00:00:49ZVONÍ TELEFON.

00:01:14Tady Mráz. Okamžik.

00:01:24Evo, to je pro tebe.

00:01:37Krausová. Ahoj, co se děje?

00:01:46Ale já dnes nemám službu, nic se nestalo.

00:01:59Musím do laboratoře, to byla Jitka.

00:02:07-Udělej kávu. -Dnes mám narozeniny, mohl bys ji uvařit ty. -Ne.

00:02:26Musím vypadat příšerně.

00:02:40-Uděláš tu kávu?
-Ano.

00:02:57-Dobrý den, paní doktorko!
-Co se děje? -Asi průšvih.

00:03:15-No? -Samozřejmě pozitivní. Výrazný rozsev, asi pěkně virulentní kmen.

00:03:24-Vypadá to jako hvězdné nebe.
-Hvězdné nebe?

00:03:29Dobrá, pozitivní, a co má být?

00:03:33-Co myslíš, odkud to přišlo?
-Z Šumavy?

00:03:41Je to preparát z mozku lišky, zabité u blízké hájovny.

00:03:49To je vtip, co? Máme vzteklinu za humny.

00:03:53Na dvoře křičela moje žena, protože liška jí držela nohu!

00:04:00-Praštil jsem ji a odtrhl od nohy.
-Jak jste to udělal?

00:04:07-Samozřejmě v rukavicích.
-Kde jsou? -Jsou v pytli.

00:04:12-Vpořádku, byly tam.
-Vím, co je vzteklina, školili nás.

00:04:19Tak oni vás školili, a jaká jsou opatření, víte?

00:04:24Hubení lišek. Jsou to hlavní přenašeči a jsou přemnožené.

00:04:30-Splnili jste plán odlovu?
-U nás vzteklina nikdy nebyla.

00:04:38-Nevím, kolik se jich ulovilo.
-Pouštěli vám náš film?

00:04:44Lidé umírají hrozně, jako lišky.

00:04:48-Vždyť existuje očkování!
-Vaše paní bude vpořádku.

00:04:53-Mohu už jít?
-Jistě, na shledanou.

00:05:00-Promiň.
-Mám vyhlásit poplach?

00:05:04Ano, zavolej výbor, k hájovně to nemají daleko.

00:05:11Uděláme tam přednášku?

00:05:16-Dost ho to vzalo.
-To je postřeh.

00:05:21Vzteklina se šíří a bude se šířit dál.

00:05:27Infekční oddělení!

00:05:29Budeme se tvářit, že poznáme vzteklou lišku od normální...

00:05:35...a dělat přednášky.

00:05:38-Nepřipadáš si jako Ježíš?
-Prosím, doktora Mráze.

00:05:44ZVONÍ TELEFON.

00:05:47-Mráz. -Tady Eva. Víš, co se děje?
-Asi mi chystáš nějaké překvapení.

00:05:56Ano. Je to pozitivní. Ta paní u tebe zůstane.

00:06:02Právě vyhlašuji poplach. Zkontroluj si volná lůžka.

00:06:08Zastavíš se? Pro kontrolu volných lůžek jsi zde naprosto nezbytná.

00:06:15Ne, zavolám ti odpoledne. Ahoj.

00:06:23Co bude s mou dovolenou? Martin má jarní prázdniny.

00:06:29-Jsi úžasná! Tady se hroutí koncepce... -Ale...

00:06:34-Jistě, musí nastoupit koncepce jiná. -Tvoje?

00:06:41Zeman musí schválit můj výzkum, tahle mapa ho k tomu donutí.

00:06:52Víš, co mě napadlo? Jestli do toho nepůjdeš se mnou!

00:06:58Proč ne? Máš zkušenost se vzteklinou i s výzkumem.

00:07:03-To bylo dávno, ještě se Zemanem.
-Ano, to byl Zeman ještě vědec.

00:07:11Nemyslím si, že se jeho koncepce hroutí a já proti němu nepůjdu.

00:07:19To by mě ve snu nenapadlo, já nedělám zbytečné věci.

00:07:25Nechápeš, že je na konci? Viděla jsi reakci na toho myslivce?

00:07:34-To přece není moderní věda.
-Vědu tu představuješ ty!? -Třeba.

00:07:43-Poslyš, ty jsi číslo!
-To doufám.

00:07:47Tak co? Půjdeš do výzkumu se mnou? Dávám ti možnost začít znovu.

00:07:56Já si uvědomuji, že jsi moje jediná naděje.

00:08:00-Nedělej si legraci!
-To si děláš ty!

00:08:05Prosím vás, pojďte hned ke mně!

00:08:10-Najednou se zhroutil.
-Volali jste sanitku?

00:08:15Ano, hned přijedou.

00:08:18Já tomu nerozumím. Říkal mi o té situaci, mluvili jsme klidně...

00:08:34-Všechno nejlepší k narozeninám!
-Děkuji, to je krásná květina.

00:08:41-Teď opravujeme kohoutek!
-Já vám také blahopřeji.

00:08:47-Děkuji.
-Jsem umazaný.

00:08:49Až soused spraví kohoutek, mohu s ním jít na ryby?

