00:00:49 ZVONÍ TELEFON.

00:01:14 Tady Mráz. Okamžik.

00:01:24 Evo, to je pro tebe.

00:01:37 Krausová. Ahoj, co se děje?

00:01:46 Ale já dnes nemám službu, nic se nestalo.

00:01:59 Musím do laboratoře, to byla Jitka.

00:02:07 -Udělej kávu. -Dnes mám narozeniny, mohl bys ji uvařit ty. -Ne.

00:02:26 Musím vypadat příšerně.

00:02:40 -Uděláš tu kávu?
-Ano.

00:02:57 -Dobrý den, paní doktorko!
-Co se děje? -Asi průšvih.

00:03:15 -No? -Samozřejmě pozitivní. Výrazný rozsev, asi pěkně virulentní kmen.

00:03:24 -Vypadá to jako hvězdné nebe.
-Hvězdné nebe?

00:03:29 Dobrá, pozitivní, a co má být?

00:03:33 -Co myslíš, odkud to přišlo?
-Z Šumavy?

00:03:41 Je to preparát z mozku lišky, zabité u blízké hájovny.

00:03:49 To je vtip, co? Máme vzteklinu za humny.

00:03:53 Na dvoře křičela moje žena, protože liška jí držela nohu!

00:04:00 -Praštil jsem ji a odtrhl od nohy.
-Jak jste to udělal?

00:04:07 -Samozřejmě v rukavicích.
-Kde jsou? -Jsou v pytli.

00:04:12 -Vpořádku, byly tam.
-Vím, co je vzteklina, školili nás.

00:04:19 Tak oni vás školili, a jaká jsou opatření, víte?

00:04:24 Hubení lišek. Jsou to hlavní přenašeči a jsou přemnožené.

00:04:30 -Splnili jste plán odlovu?
-U nás vzteklina nikdy nebyla.

00:04:38 -Nevím, kolik se jich ulovilo.
-Pouštěli vám náš film?

00:04:44 Lidé umírají hrozně, jako lišky.

00:04:48 -Vždyť existuje očkování!
-Vaše paní bude vpořádku.

00:04:53 -Mohu už jít?
-Jistě, na shledanou.

00:05:00 -Promiň.
-Mám vyhlásit poplach?

00:05:04 Ano, zavolej výbor, k hájovně to nemají daleko.

00:05:11 Uděláme tam přednášku?

00:05:16 -Dost ho to vzalo.
-To je postřeh.

00:05:21 Vzteklina se šíří a bude se šířit dál.

00:05:27 Infekční oddělení!

00:05:29 Budeme se tvářit, že poznáme vzteklou lišku od normální...

00:05:35 ...a dělat přednášky.

00:05:38 -Nepřipadáš si jako Ježíš?
-Prosím, doktora Mráze.

00:05:44 ZVONÍ TELEFON.

00:05:47 -Mráz. -Tady Eva. Víš, co se děje?
-Asi mi chystáš nějaké překvapení.

00:05:56 Ano. Je to pozitivní. Ta paní u tebe zůstane.

00:06:02 Právě vyhlašuji poplach. Zkontroluj si volná lůžka.

00:06:08 Zastavíš se? Pro kontrolu volných lůžek jsi zde naprosto nezbytná.

00:06:15 Ne, zavolám ti odpoledne. Ahoj.

00:06:23 Co bude s mou dovolenou? Martin má jarní prázdniny.

00:06:29 -Jsi úžasná! Tady se hroutí koncepce... -Ale...

00:06:34 -Jistě, musí nastoupit koncepce jiná. -Tvoje?

00:06:41 Zeman musí schválit můj výzkum, tahle mapa ho k tomu donutí.

00:06:52 Víš, co mě napadlo? Jestli do toho nepůjdeš se mnou!

00:06:58 Proč ne? Máš zkušenost se vzteklinou i s výzkumem.

00:07:03 -To bylo dávno, ještě se Zemanem.
-Ano, to byl Zeman ještě vědec.

00:07:11 Nemyslím si, že se jeho koncepce hroutí a já proti němu nepůjdu.

00:07:19 To by mě ve snu nenapadlo, já nedělám zbytečné věci.

00:07:25 Nechápeš, že je na konci? Viděla jsi reakci na toho myslivce?

00:07:34 -To přece není moderní věda.
-Vědu tu představuješ ty!? -Třeba.

00:07:43 -Poslyš, ty jsi číslo!
-To doufám.

00:07:47 Tak co? Půjdeš do výzkumu se mnou? Dávám ti možnost začít znovu.

00:07:56 Já si uvědomuji, že jsi moje jediná naděje.

00:08:00 -Nedělej si legraci!
-To si děláš ty!

00:08:05 Prosím vás, pojďte hned ke mně!

00:08:10 -Najednou se zhroutil.
-Volali jste sanitku?

00:08:15 Ano, hned přijedou.

00:08:18 Já tomu nerozumím. Říkal mi o té situaci, mluvili jsme klidně...

00:08:34 -Všechno nejlepší k narozeninám!
-Děkuji, to je krásná květina.

00:08:41 -Teď opravujeme kohoutek!
-Já vám také blahopřeji.

00:08:47 -Děkuji.
-Jsem umazaný.

00:08:49 Až soused spraví kohoutek, mohu s ním jít na ryby?

