Žárlivost může být někdy roztomilá, nesmí se však brát tak vážně… Lubomír Lipský a Josef Větrovec v hlavních rolích televizní komedie (1974). Dále hrají M. Dvorská a V. Zavřel. Scénář N. Tanská. Kamera J. Novotný. Režie O. Haas
00:02:06ZVONEK
-Jo.
00:02:10Hned.
00:02:13-Ahoj.
-Konečně, že jdeš.
00:02:16Letím kvůli tobě domů a ty stojíš frontu na lízátka.
00:02:20-Zrovna dostali játra, víš? Vzal jsem víc, kdybys taky chtěl.
00:02:25-Dobrý, beru.
00:02:28Dej si tu tašku do ledničky, kape z tebe jako z Volšovečka.
00:02:32-Kdy přijde Lidka?
-Přesně v pět.
00:02:36Říkal jsem ti, když se mnou chceš soukromě mluvit, musíš přijít dřív.
00:02:41Tak co se děje?
-Když honem, tak honem.
00:02:45Eliška někoho má.
00:02:48-Ne?
-Koukáš, co?
00:02:50-To je nesmysl.
-Nesmysl.
00:02:53-Počkej, je to jistý?
-Jistý, nejistý, já to vím.
00:02:57-Další, co má podezření.
00:02:59Copak jsem ti neříkal, abys to nebral?
00:03:02-A co?
-Tu fušku.-Ale.
00:03:04-Můžete se kvůli koruně přetrhnout. Nejíte, nespíte, ničíte si nervy.
00:03:08Podívej se na sebe, jak vypadáš.
00:03:11Čím víc máš peněz, tím větší jsi ubožák.
00:03:14Štvanec a teď ještě psychopat.
-Ty mně budeš něco povídat.
00:03:18Co ty se navyvádíš, když Lidka rozbije hrníček.
00:03:22-Klid, Čendo, klid, všecko se spraví.
00:03:25Ale jedno mi musíš slíbit. Že nebudeš užívat prášky.-Ale.
00:03:29-Barbituráty je neřád. Švagr z nich byl vyřízenej.
00:03:33-Co měl dělat, chudák?
-Co? Jógu, jógu.
00:03:37Perfektní po ránu stoj na hlavě. Pomůžeš si rukama nohama.
00:03:42Nebo něco jednoduššího. Vyzkoušenýho a osvědčenýho.
00:03:46Důležitý, aby hlava byla dole. Zalehneš, odkrvíš mozek.
00:03:50Takhle čtu, takhle snídám.
-Já ti říkám vážné věci a ty...
00:03:54-To je nesmysl, co mi říkáš. Eliška,
00:03:57ta se na mužskýho nedívá jako na mužskýho, ale jako na člověka.
00:04:01-Máš tady málo cibule.
-Tu mám tady, tu musíš nakrájet.
00:04:05-To jsou klasické příznaky, rozumíš?
00:04:08Přímo klasické.
-Například?
00:04:11-Například začala chodit pozdě domů.
00:04:15Vždycky přilítne zchvácená, zmatená, podezřele milá.
00:04:20A pokaždé měli podnikovou schůzi.
-Za druhý?
00:04:24Za druhý.
00:04:26Ty víš, že Eliška nemá moje kamarády v lásce.
00:04:30-Zato tebe Lída přímo zbožňuje, co?
00:04:33-A teď je ráda, když u nás někoho najde.-Jo?
00:04:36-Protože to se nebudu na nic vyptávat
00:04:39a v tom zmatku se to ztratí.
-Tak vidíš.
00:04:42-Je taková nějaká velkorysá. Každému všecko odpustí.-Jo?
00:04:47-Představ si, nabízí pití. Eliška nabízí pití.
00:04:50-Šťastní to muži. Za třetí co?
00:04:53-Sotva zazvoní telefon,
00:04:55vrhne se k němu, abych ho nevzal já.
00:04:58-Jo, co říká?
-To je právě to.
00:05:01Jenom ano, ano.
00:05:03Ne, ano, ne, ne, ne, ne, ano, ne. Na shledanou.
00:05:07-Správně, správně, ano.
00:05:10Telefonický rozhovor má být stručný a jasný.
00:05:14Za čtvrté co?
-Za čtvrté.
00:05:17Tvoje Lidka taky nekouří, viď?
-Nekouří.
00:05:21-A co by sis pomyslel, kdybys u ní našel cigarety?
00:05:24Dva balíčky.
-Jaký?-Sparty.
00:05:27-Kupuje mu je, já to vím.-Jo.
-Je to chudý stipendista.
00:05:31A za páté, představ si, že jí vadí, že má větší žaludek.
00:05:35-Elišce?-Přestala dělat moučníky a chodí na Klárov cvičit.
00:05:40-Ne?
-Ano.
00:05:42-Takže z Elišky bude kočka.
-Kočka, už ji vidím.
00:05:49Jenomže ne pro mě.
-Ne, to je pod maso.
00:05:52Nech toho.
00:05:54Vezmeš cukr, uděláme si kafíčko.
00:05:57Já dneska pít nemůžu,
00:06:00protože v noci jedu na nádraží pro tchýni.
00:06:03Ty uděláš jednou výjimku.
00:06:06Přece víš, že Lída nesnáší, když nás najde spolu u flašky.
