Stačí se zamilovat a tatam je pýcha a domýšlivost (1983). Hrají: L. Vaculík, V. Jeníková, J. Paulová, J. Bohdalová, V. Galatíková, P. Štěpánek a další. Podle pohádky F. Hrubína napsala H. Sýkorová. Kamera V. Štinglová. Režie V. Janečková
00:00:21KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
00:00:29Zavři ty dveře!
00:00:35Vzbudil jsi mi Vostromboucha. No tak, chlupáčku, hajej...
00:00:49-Co tu chceš? -Omlouvám se, hledám kmotřičku vílu.
00:00:56Šla k tetě Rusalce pro puškvorcový kořen. Vrátí se až zítra.
00:01:04-To už budu v sousedním království.
-Kdo jsi? -Malíř Brandlík od dvora.
00:01:13Taková vzácná návštěva! Co jsem tu, ještě se od dvora nikdo neukázal.
00:01:24Ale kmotřička říká, že ji princové chodili obdivovat, jak tančí,...
00:01:31-...ale možná tak před sto lety. Posaď se. -Děkuji.
00:01:37Já jsem také víla, Brusinka. Jsem u kmotřičky na vychování.
00:01:44-Dáš si bezinkový likér?
-Rád.
00:01:55Na tvou krásku, malá vílo.
00:01:59Toho si nevšímej, to si jen Vostromboušek občas pískne.
00:02:05-Když je čarodejnice hezká, říká se jí víla, že? -To je hloupá pomluva.
00:02:13Víly jsou jemná a voňavá stvoření, a ne babizny, co létají na koštěti.
00:02:21Tak už se nezlob. Povídá se, že kmotřička umí všelijaká kouzla.
00:02:28Chci, aby mi pohladila štětce, abych uměl hezky malovat.
00:02:35-Ty to neumíš? -Moc ne.
00:02:38Na zámku maluji jen velké nosy na obrazy královských předků.
00:02:45-Proč? -Mít velký nos se pokládá za náramnou znamenitost. To nevíš?
00:02:54-Ne. -Náš princ má totiž velenos. Trčí mu z obličeje jako mrkev.
00:03:02Královna nejdřív plakala, ale pak se jí začal líbit.
00:03:08Od té doby je princův nos považován za sedmý div světa!
00:03:14Na zámku nedostane službu nikdo, kdo má malý nos.
00:03:20Dvořané tahají své děti za nosánky, aby jim je povytáhli.
00:03:26Ty se směješ, ale já mám namalovat nejnosatější princezny, co najdu.
00:03:34Princ si má vybrat nevěstu. Mám strach, že to pokazím.
00:03:40-Nemáš tam ještě trochu té dobroty?
-Nic nepokazíš.
00:03:47Budeš portrétovat jako nejslavnější malíři světa. Já ti pomohu.
00:03:55-Ty to svedeš?
-Ale něco za něco.
00:03:59-Ze všech princezen a kněžen namaluješ nejdřív mě. -Tebe?
00:04:06Chci se stát ženou prince Nosáče.
00:04:11Nesměj se, také by tě nebavilo trčet v lese, kam nikdo nepřijde.
00:04:19A nosit hábitky, co utkali pavouci.
00:04:23Chci šaty z krajek a náušnice z perel, večeřet pečínku a koláče.
00:04:32Ty ani nevíš, jak moc toužím stát se princeznou.
00:04:38Dobrá, namalovat tě a ukázat princi, to mohu, ale věc má háček.
00:04:45Máš nos jako knoflíček. Řekl bych, že to je pršinosík.
00:04:55Než si stačíš pořádně přihnout, budu mít nos jako ten tvůj princ.
00:05:17I krucajda...
00:05:21-U všech čertů, jak jsi to udělala?
-To je tajemství.
00:05:27-Ale přísahej při černé můře, že to zůstane mezi námi. -Přísahám.
