Babička jako Šance

Babička i teenager plný energie v jedné osobě. Tak Zdenku Wasserbauerovou popisují lidé v jejím okolí. Kde se v ženě, která by si ve svých 82 letech mohla užívat zaslouženého odpočinku, bere síla, aby trávila celé dny na cestách, na nohou a hlavně nikdy nekončícím náborem potenciálních dárců? K odpovědi na tuto otázku se musíme vrátit do doby, kdy její vnuk a režisér filmu Pavel Jakeš onemocněl jako dítě leukémií. Pavel se vyléčil, ale jeho kamarád Honzík takové štěstí neměl. Nenašel se pro něj vhodný dárce kostní dřeně. „Babička Šance“ od té doby doslova „jede na dřeň“ a s nikdy nekončícím zápalem již více než 25 let šíří osvětu a intenzivně pracuje na rozšiřování registru dárců kostní dřeně. Cíl její mise je jediný: aby další nemocní nemuseli zbytečně umírat. Proč se to stále nedaří? A jaké jsou hlavní obavy a předsudky s dárcovstvím kostní dřeně spojené? Dokument inspiruje diváky k zamyšlení a změně jejich postoje. Protože brečet nestačí, důležité je pro to něco dělat.