00:06:11Vem ten podnos, cukr a půjdem vedle do pokoje.
00:06:16-Na to nádraží by mohla jet Lidka, ne?
00:06:20-Lidka? Blázníš? Já mám jedny nervy.
00:06:23Lidka je ženská a ženský nemaj cit k motoru.
00:06:26Běž, já ti otevřu.
00:06:29PROZPĚVUJE SI
00:06:36-Tak.
00:06:38Cukr?
-Ne, já nesladím, podívej.
00:06:42Ale zapálil bych si, když dovolíš?
-Samozřejmě jako vždycky.
00:06:46-Aby Lidka mně nenadávala.
-Ale Lidka, prosím tě.
00:06:50Lidka vydrží moje kouření, vydrží i tvoje kouření.
00:06:53-Co to je?
-Fotky, ne?
00:06:55-To vím. To jsi dělal v neděli?-Jo.
00:06:59-Ukaž.
00:07:02-Tahle je trošku vyšisovaná. Co říkáš téhle, podívej?
00:07:07Co?
-To je dobrý.
00:07:11To má být Lidka s autem nebo auto s Lidkou?
00:07:14-Prosím tě, nezačínej ještě ty.
00:07:17Já se nestydím za to, že mám k majetku vztah.
00:07:23-Hele, tady bych udělal výřez.
-To já nemůžu.
00:07:28Já se dívám na věci přímo a pak to cvaknu.
00:07:34Teď toho nech, fotek.
00:07:37Chtěl jsi mi něco říct, za chvíli je tady Lidka.
00:07:40-V kolik jsi říkal, že má přijít?
-Přesně v pět.
00:07:43-Je čtvrt na šest.
-Tak vidíš, tak dělej.
00:07:46Honem, povídej.
-Víš, to je...
00:07:49To je právě to, že já vlastně nemám co.
00:07:53-Jak to?
00:07:55-Nejhorší na tom je, že se vůbec nic neděje.
00:07:59Eliška je milá jako dřív, dokonce milejší.
00:08:03Ale přitom to není ona. Mojmíre, já nevím,
00:08:07jak bych ti to řekl, ale já mám pocit, že ta moje Eliška je pryč.
00:08:13-Jako úplně?
-Rozumíš? No.
00:08:15-Nepovídej?
-A tady, že mi zůstala maketa.
00:08:19Chápeš? Maketa.
00:08:21Že když ji obejdu, bude zezadu ze špejlí a z plátna
00:08:27zkrátka maketa, rozumíš mi?
-Jo, jistě.
00:08:31To víš, to není zase tak složité. Samozřejmě.
00:08:36Ale Čeňku, všechno se dá do pořádku.
00:08:40Jóga, ta dělá zázraky.
-Nedělej ze mě blázna, prosím tě.
00:08:44-Nedělej ho sám ze sebe ty. Všechno, co povídáš, jsou nesmysly.
00:08:48Podívej, za prvé,
00:08:50že Eliška chodí pozdě a utahaná z práce, to je normální.
00:08:54Ženské jsou dneska přetažené.
00:08:57-Tvoje Lidka přece...
-Ta má nervy ze železa.
00:09:00Za druhé, když ti Eliška říká, že měla schůzi, tak ji měla.
00:09:04Přece ty by ses mohl někde zeptat.
-Ona ví, že bych to neudělal.
00:09:08-Za třetí, dovoluje ti doma pít, rozumíš?
00:09:11Každý normální mužský by zajásal.
00:09:14Za čtvrté, říká do telefonu ano a ne.
00:09:18Zázrak mezi ženami, beru.
-No.
00:09:20-Za páté, začíná cvičit,
00:09:23takže ty budeš mít doma přímo legálně zajíčka.
00:09:26To je nadělení, co? Cos to říkal dál?
00:09:30-Za páté nekouří
-a má v kabelce cigarety.-Ano.
00:09:34-To je toho, prosím tě. Ty hned vyvozuješ teorie.
00:09:38-Snad nechceš, abych si to ověřoval v praxi?
00:09:42To mám začít slídit, čuchat?
-Takhle ne, Čeňku, sedni si.
00:09:46Začneme od začátku.
00:09:49Jo?-No
00:09:51-Kdy se ti začalo zdát to... Ta maketa, ty špejle.
00:09:57-To je asi dva měsíce.
00:10:00Sedím doma sám.
-Jo.
00:10:02-Najednou slyším klíč. ODEMYKÁNÍ
00:10:06-Lidka přišla.
-Nemůžeme někam jít stranou?
00:10:09-Uklidni se, já to zařídím. Má mně zkorigovat nějakou zprávu.
00:10:14Ahoj.
-Ahoj, ahoj.
00:10:17No ne, ahoj, Čeňku. Snad jsi mi nepřinesl
00:10:20tu detektivku, co jí čteš půl druhýho roku?
00:10:23-Odpusť, já zase zapomněl. Zejtra ji tady máš i s kytkou.
00:10:27-Proč jdeš tak pozdě?
-Měli jsme schůzi.
00:10:30Co tady sedíte na sucho?
-Máme kávu.
00:10:33-Od kdy Lidka nabízí alkohol?
-To jsou pokroky, co?
00:10:37Jsi celá uhřátá. Tolik pospíchat jsi nemusela.
00:10:41-Uhřátá?