00:05:35To všechno kouzelná cukrátka, splní ti jakékoliv přání.
00:05:41Kmotřička je vaří z páleného cukru a malinové šťávy.
00:05:47-A dává tam nějakou bylinku, kterou jí nosí Vostrombouch. -Ten netopýr?
00:05:55Jedno pro tebe, abys uměl malovat, a jedno mně, abych se zbavila nosu.
00:06:03Víc jich nesmím vzít, jinak by to kmotřička poznala.
00:06:09-Ty jsi pěkné kvítko, Bezinko.
-Brusinko! Spolkni to.
00:06:18-Ať je můj štěteč obratný a trefný.
-Tak a honem začni malovat!
00:06:29-Na cestu ti dám Vostromboucha.
-Toho netopýra? Co s ním mám dělat?
00:06:36Strčíš si ho do kapsy a až mě princ pozve na zámek, pustíš ho z okna.
00:06:44On už mi tu dobrou zprávu přinese.
00:06:50Vidíš, jak ti to jde!
00:07:09Pane vrchní dvořane!
00:07:13Stoupněte si před tuhle slečnu, ať se princ nerozzlobí.
00:07:22-Je tady proto, abychom neurazili sousedního krále. -Ale já vím.
00:07:31Vy jste ji mohl trochu přikrášlit. Tohle je výkvět vašeho mistrovství!
00:07:41-Učiněná krasavice! Jak se jmenuje?
-Princezna Brusinka.
00:07:48-Brusinka! -Rozkošná! Ještě nikdy jsem neviděla ušlechtilejší nos.
00:07:56-Ovšem kromě nosu našeho prince.
-Tiše! Už je tady!
00:08:07-Jak jste se vyspal?
-Do růžova.
00:08:12To je dobře, dnes vás čeká důležité rozhodnutí. Zvolíte si nevěstu.
00:08:20Ale zrovna dnes se mi to nehodí. Chtěl jsem se vypravit na lov.
00:08:27To stihnete také. Stačí, když si prohlédnete ty obrazy.
00:08:34-Když si nebudete vědět rady, pomohu vám. -Já sám.
00:08:39Všechny tyto dámy mají znamenité vychování, všechny hrají na spinet.
00:08:47-Umí cizí jazyky a jemně háčkují.
-Ale ani jedna se mi nelíbí.
00:08:57Doporučuji vám princeznu Brusinku. Dokonale by se k vám hodila.
00:09:04-Může se pochlubit urozeným nosem. Viděl jste už krásnější? -Neviděl.
00:09:13Tak vidíte!
00:09:17Jděte trochu stranou, ať se podívám na ten obraz, co máte za zády.
00:09:32-Kdo je to? -Princezna Liběna, dcera sousedního krále.
00:09:38-Kdyby se soupeřilo v ošklivosti, vyhrála by. -Nos má jako bambulku.
00:09:46Krasavice to není, ale mně se líbí. Myslím, že to bude ta pravá.
00:09:56Všechny jste nás překvapil, princi.
00:10:00Nevím, čím to je, ale když jsem ji uviděl, něco se ve mně rozsvítilo.
00:10:08-Protože její oči září jako hvězdy.
-Správně. Dám vám 10 dukátů.
00:10:15-Nakonec žena nemusí mít velký nos.
-Největší ozdobou ženy jsou oči.
00:10:23Chci se s Liběnou seznámit.
00:10:27Jistě. Splním každé vaše přání, ale neměli bychom se ukvapovat.
00:10:35Pro případ, že byste změnil názor, pozveme princezny dvě.
00:10:42-Princezny Liběnu a Brusinku.
-Jak chcete, ale 1 by mi stačila.
00:10:50Ať pro ni pošlou nejrychlejší kočár, ano?
00:11:04Ajajaj, je zataženo. Asi bude pořádná bouřka.
00:11:13Hvězdičky není vidět, měsíček také ještě nevyšel.
