Těžká hodina
Hra se soustřeďuje na Wolkerovy dny, které trávil roku 1923 v plicním sanatoriu v Tatranské Poliance. Vypráví o čtyřiadvacetiletém Wolkerovi se vším, co k tomu věku náleží: dychtivost mládí, k níž patří pocit všech otevřených možností, netrpělivost a očekávání "toho velkého", i snaha brát se vážně, se tu však ocitají tváří v tvář krátkosti vyměřeného života i nadějí, že je třeba tu krátkost jen přežít, aby neumřelo všechno, co tak slibně začalo. Ten vyměřený čas je soustředěn do zvláštního prostředí pro sebe uzavřeného tatranského plicního sanatoria. Je to ostrůvek ohraničený hradbou nemoci. Všichni touží dostat se za tu hradbu a pozvolna si zvykají žít se svou nemocí, se smrtí, s různou formou obranné naděje, ale i onou touhou, která provází celý život člověka - s touhou po lásce.
Komorní příběh Těžká hodina je ztvárněný s prostotou a tím i s krutostí situace, bez okázalých gest. Tato volnost dala vzniknout i podivné, utajené lásce inteligentní a bohaté slečny Fröhlichové (M. Vančurová) k básníkovi (V. Preiss), ale i dalším setkáním.