00:10:43Jo tak, mám pocit, že na mě jde chřipka.
00:10:46Dám si s váma frťana na ty bacily.
-No vidíš, Lidko, tak se mi líbíš.
00:10:50-Moment, my tady máme nějakou věc.
-Co?
00:10:53-Já pít nemůžu, když jedu na nádraží,
00:10:56Čeňkovi dám, tomu bude stačit frťánek.
00:10:59-Přidej.
00:11:01-Bohatě stačí a ty vem acylpirin a jdi dělat tu korekturu.
00:11:05Vacek volal, že to musí být do zítřka hotovo.
00:11:08-Vidíš, Čeňku, jednou mám chuť se s tebou pobavit a on mě vyhání.
00:11:12-Ty tvoje korektury.
-Neblázni, do noci máš daleko.
00:11:15-Ne, Lído, já tu korekturu potřebuju.
00:11:19-Mám ti to říct? Nemám, mám, nemám, mám.
00:11:23-A co? Povídej?
-Budeme brát prémie.
00:11:27-Už zase?
-Jak to, zase?
00:11:30-Říkala jsi v pondělí 640 korun.
-V pondělí?-No.
00:11:35-V pondělí jsem se to dozvěděla neoficiálně,
00:11:38potvrdili nám to na schůzi.
-Jo ták.
00:11:41-S dovolením, my na nádraží nemusíme.
00:11:44-Ne, Lído, opravdu korektura musí být zítra hotová.
00:11:48Já to nezvládnu.
-Nech mě vydechnout.
00:11:51Všude tlačenice. Ve čtyři je na ulici celá Praha.
00:11:54-To jistě.
-Ve čtyři?
00:11:57-A do šesti to nepoleví. Já už jdu, Mojmíre.
00:12:01Ale připít na šest stovek, to bychom si měli, čekali jsme tři.
00:12:05-Mě vynech.
-No ták.
00:12:07-Nebuď takovej morous, prosím tě.
-Já opravdu nemůžu.
00:12:11TELEFON
-To je moje.
00:12:18Palousová.
00:12:20Ano, ne, ano.
00:12:22Ne, ne, ne, ano.
00:12:26Ne, ano, na shledanou.
00:12:29-Kdo volal?
00:12:32-Co byste řekli uheráčku s okurčičkou a feferonkou, co?
00:12:36-Kdo to volal?
-Kolega z účtárny.
00:12:39Nedostalo se k nim vyúčtování.
-Abys to zase nedoplácela.
00:12:44-A sakra.
00:12:46-Tady to je, ber si Čeňku.
-Děkuju.
00:12:49-Já už jdu na ty korektury.
-No, proto.
00:12:52-Jenom si trošičku naleju.
00:12:54Ježiši, to jsem to přehnala.
00:12:57-Prosím tě, proč nedáváš pozor.
-Mojmíre, dopij to, je to škoda.
00:13:01-Já jsem ti říkal, že nebudu, nemůžu.
00:13:04-Tak dobře, já už jdu.
00:13:06Ale prosím, tě, nechoď ke mně do pokoje.
00:13:09Já potřebuju absolutní klid.
-Samozřejmě.
00:13:12-Klid, soustředit se.
-Běž, Lído.
00:13:14-Nezapomeň na ty roštěnky.
-Ne, samozřejmě.
00:13:19-No tak,
00:13:21já snad, abych pomalu šel.
00:13:26-Blázníš? Teď, když máme konečně klid.
00:13:30Ty jsi říkal, že před dvěma měsíci, když jsi byl doma sám...
00:13:34-Mojmíre, prosím tě, nechme toho. Když to srovnám s tvými starostmi.
00:13:38-S jakými mými starostmi? S jakými mými starostmi?
00:13:42-No přece...
-No?
00:13:45-Já myslím, jako co máš v zaměstnání.
00:13:49-Ty jsi něco slyšel?
-To ne, ale...
00:13:51-Tak ano nebo ne? Něco naznačíš, potom cukáš.
00:13:55Jestli jsi něco slyšel a nic mi neříkáš, to je po kamarádství.
00:13:59-Já jsem vážně nic neslyšel. Řekl jsem to jen tak.
00:14:02-Počkej, Čeňku.
00:14:04Takové věci se neříkají jen tak.
00:14:23Čeňku?
00:14:26Tak co je?
-Nic, Mojmíre, nic.
00:14:29Já jsem koukal tam na balkón. To jsou glycinie.
00:14:33Že to jsou glycinie?
-Aha, já vím, to jsou glycinie.
00:14:38Eliška je maketa. Špejle, plátno jen klid.
00:14:42Dáš se do pořádku, budeš zase chlapík.
00:14:44Uklidni se, sedni si.
-Sedím.
00:14:47-Jsi klidný?
-Jsem.
00:14:49-Tak mi řekni, co jsi o mně slyšel.
-Co blbneš, já jsem nic neslyšel.
00:14:54-Tohle od tebe není hezký.
00:14:57To jsem od tebe nečekal. Mně je to jasný.
00:15:01Ty se znáš s naším ředitelem, ano?
00:15:04Ten ti něco naznačil,
00:15:06zavázal si tě, abys mi nic neříkal, protože to není definitivní.
00:15:10To si dovedu představit. Ale Čeňku,
00:15:13postav proti sobě ředitele a naše dvacetileté přátelství.