00:08:55 -Nemůžeš takhle obtěžovat.
-Mě neobtěžuje, viď, Martine!

00:09:02 Koupila jsi vajíčka?

00:09:05 -Nezlob se, mami, zapomněla jsem.
-Co ta květina?

00:09:12 -Jak mám udělat ten dort?
-Tak ho nedělej.

00:09:17 Vždy ti k narozeninám peču dort, máš ho přece ráda.

00:09:22 -Já jsem strašně utahaná.
-Na slavení jsi utahaná?

00:09:29 Hlavně, že jsi slavila s tím svým doktorem.

00:09:39 -Nestačí ti, že kouříš v práci?
-Už skoro nekouřím.

00:09:45 -Co jsi tam dnes dělala?
-Zemanovi se něco stalo.

00:09:51 -On se nakazil?
-Udělalo se mu špatně.

00:09:56 -Takhle dopadnete všichni.
-Jenže já si nemohu vzít dovolenou.

00:10:07 Pochop to. Zeman je v nemocnici. Máme poplach. Ředitel mě nepustí.

00:10:14 Každý rok jezdíme domů, Martin má jarní prázdniny.

00:10:20 -Budu s vámi alespoň přes víkend.
-Co tomu řekne Blanka a Rudla?

00:10:27 -Chci zajít na hřbitov.
-Co mám dělat? Nemohu za to.

00:10:32 -Tak my jdeme.
-Tak ahoj. -Ahoj.

00:10:38 -Kam jde?
-Se sousedem na ryby.

00:10:43 A ty ho pustíš? Vždyť už je skoro večer. A slavíme tvoje narozeniny.

00:11:01 -Víš něco o Zemanovi?
-Ne, ty ano?

00:11:05 -Kamarádka z nemocnice slyšela, že je to s ním vážné. -Prosím tě!

00:11:15 Bylo by špatné, kdyby se nevrátil, ale mohla bys tady šéfovat ty.

00:11:27 -Jsi normální? -Proč bys tu nemohla šéfovat? Jsi tu tolik let.

00:11:35 Nebo by to dostal Vácha? Já toho fanatika nesnáším. Ty bys nechtěla?

00:11:42 Nemysli si, všechny holky z laboratoře by za tebou stály.

00:11:52 -Jitko, já oceňuji tvé kamarádství, ale Zeman se vrátí. -Co když ne?

00:12:01 Já to vést nebudu. Nejsem blázen a nikdo mně to ani nenabídne.

00:12:14 Jste vedena jako Zemanův zástupce, takže tady jsou jeho klíče.

00:12:22 Opatření, která navrhujete vzhledem k výskytu vztekliny, jsou vpořádku.

00:12:29 Ale o dovolené snad ani nebudeme mluvit.

00:12:34 Přijedou lidé z televize, tak ať je v laboratoři všechno v pořádku.

00:12:42 -Víte něco o Zemanovi?
-Nic, jen dohady.

00:12:48 Posaďte se ještě.

00:12:51 Mluvil jsem dnes ráno s doktorem Pávkem z Prahy.

00:12:59 Představte si, že už o Zemanovi věděl, začíná hledat jeho nástupce.

00:13:11 -To je snad předčasné.
-Má-li infarkt, bude nemocný déle.

00:13:18 -Ale potom se přece vrátí.
-Pávek nebude čekat.

00:13:23 Na to je ta vaše laboratoř příliš důležitá.

00:13:29 Chci, abyste nástupcem byla vy. Překvapilo vás to?

00:13:36 -Ne, to mě vůbec nenapadlo.
-Jste skromná, až příliš.

00:13:44 Doktor Vácha dává o sobě vědět, nebude snadné uvést vás do funkce.

00:13:54 -Ale já o to nestojím.
-Chápu, špatně jsem se vyjádřil...

00:14:16 Řeknete mi, o čem s vámi ředitel mluvil?

00:14:24 Oznámil mi, že nebudu mít dovolenou.

00:14:41 Jak to vypadá?

00:14:44 U čísla 305, 307 a 308 můžeme stanovit negativní diagnózu.

00:14:54 Pokusy beží už od minulého měsíce. Ale zato na 312 se něco děje!

00:15:03 Kdy to začalo?

00:15:05 Ráno. Zkoumal to doktor Vácha, ale tkáň prý byla špatná,...

00:15:11 -...v mikroskopu toho moc neviděl.
-Ostatní myši jsou v pořádku.

00:15:19 -Kolik lidí je nakaženo?
-Čtyři, celá rodina.

00:15:25 -Chcete tkáň pod mikroskop?
-Ano, nebudeme riskovat.

00:15:42 Doneste to doktoru Špinovi.

00:15:50 Máš tu stále hezčí a mladší sestry.

00:15:54 Ano, čím dál mladší, čím dál hezčí, a je jich stále víc.

00:16:01 -Jak to vypadá se Zemanem?
-Infarkt jsi snad poznala sama.

00:16:07 A podrobnosti? Něco přece víš!

00:16:11 Za tu dobu, co jsem zde, tady nikdo na vzteklinu neumřel.

00:16:17 O vzteklině vím všechno, ale přímou zkušenost nemám.

00:16:23 Zeman nikdy nic nezkazil, už jsem si na to zvykl.

00:16:28 -To zní jako nekrolog.
-Ve smyslu jeho práce, ano.