00:11:21To nám přece nevadí, kmotřičko.
00:11:25Kolikrát ti to mám opakovat?
00:11:29Dobrá víla musí každou noc při měsíčku obtančit les.
00:11:36Pamatuj, Brusinko, že jenom ten, kdo něco umí, to někam dotáhne.
00:11:43A ty? Ty umíš při měsíčku tak akorát spát.
00:11:48Mě z toho věčného hopsání vždy hrozně rozbolí nohy.
00:11:54To máš z toho, jak chodíš pořád lesním včelám vybírat med!
00:12:01To mně zamlada... Já byla krásná!
00:12:07Mně stačil lístek jitrocele a kapička březové šťávy.
00:12:14Pamatuj, Brusinko! Víla má být vzdušná, lehounká.
00:12:21V nohách má mít motýlky a v očích vláhu. A ty?
00:12:28Podívej se na sebe! Vypadáš tak naobědvaně...
00:12:34Nevidíš? Podej mi to klubíčko! Ukaž?
00:12:42Brusinko, já nechci být protivná, ale občas by sis měla umýt uši.
00:12:49Víla má zářit bělostí a jemností jako svatojánek v mechu.
00:12:59-DUNÍ HROM.
-A jéje, už je to tady.
00:13:07-Uvařila jsem vám dřímánkový čaj, ať dobře spíte. -To jsi hodná.
00:13:18To je síla! Že jsi tam vysypala všechno, co bylo v tom pytlíku?
00:13:27-Kdepak, jeden lístek tam zůstal!
-Děvče, na co sáhneš, to pokazíš.
00:13:39Už nemáme žádné zásoby.
00:13:42Vidíš, neměla jsi nechat uletět Vostromboucha.
00:13:48Nemusely jsme s dřímánkem šetřit.
00:13:56-On se vrátí. Čekám ho každým dnem.
-Čekáš marně, už je pryč asi měsíc.
00:14:04-DUNÍ HROMY.
-Dnes se tam žení všichni čerti.
00:14:12Když tak o tom dumám, Brusinko... Kde jsi?
00:14:20Asi tě o slunovratu ještě ke zkouškám nepustím.
00:14:26Lesní královna je moc přísná, nerada bych si udělala ostudu.
00:14:34Já už jsem vychovala pěknou řádku lesních víl, ale, s prominutím,...
00:14:42...žádná nebyla takové třepetavé nemehlo, jako ty.
00:14:49Pamatuj, Brusinko, že víly...
00:15:00Lehoučká, jemňoučká, čisťoučká.
00:15:09-PÍSKÁNÍ.
-Vostromboušku!
00:15:16Jsi to ty? Já věděla, že se vrátíš.
00:15:24Udělej si pohodlí, chlupáčku, vždyť si to zasloužíš.
00:15:30Asi to od kmotřičky pěkně schytáš, protože teď zas uletím já.
00:15:43Na cestu mi zbydou jen tři, ale to mi stačí.
00:15:48Měj se tu hezky, Vostromboušku, já teď budu princeznou!
00:16:15Špalír!
00:16:41Už se vás nemůžeme dočkat, princi. Máme tu vzácnou návštěvu.
00:16:48Princezny Brusinku a Liběnu. Věnujte jim dnešní večer.
00:16:54Těšíme se všichni na zábavu i tanec a doufáme, že nám bál zahájíte.
00:17:02Smím prosit?
00:17:20-Máte ráda valčík, slečno?
-Vlačík tančím ze všeho nejraději.
00:17:28-Budu s vámi tančit až do rána.
-Chci se věnovat i druhé princezně.
00:17:35-Proč? Mám přece větší nos.
-Ano, udělím vám řád za krásu.
00:17:42Promiňte, prosím.
00:17:53-Princ se skvěle baví.
-Může na ní oči nechat.
00:17:59Celý nebožtík král. Také se do mě zamiloval na první pohled.
00:18:06Asi se s tím musíme smířit.