00:15:17Udělej to a řekni mi na rovinu. Nesměj se.
00:15:20-Já se nesměju.
-Řekni, přeloží mě nebo ne?
00:15:24Proboha, Čeňku.
00:15:26-Dobře, povídal ředitel, že drobátko polevuješ.
00:15:33-Já, že polevuju? No tohle?
00:15:36Já, že polevuju?
00:15:39Kamaráde...
-Prosím tě.
00:16:08DIALOGY NENÍ SLYŠET
00:16:52-No tak.
00:16:54Potřebovala si něco zařídit, no.
00:16:57Buď fit, tak si skočila z okna.
00:17:00Udržuje se v kondici. Cvičí.
00:17:02Tu pevnou vůli bych já potřeboval.
00:17:10Ty cigarety, to mohla koupit jako bakšiš.
00:17:15DIALOGY NENÍ SLYŠET
00:17:18-A to, že telefonuje ano, ano, ne, ne, to se dá vysvětlit.
00:17:22Má tady návštěvu, mě, pospíchá.
00:17:29A na té schůzi určitě byla. Já bych ji nepodezříval.
00:17:33-A barbituráty neber, co?
00:17:43Já idiot.
00:17:45Já debil.
00:17:49To ale není možný. To přece není možný?
00:17:52-Jó, hochu.
00:17:55-Ona mně před očima skáče z okna jako nějaká dorostenka.
00:18:00Všiml sis toho vycmrdlíka?
-To víš, Lidka jde do let.
00:18:04-Ten drzoun se nestydí přijet mi rovnou před dům.
00:18:07Viděl jsi to?
-Tak si to tak neber.
00:18:10Všecko se dá do pořádku.-To ne.
-Jóga dělá zázraky.
00:18:13-Ty jógo, počkej.
00:18:15U mě se do pořádku nic dávat nebude.
00:18:17Nejsem pápěrka jako ty, abych dva měsíce koukal
00:18:20a potom dumal, jestli Eliška je ze špejlí.
00:18:23Jaký špejle, je to jasný, ne? To ale přece není možný?
00:18:27-Jo, kamaráde.
-To chce jasnou hlavu, to nech.
00:18:31Protože já teď udělám krátký proces.
00:18:51-Prosím tě, co to děláš?
00:18:53-To, co má udělat každý pořádný mužský!
00:18:56-Počkej, Mojmíre. Ty myslíš, že bych já měla taky?
00:18:59-Podívej se na mě.
00:19:01Ženské si myslí, že můžou všecko, když přinesou pár stokorun.
00:19:05Tak to teda ne. Kamaráde, to ne.
00:19:08-A víš, že máš pravdu? Já udělám taky řez.
00:19:11Chirurgický, ale ta se bude divit, Mojmíre.
00:19:15Ta moje se bude divit.
-Ony se budou obě divit.
00:19:18-To budou.
-Tak.
00:19:40Lidka tohle mně, mně zrovna.
00:19:44Kterou jsem miloval víc než sebe. Věřil víc než sobě.
00:19:50-Ty si myslíš, že Eliška bylo horší?
00:19:53Charakter a k tomu ještě kus.
-Ale Lidka líp vařila.
00:19:58-Ale jdi.
-Čendo, vařila.
00:20:00-No jó.
-Jen si vzpomeň její moučníky.
00:20:06Ta dělala tak
00:20:09tak lehké, kdybys do nich foukl, tak by letěly jak z bublifuku.
00:20:14Elišce se každé těsto srazilo.
-Co povídáš?
00:20:18-Každý.
-Není to pravda, pálené uměla.
00:20:22-Ty jsi sám říkal, že každé. Tak si ji teď nevylepšuj.
00:20:26-Povídám, že pálené uměla. Co je pravda, to je pravda.
00:20:29Křivdit jí nebudu ani v tuhle chvíli, jsem objektivní.
00:20:33-Já vím, já se nepřu.
00:20:36Ale parmské řízky, jako jsi jedl u nás by Eliška nedokázala.
00:20:41-V tom byl podraz.
00:20:43Vy jste jí nechtěli prozradit, v čem je ten fór.
00:20:46Já se na to pamatuju.
-Počkej, výrobní tajemství.
00:20:49-Tak jí to nevyčítej. Snahu měla.
00:20:52-Já jí to nevyčítám.-No tak.
-Vždyť je to jedno, Čeňku.
00:20:56Holky jsou pryč.
00:20:59Parmský řízky jsou pryč. To mi je fuk.
00:21:06Pro koho já se vlastně dřel?
00:21:10No?
00:21:13Když si vzpomenu,
00:21:15jak jsem vloni odmrštil v Poděbradech tu blondýnu.
00:21:20-Kamaráde, člověk lituje vždycky toho, co neudělal.
00:21:24To já znám.
-Jo.
00:21:27Ty budeš bydlet tady.
-Cože, já?-Ano.
00:21:32Přece bys nešel teď k Elišce? Přece by ses neponižoval?
00:21:36-To bych si musel zajít pro věci.
00:21:39-Půjdeme spolu, by na tebe Eliška nemohla.
00:21:42Udělá na tebe kukuč, ty roztaješ.
-Kukuč to ona uměla.
00:21:46Vždycky se natočila z boku, pohled dolů, pak očička nahoru.
