je to ten muž, co mluví pravdu.

00:16:43 Nebezpečný se mi nezdá. A víš co mi řekl?

00:16:47 Že mám dlaň horkou a měkkou jako mech na slunci.

00:16:59 Ale o tom mém obchodu ani muk!

00:17:04 Princezno, dceruško, hledal jsem tě.

00:17:10 Pověz mi, co jsi dělala dnes ráno.

00:17:15 Dnes ráno?

00:17:19 Trochu jsem lhala, potom zase lhala a pak se bavila.

00:17:25 -Pak mi šnek řekl, že rád špek...
-Dost! Kde jsi byla?

00:17:34 -Vždyť ti to říkám.
-Mně nebudeš lhát!

00:17:39 Kdybych věděla, co je pravda a co lež, mohla bych ti odpovědět.

00:17:45 Ale takhle...

00:17:47 Mám ruce měkké jako mech, kdopak mi to jenom řekl?

00:17:53 Přejít na druhý břeh, je jako vzdech.

00:18:01 Nakonec bych měl být spokojen. Lže dokonale.

00:18:50 Moje drahá, moje milovaná dcero!

00:18:55 Mít křídla, už dávno bych za tebou přiletěla.

00:19:02 Být rybou, vodou bych si k tobě našla cestu.

00:19:13 Trápíš se, královno.

00:19:17 Jsem nevděčná. Mám u vás vše, co potřebuji.

00:19:22 Dobře víš, že princezně tvé dopisy nedají. Spálí je.

00:19:33 Pošklebují se tvému smutku.

00:19:36 Vyměnila bych zdejší klid za strádání.

00:19:41 Jen, kdybych mohla být se svou dcerou.

00:19:45 Vím, jste příliš dlouho odloučeny.

00:19:51 Podívej, rozkvetly keře.

00:19:56 Když jsem sem přišla poprvé, ten keř byl tak malý...

00:20:01 ...jako moje dcera, když jsem ji viděla naposled.

00:20:07 Mám výčitky svědomí, že jsem ji opustila.

00:20:11 Jaké výčitky? Všichni vědí, že tě král vyhnal.

00:20:16 Děsí mě pomyšlení, že žije tak, jak si přeje její otec.

00:20:21 A že já nezmůžu nic.

00:20:44 Musím s ní mluvit a vidět ji. Už nemůžu čekat.

00:20:56 Vždy, když jdu kolem labyrintu, naskáče mi husí kůže.

00:21:02 Kdo se tu prý ztratí, nikdy už nenajde cestu ven.

00:21:07 Říkal mi to tatínek.

00:21:14 -Slyšel jsi krále, co říkal?
-Slyšel.

00:21:18 Máme hlídat princeznu, ale mohla by z nás udělat hlupáky.

00:21:23 A navíc bychom mohli skončit tady.

00:21:29 Leda, že bychom měli plánek bludiště.

00:21:34 Blázne, ten nemá ani král. Říká se,...

00:21:37 -...že ho dal kdysi královně jako důkaz lásky. -To není pravda!

00:21:44 Královna byla dědičkou království a plán má ona.

00:21:49 Královna zmizela a král ten důkaz lásky musí oželet.

00:21:54 Ale je to jedno. Koho pošle do labyrintu, ten tam zemře.

00:21:59 Král může být spokojen.

00:22:02 Slyšela jsi? Král dal nějaký důkaz nějaké královně.

00:22:07 Ale jaký důkaz lásky? Vždyť žádná láska není.

00:22:14 Počkej! Chtěla bych tomu rozumět.

00:22:21 Dobře, nemůžeš mi to říct. Tak se radši vrať.

00:22:38 Ne, nic jsem neudělal. Nechte mě! Vrahové!

00:22:42 Proč jste vybrali právě mě? Nikam nepůjdu!

00:22:46 Ty nevíš? Dej si pozor na jazyk! Teď je to jen dětská hra.

00:22:52 -Jaké máte důkazy, že jsem říkal pravdu? -Tak přece něco víš.

00:22:58 -V paláci ti rozvážeme jazyk. -Ne!
-A dokonale! -Nechte mě!

00:23:11 -Kde je ten druhý?
-Čeká tě ve svém domě.

00:23:16 Nejsem zvyklá na takové jednání. On tu měl čekat na mě.

00:23:22 Nevěděl jsem, že prodavačka knih je pyšná jako princezna.