00:16:35 Zajímavé bude, co udělá ten váš mladý.

00:16:45 -Promiň, vypadáš báječně.
-Dostane funkci po Zemanovi Vácha?

00:16:54 Kdo jiný! O něm se ví.

00:16:59 Četl jsem jeho práci o koloběhu virů v přírodě, vypadá dobře.

00:17:10 Chtěl s tím začít výzkum, ale Zeman mu to zakázal.

00:17:16 To má štěstí, jako vedoucí ho prosadí.

00:17:20 Ale ten výzkum je nereálný. Zkoušeli ho v Německu, v Polsku...

00:17:27 Jsme diagnostická laboratoř, Zemanova chlouba.

00:17:32 -Tak dostane to místo někdo jiný.
-Kdo?

00:17:37 -Nevím, Beránek z fakulty nebo doktor Kratina. -A já?

00:17:44 Ty vypadáš báječně!

00:17:47 Alespoň ze slušnosti mě zařaď mezi kandidáty. Nebo jsem mimo soutěž?

00:17:58 Vojto, co ty si o mně myslíš?

00:18:06 -Vácha si myslí, že jsem stará.
-To myslíš vážně?

00:18:12 -On to myslí vážně.
-Co ti na tom záleží?

00:18:16 Záleží mi na tom, co si myslíš ty.

00:18:23 Samozřejmě, že to místo můžeš vzít. Máš na vzteklinu nos.

00:18:33 Ale proč? Víš, o jaké místo jde?

00:18:40 On nemá ženu ani děti. Té nemoci upsal duši. Ale proč ty?

00:18:52 Ty přeci nejsi ani křižák, ani mnich.

00:19:01 -Ani ctižádostivá jako ten kluk.
-A co tedy, podle tebe, jsem?

00:19:09 -Žena! -Neříkej, že na kožním je zmatek, protože ho vede žena.

00:19:19 Jsi žena s kouzelným úsměvem. Já ten úsměv občas potřebuji.

00:19:31 Nerad bych, aby se tvému úsměvu něco stalo.

00:20:51 -Tak tady je dort.
-Děkuji.

00:20:58 -Teď přijde hlavní dárek.
-Všechno nejlepší. -Děkuji.

00:21:05 -Co to je? -Překvapení.
-To se ti povedlo.

00:21:11 O veterinární praxi je zájem. Víte, co rozhodlo? Byt!

00:21:17 Eva nepotřebuje byt, je tady totiž doma.

00:21:21 Rudolf opraví půdu, budete mít tři pokoje.

00:21:26 Slyšíš to, Evo?

00:21:29 Samozřejmě důvodem nebyl jen byt. Pomohlo jméno otce, veterináře.

00:21:36 Je v oboru známý, staral se o koně.

00:21:40 -Ale, Eva by nepracovala s koňmi?
-Ne, dostaneš kuřata.

00:21:46 To bude pro Evu ideální.

00:21:50 -Počkejte okamžik, nepřeháníte to?
-Proč? Všechno je promyšlené.

00:21:57 -Ale já mám svoji práci.
-Ta tvá práce! -Jak to mluvíš?

00:22:04 -Ty jsi pitomý.
-Běžte se dívat na televizi!

00:22:13 Evo, nepamatuješ si, co jsi říkala na Štědrý večer?

00:22:19 Celý den pracovat se zvířaty, kazit si oči, sloužit o víkendech.

00:22:27 -Bát se nákazy vztekliny!
-Myslí to dobře.

00:22:37 Opravdu jsi to řekla. Tenkrát ti bylo nějak moc zle...

00:22:43 Každý má někdy slabou chvilku. Ty víš, jaká je má práce.

00:22:51 -Samozřejmě, že to vím, promiň.
-Slabá chvilka? A vše je v pořádku?

00:22:59 -Samozřejmě. -Já cítím za tebe zodpovědnost. -Neprosím se o to.

00:23:06 Byla jsi vždycky náramně pyšná.

00:23:10 Dříve se mi zdálo, že na to máš právo, psali o tobě v novinách.

00:23:17 Byla jsem na tebe pyšná, jakou mám chytrou sestru.

00:23:23 Ale ty máš jen nemanželské dítě!

00:23:27 -Blanko! -Musím to říct! Podívej, jak žiješ!

00:23:32 -Máš malý plat, chodíš s mužem, který si tě nevezme. -Tak dost!

00:23:39 Celé město ví, jaký je ten tvůj doktor.

00:23:44 -Nech toho, nemáš právo tak mluvit.
-Ona má právo takhle žít?

00:23:50 Myslíš, že nevím, že se spoléháš ve všem na maminku?

00:23:58 Na co si to hraješ? Bude ti čtyřicet a nic nemáš.

00:24:06 -Rozumím, odepsali jste mě.
-Nesmysl, nikdo tě neodepsal.

00:24:14 -Máš možnost začít žít jako člověk.
-Jako ty? -Já byla vždy hloupější.

00:24:24 Já bych se nestala nikdy doktorkou. Se mnou táta nechodil na procházky.

00:24:32 Ale jedno jsem dokázala. Já svoji povinnost plním, já ano.

00:24:41 Martine, zabal si věci, jedeme domů!

00:24:49 -Ty si zabal taky, mami!
-Ale doma jsme přeci tady.

00:24:55 Já se nechci vrátit do města, čekat, kdy se ti něco stane.