00:21:50A už jsem byl na radnici.
-To jsou zmije.
00:21:54Tak vem za to.
-Za co?-Za postel.
00:21:57Přece bys nechtěl spát v jednom pokoji?
00:22:00-To je těžký.
-No jo.
00:22:06Kam to chceš?
-To je jedno, támhle k oknu.
00:22:10-Blázníš? Máš přece revma, ne?
00:22:12-Aha, tak sem.
-Tady ano.
00:22:16Moment, tady to nepůjde, kdybys v noci kopnul do kredence,
00:22:20tak by na tebe spadlo nádobí
00:22:22a já bych měl popotahování s prokurátorem.
00:22:25Kousek dál.
-Co tady?
00:22:27Sem vedle.
-Tady je výborný místo.
00:22:30Počkej, tam to nejde. Sem se otvíraj dveře.
00:22:33-Tak buď doprostřed, nebo k oknu.
-Tak doprostřed.
00:22:36Ne, k oknu.
00:22:38-A co moje revma?
-Chtěl jsi k oknu nebo ne?
00:22:43Počkej, já vím co.
00:22:45Dám ti přes okno deku, aby to na tebe nefoukalo.
00:22:51V létě pojedeš do Piešťan. Vezmi stůl, uděláme stěnu.
00:22:57My si, kamaráde, budeme žít.
00:23:01-Ale když to všechno není moje.
00:23:05Mně tady není útulno.
-Něco útulnýho tady mám.
00:23:13Tohle bude tvoje.
00:23:16To si naše bábinka nemůže vynachválit.
00:23:19To je, co? To je útulná věc.
00:23:22A tady, pojď.
00:23:25Nádobí dej tam.
00:23:51Tady budeš mít košile, spodní prádlo, ponožky, kapesníky.
00:23:56Prostě to bude všechno tvoje.
00:23:59Jo, tady. Víš, co bude stát tady?
00:24:02-Ne, hodiny?
-Prosím tě.-Socha.
00:24:06-Moment. Každé ráno, sotva otevřeš oči,
00:24:11copak tam uvidíš stát?
00:24:16-Košťata.
-Prosím tě, Čendo.
00:24:19-Rybářské pruty. Mojmíre, ty jsi...
00:24:22To mi Eliška nikdy nedovolila, abych měl v pokoji pruty.
00:24:26-Proč ne?
-Já nevím.
00:24:28-Když tu může být fikus, proč ne bambus?
00:24:32Co hledáš?
-Fotky, fotky.
00:24:35Kam dáme tvoje fotky?
-Moje fotky.
00:24:37-No ano.
-Moje, fotky, no jo.
00:24:40Já si můžu rozvěsit svoje fotky. Já si můžu udělat v ložnici...
00:24:46-Temnou komoru. To ti zase dovolím já.
00:24:49-Vidíš, Čeňku, že jenom muži mají jeden pro druhého pochopení.
00:24:54-To je fakt. Tak pojď.
00:24:57-Já ty fotky, jo?
00:25:00Tuhle sem?
-Dobrý, jo. Vejš.
00:25:04Dobrý, fajn.
00:25:07-Tady mám pěkný zátiší. To jsem dělal loni, podívej.
00:25:11Se pstruhem, víš?
-Fajn, dobrý.
00:25:15-Vidíš to?
00:25:17Uznání.
00:25:19To je to, co člověk vlastně potřebuje, viď?
00:25:23-No.
00:25:28Vidíš, teď konečně má ten pokoj takový to, ten šmrnc.
00:25:37Mojmíre, já nenávidím spořádané domácnosti.
00:25:42Znáš to. Dvě křesílka, stoleček.
00:25:47-Na stolečku dečička.
-Na dečičce vázička.
00:25:51A neopovažuj se s něčím hnout.
00:25:59-Moment, Čeňku,
00:26:02my se nebudeme přezouvat.
00:26:07-Já se jdu obout.
00:26:16Na.
00:26:39Bože.
-To je blaho.
00:26:42-Chápeš to? Těch ztracenejch let?
00:26:47Zbytečně ztracenejch let.
-Nesvobody.
00:26:51-Mojmíre, víš co je potlačení osobnosti?
00:26:56-No, mně budeš něco povídat.
-Já jsem potlačená osobnost.
00:27:01-Co já?
-Ty ne, to musíme zapít.
00:27:04-To bych prosil.
00:27:06Ta da da da ta dy dá, zapijeme, zapijem.
00:27:11Da da dá.
00:27:16A hop tam.
00:27:18Vždyť já vlastně nemůžu, když jedu na to nádraží.
00:27:22-Na jaké nádraží? Vzpamatuj se.
00:27:25-Jo tak, máš pravdu. Vždyť já nemusím na žádný nádraží.
00:27:30Já jsem úplně svobodnej člověk.
00:27:35Nezávislej. Ale jak to řeknu tchýni?
00:27:39-No dovol? Že tě Lidka podvádí.
00:27:42Je to její dcera, ne?-Jo.
-Měla by ti dát odškodné ještě.
00:27:47-Ale abych ti řekl, bábinku to zabije.
00:27:51Ona už je pára nad hrncem.
-Já se z tebe zblázním.
00:27:55-Proč?
-Chceš se dát obměkčit?