00:23:27 -Tak půjdeš se mnou nebo ne?
-Dobře! Ukaž mi cestu.

00:23:33 Račte, Výsosti!

00:23:39 Ale pamatuj si!

00:23:41 Sliby se musí plnit prodavačce knih stejně jako princezně.

00:23:56 Nikdy jsem neviděla dům, jako je tenhle.

00:24:00 -Mým přátelům se tu líbí.
-Co je to přítel?

00:24:05 -Ty to nevíš? -Ne!

00:24:10 Přítel je člověk, kterého máš ráda a na kterého se můžeš spolehnout.

00:24:18 S tím koho máš ráda, můžeš mlčet, můžeš si s ním i povídat.

00:24:25 Můžeš se s ním i pohádat, ale to na věci nic nezmění.

00:24:30 Máš ho ráda a on tebe.

00:24:33 Proto mu můžeš říct všechno, co jinému člověku nikdy neřekneš.

00:24:39 Nikdy nezneužije tvou důvěru.

00:24:42 Nikdy jsem neměla přítele. Řekni mi, co je to mít někoho rád.

00:24:49 Jinak máš ráda přítele, jinak člověka,...

00:24:53 ...se kterým chceš prožít celý svůj život.

00:24:58 Jinak otce nebo matku. Láska má tolik podob.

00:25:02 -Nemám matku. -Umřela ti?
-Nikdy jsem žádnou neměla.

00:25:07 -Každý má matku. -Já ne!

00:25:10 Narodila jsem se z rosy, tymiánu, petržele a mouky.

00:25:17 Posmíváš se mi.

00:25:19 Podle toho, jak se tváříš, jsi se narodil z kyselých okurek.

00:25:29 A co když se neposmívám?

00:25:32 Tak bych si myslela, že jsi se narodil z čisté vody.

00:25:37 Z motýlích křídel, ze sladkého medu.

00:25:59 Hodina už uplynula.

00:26:05 Ještě jsme neskončili.

00:26:36 Kolik už jich odtud odletělo a žádný se nikdy nevrátil.

00:26:50 Leť chytře, vyhni se střelám a sítím, vyhni se labyrintu.

00:26:56 Najdi dům s dobrými lidmi.

00:27:03 Ti už si poradí, co s dopisem.

00:27:15 V ničem se nevyznám. V hlavě mám teď zmatek.

00:27:20 Hučí v ní všechna nová slova.

00:27:23 -Lituješ, že jsi se mnou uzavřela obchod? -Nelituji, naopak.

00:27:29 Bojím se, že nebudu mít dost času, abych se všemu od tebe naučila.

00:27:36 A ta nová slova v sobě poskládala.

00:27:41 To je zvláštní.

00:27:43 Srdce mi tluče, jako bych s chůvou běhala po paláci.

00:27:53 Musím ti něco říct.

00:27:56 Vím to, jsi princezna.

00:28:00 Dcera krále. Nebojíš se, že se se mnou bavíš?

00:28:04 -Proč se mám bát?
-Jsi přece ten, který učí pravdě.

00:28:10 Musíš být opatrný, hrozí ti nebezpečí.

00:28:18 Miřte přesně!

00:28:24 Daleko nedoletí, má střela ho zasáhla. Hněte s sebou!

00:28:29 Jestli má zas dopis od královny, chci ho mít.

00:28:38 Holoubek.

00:28:41 Zabloudil až sem. Přinesl dopis.

00:28:47 Tak na co čekáš? Čti!

00:28:55 Moje drahá, milovaná dcero!

00:28:58 Mít tak křídla, dávno bych už za tebou přiletěla.

00:29:03 -Nerozumím tomu. Mám vůbec právo to číst? -Jen čti!

00:29:08 Král je mocný, ale všemocný není. Věřím, že tě brzy uvidím, má dcero.

00:29:15 Holuba, který ti přinesl psaní opatruj. Zná ke mně cestu.

00:29:22 Královna, tvá matka.

00:29:28 Král? Jiný král než můj otec tady není.

00:29:33 Jestliže jsem dcerou té, která mi píše,...

00:29:37 -...potom to znamená, že mi píše...
-Královna. Tvá matka!

00:29:44 Matka?

00:29:48 Já mám matku? Já mám maminku.

00:30:00 Myslel jsem, že už jsi sám.

00:30:09 -Právě odcházím. -Doprovodím tě!