00:08:55-Nemůžeš takhle obtěžovat.
-Mě neobtěžuje, viď, Martine!

00:09:02Koupila jsi vajíčka?

00:09:05-Nezlob se, mami, zapomněla jsem.
-Co ta květina?

00:09:12-Jak mám udělat ten dort?
-Tak ho nedělej.

00:09:17Vždy ti k narozeninám peču dort, máš ho přece ráda.

00:09:22-Já jsem strašně utahaná.
-Na slavení jsi utahaná?

00:09:29Hlavně, že jsi slavila s tím svým doktorem.

00:09:39-Nestačí ti, že kouříš v práci?
-Už skoro nekouřím.

00:09:45-Co jsi tam dnes dělala?
-Zemanovi se něco stalo.

00:09:51-On se nakazil?
-Udělalo se mu špatně.

00:09:56-Takhle dopadnete všichni.
-Jenže já si nemohu vzít dovolenou.

00:10:07Pochop to. Zeman je v nemocnici. Máme poplach. Ředitel mě nepustí.

00:10:14Každý rok jezdíme domů, Martin má jarní prázdniny.

00:10:20-Budu s vámi alespoň přes víkend.
-Co tomu řekne Blanka a Rudla?

00:10:27-Chci zajít na hřbitov.
-Co mám dělat? Nemohu za to.

00:10:32-Tak my jdeme.
-Tak ahoj. -Ahoj.

00:10:38-Kam jde?
-Se sousedem na ryby.

00:10:43A ty ho pustíš? Vždyť už je skoro večer. A slavíme tvoje narozeniny.

00:11:01-Víš něco o Zemanovi?
-Ne, ty ano?

00:11:05-Kamarádka z nemocnice slyšela, že je to s ním vážné. -Prosím tě!

00:11:15Bylo by špatné, kdyby se nevrátil, ale mohla bys tady šéfovat ty.

00:11:27-Jsi normální? -Proč bys tu nemohla šéfovat? Jsi tu tolik let.

00:11:35Nebo by to dostal Vácha? Já toho fanatika nesnáším. Ty bys nechtěla?

00:11:42Nemysli si, všechny holky z laboratoře by za tebou stály.

00:11:52-Jitko, já oceňuji tvé kamarádství, ale Zeman se vrátí. -Co když ne?

00:12:01Já to vést nebudu. Nejsem blázen a nikdo mně to ani nenabídne.

00:12:14Jste vedena jako Zemanův zástupce, takže tady jsou jeho klíče.

00:12:22Opatření, která navrhujete vzhledem k výskytu vztekliny, jsou vpořádku.

00:12:29Ale o dovolené snad ani nebudeme mluvit.

00:12:34Přijedou lidé z televize, tak ať je v laboratoři všechno v pořádku.

00:12:42-Víte něco o Zemanovi?
-Nic, jen dohady.

00:12:48Posaďte se ještě.

00:12:51Mluvil jsem dnes ráno s doktorem Pávkem z Prahy.

00:12:59Představte si, že už o Zemanovi věděl, začíná hledat jeho nástupce.

00:13:11-To je snad předčasné.
-Má-li infarkt, bude nemocný déle.

00:13:18-Ale potom se přece vrátí.
-Pávek nebude čekat.

00:13:23Na to je ta vaše laboratoř příliš důležitá.

00:13:29Chci, abyste nástupcem byla vy. Překvapilo vás to?

00:13:36-Ne, to mě vůbec nenapadlo.
-Jste skromná, až příliš.

00:13:44Doktor Vácha dává o sobě vědět, nebude snadné uvést vás do funkce.

00:13:54-Ale já o to nestojím.
-Chápu, špatně jsem se vyjádřil...

00:14:16Řeknete mi, o čem s vámi ředitel mluvil?

00:14:24Oznámil mi, že nebudu mít dovolenou.

00:14:41Jak to vypadá?

00:14:44U čísla 305, 307 a 308 můžeme stanovit negativní diagnózu.

00:14:54Pokusy beží už od minulého měsíce. Ale zato na 312 se něco děje!

00:15:03Kdy to začalo?

00:15:05Ráno. Zkoumal to doktor Vácha, ale tkáň prý byla špatná,...

00:15:11-...v mikroskopu toho moc neviděl.
-Ostatní myši jsou v pořádku.

00:15:19-Kolik lidí je nakaženo?
-Čtyři, celá rodina.

00:15:25-Chcete tkáň pod mikroskop?
-Ano, nebudeme riskovat.

00:15:42Doneste to doktoru Špinovi.

00:15:50Máš tu stále hezčí a mladší sestry.

00:15:54Ano, čím dál mladší, čím dál hezčí, a je jich stále víc.

00:16:01-Jak to vypadá se Zemanem?
-Infarkt jsi snad poznala sama.

00:16:07A podrobnosti? Něco přece víš!

00:16:11Za tu dobu, co jsem zde, tady nikdo na vzteklinu neumřel.

00:16:17O vzteklině vím všechno, ale přímou zkušenost nemám.

00:16:23Zeman nikdy nic nezkazil, už jsem si na to zvykl.

00:16:28-To zní jako nekrolog.
-Ve smyslu jeho práce, ano.