00:25:02 Vzpomeň si na tatínka. Stále byl poraněný a polámaný od zvířat.

00:25:10 -Panebože, ty koně jsem nenáviděla. Ten poslední ho zabil. -Pospěš si.

00:25:18 -Musíš to místo přijmout. Mám právo na klidný život. -Tak tu zůstaň.

00:25:33 Zbláznila se! Co by si počali? Jak bych tu mohla zůstat?

00:25:40 Kdo by jim uklidil a co by jedli? Vždyť ona neumí ani vařit!

00:26:24 -Fuj! -To se nedá léčit?
-Když se nemoc rozvine, ne.

00:26:32 Jedinou nadějí je očkování v průběhu inkubační doby.

00:26:38 -Jak je dlouhá? -Prosím?
-Jak je dlouhá ta inkubační doba?

00:26:45 Záleží, jak rychle pronikne virus do mozku. Otálení zvyšuje riziko.

00:26:53 -Mohou být nakažlivá mrtvá zvířata?
-Samozřejmě!

00:26:59 Lidé vezmou mrtvou lišku kvůli kožešině.

00:27:04 Já jsem totiž viděla chlapce pohřbívat mrtvou lišku!

00:27:11 Dělal jí hrobeček. Bylo to v lese u křižovatky.

00:27:20 -Rozsviťte, prosím! Vy ho znáte?
-Znám jeho matku od vidění.

00:27:32 Já se zlobím! Nemáš sahat na mrtvá zvířata!

00:27:37 Odvez ho domů, sejdeme se v laboratoři.

00:28:05 Nikde nic, liška je v rozkladu, na to místo svítilo slunce.

00:28:13 Podle mě je to čisté, ale musí to potvrdit biopokus.

00:28:20 Mohu zavolat Váchovi, ať se na to také podívá.

00:28:28 -Máš větší zkušenosti než on.
-Nechci, aby ses tady hroutila.

00:28:37 -Na co ta liška zemřela?
-Může být mnoho důvodů. Uvidíme.

00:28:48 Povrch normální, chrup nepoškozen, obsah žaludku vpořádku.

00:28:58 Podívej, vidíš tu slezinu? To vypadá na vnitřní zranění!

00:29:05 -Roman ji našel u silnice.
-Že by ji srazilo auto? -Určitě.

00:29:13 Prohmatej pánev! To musel způsobit tupý předmět, třeba nárazník.

00:29:20 Povrch těla je normální, ale uvnitř je potrhaná.

00:29:26 Myslím, že je to jasné. Teď uděláme biopokus a uvaříš pořádnou kávu.

00:29:46 -Jaké to bude mít číslo?
-318.

00:29:53 Ukaž, já to udělám sama.

00:29:58 Promiň, až teď mi dochází, co se mohlo stát, kdyby se liška nenašla.

00:30:08 -Ucpala se jehla.
-Mám ti podat jinou?

00:30:13 Ne, já to protlačím.

00:30:16 Kdyby syn byl nemocný, byl by nešťastný.

00:30:22 -Evo! Máš to v očích, dělej něco!
-Přines roztok!

00:30:58 Prosím tě, jdi za Mrázem, neriskuj!

00:31:06 Jsem pitomá. Zdálo se mi, že jsem jiná než jsem,...

00:31:15 -...že se něco ve mně změnilo.
-Jak změnilo? Já ti nerozumím.

00:31:25 Ředitel mi naznačil, že mohu dostat funkci po Zemanovi,...

00:31:32 ...když se nic nestane. Ale stalo se.

00:31:36 -Jsem smolař, nedaří se mi.
-Proč jsi mi nic neřekla?

00:31:47 Teď už je to jedno. Udělala jsem průšvih. Copak to nechápeš?

00:31:54 Jehla se měla vyměnit, jsem hloupá. Zítra to ohlásím a půjdu k Vojtovi.

00:32:03 -Liška byla vpořádku, nehlaš to!
-Není to tvůj průšvih, ale můj.

00:32:14 Horší bude, když to tady povede Vácha.

00:32:18 Ta liška je vpořádku? Jsi si jistá?

00:32:25 Naprosto jistá!

00:32:29 To stačí, já ti věřím. Nebudeme o tom mluvit.

00:33:06 -Ahoj. -Už jsi tady? Dost brzo.
-V noci tu prý bylo veselo.

00:33:15 -Ano. Jitka měla strach.
-K té práci ji nepouštěj.

00:33:22 -To je ta liška z hájovny.
-Pěkně děkuji. To šlo dost rychle.

00:33:28 -To jsem dlouho neviděl. Zajímá mě, jak k nám nákaza přišla? -Mně také.

00:33:38 -Tohle ti může dát odpověď.
-Aha, tvůj slavný výzkum!

00:33:45 Mohl být i tvůj. Opakuji svou nabídku, máme novou situaci.

00:33:52 Vím, jak je to se Zemanem. Rozhodni se sama za sebe.

00:34:01 Zbytečně o tom mluvíme, dokud nemáme vedoucího.

00:34:09 -To je pravda. Naznačili ti něco?
-Jak to myslíš?

00:34:16 Tak, jak to říkám, upřímně a bezelstně.

00:34:22 Jsou zde ti lidé z televize.

00:34:25 No tak, děvčata, učešte se a naličte, ať na ně uděláme dojem!