00:27:58Podívej se na mě. Tady vidíš pravého chlapa.
00:28:01Takhle se věci řeší.
00:28:03Viděl jsi, jak jsem opustil svou ženu?
00:28:06Viděl nebo neviděl?
-To jsem viděl.
00:28:08Viděl jsi, jak jsem se nastěhoval?
00:28:10Viděl nebo neviděl?
-Jak jsi se sem, viděl.
00:28:13-Vidíš, ani jsem nemrk.-Jistě.
-Tak si vem příklad, slabochu.
00:28:17-Počkej, já, že jsem slaboch?
-Nezlob se.
00:28:20-Já se nezlobím, ale viděl jsi kufry nebo ne?
00:28:23-To jsem viděl.
-Tak nekecej.
00:28:27Ale jak to řeknu tchýni o tom vycmrdlíkovi?
00:28:31-Tak mu pět kilo přidej, vycmrdlíkovi.-Myslíš?
00:28:35-Mojmíre, co myslíš,
00:28:38má Eliška taky takového vycmrdlíka?
-To si piš.
00:28:43Takovýho toho...
00:28:47Moment.
00:28:50Čeňku, já ti něco předvedu, jo? Moment.
00:29:02Vidíš to?
00:29:04SMÍCH
00:29:07-Počkej, chápeš ty ženské?
00:29:11Mojmíre, tebe by bavilo objímat
00:29:15ženskou, o které by sis nebyl jist, že to není chlap?
00:29:19-Brrr, brrr.
00:29:22-Upřímně řečeno, co na nich vidí? Co myslíš?
00:29:27-Asi to, že jsou hubený.
-No dovol.
00:29:32Kdybychom my dva cvičili.
-Už tě vidím.
00:29:36-To jsi zapomněl, že jsem závodil na hrazdě?
00:29:40-No jo, před dvaceti lety.
-Počkej, sleduj mě.
00:29:44Sleduj mě, podívej se.
00:29:47Podívej se, tohle neuděláš.
-Tak to nebudu dělat.
00:29:51To nebudu dělat. To je obyčejný přednos.
00:29:54Viděl jsi holubičku, jakou ti předvedu?
00:29:58Hele.
-Holubičko, podívej se.
00:30:01-Na tom necvič. Cvič na tomhle.
00:30:05-Dej mi hrazdu. Dej mi hrazdu a uvidíš, co udělám.
00:30:08-Proč bys nemohl mít hrazdu, Čendo? Tady dáme hrazdu.
00:30:12-Cože? Mojmíre, to snad není možný.
00:30:16-Jistě a do dveří dáme kruhy.
-To bude ráj.
00:30:20-Hrazda, kruhy. Budeme cvičit.
00:30:24Musíme těch pár kilo kvůli těm ženskejm shodit.
00:30:27-Počkej, kvůli jakým ženským?
00:30:30-Tak jestli kvůli našim, to ne. Vůbec kvůli ženským.
00:30:34Přece bys tady nechtěl mít klášter.
-Kvůli ženskejm vůbec?
00:30:39-No.
-Ahááá.
00:30:41Počkej, já jsem...
00:30:43-Teď jsou v módě chrastící kosti, tak musíme taky.
00:30:46-Já jsem se těšil, že si budeme vyvářet tady.
00:30:49Parmský řízky?
-No. Pálené těsto.
00:30:52-Ach.
00:30:55My si budem vyvářet.
00:30:58My si navaříme a potom hup na hrazdu, hup na kruhy.
00:31:02-Počkej a co ty košilky?
-Jaký košilky?
00:31:06-Jestli budeme nosit ty košilky, co nosí takoví ti.
00:31:11-Ty myslíš ty krajkový košilky. Moment.
00:31:14Lidka koupila synovci jednu k narozeninám.
00:31:17Určitě ji tam má. Moment, hned jsem tady.
00:31:39Tak co?
00:31:42-Bezvadný.
00:31:44Mojmíre, chtělo by trochu shodit. Takových deset kilo.
00:31:48-Prosím tě, to je maličkost.
00:31:52A my dva, Čendo,
00:31:55máme ke všemu ještě něco tady.
00:31:58-Mojmíre, hubení v košilkách a s touhle mozkovnou,
00:32:03to snad těm holkám ani nemůžeme udělat.
00:32:06To by byla nekalá konkurence.
00:32:09-Všiml sis tady?
-Co to je?
00:32:12-Moderní brož. To se nosí.
00:32:22-Pojď sem.
00:32:24Sedni si.
00:32:27Mojmíre a umíš to s nima?
-S kým?-S kočkama.
00:32:34-To bych řekl, prosím tě.
-Nepovídej.
00:32:38Snad nechceš říct, že jsi nějakou...
00:32:41-No?
00:32:43-Né?
00:32:45-No. Skoro.
00:32:48-Fakt?
-Fakt.
00:32:52Minule jsem jednu vzal do vozu.
00:32:57-Do tvýho vozu?
00:32:59-Přesně.
-A nezamazala ti podlážky?
00:33:02-Tsss, co děláš, prosím tě?
-A co ona?
00:33:06-No co? Jeli jsme, no.
00:33:09-A co?
-No co? Vykládal jsem jí.
00:33:14-A co?
-No co?
00:33:18Kolik mně to žere a tak.
00:33:22-A ona co?
-Podle toho zase odpovídala.