00:16:35Zajímavé bude, co udělá ten váš mladý.

00:16:45-Promiň, vypadáš báječně.
-Dostane funkci po Zemanovi Vácha?

00:16:54Kdo jiný! O něm se ví.

00:16:59Četl jsem jeho práci o koloběhu virů v přírodě, vypadá dobře.

00:17:10Chtěl s tím začít výzkum, ale Zeman mu to zakázal.

00:17:16To má štěstí, jako vedoucí ho prosadí.

00:17:20Ale ten výzkum je nereálný. Zkoušeli ho v Německu, v Polsku...

00:17:27Jsme diagnostická laboratoř, Zemanova chlouba.

00:17:32-Tak dostane to místo někdo jiný.
-Kdo?

00:17:37-Nevím, Beránek z fakulty nebo doktor Kratina. -A já?

00:17:44Ty vypadáš báječně!

00:17:47Alespoň ze slušnosti mě zařaď mezi kandidáty. Nebo jsem mimo soutěž?

00:17:58Vojto, co ty si o mně myslíš?

00:18:06-Vácha si myslí, že jsem stará.
-To myslíš vážně?

00:18:12-On to myslí vážně.
-Co ti na tom záleží?

00:18:16Záleží mi na tom, co si myslíš ty.

00:18:23Samozřejmě, že to místo můžeš vzít. Máš na vzteklinu nos.

00:18:33Ale proč? Víš, o jaké místo jde?

00:18:40On nemá ženu ani děti. Té nemoci upsal duši. Ale proč ty?

00:18:52Ty přeci nejsi ani křižák, ani mnich.

00:19:01-Ani ctižádostivá jako ten kluk.
-A co tedy, podle tebe, jsem?

00:19:09-Žena! -Neříkej, že na kožním je zmatek, protože ho vede žena.

00:19:19Jsi žena s kouzelným úsměvem. Já ten úsměv občas potřebuji.

00:19:31Nerad bych, aby se tvému úsměvu něco stalo.

00:20:51-Tak tady je dort.
-Děkuji.

00:20:58-Teď přijde hlavní dárek.
-Všechno nejlepší. -Děkuji.

00:21:05-Co to je? -Překvapení.
-To se ti povedlo.

00:21:11O veterinární praxi je zájem. Víte, co rozhodlo? Byt!

00:21:17Eva nepotřebuje byt, je tady totiž doma.

00:21:21Rudolf opraví půdu, budete mít tři pokoje.

00:21:26Slyšíš to, Evo?

00:21:29Samozřejmě důvodem nebyl jen byt. Pomohlo jméno otce, veterináře.

00:21:36Je v oboru známý, staral se o koně.

00:21:40-Ale, Eva by nepracovala s koňmi?
-Ne, dostaneš kuřata.

00:21:46To bude pro Evu ideální.

00:21:50-Počkejte okamžik, nepřeháníte to?
-Proč? Všechno je promyšlené.

00:21:57-Ale já mám svoji práci.
-Ta tvá práce! -Jak to mluvíš?

00:22:04-Ty jsi pitomý.
-Běžte se dívat na televizi!

00:22:13Evo, nepamatuješ si, co jsi říkala na Štědrý večer?

00:22:19Celý den pracovat se zvířaty, kazit si oči, sloužit o víkendech.

00:22:27-Bát se nákazy vztekliny!
-Myslí to dobře.

00:22:37Opravdu jsi to řekla. Tenkrát ti bylo nějak moc zle...

00:22:43Každý má někdy slabou chvilku. Ty víš, jaká je má práce.

00:22:51-Samozřejmě, že to vím, promiň.
-Slabá chvilka? A vše je v pořádku?

00:22:59-Samozřejmě. -Já cítím za tebe zodpovědnost. -Neprosím se o to.

00:23:06Byla jsi vždycky náramně pyšná.

00:23:10Dříve se mi zdálo, že na to máš právo, psali o tobě v novinách.

00:23:17Byla jsem na tebe pyšná, jakou mám chytrou sestru.

00:23:23Ale ty máš jen nemanželské dítě!

00:23:27-Blanko! -Musím to říct! Podívej, jak žiješ!

00:23:32-Máš malý plat, chodíš s mužem, který si tě nevezme. -Tak dost!

00:23:39Celé město ví, jaký je ten tvůj doktor.

00:23:44-Nech toho, nemáš právo tak mluvit.
-Ona má právo takhle žít?

00:23:50Myslíš, že nevím, že se spoléháš ve všem na maminku?

00:23:58Na co si to hraješ? Bude ti čtyřicet a nic nemáš.

00:24:06-Rozumím, odepsali jste mě.
-Nesmysl, nikdo tě neodepsal.

00:24:14-Máš možnost začít žít jako člověk.
-Jako ty? -Já byla vždy hloupější.

00:24:24Já bych se nestala nikdy doktorkou. Se mnou táta nechodil na procházky.

00:24:32Ale jedno jsem dokázala. Já svoji povinnost plním, já ano.

00:24:41Martine, zabal si věci, jedeme domů!

00:24:49-Ty si zabal taky, mami!
-Ale doma jsme přeci tady.

00:24:55Já se nechci vrátit do města, čekat, kdy se ti něco stane.