00:34:42 -Mohu? -Prosím.
-Vyšetřujeme fluorescenční metodou.

00:34:48 -Je to mikroskopické vyšetření.
-Jak je spolehlivé?

00:34:57 Vysoce, ale stejně u každého případu provádíme ještě biopokus.

00:35:04 -Podezřelou tkáň zkoušíme u myší.
-Tím získáte absolutní jistotu, že?

00:35:13 To je dobrá práce laboratoří. Poslední úmrtí bylo před lety.

00:35:21 -V přírodě vzteklina stále je?
-Tato nemoc se zase objevila.

00:35:29 Proti nemoci se pouze bráníme. I když je to zatím úspěšná obrana.

00:35:36 Diagnózy jsou přesné, ale mohou přijít pozdě.

00:35:41 Nesmíme nebezpečí podcenit. My provádíme osvětovou činnost.

00:35:48 Ale někdo si myslí, že přeháníme a někdo propadá panice.

00:35:55 Snižujeme počet lišek, je zde ale mnoho otázek.

00:36:04 -Musíme řešit problém jinak.
-Myslíte moderním výzkumem?

00:36:10 Musíme odpovědět na otázky, které zjistí podstatu nemoci.

00:36:19 Fakt je, že málokterý výzkum je takhle složitý.

00:36:24 Ale když si uvědomíte, že poslední, kdo přišel s něčím významným,...

00:36:32 ...byl Pasteur, tak to přece burcuje.

00:36:36 Ten výzkum je jediná cesta, která nám může dát možnost zaútočit.

00:36:47 -Co tomu říkáš?
-Mládí se mi líbí.

00:36:55 -Co se ti na něm líbí?
-Na mládí?

00:37:00 To, co říkal, je přeci demagogie. My také děláme výzkum.

00:37:06 Máme mnoho materiálu, nejrůznější poznatky.

00:37:13 -Je mi jasné, proč to udělal.
-To mně také.

00:37:21 Stoupá nahoru, skončí nejspíš vysoko.

00:37:27 Víš vůbec, co jsi jedla? A že jsem to uvařil já?

00:37:38 -Myslíš, že vzteklinu vyřeší on?
-On si to myslí.

00:37:48 Já ti povím, co si myslí. Že má na vše právo,...

00:37:53 ...na práci, na slávu, na zásluhy, o těch se mu snad i zdá.

00:38:00 Myslí si, že má právo na laboratoř.

00:38:05 -Laboratoř tu není kvůli němu.
-Proč tě to zneklidňuje?

00:38:11 -Ponížil mě.
-Neber to vážně.

00:38:18 Vím, to je tvůj recept, nebrat nic vážně! Mě bereš vážně?

00:38:29 Jednou bych se na sebe chtěla podívat tvýma očima.

00:38:34 Jak ty mě vidíš? Je mi čtyřicet. Obličej je starý, postava ujde.

00:38:43 Ochotná, má ráda koňak, barokní hudbu poslouchá bez vyrušování...

00:38:52 Neotravuje se svými starostmi, žádné potíže, jen úsměv.

00:39:04 -Víš, že mám někdy pocit, jako bych měla ústa na zip? -Pokračuj.

00:39:16 -Proč spolu vlastně jsme, Vojto?
-Protože je nám spolu dobře.

00:39:34 Promiň, mám dnes špatný den.

00:39:52 Mám jen jednu otázku.

00:39:56 Jak myslíte, že ta včerejší reportáž zapůsobí v Praze?

00:40:04 -Odborník to pochopí. -Nebuďte naivní. Nejde o odborná hlediska.

00:40:11 On vypadal jako odborník, vy jako poslední laborantka.

00:40:20 -Snad nezáleží na dojmu?
-Včera mi volali z ministerstva.

00:40:26 Chtěli znát můj osobní názor na ten Váchův výzkum.

00:40:34 Zřejmě má v Praze vlivného přímluvce. Nevíte, kdo to je?

00:40:41 Já vám stále věřím. Prosím vás, jeďte do Prahy za doktorem Pávkem.

00:40:50 -Prosím? -Já o tom vím.
-To mě mrzí, že to víte.

00:40:57 Nemám z tohoto rozhovoru radost.

00:41:03 -Ale bylo by dobré za Pávkem zajet.
-Připomenout, že s ním mám dítě?

00:41:13 -Špatně jste to pochopila.
-Ale jak to mám chápat?

00:41:19 -Pohovoříte se známým člověkem. On si vás váží. -Ale já jeho také!

00:41:27 Co se stalo, je jen má věc. Já jsem od něho odešla.

00:41:34 On ani nevěděl, že má se mnou dítě. Nemohu za ním jet.

00:41:41 Promiňte... Promiňte, chápu to.

00:41:48 Pochopte vy mě, tento ústav jsem postavil na nohy.

00:41:56 Nechci, aby mi to tu nějaký mladý blázen celé rozvrátil.

00:42:02 Není vám dobře?

00:42:17 -Vácha si myslí, že mohla být vzteklá. -Mám toho dost.

00:42:24 Když vběhla pod auto, tak to může svědčit o vzteklině.

00:42:30 Normální liška nevběhne pod auto, musela mít otupené reflexy.

00:42:37 -On mě chce znemožnit před tebou.
-Jeho názor jsem slyšela náhodou.