00:30:45 Takhle je to tedy. Jan a princezna.

00:30:58 Tolik let se spolu v bídě plahočíme...

00:31:02 ... a on si za mými zády najde cestičku na královský trůn.

00:31:11 Jestli je to opravdu princezna, proč by ji měl mít právě on.

00:31:21 Holub uletěl.

00:31:24 Princezna je bůhví kde a ten mládeneček...

00:31:28 -Bouří lidi...
-Chce, aby četli staré knihy.

00:31:32 Je to vaše chyba! Zítra ho tu chci mít!

00:31:36 Jinak půjdete všichni do labyrintu.

00:32:09 Už nikdo nikdy nemůže zvrátit osud této země!

00:32:15 Já jsem ji pokřtil dokonalým hříchem.

00:32:19 Moje vůle je zákon!

00:32:22 Každý bude lhát!

00:32:24 Každý se napije, aby aspoň jedním douškem zkazil svou čest.

00:32:30 Já dokáži, že se každý trochu namočí.

00:32:34 Aspoň cípkem potřísní svoje svědomí. A to je moje síla!

00:32:42 Ani němí nebudou bez viny, ani slepí. Ani hlušší, bez rozdílu.

00:32:49 Musíš mít žízeň po tak dlouhém letu.

00:32:53 Až se posilníš a odpočineš si, odneseš dopis mamince.

00:33:06 To jsi ty, chůvo.

00:33:11 -Představ si, už vím, že mám maminku. -Bože...

00:33:21 Ty mluvíš?

00:33:30 Kdysi jsem si řekla, že je lepší být němý, než muset lhát.

00:33:41 Ale teď i mlčení by bylo lží.

00:33:46 Pojď! Musím ti toho spoustu říct.

00:34:01 Tady v té kolébce tě maminka houpávala.

00:34:12 Co se stalo pak? Proč už tady není?

00:34:21 Když v této zemi přestala platit pravda,...

00:34:26 ...protože tvůj otec si násilím a lží upevňoval moc...

00:34:32 ...rozhodla se královna, že s tebou tajně uprchne.

00:34:38 -Nechtěla, abys byla vychovávána v království lži. -A dál?

00:34:46 Utíkaly jsme v noci zahradami,...

00:34:50 -...ale jak jsi zaplakala, chytili nás. -Byla to má vina!

00:34:56 Jakápak vina u nemluvněte?

00:35:00 Mně pak pohrozili smrtí, jestliže cokoliv prozradím.

00:35:05 Tak jsem začala předstírat, že jsem z té hrůzy oněměla.

00:35:12 Jenomže tvou maminku vyhnali ze země.

00:35:21 Král už dávno čekal na záminku, jak se královny zbavit.

00:35:28 Nechtěla nikdy lhát.

00:35:37 Taky už nechci!

00:35:41 Napíši dopis mamince a utečeme s Janem za ní.

00:35:46 -Ale na Jana se chystají teď rádci.
-Musíme ho varovat.

00:36:01 -Kde je? -Nevím.

00:36:04 -Tak ty nevíš? Půjdeš s námi. Pak si vzpomeneš. -Ne!

00:36:11 -Nikdo nic neví. Samá neviňátka!
-Samí slepí.

00:36:30 Nesmíš tu zůstat, chtějí tě chytit.

00:36:35 Zůstanu, protože tě mám rád.

00:36:38 Kdybych utekl, tvůj otec by nad námi vyhrál. Vyhrála by lež.

00:36:44 -Bojím se o tebe, musíš hned pryč. Nebo utečeme spolu. -Ne!

00:36:52 Půjdeme za tvým otcem a já mu řeknu, že se máme rádi.

00:36:57 Zahyneš v labyrintu. Otec se nesmí dovědět, že se máme rádi.

00:37:04 -Tolik se bojíš pravdy?
-Už nechci lhát.

00:37:11 Já sama řeknu králi o nás dvou.

00:37:19 Tak ty se chceš stát zetěm krále?

00:37:23 Už tě omrzel nuzný dům a chudá strava.

00:37:27 -Vyčítáš mi lásku? -Lásku? Vychytralosti říkáš láska?

00:37:34 Tak ty ses zamiloval do princezny? Máš pravdu, kdo by odolal trůnu?

00:37:42 Hrone!

00:37:49 -Hrone!
-Všechno jsi zradil.