00:33:29-A co?
-No co?!
00:33:32Podle toho, co jsem jí řekl já, tak ona řekla ano nebo ne.
00:33:38-Nepovídej.
00:33:41Jsou záhadné, viď?
-Děsně.
00:33:45-Prý se na ně musí tvrdě. Bez řečí.
00:33:49-To taky svedem.
00:33:52Čendo, my řečiček užili až až.
00:33:57Když já si vzpomenu, co mi dalo práce, než jsem Lidku ukecal.
00:34:04Jo, jaký ty jsi měl repertoár?
00:34:09-No tak
00:34:12u mě vždycky zabíralo, když jsem řekl madam nebo slečno,
00:34:17podle toho, jestli to byla slečna nebo dáma, tak madam nebo slečno,
00:34:23vy jste úplně jiná než ty ostatní. A potom taky tohle.
00:34:30Zase madam nebo slečno, podle toho, jestli to byla dáma.
00:34:33Tak madam, ještě nikdo mě tak neroztrhal.
00:34:39-Neroztrhal?
-Ne, počkej, to kecám.
00:34:43To bylo jinak. Nerozvrátil.
00:34:45-Ale to je taky dobrý to neroztrhal.
00:34:48Není to špatný.
00:34:50A jak jsi to potom urychloval?
00:34:54-Já jsem potom hrál zlomeného na těle i na duchu.
00:34:58A že už nemůžu dál. Že to radši vzdám.
00:35:03-No dovol, počkej, dovol.
-Co má bejt?
00:35:06-To jsi mi totiž ukradl.
-No dovol, to jsem měl od Fídlera.
00:35:11-Jo tak, to je potom dobrý. Já to měl taky od něj.
00:35:17Ten Fídler to byl frajer, pamatuješ?
00:35:20-Jeho rady vždycky zabíraly.
00:35:23-Ovšem na Lidku ne. A proto jsem si Lidku vzal, víš?
00:35:28Lidka to byla nezkažená holka.
00:35:34Byla.
-Eliška taky.
00:35:38Řeknu ti, stejně to bylo krásné, když holky byly takové cudné.
00:35:44Stydlivé, viď? Ty dnešní?
00:35:48-A my kvůli nim máme ještě hubnout.
00:35:55Slyšíš? Počkej.
-Někdo tu je.
00:36:00-Copak neslyšíš?
00:36:09Tiše.
00:36:15Ten člověk je v kuchyni.
-No a?
00:36:20No a? Má tam nože.
00:36:23-Ježišimarjá.
00:36:26Ty se bojíš?
-Cože?
00:36:29Prosím tě, co to povídáš? Já se bojím, jo?
00:36:32Jak to držíš to koště? Přece s tím koštětem...
00:36:39-Ty seš ale vůl.
00:36:42-Jdeme tam.
00:36:50Ruce vzhůru! VÝKŘIK
00:36:52-Lído!
-Ježišikriste.
00:36:55Mojmíre, to snad není možný! Ona tě chtěla tvá vlastní žena...
00:36:59Odstup. Ruce nechat nahoře.
00:37:01-Ježiši.
-Odstup pryč.
00:37:03-Co blázníš? Ježiši.
00:37:05Chceš mě zabít nebo co?
-Polož ten hasák na stůl.
00:37:09Tak. A vzkřísit Palouse.
00:37:11Rozumělas?-Jdi pryč.
-Vražedkyně.-Jdi s tím pryč.
00:37:14-To ti nestačí, že jsi ho podváděla?
00:37:17Ještě jsi ho chtěla...panebože. Já snad ty věci nechám doma.
00:37:21Já jí nechám i ty udice, já jí snad nechám všechno.
00:37:25-Přestaň blábolit.
-Nechám jí všechno, ale domů nejdu.
00:37:29Život je mi milejší.
-Půjdeš domů a to hned.
00:37:32Teď vstaň a pomoz mi odnést Mojmíra do pokoje!
00:37:36-Mojmíre.
00:37:38-Mojmíre, Mojmírku, pojď sem.
-Mojmíre.
00:37:40A pamatuj si, že to je naposledy, co jsi vstoupil do tohohle bytu!
00:37:45-Všecko je jinak.
-Ježišikriste!
00:37:49-S tím domem to se uvidí. Jestli ty nebo já.
00:37:54-Čeňku?
-Zde, kamaráde.
00:37:58-Zajistil jsi ji?
-Koho?
00:38:02Ach tak, spolehni se.
-Odebral jsi jí vražednou zbraň?
00:38:06-Samozřejmě.
-Dosvědčíš to u soudu?
00:38:09-Ovšem.
-Děkuju ti, kamaráde.
00:38:12Vlastní žena, rozumíš, chápeš? Žena, kterou jsem miloval.
00:38:19Ty jsi tady, Lído?
00:38:21Ty mě vážně tak nenávidíš?
-Já vím, ty za nic nemůžeš.
00:38:26To já jsem chtěla, aby ses trošku napil, ale trošku.
00:38:29Rozumíš? Trošku. A vy pak nevíte, kdy přestat!
00:38:33A za chvilku je tady babička!
00:38:36-Babička, babička, já vím.
00:38:40Já vím, že se ti nemůžu líbit, ale já slibuju, já zhubnu.