00:25:02Vzpomeň si na tatínka. Stále byl poraněný a polámaný od zvířat.

00:25:10-Panebože, ty koně jsem nenáviděla. Ten poslední ho zabil. -Pospěš si.

00:25:18-Musíš to místo přijmout. Mám právo na klidný život. -Tak tu zůstaň.

00:25:33Zbláznila se! Co by si počali? Jak bych tu mohla zůstat?

00:25:40Kdo by jim uklidil a co by jedli? Vždyť ona neumí ani vařit!

00:26:24-Fuj! -To se nedá léčit?
-Když se nemoc rozvine, ne.

00:26:32Jedinou nadějí je očkování v průběhu inkubační doby.

00:26:38-Jak je dlouhá? -Prosím?
-Jak je dlouhá ta inkubační doba?

00:26:45Záleží, jak rychle pronikne virus do mozku. Otálení zvyšuje riziko.

00:26:53-Mohou být nakažlivá mrtvá zvířata?
-Samozřejmě!

00:26:59Lidé vezmou mrtvou lišku kvůli kožešině.

00:27:04Já jsem totiž viděla chlapce pohřbívat mrtvou lišku!

00:27:11Dělal jí hrobeček. Bylo to v lese u křižovatky.

00:27:20-Rozsviťte, prosím! Vy ho znáte?
-Znám jeho matku od vidění.

00:27:32Já se zlobím! Nemáš sahat na mrtvá zvířata!

00:27:37Odvez ho domů, sejdeme se v laboratoři.

00:28:05Nikde nic, liška je v rozkladu, na to místo svítilo slunce.

00:28:13Podle mě je to čisté, ale musí to potvrdit biopokus.

00:28:20Mohu zavolat Váchovi, ať se na to také podívá.

00:28:28-Máš větší zkušenosti než on.
-Nechci, aby ses tady hroutila.

00:28:37-Na co ta liška zemřela?
-Může být mnoho důvodů. Uvidíme.

00:28:48Povrch normální, chrup nepoškozen, obsah žaludku vpořádku.

00:28:58Podívej, vidíš tu slezinu? To vypadá na vnitřní zranění!

00:29:05-Roman ji našel u silnice.
-Že by ji srazilo auto? -Určitě.

00:29:13Prohmatej pánev! To musel způsobit tupý předmět, třeba nárazník.

00:29:20Povrch těla je normální, ale uvnitř je potrhaná.

00:29:26Myslím, že je to jasné. Teď uděláme biopokus a uvaříš pořádnou kávu.

00:29:46-Jaké to bude mít číslo?
-318.

00:29:53Ukaž, já to udělám sama.

00:29:58Promiň, až teď mi dochází, co se mohlo stát, kdyby se liška nenašla.

00:30:08-Ucpala se jehla.
-Mám ti podat jinou?

00:30:13Ne, já to protlačím.

00:30:16Kdyby syn byl nemocný, byl by nešťastný.

00:30:22-Evo! Máš to v očích, dělej něco!
-Přines roztok!

00:30:58Prosím tě, jdi za Mrázem, neriskuj!

00:31:06Jsem pitomá. Zdálo se mi, že jsem jiná než jsem,...

00:31:15-...že se něco ve mně změnilo.
-Jak změnilo? Já ti nerozumím.

00:31:25Ředitel mi naznačil, že mohu dostat funkci po Zemanovi,...

00:31:32...když se nic nestane. Ale stalo se.

00:31:36-Jsem smolař, nedaří se mi.
-Proč jsi mi nic neřekla?

00:31:47Teď už je to jedno. Udělala jsem průšvih. Copak to nechápeš?

00:31:54Jehla se měla vyměnit, jsem hloupá. Zítra to ohlásím a půjdu k Vojtovi.

00:32:03-Liška byla vpořádku, nehlaš to!
-Není to tvůj průšvih, ale můj.

00:32:14Horší bude, když to tady povede Vácha.

00:32:18Ta liška je vpořádku? Jsi si jistá?

00:32:25Naprosto jistá!

00:32:29To stačí, já ti věřím. Nebudeme o tom mluvit.

00:33:06-Ahoj. -Už jsi tady? Dost brzo.
-V noci tu prý bylo veselo.

00:33:15-Ano. Jitka měla strach.
-K té práci ji nepouštěj.

00:33:22-To je ta liška z hájovny.
-Pěkně děkuji. To šlo dost rychle.

00:33:28-To jsem dlouho neviděl. Zajímá mě, jak k nám nákaza přišla? -Mně také.

00:33:38-Tohle ti může dát odpověď.
-Aha, tvůj slavný výzkum!

00:33:45Mohl být i tvůj. Opakuji svou nabídku, máme novou situaci.

00:33:52Vím, jak je to se Zemanem. Rozhodni se sama za sebe.

00:34:01Zbytečně o tom mluvíme, dokud nemáme vedoucího.

00:34:09-To je pravda. Naznačili ti něco?
-Jak to myslíš?

00:34:16Tak, jak to říkám, upřímně a bezelstně.

00:34:22Jsou zde ti lidé z televize.

00:34:25No tak, děvčata, učešte se a naličte, ať na ně uděláme dojem!