00:38:03 Tolik jsme byli spolu. Myslel jsem, že se známe.

00:38:10 A teď? Kvůli mně... Nelituješ toho?

00:38:47 -Někoho snad hledáte?
-Princezno!

00:38:57 -Zase nás doběhla.
-Dlouho se smát nebude.

00:39:02 -Dnešní noc je temná.
-Temná!

00:39:07 -Měsíc tak krutě svítí.
-Svítí!

00:39:12 -Pánové, co říkáte téhle večernici?
-Krása!

00:39:19 -Zmýlil jsem se, je to zářící Slunce. -Ano, Slunce.

00:39:25 Lháři jste výteční, ale nudíte mě k smrti.

00:39:32 Kde je moje dcera? Od rána jsem ji neviděl.

00:39:36 Tvoje dcera, králi, se zamilovala.

00:39:40 Cože? Kdo na krále takhle křičí? Kdo si troufá?

00:39:47 -Ten, který když budeš chytrý ti může pomoci. -Ihned se ukaž!

00:39:53 Pojď sem ty, jsem příliš líný.

00:39:56 Taková drzost! Kdo se to opovažuje?

00:40:00 -Králi, nemám moc času, sbohem!
-Počkej!

00:40:13 Řekni, co víš. Ale mluv rychle nebo tě dám oběsit.

00:40:18 -Můžeš mě potřebovat.
-K věci nebo...

00:40:21 -Můžeme spolu udělat dobrý obchod.
-Kdo jsi?

00:40:27 Řeknu ti jméno člověka, který učí lidi říkat pravdu.

00:40:32 -Člověka, který se zasnoubil s princeznou. -Dost!

00:40:38 Jsem ochoten ti posloužit, králi.

00:40:44 Štědře se ti odměním. Teď jméno toho člověka.

00:40:53 Jan.

00:41:06 Výsosti!

00:41:08 -Výsosti, princezna se vrátila.
-A odkud se vrátila?

00:41:13 -Nejdřív zmizela a pak....
-Stačí!

00:41:24 Máme hosta.

00:41:27 Králi!

00:41:30 Už dlouho jsem s tebou chtěl mluvit, ale teprve teď mám důvod.

00:41:39 -Opravdu?
-Jsem Jan, přítel tvé dcery.

00:41:45 Máme se rádi a nechceme ti lhát. Zapírat a schovávat se.

00:41:51 Utíkat a překrucovat slova.

00:41:54 Tak ti říkám přímo, chtěl bych si princeznu vzít.

00:42:02 Tak ty si ji chceš vzít?

00:42:06 Chci být upřímný k tobě stejně jako k jiným.

00:42:10 Vodu téci vzhůru králi nedonutíš. I když možná chvíli,...

00:42:16 ...vydržíš-li chvíli stát na hlavě, se to tak může zdát.

00:42:26 Mám na to jiný názor.

00:42:29 I to nejdivočejší zvíře, šelma, dravec, se dají zkrotit.

00:42:36 Vodit na řemínku. Zobají pak z ruky.

00:42:41 -Naučí se, jak se chovat v kleci.
-A co královna? Co tvoje žena?

00:42:48 Je šílená. Jen blázni jako ona nebo ty se těžko krotí.

00:42:54 I v přírodě jsou vadné kusy.

00:42:57 Musí se pochytat a zničit, aby se nákaza nešířila.

00:43:02 To bych pak řekl, že celé království je země bláznů.

00:43:08 A i když tví rádci nutí lidi ke strachu,...

00:43:12 ...tak nepřestali rozeznávat pravdu od lži. To mi věř!

00:43:17 No dobře!

00:43:25 Ukáži ti tvou pravdu!

00:43:31 Hrone, co tu děláš?

00:43:34 Přišel dobrovolně. Tvůj přítel tě zradil.

00:43:39 -To není pravda. -Ubožáku! Ty nutíš vodu téct nahoru.

00:43:45 -Ty, ne já! -Přesto věřím...
-Věřit můžeš v labyrintu.

00:43:51 Tam tě nikdo rušit nebude, ani moje dcera.

00:43:57 Snad jen smrt tě bude trochu obtěžovat.

00:44:02 Ale to už je jenom tvoje věc. Odveďte ho, ztrácím čas.

00:44:13 Ty zůstaneš!

00:44:16 Doufej, že tě budu potřebovat.

00:44:22 Maminko, kdybys mi tak mohla pomoct.