00:42:47 Nemáš starosti jenom ty, ale mně může onemocnět syn!

00:42:55 Zavolám Vojtovi, ať ho začne očkovat. Možná je to zbytečné.

00:43:02 Nemluv tímhle tónem! Tys to měla v očích, copak nemáš strach?

00:43:09 Ale ta liška přece nebyla vzteklá. Možná to nebylo auto, ale větev.

00:43:18 Důležitá jsou fakta, mikroskop nic neukázal.

00:43:25 -Tkáň nebyla moc dobrá.
-Dělám tuto práci dlouho.

00:43:30 -Mám velkou zkušenost.
-Co když se mýlíš?

00:43:35 Nemohu se mýlit! Víš, co o mně říká má sestra?

00:43:41 Že jsem v životě dokázala jen mít nemanželského syna.

00:43:49 Já chci ještě něco dokázat. Dříve jsem toho chtěla moc.

00:43:57 Táta říkal, že vzteklina je veliký a vzdálený cíl.

00:44:03 Dokonce byl na mě pyšný. Teď se k cíli nedostanu.

00:44:09 Nikdo slavný ze mě už nebude. Dost jsem toho v životě zkazila.

00:44:17 Vím, že zůstanu svobodná, že nebudu mít normální rodinu.

00:44:24 Martin nemá tátu, na ryby s ním chodí soused. Tohle už nezvládnu.

00:44:32 Ale jedno ještě dokážu. Vést tuhle laboratoř, je to má poslední šance.

00:44:40 Přece ji nezahodím kvůli jedné ucpané jehle.

00:44:46 Viď, že to neoznámíš?

00:44:50 Promiňte, čekám telefon z Prahy.

00:44:56 -Bude volat známý z ministerstva?
-Neměla bys ztrácet nervy.

00:45:23 Všechno je v tvém hodnocení, teď nemohu nikam zavolat.

00:45:29 -Nesmím se z postele ani hnout.
-Promiň. Jsem bezohledná.

00:45:39 -Co si myslíš o jeho projektu?
-Totéž, co ty, gigantomanie.

00:45:51 Ale nemusíš si to myslet kvůli mně. Možná bys s ním měla spolupracovat.

00:46:04 Já si stále myslím, že si vybral beznadějnou cestu.

00:46:10 Vím, proč si ji vybral. Hop nebo trop, rád riskuje.

00:46:17 Máš pravdu, je v tom kus gigantomanie. Jdi do toho s ním.

00:46:27 -Když ho budeš držet při zemi.
-Co tě to napadlo?

00:46:36 Právě proto, že je jiný než my. Třeba na tom něco je, co nevidíme.

00:46:46 Jsou nepředvídatelné momenty. Nevím, už do toho nemohu mluvit.

00:46:59 Chci jen říct, že nemusíš třímat můj prapor, jak se říká. Rozumíš?

00:47:13 Když si vzpomenu na tu mapu v kanceláři, nemám pocit,...

00:47:20 ...že je to prapor zrovna vítězný.

00:47:26 -Paní doktorko, primář se vrací.
-Ano.

00:47:38 Martine! Co tu děláš, mami? Stalo se něco?

00:47:46 Martin kouří! Našla jsem ho v tvém pokoji.

00:48:01 -Proč kouříš? Měl jsi mi pomáhat!
-Soused také kouří. -Zklamal jsi.

00:48:09 Spoléhala jsem na tebe. Jdi se umýt a spát.

00:48:25 Všechno se tu rozpadá. On kouří, v dřezu mám neumyté nádobí...

00:48:38 Asi máš právo takhle mluvit. Nevěděli jsme, že budeš vedoucí.

00:48:45 Rudla se to doslechl jen náhodou. A potom jsme tě viděli v televizi.

00:48:52 Blanka ti tady píše, jak jsme na tebe hrdí. Přečti si to.

00:49:10 Přišli lidé z vesnice. I tatínkovi přátelé. Moc jsme se styděli, Evo.

00:49:21 Hlavně já. Protože jsem ti měla věřit, jsem přeci tvoje máma.

00:49:30 Je ti něco, Evičko?

00:49:34 -Ne, nic, je toho dnes na mě moc.
-Jdi si lehnout, já tady uklidím.

00:49:43 -To budeš moc hodná.
-Všechno je vpořádku?

00:49:47 -Nezlobíš se na mě?
-Jsem ráda, že jsi přijela.

00:51:01 Co tu děláš? Je po půlnoci, máš dávno spát.

00:51:06 On ti jeden průšvih nestačí? Proč mě pořád trápíš?

00:51:13 -Co se stalo? -Četl si při baterce. Ty nevíš, že nebyl ve své posteli?

00:51:22 -Vzala jsem si prášek na spaní.
-Běž si lehnout. -Je ti dobře?

00:51:31 Samozřejmě.

00:51:51 -Je zde doktor Pávek?
-Ne, je v terénu.

00:51:57 -Dobrý den. -Zdravím vás, kolegyně, jak se vám šéfuje? Chudák Zeman.

00:52:08 -Jen ho zastupuji. -Nebyla jste jmenovaná? -Rada zasedá za týden.

00:52:16 Stejně vás to nemine. Jste jediný kandidát.

00:52:23 -Já?
-Kdo jiný by práci převzal?