00:34:42-Mohu? -Prosím.
-Vyšetřujeme fluorescenční metodou.

00:34:48-Je to mikroskopické vyšetření.
-Jak je spolehlivé?

00:34:57Vysoce, ale stejně u každého případu provádíme ještě biopokus.

00:35:04-Podezřelou tkáň zkoušíme u myší.
-Tím získáte absolutní jistotu, že?

00:35:13To je dobrá práce laboratoří. Poslední úmrtí bylo před lety.

00:35:21-V přírodě vzteklina stále je?
-Tato nemoc se zase objevila.

00:35:29Proti nemoci se pouze bráníme. I když je to zatím úspěšná obrana.

00:35:36Diagnózy jsou přesné, ale mohou přijít pozdě.

00:35:41Nesmíme nebezpečí podcenit. My provádíme osvětovou činnost.

00:35:48Ale někdo si myslí, že přeháníme a někdo propadá panice.

00:35:55Snižujeme počet lišek, je zde ale mnoho otázek.

00:36:04-Musíme řešit problém jinak.
-Myslíte moderním výzkumem?

00:36:10Musíme odpovědět na otázky, které zjistí podstatu nemoci.

00:36:19Fakt je, že málokterý výzkum je takhle složitý.

00:36:24Ale když si uvědomíte, že poslední, kdo přišel s něčím významným,...

00:36:32...byl Pasteur, tak to přece burcuje.

00:36:36Ten výzkum je jediná cesta, která nám může dát možnost zaútočit.

00:36:47-Co tomu říkáš?
-Mládí se mi líbí.

00:36:55-Co se ti na něm líbí?
-Na mládí?

00:37:00To, co říkal, je přeci demagogie. My také děláme výzkum.

00:37:06Máme mnoho materiálu, nejrůznější poznatky.

00:37:13-Je mi jasné, proč to udělal.
-To mně také.

00:37:21Stoupá nahoru, skončí nejspíš vysoko.

00:37:27Víš vůbec, co jsi jedla? A že jsem to uvařil já?

00:37:38-Myslíš, že vzteklinu vyřeší on?
-On si to myslí.

00:37:48Já ti povím, co si myslí. Že má na vše právo,...

00:37:53...na práci, na slávu, na zásluhy, o těch se mu snad i zdá.

00:38:00Myslí si, že má právo na laboratoř.

00:38:05-Laboratoř tu není kvůli němu.
-Proč tě to zneklidňuje?

00:38:11-Ponížil mě.
-Neber to vážně.

00:38:18Vím, to je tvůj recept, nebrat nic vážně! Mě bereš vážně?

00:38:29Jednou bych se na sebe chtěla podívat tvýma očima.

00:38:34Jak ty mě vidíš? Je mi čtyřicet. Obličej je starý, postava ujde.

00:38:43Ochotná, má ráda koňak, barokní hudbu poslouchá bez vyrušování...

00:38:52Neotravuje se svými starostmi, žádné potíže, jen úsměv.

00:39:04-Víš, že mám někdy pocit, jako bych měla ústa na zip? -Pokračuj.

00:39:16-Proč spolu vlastně jsme, Vojto?
-Protože je nám spolu dobře.

00:39:34Promiň, mám dnes špatný den.

00:39:52Mám jen jednu otázku.

00:39:56Jak myslíte, že ta včerejší reportáž zapůsobí v Praze?

00:40:04-Odborník to pochopí. -Nebuďte naivní. Nejde o odborná hlediska.

00:40:11On vypadal jako odborník, vy jako poslední laborantka.

00:40:20-Snad nezáleží na dojmu?
-Včera mi volali z ministerstva.

00:40:26Chtěli znát můj osobní názor na ten Váchův výzkum.

00:40:34Zřejmě má v Praze vlivného přímluvce. Nevíte, kdo to je?

00:40:41Já vám stále věřím. Prosím vás, jeďte do Prahy za doktorem Pávkem.

00:40:50-Prosím? -Já o tom vím.
-To mě mrzí, že to víte.

00:40:57Nemám z tohoto rozhovoru radost.

00:41:03-Ale bylo by dobré za Pávkem zajet.
-Připomenout, že s ním mám dítě?

00:41:13-Špatně jste to pochopila.
-Ale jak to mám chápat?

00:41:19-Pohovoříte se známým člověkem. On si vás váží. -Ale já jeho také!

00:41:27Co se stalo, je jen má věc. Já jsem od něho odešla.

00:41:34On ani nevěděl, že má se mnou dítě. Nemohu za ním jet.

00:41:41Promiňte... Promiňte, chápu to.

00:41:48Pochopte vy mě, tento ústav jsem postavil na nohy.

00:41:56Nechci, aby mi to tu nějaký mladý blázen celé rozvrátil.

00:42:02Není vám dobře?

00:42:17-Vácha si myslí, že mohla být vzteklá. -Mám toho dost.

00:42:24Když vběhla pod auto, tak to může svědčit o vzteklině.

00:42:30Normální liška nevběhne pod auto, musela mít otupené reflexy.

00:42:37-On mě chce znemožnit před tebou.
-Jeho názor jsem slyšela náhodou.