00:44:29 Ano, královna, tvoje matka nám pomůže.

00:44:33 Ona jediná zná cestu z labyrintu. Pojď! Vezmi si pero a piš!

00:45:04 Leť chytře! Vyhni se všem střelám a sítím.

00:45:16 ŠÍLENÝ SMÍCH.

00:45:24 NÁŘEK.

00:45:29 Vrazi!

00:46:06 Je tam, střílejte!

00:46:16 Ty přece víš víc, než jsi zatím řekl.

00:46:20 Čekám.

00:46:23 Jsem ti oddaný, králi.

00:46:26 Ukáži prstem na všechny, které Jan učil pravdě.

00:46:35 Princeznin dopis pro královnu.

00:46:39 Od ní se tedy princezna pomoci nedočká.

00:46:52 -Jsi chytrý. Tebe si budu hledět.
-Hledět?

00:47:00 -Za kolik?
-Chtěl bych...

00:47:08 Tvou dceru, králi!

00:47:13 Bude tvoje, bude-li souhlasit.

00:47:37 -Ne! -Nekřič! Chtěla bys odtud na svobodu?

00:47:45 -Přišel jsem ti pomoct. -Ty mně?
-Ano! Jenom mi podepiš tohle.

00:47:59 Vzdávám se dobrovolně Jana, nikdy ho už nechci vidět.

00:48:04 -Podepiš to a budeš volná. -Nikdy!

00:48:09 To radši do konce života tu budu zavřená.

00:48:14 Odejdi, chci být sama.

00:48:18 Brzy se uvidíme, za týden bude svatba.

00:48:23 -Jaká svatba? -Naše.

00:48:29 Zmiz! Jsi odporný, hnusný!

00:48:33 Zradil jsi svého přítele, zradil jsi všechny.

00:48:38 -Jsi vůbec člověk? -Kopej si do mě, plivej mi do očí,...

00:48:44 ...ale přesto všechno se bude brzy slavit svatba.

00:48:49 -Nikdy! -Kdo se tě bude ptát?

00:48:53 Tváře napuchlé hořem se schovají pod závoj a nikdo nic nepozná.

00:48:59 Lidé budou jásat a tvé vzlyky si vysvětlí jako šťastný smích.

00:49:05 A potom pomalu si zvykneš.

00:49:11 Řekla jsem ti, zmiz!

00:49:17 Jeho život je ve tvých rukou, když podepíšeš, bude žít.

00:49:23 Rozmysli si to, ale nemáš moc času.

00:49:30 Lidičky, slyšeli jste to?

00:49:33 -Zavřeli ho, je v labyrintu.
-Musíme něco udělat.

00:49:38 -Ale co? -Hlavně se nesmíme bát.
-Už nechceme prolhaného krále.

00:49:44 -Ne! -Nechceme lež!

00:49:46 Nechceme krále, který zná jenom lež.

00:49:50 -Král musí propustit Jana.
-Ano!

00:49:54 -Musí nám vrátit královnu.
-Ano!

00:49:58 Král nemusí nic!

00:50:00 Jediné co teď udělá je, že vás všechny zavře do labyrintu.

00:50:06 Chopte se jich!

00:50:21 Brzy pominou tyhle vášně. Smrt rozpustí odvahu té lůzy.

00:50:27 A ty se staneš manželem princezny.

00:50:36 Jsme tady, Jene! Slyšíš nás?

00:50:41 Odpověz, ať k tobě najdeme cestu tím hrozným bludištěm.

00:50:47 Vyvedeš nás odtud.

00:50:52 Všechno je to moje vina.

00:50:55 Měl jsem vůbec právo budit v těch lidech naději?

00:51:00 Máme strach. Cesty labyrintu se nikdy nesetkají.

00:51:05 Žádná nevede ven. Měli jsme držet jazyk za zuby.

00:51:10 Co je nám platná pravda, když vypustíme duši.

00:51:14 Buď zticha! Nechci to slyšet!

00:51:17 Všechny nás přece nemůžou zavřít.

00:51:21 Slyšíte?

00:51:26 Všechny nás nemůžou zavřít.

00:51:30 -A král se dočká trestu.
-Král se nás nebojí.

00:51:35 Sedí si v paláci a chystá svatbu princezně.

00:51:41 -Princezna se vdává? Koho si má vzít? -Hrona, pane.

