Legendární italská sopranistka Mirella Freni v titulní postavě ruské šlechtičny, která se osudově zaplete do vyšetřování vraždy svého snoubence.
  • Vyrobeno 1993
  • Země původuItálie
    • Ve vysokém rozlišení
    • V původním znění s titulky
    • Formát 4:3

Děj začíná v Petrohradě kolem roku 1880. Ovdovělá kněžna Fedora Romacovová (Mirella Freni) očekává hraběte Vladimíra, za něhož se má provdat a zasněně se dívá na jeho portrét. Přinášejí hraběte smrtelně zraněného, který po chvíli vydechne ve své ložnici naposled, aniž se zmíní o svém vrahovi. Přítomní podezírají Lorise Ipanova (Plácido Domingo). V pařížském Fedořině paláci svádí kněžna Lorise, aby se přiznal ke svému zločinu. Její přítel diplomat De Siriex (Alessandro Corbelli) ironicky komentuje dvě tváře ruské ženy – hodnou i nepřátelskou. Loris, který pochopí, že Fedora není k jeho vzplanutí netečná, ji ve své árii „Amor ti vieta“ nutí, aby také vyznala své city. Pak se přizná, že zabil Vladimíra, ale prohlašuje, že může přinést důkazy o jeho nevěře. Fedora sice upozorní ruského šéfa policie (Alfredo Giacomotti) na vrahovu přítomnost ve svém paláci, ale když se dozví, že ji zesnulý snoubenec Vladimír podváděl s Lorisovou manželkou, pochopí, že šlo vlastně o zločin z vášně a žárlivosti. S láskou Lorise objímá a ukryje ho přes noc u sebe, aby se nedostal do spárů tajné carské policie. Závěr dramatu se odehrává ve Fedořině švýcarské vile. Už několik měsíců zde šťastně žijí Loris a Fedora a milují se. Bohužel Fedora předtím udala ruské policii Lorisovu rodinu. Bratr byl v ruském vězení umučen a matka zemřela žalem. Loris přísahá, že se pomstí prokleté neznámé špionce, která jeho rodinu očernila. Fedora, která si uvědomuje, že dřív nebo později vyjde pravda najevo, spolkne jed a přizná se. Loris je odhalením zdrcen, odpouští jí, ale už je příliš pozdě. Fedora umírá.

Hlavní ženskou postavu této milánské inscenace opery Fedora Umberta Giordana ztvárnila Mirella Freni, která se narodila 27. února 1935 v Modeně, kde také v roce 2020 zemřela ve věku nedožitých 85 let. Za svého umělecky rušného života zvládla na scénách po celém světě základní italský zpěvoherní repertoár, z něhož jmenujme především Mimi v Bohémě, Violettu v Traviatě, Čočosan v Madama Butterfly, Manon Lescaut, Aidu a Fedoru. Byla oblíbenou sopranistkou rakouského legendárního dirigenta Herberta von Karajana, který s ní často spolupracoval při špičkových hudebních nastudováních a nahrávkách.

Napište nám