00:18:10Ovšem až na ten malý nedostatek má Liběna všechny přednosti.
00:18:16Tančí jak lesní víla.
00:18:19Lesní víla nikdy nezakopne, ale může se to stát princezně.
00:18:28Taková ostuda! Nos má jak ředkvičku a také je to pěkné motovidlo.
00:18:42SMĚJÍ SE.
00:18:52Stát se to mně, propadnu se hanbou, a ona se tomu ještě směje.
00:19:21To je pradědeček.
00:19:30To je dědeček a to je můj nebožtík otec.
00:19:36Také měli duchaplné nosy, ale mému se nevyrovnaly, jak tvrdí má matka.
00:19:44-Pěkně to tu voní.
-Matčiny růže. Máte ráda květiny?
00:19:50Mám.
00:19:54Jé, muškáty, ty mám nejraději. Jsou to takoví milí smíškové.
00:20:02Jako vy. Nechám je rozsázet po celém království.
00:20:09-Celý zámek bude obrostlý muškáty.
-A proč, pane princi?
00:20:15Chci vám udělat radost.
00:20:19I když máte nos jako rolničku, líbíte se mi ze všech nejvíc.
00:20:26-Cože? Mám nos jako rolničku?
-Nemusíte se kvůli tomu trápit.
00:20:33Na čas si ho zkolíčkujete a on se povytáhne.
00:20:38Zkolíčkuji? S vámi si člověk užije legrace, princi.
00:20:44Princezno, já jsem se rozhodl, že se s vámi ožením.
00:20:52Až naprší a uschne.
00:20:55Jenom jestli vás budu chtít. Jste moc domýšlivý, princi.
00:21:01Princové musí být domýšliví, jinak by je poddaní neměli v úctě.
00:21:09Možná. A možná je domýšlivý jen ten váš nos.
00:21:15A proč ne? Je největší v celém království a možná i na světě.
00:21:22A už nechci nic slyšet.
00:21:25Teď vás políbím a zasnoubíme se před pradědečkem, dědečkem i otcem.
00:21:37-Nepolíbíte! -Políbím!
-Nepolíbíte! -Políbím!
00:21:46Nepolíbíš!
00:21:53Princezno Liběno! Kde jste?
00:22:00Princezno Liběno!
00:22:10Měj se tu hezky, muškátová princezno!
00:22:39-Budeš jak víla Bumbrlíček!
-To jsi ty? Chodíš jak z můry duch.
00:22:47-Nejsem víla, jsem teď princezna.
-Nemáš chuť si popovídat? -Ne.
00:22:55-O čem chceš mluvit? -O zmizení Liběny. Máš v tom prsty?
00:23:01-I kdyby. Co je ti do toho?
-My lidé máme svědomí.
00:23:07A to mě hryže stejně, jako tebe hryzali červíci závisti.
00:23:137 dní princ nejí, nespí a vzdychá. Všichni hledají princeznu Liběnu.
00:23:21Je to má vina! Naletěl jsem jedné ještěrce z lesů.
00:23:27-Au, to bolí!
-Co jsi s ní udělala?
00:23:31-Nepovím! -Nasekám ti!
-Neřeknu, ani když mě rozkrájíš!
00:23:37-Zajdu za kmotřičkou. Ta si už s tebou poradí. -Nikam nepůjdeš.
00:23:44Zapomněl jsi na svou přísahu?
00:23:48I kdyby jsi zapomněl, mám ještě poslední cukrátko.
00:23:54Proboha!
00:23:56Nech mě, nebo tě proměním v netopýra, jako je Vostrombouch.
00:24:02-Ještěrko! -Neboj, neproměním. Šetřím si ho na svatební šaty.
00:24:13Přjdu pozdě k obědu, rozcuchal jsi mě.
00:24:17-Až tu budu kralovat, dám tě zavřít do hladomorny. -Tebe odnese čert!