00:51:51 Je konec, Jene! Konec!

00:52:01 Ne!

00:52:13 Nikdo na světě nemůže mít takovou moc,...

00:52:18 ...aby celé království uvěznil v labyrintu.

00:52:23 Dokud dýcháme, musíme hledat cestu z labyrintu ven.

00:52:30 Najdeme ji!

00:52:34 Věřte mi!

00:52:54 -Královno! -Chůvo! -Paní!

00:52:58 -Pomoz nám! -Co se stalo?
-Král zešílel, všechno ničí.

00:53:05 -Celé království mizí v labyrintu.
-Moje království?

00:53:12 A tvou dceru chce provdat za strašného člověka.

00:53:17 -Ale princezna miluje Jana.
-Kdo je Jan? -Všechno ti povím.

00:53:23 Věř, že volila dobře. Ale teď ho zachraň!

00:53:27 A všechny, které král poslal na smrt. Prosím!

00:53:34 Vím, co uděláme. Musíme rychle jednat. Pojď!

00:53:40 -Opouštíš nás? -Za všechno děkuji.

00:53:43 Pomohla jsi mi překonat nejtěžší dobu.

00:53:47 -Bude to nebezpečné. -Nebojím se!
-Připraví ti věci!

00:53:52 Ne, nic nepotřebuji. Jen plánek labyrintu a ten mám.

00:54:05 Děkuji vám všem!

00:54:16 Budu se za vás modlit.

00:54:53 Ještě dnes bude princezna mojí ženou.

00:55:09 Všem se dává na vědomost, že se dnes královská dcera vdává.

00:55:22 Všichni se musí radovat a veselit.

00:55:26 Na počest ženicha a nevěsty, na počest krále.

00:55:45 -Královno!
-Je to ona. Říkali, že je mrtvá.

00:55:49 Lhali nám, jako vždy. Vítáme tě, naše dobrá paní!

00:55:54 -Vy jste na mě nezapomněli.
-Jak bychom mohli.

00:55:59 -Ale vracíš se v těžké době.
-V těžké době, já vím.

00:56:04 Královno, musíme k labyrintu, každá minuta je drahá.

00:56:11 Slyšel jsi? Nechtějí prolhaného krále. Ta sprostá drzost.

00:56:17 Královna se vrátila a lidi se za ní táhnou jako ovce. Ten nevděk!

00:56:24 Uklidni se, králi.

00:56:26 Královna chce vyvést lidi z labyrintu. Co si o sobě myslí?

00:56:32 -Svatba už měla začít.
-Princezna počká, pojď!

00:56:40 Musím ji chytit, musím dostat plánek za každou cenu.

00:56:50 -Může nás to stát život.
-Radši by ses vzdal? Ne!

00:56:56 Jednou jsi zradil, ale mě nezradíš.

00:57:17 Najdeme tu zmiji! Ty hloupé ovce teprve uvidí, kdo je jejich král.

00:57:25 SLYŠÍ HLASY.

00:57:33 Nejsou daleko, za chvíli je máme. Rozmáčknu je jako štěnice.

00:57:39 A plánek bude jenom můj!

00:57:49 -Jsou tam! -Ne tam!

00:57:56 Utíkejte!

00:58:27 Sám pro sebe jsem si připravil past.

00:58:31 Nikdy ji nenajdeme.

00:58:39 To je ten nádherný trůn, moc a sláva? Proto jsem zradil?

00:58:46 Živil sis hada.

00:59:01 Všechno jsem prohrál.

00:59:13 Jak se to vlastně stalo, že moc mi proklouzla mezi prsty jako voda?

00:59:21 Jako hladká ryba.

00:59:24 Nic už nechápu. Kde se vzala v lidech ta síla mi odporovat?

00:59:31 Jak to, že už nemají strach?

00:59:49 Tak jsme to přece dokázali.

00:59:54 -Tak tebe miluje má dcera?
-Ano, paní, milujeme se.

01:00:03 Buďte spolu šťastni a šťastnou udělejte i tuto zemi.

01:00:12 Aby byla pro všechny dobrým domovem.

01:00:19 A v království zas bylo vejce vejcem, slunce sluncem,...

01:00:25 ...a láska láskou.

01:00:28 Pomalu se zapomínalo, že téhle zemi se říkalo prolhané království.

01:00:41 Růže.

01:00:45 Pravá růže, tak krásně voní!

01:00:59 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.