00:52:29 -Doktor Vácha? -Ten byl v televizi. Tady byl z toho velký rozruch.

00:52:48 -Kupte víno! -Doktor Vácha tu není, třistaosmnáctka končí!

00:53:04 Začala jedna a už jsou v tom 3. Nemám zavolat Jitku?

00:53:17 Dejte je pod mikroskop.

00:53:43 Jak to vypadá?

00:53:52 Jako hvězdné nebe. Věděl jsem, že ta liška není v pořádku.

00:53:59 Zdá se, že na vzteklinu mám nos.

00:54:06 Chudák Jitka, její syn je v tom po uši. Jak je starý?

00:54:13 -Co je s tebou?
-Já jsem v tom také.

00:54:19 Ten biopokus jsem dělala já. Stříklo mi to z jehly do očí.

00:54:28 Co chceš teď dělat? Na očkování je pozdě.

00:54:36 -Byla jsem přesvědčená...
-Přece dokud neskončí biopokus!...

00:54:44 -Co s ní bude?
-Já nevím. To je průšvih.

00:54:52 Jestli si to stříkla do očí, je to, jako kdyby si to stříkla do mozku.

00:55:01 Očkování nemůže pomoci. Jedině, že by virus zničily její slzy.

00:55:27 -Hledala jsem tě.
-Nemám službu. -To mi řekli.

00:55:32 Takže co? Tohle už zažívám podruhé. Moje žena měla podobné sklony.

00:55:43 -Pošli ji pryč, prosím.
-Seď!

00:55:50 Myslel jsem, že si rozumíme, že se nebudeme navzájem omezovat.

00:55:58 -Potřebuji tě.
-Promiň, ale zavinila jsi to ty.

00:56:31 Jste to vy, paní doktorko? Co tady děláte?

00:56:39 Teď nic nejede, až v 4.15. Kam jedete? Něco se stalo?

00:56:51 Kam chcete jet, víte to? Vy nikam jet nechcete, že ne?

00:56:58 To se na nádražích stává. Tak mi řekněte, co se vám stalo.

00:57:06 -Já si to přece dovedu spočítat.
-Co si dovedete spočítat?

00:57:13 -Jakou mám naději.
-Já vám nerozumím.

00:57:17 -Že by slzy proces mohly zastavit.
-Já vám opravdu nerozumím!

00:57:26 Nejvíc asi tak 12 až 15 procent, že to přežiju.

00:57:38 Já vás doprovodím domů.

00:57:42 -Tady nemůžete zůstat!
-Já vůbec nemám kam jít.

00:58:12 Dobrý den. Martine, pozdrav maminku.

00:58:18 -Ahoj, mami.
-Ahoj.

00:58:22 S vaší maminkou to bude dobré, musí ležet, ale je u ní má žena.

00:58:30 -Martine, řekni, jak se máš!
-No, řekni, třeba o tom kouření.

00:58:39 -Já už to víckrát neudělám!
-Pozor, Evo! -Já vím.

00:58:50 -Opravdu ne. On už také nekouří.
-Využil jsem toho a přestal jsem.

00:59:01 Slíbil mi, že když nebudu kouřit já, tak nebude kouřit ani on.

00:59:17 Cizí člověk kvůli němu přestal kouřit. To jsem měla udělat já!

00:59:25 Já mám být hlavně máma. Na ničem jiném nezáleží.

00:59:32 -Evo, nic jsem nevěděl.
-Nechtěl jsi nic vědět.

00:59:40 Nikdy jsi nechtěl nic slyšet. A já jsem se bála.

00:59:51 Nemluv o tom, promluvíme si, až se z toho dostaneš.

01:00:02 -Dostanu se z toho?
-Samozřejmě.

01:00:12 Všechno dáme do pořádku. Co se to s tebou děje?

01:00:22 S nikým jsi celý týden nemluvila, nikoho jsi nechtěla vidět.

01:00:32 -Proč jsem měl zavolat Martina?
-Já mám trochu strach.

01:00:40 Bolí mě v krku, to bude angína.

01:00:53 Myslíš, že věří, že má angínu? Ale krk má úplně čistý.

01:01:01 Může to být sugesce, několikrát se mi to u pacientů stalo.

01:01:12 A ona ví o vzteklině úplně všechno. S očkováním budeme pokračovat.

01:01:21 Nic jiného stejně nemůžeme dělat. Snad zvítězíme. Uvař mi kávu.

01:02:30 -Dobrý den. Tak už vás pustili?
-Jak vidíš. Máte potíže?

01:02:39 -Ne, znáte to. Dáte si kávu?
-Nesmím. -Tak se aspoň posaďte.

01:02:51 Nechci tě zdržovat! Co tvůj výzkum?

01:02:56 -Čekal jsem nový počítač...
-Nebojte, já výzkum začnu.

01:03:03 -Myslíte, že je zbytečný?
-Myslím. -Jsem tu sám.

01:03:11 Mám dobré nervy, vaše názory mě nezastaví.

01:03:18 Já naopak doufám, že tě nic nezastaví.

01:03:24 Opravdu!

01:03:32 -Vrátíte se do laboratoře?
-Na podzim mě čeká operace.

01:03:39 Byl bych rád, kdybyste se tu objevil. Trochu v tom lítám.

01:03:47 -Po neděli přijde hoch z fakulty.
-S doktorkou už nepočítáš?