00:42:47Nemáš starosti jenom ty, ale mně může onemocnět syn!

00:42:55Zavolám Vojtovi, ať ho začne očkovat. Možná je to zbytečné.

00:43:02Nemluv tímhle tónem! Tys to měla v očích, copak nemáš strach?

00:43:09Ale ta liška přece nebyla vzteklá. Možná to nebylo auto, ale větev.

00:43:18Důležitá jsou fakta, mikroskop nic neukázal.

00:43:25-Tkáň nebyla moc dobrá.
-Dělám tuto práci dlouho.

00:43:30-Mám velkou zkušenost.
-Co když se mýlíš?

00:43:35Nemohu se mýlit! Víš, co o mně říká má sestra?

00:43:41Že jsem v životě dokázala jen mít nemanželského syna.

00:43:49Já chci ještě něco dokázat. Dříve jsem toho chtěla moc.

00:43:57Táta říkal, že vzteklina je veliký a vzdálený cíl.

00:44:03Dokonce byl na mě pyšný. Teď se k cíli nedostanu.

00:44:09Nikdo slavný ze mě už nebude. Dost jsem toho v životě zkazila.

00:44:17Vím, že zůstanu svobodná, že nebudu mít normální rodinu.

00:44:24Martin nemá tátu, na ryby s ním chodí soused. Tohle už nezvládnu.

00:44:32Ale jedno ještě dokážu. Vést tuhle laboratoř, je to má poslední šance.

00:44:40Přece ji nezahodím kvůli jedné ucpané jehle.

00:44:46Viď, že to neoznámíš?

00:44:50Promiňte, čekám telefon z Prahy.

00:44:56-Bude volat známý z ministerstva?
-Neměla bys ztrácet nervy.

00:45:23Všechno je v tvém hodnocení, teď nemohu nikam zavolat.

00:45:29-Nesmím se z postele ani hnout.
-Promiň. Jsem bezohledná.

00:45:39-Co si myslíš o jeho projektu?
-Totéž, co ty, gigantomanie.

00:45:51Ale nemusíš si to myslet kvůli mně. Možná bys s ním měla spolupracovat.

00:46:04Já si stále myslím, že si vybral beznadějnou cestu.

00:46:10Vím, proč si ji vybral. Hop nebo trop, rád riskuje.

00:46:17Máš pravdu, je v tom kus gigantomanie. Jdi do toho s ním.

00:46:27-Když ho budeš držet při zemi.
-Co tě to napadlo?

00:46:36Právě proto, že je jiný než my. Třeba na tom něco je, co nevidíme.

00:46:46Jsou nepředvídatelné momenty. Nevím, už do toho nemohu mluvit.

00:46:59Chci jen říct, že nemusíš třímat můj prapor, jak se říká. Rozumíš?

00:47:13Když si vzpomenu na tu mapu v kanceláři, nemám pocit,...

00:47:20...že je to prapor zrovna vítězný.

00:47:26-Paní doktorko, primář se vrací.
-Ano.

00:47:38Martine! Co tu děláš, mami? Stalo se něco?

00:47:46Martin kouří! Našla jsem ho v tvém pokoji.

00:48:01-Proč kouříš? Měl jsi mi pomáhat!
-Soused také kouří. -Zklamal jsi.

00:48:09Spoléhala jsem na tebe. Jdi se umýt a spát.

00:48:25Všechno se tu rozpadá. On kouří, v dřezu mám neumyté nádobí...

00:48:38Asi máš právo takhle mluvit. Nevěděli jsme, že budeš vedoucí.

00:48:45Rudla se to doslechl jen náhodou. A potom jsme tě viděli v televizi.

00:48:52Blanka ti tady píše, jak jsme na tebe hrdí. Přečti si to.

00:49:10Přišli lidé z vesnice. I tatínkovi přátelé. Moc jsme se styděli, Evo.

00:49:21Hlavně já. Protože jsem ti měla věřit, jsem přeci tvoje máma.

00:49:30Je ti něco, Evičko?

00:49:34-Ne, nic, je toho dnes na mě moc.
-Jdi si lehnout, já tady uklidím.

00:49:43-To budeš moc hodná.
-Všechno je vpořádku?

00:49:47-Nezlobíš se na mě?
-Jsem ráda, že jsi přijela.

00:51:01Co tu děláš? Je po půlnoci, máš dávno spát.

00:51:06On ti jeden průšvih nestačí? Proč mě pořád trápíš?

00:51:13-Co se stalo? -Četl si při baterce. Ty nevíš, že nebyl ve své posteli?

00:51:22-Vzala jsem si prášek na spaní.
-Běž si lehnout. -Je ti dobře?

00:51:31Samozřejmě.

00:51:51-Je zde doktor Pávek?
-Ne, je v terénu.

00:51:57-Dobrý den. -Zdravím vás, kolegyně, jak se vám šéfuje? Chudák Zeman.

00:52:08-Jen ho zastupuji. -Nebyla jste jmenovaná? -Rada zasedá za týden.

00:52:16Stejně vás to nemine. Jste jediný kandidát.

00:52:23-Já?
-Kdo jiný by práci převzal?

