První máj

První máj je odnepaměti spojován s oslavou jara a lásky, ale od roku 1890 získal i označení Svátek práce. Počínaje tímto rokem se spojuje s dělnickým hnutím a jeho bojem za osmihodinovou pracovní dobu a důstojnější pracovní podmínky. Dvacáté století se svými dějinnými zvraty – dvěma světovými válkami a politickými změnami – pak několikrát ukázalo, jak si různé ideologie dokázaly tento původně dělnický svátek přivlastnit.

Oslavy 1. máje se proměňovaly ideologicky i organizačně – po únorovém převratu v roce 1948 bylo zcela zřejmé, jaké politické cíle prostřednictvím tohoto svátku vedoucí KSČ propaguje. Od 50. let se ustálila podoba prvomájových průvodů. Krátké vzepětí konce 60. let, Pražského jara, majálesu s americkým básníkem A. Ginsbergem spláchla normalizace 70. let.

Listopadová revoluce roku 1989 opět smetla mamutí průvody, mávátka i párky. První máj se vrátil pod rozkvetlé třešně, ale politický náboj mu stejně zůstal – začali jej využívat političtí vizionáři, aktivisté nebo příslušníci menšin.

Archivy vynesly na světlo zajímavé dobové vzpomínky i málo známé filmové obrazy. Ty doplňují o vzpomínky pamětníků, kteří velké dějiny okořenili svým osobním prožitkem.