01:03:57 -Dala výpověď. -Byl jsem za ní, ale nechtěla se mnou mluvit.

01:04:04 -Nechtěla mluvit s nikým.
-Laboratoř ji potřebuje.

01:04:09 -To je docela možné. -Má velikou zkušenost, byla tu patnáct let.

01:04:18 -Podstatné je, že dala výpověď, když mě jmenovali. -Pochop to.

01:04:25 Já to mohu pochopit, ale pracovat s ní nemohu. Proč se jí zastáváte?

01:04:33 -Já se jí nezastávám.
-Já ji prosit nebudu.

01:04:38 Nezáleží na tom, co my chceme. Laboratoř musí dobře pracovat.

01:04:46 Její chod nesmí ohrozit nic, co se děje s námi ani mezi námi.

01:04:53 -Už tam běžím!
-Jdu tam já.

01:05:09 Výpověď jí končí za týden.

01:05:25 -Můžeme se jít dívat na televizi?
-Nedopil jsi mléko, Martine.

01:05:32 -Teto, já už nemohu.
-Vezmi si mléko do pokoje.

01:05:45 -Jak to zítra uděláš?
-Co bych měla udělat?

01:05:51 -Chceš tu být s doktorem sama?
-Myslíš, že mi ublíží?

01:05:58 -Kdo si dá kávu?
-Já bych si dal.

01:06:12 -S Mrázem bych raději mluvila sama.
-Kdy půjde Eva do práce?

01:06:19 -Prvního nastupuje.
-A proč ten dotazník leží ve stole?

01:06:31 -Hledala jsem lepidlo.
-To je v pořádku, mami.

01:06:37 -Ty jsi ten dotazník neodevzdal?
-Ještě je dost času.

01:06:46 -Na co je dost času?
-My si jen tak povídáme.

01:06:55 Evo, budu rád, když u mě nastoupíš, potřebuji schopné lidi,...

01:07:05 ...ale ty přeci něco umíš, a to, co umíš, je tam v té laboratoři!

01:07:12 Je krásné, když člověk něco umí a když to, co umí, k něčemu je!

01:07:20 -Dědeček koně také nikdy neopustil!
-Dokud ho jeden z nich nezabil!

01:07:31 -Blanko, když to nechápeš, tak mlč!
-Nebudu mlčet!

01:07:37 Nedovolím, abys tu vedl takové řeči. Málem skončila jako tatínek.

01:07:46 -Promiň, asi uvažuji špatně.
-Eva se tam nemůže vrátit.

01:07:55 Vácha se stal vedoucím. Ona se ho nebude prosit.

01:08:03 Všechno je ti pořád jasné, celý život, tím mě stále rozčiluješ.

01:08:18 -Nehádejte se kvůli mně.
-My se nehádáme, je jen unavený.

01:08:38 Vím, vypadá to divně.

01:08:43 Musela jsi skoro umřít, abych pochopil, že tě potřebuji.

01:08:54 A že si tě chci vzít. Ty mě přece také potřebuješ.

01:09:05 Pět let jsem byl pro tebe člověk, který ti byl nejblíž.

01:09:11 -A byla jsi šťastná, to nezapřeš.
-Každou středu jsem byla šťastná.

01:09:20 Prosím tě, Evo, o co ti jde? Co si tím chceš dokázat?

01:09:37 Myslíš, že se můžeš zbavit všeho, čím jsi doposud žila?

01:09:44 -Myslíš, že tady budeš spokojená?
-Já jsem tu doma.

01:09:57 To je místo, kde se člověk narodil, a kam utíká, když je mu zle.

01:10:05 -Ale jak dál?
-Prosím, jdi pryč.

01:10:12 -Řekni mi, jak dál, ty přeci také hledáš řešení. -Třeba se potkáme.

01:10:22 Otevřeme si koňak, pustíme hudbu... To je všechno.

01:11:12 -Mami, ty pláčeš?
-Ne, já nepláču.

01:11:17 Jestli nechceš, tak mi to neříkej, já ti to taky neříkám.

01:11:24 -Chlapi přece nepláčou.
-Já někdy ano, ale nikdo to neví.

01:11:30 Vždycky se někam zavřu a prohlížím si tuhle knížku.

01:11:36 -Co je to za knihu?
-O rybách, od pana souseda.

01:11:43 Vždycky si ji celou prohlédnu a je mi lépe, dodává mi sílu.

01:11:50 To je dobře, že jsi silný. Víš, že tě mám ráda?

01:12:28 -Co tady děláte?
-Já jsem Krausová.

01:12:32 -Sem nikdo nesmí.
-Hledám doktora Váchu.

01:12:38 Kdo vás sem pustil? To je infekční prostor.

01:12:50 Počkejte! Nejste vy ta doktorka co měla ten malér s jehlou?

01:13:01 Tak promiňte, jsem tady nový. Doktor Bouček.

01:13:10 -Nevíte, kde je doktor Vácha?
-Ale on dnes jel za vámi!

01:13:16 Kvůli vaší výpovědi, jestli byste nechtěla zpátky.

01:13:22 Sám to nezvládne a já mu zatím moc nepomohu.

01:13:29 Nepodívala byste se mi na jeden preparát? Nemocnice chce výsledek.

01:13:36 Je to asi pozitivní, ale pod mikroskopem je to divné.

01:13:45 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.