00:38:45-Sketo, já to nedovolím, rozumíš? Tady bude hrazda, tady budou kruhy.
00:38:51A pruty zůstanou tady.
-Co to blábolíš?
00:38:55-Udice zůstanou tady.
-Jistě.
00:38:58Co se ti na něm líbí, na tom vycmrdlíkovi, řekni?
00:39:01-Nedolejzej, otroku. Chtěla tě zabít hasákem.
00:39:04-Jakej vycmrdlík? Já ničemu nerozumím. Au!
00:39:09-Ten z toho taxíku.
00:39:12-Chápeš?
-Chápeš?
00:39:14-Jo.
-Chápeš, že musíš z domu?-Jo.
00:39:17-Proč bych musela z domu?
00:39:21-Mojmíre, nezapomeň.
00:39:24Temná komora, přezouvání.
-Já vím.
00:39:28My to neřeknem, my tě neudáme, když nám to pěkně řekneš.
00:39:34Ale on tě omámil, viď? Drogy a tak.
00:39:38Jen nám to pověz. I když pokus o vraždu, že jo?
00:39:42-To byl.
-To byl pokus o vraždu.
00:39:45Ale pověz. Že ty sama ze sebe bys nechtěla?
00:39:51TROUBENÍ
-Co to je?
00:39:59Ne!
00:40:01On si ten drzoun přijel mým autem! Před náš dům.
00:40:06-Já ho vyrazím.
-Ne, ne, ne.
00:40:09Jen ať vstoupí, jen ať vstoupí.
00:40:15-Dobrej večer.
00:40:18-Neměl jsi sem chodit. Proč jsi na mě nepočkal?
00:40:22-Vidíš to? Ona ho bude ještě chránit.
00:40:24-Snad tohle všechno není kvůli tomu?
00:40:27-Jo, jo, jo, kvůli tomu.
-Vždyť o nic nejde, strejdo.
00:40:30Vyřídíme to v cuku letu. Viďte, krásná paní?
00:40:33-V cuku letu, slyšíš to? Ty jsi řekl v cuku letu, jo?!
00:40:37V cuku letu, ty darebáku.
-Mojmíre!
00:40:41-To je tada kapku hustý, tohle. Místo, aby mi byl vděčnej.
00:40:44-Říkala jsem přece...
-Že to má bejt tajný.
00:40:48Když vás pošlu pro vercajk, tak jste hodinu pryč.
00:40:51Jestli to chcete mít do zejtřka hotový, tak musím makat do svítání.
00:40:54-Cože?
-Stejně všechno prasklo.
00:40:57-Všechno prasklo.
-Já se vám, strejdo, divím.
00:41:00Bouračku musí mít každej. Buďte rád, že je panička zdravá.
00:41:04Drobátko to narovnáme a je to.
-Jakou bouračku?
00:41:07Ty jsi...? Ne, to není pravda.
00:41:10Ty jsi bourala? To není možný.
00:41:12Ty jsi nabourala naše auto?
-Mojmíre, dýchej z hluboka.
00:41:15-Paní Palousová, kde je ten hasák?
-V kýblu na odpadky.
00:41:19Mojmíšenku. Snad to není srdce?
00:41:22-Vzchop se, Palousi. Všecko bude dobrý.
00:41:26A ty jsi nemohla říct, že jsi se nabourala?
00:41:29-Copak ho neznáš?
00:41:31Jediná moje naděje byla, že ho přinutím vypít pár skleniček.
00:41:34Mohli jsme jet na nádraží taxíkem a Jarda to dá do pořádku.
00:41:38-To bych musel mít ten hasák.
-Říkám, v kýblu na odpadky.
00:41:42-Vlastní žena, moje vlastní žena.
00:41:46Žena, kterou jsem miloval
00:41:49a věřil víc než sobě.
00:41:53Ona mně nabourá auto. Já ji zabiju.
00:41:56-Ále.
-Já vím, nezabiju.
00:41:59-Jó, kamaráde,
00:42:03tak abych snad pomalu šel, viď?
00:42:08-V ledničce máš nákup.
-Já vím.
00:42:13-Podívej, Čeňku, tady mohly stát pruty.
00:42:20-Tady kruhy.
-No, kruhy.
00:42:25A tady, Čendo, mohla být hrazda.
00:42:30-Ty jsi mohl každou neděli fotit.
00:42:35-Pak bysme tady večer seděli.
-Nepřezutí.
00:42:42-To mohl být život.
-Život?
00:42:46Ráj.
00:43:09-Ahoj.
00:43:17-No jo, jenomže...
00:43:21Jenomže my žádný auto nemáme.
00:43:32Skryté titulky:Vlaďka Kofroňová Česká televize 2017
Čeněk (L. Lipský) se svěřuje příteli Mojmírovi (J. Větrovec) s podezřením, že je mu jeho žena Eliška nevěrná. Usuzuje tak z řady „klasických příznaků“. Když dorazí domů Mojmírova žena Lidka (M. Dvorská), pozoruje tytéž „příznaky“ i na ní. Společně pak oba pánové sledují Lidku, jak tajně odchází z domu a nasedá do taxíku s neznámým mužem. Z žalu se uchylují k lahvi alkoholu a v opojení se rozhodnou zařídit si společný život bez žen. Uprostřed jejich „plánování“ se však Lidka nečekaně vrací domů…