00:52:29-Doktor Vácha? -Ten byl v televizi. Tady byl z toho velký rozruch.

00:52:48-Kupte víno! -Doktor Vácha tu není, třistaosmnáctka končí!

00:53:04Začala jedna a už jsou v tom 3. Nemám zavolat Jitku?

00:53:17Dejte je pod mikroskop.

00:53:43Jak to vypadá?

00:53:52Jako hvězdné nebe. Věděl jsem, že ta liška není v pořádku.

00:53:59Zdá se, že na vzteklinu mám nos.

00:54:06Chudák Jitka, její syn je v tom po uši. Jak je starý?

00:54:13-Co je s tebou?
-Já jsem v tom také.

00:54:19Ten biopokus jsem dělala já. Stříklo mi to z jehly do očí.

00:54:28Co chceš teď dělat? Na očkování je pozdě.

00:54:36-Byla jsem přesvědčená...
-Přece dokud neskončí biopokus!...

00:54:44-Co s ní bude?
-Já nevím. To je průšvih.

00:54:52Jestli si to stříkla do očí, je to, jako kdyby si to stříkla do mozku.

00:55:01Očkování nemůže pomoci. Jedině, že by virus zničily její slzy.

00:55:27-Hledala jsem tě.
-Nemám službu. -To mi řekli.

00:55:32Takže co? Tohle už zažívám podruhé. Moje žena měla podobné sklony.

00:55:43-Pošli ji pryč, prosím.
-Seď!

00:55:50Myslel jsem, že si rozumíme, že se nebudeme navzájem omezovat.

00:55:58-Potřebuji tě.
-Promiň, ale zavinila jsi to ty.

00:56:31Jste to vy, paní doktorko? Co tady děláte?

00:56:39Teď nic nejede, až v 4.15. Kam jedete? Něco se stalo?

00:56:51Kam chcete jet, víte to? Vy nikam jet nechcete, že ne?

00:56:58To se na nádražích stává. Tak mi řekněte, co se vám stalo.

00:57:06-Já si to přece dovedu spočítat.
-Co si dovedete spočítat?

00:57:13-Jakou mám naději.
-Já vám nerozumím.

00:57:17-Že by slzy proces mohly zastavit.
-Já vám opravdu nerozumím!

00:57:26Nejvíc asi tak 12 až 15 procent, že to přežiju.

00:57:38Já vás doprovodím domů.

00:57:42-Tady nemůžete zůstat!
-Já vůbec nemám kam jít.

00:58:12Dobrý den. Martine, pozdrav maminku.

00:58:18-Ahoj, mami.
-Ahoj.

00:58:22S vaší maminkou to bude dobré, musí ležet, ale je u ní má žena.

00:58:30-Martine, řekni, jak se máš!
-No, řekni, třeba o tom kouření.

00:58:39-Já už to víckrát neudělám!
-Pozor, Evo! -Já vím.

00:58:50-Opravdu ne. On už také nekouří.
-Využil jsem toho a přestal jsem.

00:59:01Slíbil mi, že když nebudu kouřit já, tak nebude kouřit ani on.

00:59:17Cizí člověk kvůli němu přestal kouřit. To jsem měla udělat já!

00:59:25Já mám být hlavně máma. Na ničem jiném nezáleží.

00:59:32-Evo, nic jsem nevěděl.
-Nechtěl jsi nic vědět.

00:59:40Nikdy jsi nechtěl nic slyšet. A já jsem se bála.

00:59:51Nemluv o tom, promluvíme si, až se z toho dostaneš.

01:00:02-Dostanu se z toho?
-Samozřejmě.

01:00:12Všechno dáme do pořádku. Co se to s tebou děje?

01:00:22S nikým jsi celý týden nemluvila, nikoho jsi nechtěla vidět.

01:00:32-Proč jsem měl zavolat Martina?
-Já mám trochu strach.

01:00:40Bolí mě v krku, to bude angína.

01:00:53Myslíš, že věří, že má angínu? Ale krk má úplně čistý.

01:01:01Může to být sugesce, několikrát se mi to u pacientů stalo.

01:01:12A ona ví o vzteklině úplně všechno. S očkováním budeme pokračovat.

01:01:21Nic jiného stejně nemůžeme dělat. Snad zvítězíme. Uvař mi kávu.

01:02:30-Dobrý den. Tak už vás pustili?
-Jak vidíš. Máte potíže?

01:02:39-Ne, znáte to. Dáte si kávu?
-Nesmím. -Tak se aspoň posaďte.

01:02:51Nechci tě zdržovat! Co tvůj výzkum?

01:02:56-Čekal jsem nový počítač...
-Nebojte, já výzkum začnu.

01:03:03-Myslíte, že je zbytečný?
-Myslím. -Jsem tu sám.

01:03:11Mám dobré nervy, vaše názory mě nezastaví.

01:03:18Já naopak doufám, že tě nic nezastaví.

01:03:24Opravdu!

01:03:32-Vrátíte se do laboratoře?
-Na podzim mě čeká operace.

01:03:39Byl bych rád, kdybyste se tu objevil. Trochu v tom lítám.

01:03:47-Po neděli přijde hoch z fakulty.
-S doktorkou už nepočítáš?