00:24:26Jedeš!
00:24:55Pořád slyším ten stříbrný smích.
00:25:00Nikde nemám stání. Nevím, co se to se mnou stalo.
00:25:07-Zamiloval jste se, princi.
-Ale hned jsem ji ztratil.
00:25:15Směl bych vám něco poradit, princi?
00:25:25Ve vašich lesích je modřínový háj. Za ním se skrývá vřesové údolí.
00:25:33Tam bydlí kmotřička víla, umí hádat i věci tajemné. Možná vám pomůže.
00:25:43Děkuji.
00:25:46KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
00:25:49Pojď dál.
00:25:55-Hledám kmotřičku vílu.
-To jsi na správné adrese.
00:26:04Zavři dveře, nebo přijdu o uši. Vostrombouchu, kšá!
00:26:13-Jsem princi a přišel jsem...
-Já vím, posaď se.
00:26:19Já jsem totiž znala tvého otce, tvého dědečka i tvého pradědečka.
00:26:30Já byla tenkrát velmi spanilá!
00:26:34Když si tvůj pradědeček vyšel na čekanou... Dělej!
00:26:40Vždycky nechal srnce srncem a měl oči jenom pro mě.
00:26:47-Já uměla tančit na pavoučí niti.
-Já vím, ale já se přišel poradit.
00:26:56Já ti nerozumím, ty nějak huhňáš. Co máš s nosem?
00:27:04Podej mi brýle, já špatně vidím.
00:27:11Ukaž!
00:27:14Panečku, ten je ale pořádný! Z toho by se udělaly málem tři.
00:27:22-Zato ty máš mezi očima hrášek. Ani brýle tam nedrží. -Nech si to!
00:27:30Tvůj otec měl hezký nos. Ani velký ani malý, ale takový, jak má být.
00:27:38Své rádce si vybíral podle toho, co měli v hlavě, ne podle nosů.
00:27:45Co pořád máš proti mému nosu? Je můj a mám ho rád. A nejen já.
00:27:52-Na zámku si ho všichni váží.
-To věřím.
00:27:57Všichni jsou natolik chytří, že si raději myslí to, co ty a královna.
00:28:05Ty ale umíš člověka nadzvednout. Ale jsem tu kvůli něčemu jinému.
00:28:13Dokud se nezbavíš téhle falešné pýchy, nikdy nebudeš dobrým králem.
00:28:21-A princeznu Liběnu také nezískáš.
-Liběnu? -Ano. -Říkáš Liběnu? -Ano.
00:28:29-Dám ti půl království, když mi povíš, kde je. -Nech si ho.
00:28:37To moje je voňavější. Liběnu najdeš tam, kde se ti ztratila.
00:28:48Dnes o půlnoci spolkni tohle cukrátko a ona se ti objeví.
00:28:57Ale musíš ji políbit, jinak zase zmizí, jak když foukneš do peříčka.
00:29:05Ne jednou, tisíckrát ji políbím. Děkuji.
00:29:09A nezapomeň se rozzlobit na svůj nos, jinak nebude tvoje.
00:29:16-Ale bude, musí být.
-Pojď, já ti něco povím.
00:29:22-Jednu historku o pradědečkovi...
-Ale já spěchám, děkuji!
00:29:33Tak si utíkej, ale dej pozor, ať se nepřerazíš o ten svůj nos!
00:29:41Vostrombouchu, pojď sem, to je nevychovanec, viď?
00:29:48HODINY BIJÍ PŮLNOC.
00:29:59Liběno, přijď, a zůstaň se mnou navždy.
00:30:04-Princi! -Jestli se mi jen zdáš, tak ať se hned probudím.
00:30:11-Nezdám se ti.
-Tak jsem tě přece jen našel.
00:30:18Že neuhodneš, co si budu přát? Abys byla hned ve vřesovém údolí.
00:30:29Neboj se, dostanu se k tobě.
00:30:36Hromské dveře! Neplač, nenechám tě tam. Zavolám mistra kováře.
00:30:44Ale já tě musím políbit. Slyšíš? Já tě musím políbit!
00:30:58Nejde to. Všechno se proti mně spiklo.
00:31:03I ten můj zatrápený nos, mám ho jen pro zlost.
00:31:08-Princi!
-Liběno, zatočil se se mnou svět.
00:31:15-Mám tě v náručí já či někdo jiný?
-Ty.
00:31:25Princi, stala se divná věc. Přišel jsi o svůj vznešený nos.
00:31:33Pojď!
00:31:39To je dobře, jenom by mi teď překážel.
00:32:01-KAŠLE.
-Kmotřičko, vy jste doma?
00:32:07Víla má být buď v lese nebo doma. Ne se toulat v královských zámcích.
00:32:16Otevři ihned okno, nebo se zalknu.
00:32:22Pamatuj, Brusinko, víla má vonět jalovčím nebo tymiánem.
00:32:30A ty jsi na sebe vylila nějakou smradlavku. Fuj!
00:32:36-Nechci být vílou. -To je dobře. Byla bys polednice nebo jezinka.
00:32:46Já znala také jednu ochechuli, ale vypadala líp než ty teď.
00:32:54-Bude ze mě princezna.
-Povídali, že mu hráli.
00:32:59Vrabci mi vyštěbetali, že princ se zamiloval do jiné princezny.
00:33:06Spolknu ještě jedno cukrátko a vezme si mě.
00:33:11Kdepak, nevezme. Láska je mocnější kouzlo než nějaké cukrátko.
00:33:21I kdybys mi jich ukradla tucet, nic už s nimi nepořídíš.
00:33:28A za trest ti zůstane tenhle nos, aby se i hejkalové jednou zasmáli.
00:33:38Ne! Kmotřičko, prosím vás, ne. Ne...
00:33:46Pojď sem, tak nebreč.
00:33:51Protože mám odjakživa měkké srdce, možná ti ještě pomohu.
00:33:58Musíš se však hodně snažit. Chceš být ještě vílou?
00:34:06-Chci. -Tak si pamatuj, Brusinko, že víla musí být...
00:34:14...také jako kapička krásy spadlá z nebe.
00:34:21Jenomže tu krásu musíš nosit sama v sobě, víš?
00:34:32-Jak vám to jde, mistře?
-Dobře. Všichni jsou jako dřív.
00:34:40Tak malujte, dlouhé nosy nejsou v módě.
00:34:48Jeho Jasnost doslova září štěstím!
00:34:53Celý nebožtík král. Při zásnubách zářil jako křišťálový lustr.
00:35:05-Už ti nevadí moje rolnička?
-Byl jsem hlupák.
00:35:10Všichni říkali, že můj nos je velká drahocennost. A zatím mi překážel.
00:35:19-Na světě je tolik hezkých věcí!
-Je.
00:35:24Ale ty jsi z toho světa nejusměvavější a nejmilejší.
00:35:32Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Na královských dvorech panují různé zvyklosti. V tom našem království připisovali ohromnou důležitost velkému nosu. Když se totiž „urodil“ zrovna na princově obličeji, rozhodla se celá královská rodina považovat velký nos za znak krásy a vznešenosti. A pak se chtěl princ ženit a paní královna (V. Galatíková, od jejíhož narození letos uplynulo 80 let) vybírala adeptky mezi nejnosatějšími princeznami. Princ (L. Vaculík) se však zamiloval zrovna do té, co měla nosík docela malý. V této pohádce podle F. Hrubína ale nejde zdaleka jen o krásu, na frak tu dostane princova domýšlivost a potrestána za své kousky bude i mladá čarodějka (V. Jeníková), která se chtěla stát princovou ženou.
Malíře Brandlíka si v pohádce zahrál letošní jubilant Petr Štěpánek (*2. 10. 1948).