01:03:57-Dala výpověď. -Byl jsem za ní, ale nechtěla se mnou mluvit.

01:04:04-Nechtěla mluvit s nikým.
-Laboratoř ji potřebuje.

01:04:09-To je docela možné. -Má velikou zkušenost, byla tu patnáct let.

01:04:18-Podstatné je, že dala výpověď, když mě jmenovali. -Pochop to.

01:04:25Já to mohu pochopit, ale pracovat s ní nemohu. Proč se jí zastáváte?

01:04:33-Já se jí nezastávám.
-Já ji prosit nebudu.

01:04:38Nezáleží na tom, co my chceme. Laboratoř musí dobře pracovat.

01:04:46Její chod nesmí ohrozit nic, co se děje s námi ani mezi námi.

01:04:53-Už tam běžím!
-Jdu tam já.

01:05:09Výpověď jí končí za týden.

01:05:25-Můžeme se jít dívat na televizi?
-Nedopil jsi mléko, Martine.

01:05:32-Teto, já už nemohu.
-Vezmi si mléko do pokoje.

01:05:45-Jak to zítra uděláš?
-Co bych měla udělat?

01:05:51-Chceš tu být s doktorem sama?
-Myslíš, že mi ublíží?

01:05:58-Kdo si dá kávu?
-Já bych si dal.

01:06:12-S Mrázem bych raději mluvila sama.
-Kdy půjde Eva do práce?

01:06:19-Prvního nastupuje.
-A proč ten dotazník leží ve stole?

01:06:31-Hledala jsem lepidlo.
-To je v pořádku, mami.

01:06:37-Ty jsi ten dotazník neodevzdal?
-Ještě je dost času.

01:06:46-Na co je dost času?
-My si jen tak povídáme.

01:06:55Evo, budu rád, když u mě nastoupíš, potřebuji schopné lidi,...

01:07:05...ale ty přeci něco umíš, a to, co umíš, je tam v té laboratoři!

01:07:12Je krásné, když člověk něco umí a když to, co umí, k něčemu je!

01:07:20-Dědeček koně také nikdy neopustil!
-Dokud ho jeden z nich nezabil!

01:07:31-Blanko, když to nechápeš, tak mlč!
-Nebudu mlčet!

01:07:37Nedovolím, abys tu vedl takové řeči. Málem skončila jako tatínek.

01:07:46-Promiň, asi uvažuji špatně.
-Eva se tam nemůže vrátit.

01:07:55Vácha se stal vedoucím. Ona se ho nebude prosit.

01:08:03Všechno je ti pořád jasné, celý život, tím mě stále rozčiluješ.

01:08:18-Nehádejte se kvůli mně.
-My se nehádáme, je jen unavený.

01:08:38Vím, vypadá to divně.

01:08:43Musela jsi skoro umřít, abych pochopil, že tě potřebuji.

01:08:54A že si tě chci vzít. Ty mě přece také potřebuješ.

01:09:05Pět let jsem byl pro tebe člověk, který ti byl nejblíž.

01:09:11-A byla jsi šťastná, to nezapřeš.
-Každou středu jsem byla šťastná.

01:09:20Prosím tě, Evo, o co ti jde? Co si tím chceš dokázat?

01:09:37Myslíš, že se můžeš zbavit všeho, čím jsi doposud žila?

01:09:44-Myslíš, že tady budeš spokojená?
-Já jsem tu doma.

01:09:57To je místo, kde se člověk narodil, a kam utíká, když je mu zle.

01:10:05-Ale jak dál?
-Prosím, jdi pryč.

01:10:12-Řekni mi, jak dál, ty přeci také hledáš řešení. -Třeba se potkáme.

01:10:22Otevřeme si koňak, pustíme hudbu... To je všechno.

01:11:12-Mami, ty pláčeš?
-Ne, já nepláču.

01:11:17Jestli nechceš, tak mi to neříkej, já ti to taky neříkám.

01:11:24-Chlapi přece nepláčou.
-Já někdy ano, ale nikdo to neví.

01:11:30Vždycky se někam zavřu a prohlížím si tuhle knížku.

01:11:36-Co je to za knihu?
-O rybách, od pana souseda.

01:11:43Vždycky si ji celou prohlédnu a je mi lépe, dodává mi sílu.

01:11:50To je dobře, že jsi silný. Víš, že tě mám ráda?

01:12:28-Co tady děláte?
-Já jsem Krausová.

01:12:32-Sem nikdo nesmí.
-Hledám doktora Váchu.

01:12:38Kdo vás sem pustil? To je infekční prostor.

01:12:50Počkejte! Nejste vy ta doktorka co měla ten malér s jehlou?

01:13:01Tak promiňte, jsem tady nový. Doktor Bouček.

01:13:10-Nevíte, kde je doktor Vácha?
-Ale on dnes jel za vámi!

01:13:16Kvůli vaší výpovědi, jestli byste nechtěla zpátky.

01:13:22Sám to nezvládne a já mu zatím moc nepomohu.

01:13:29Nepodívala byste se mi na jeden preparát? Nemocnice chce výsledek.

01:13:36Je to asi pozitivní, ale pod mikroskopem je to divné.

01:13:45Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.