O plavbě za pokladem a odvážné kapitánově ženě (1990). Hrají: A. Pyško, S. Postlerová, J. Kemr, od jehož úmrtí brzy uplyne 25 let, D. Prachař, M. Stropnický, I. Racek a další. Scénář K. Kuršová. Kamera M. Dostál. Režie A. Rezek
00:00:00Pierre zdraví kapitána. Pierre zdraví krásnou Marii.
00:00:06Přejeme vám kapitáne i vaší paní hodně štěstí a vítr do plachet.
00:00:12Ten je krásný. Jmenuje se Pierre, jako ty.
00:00:15Pierre zdraví krásnou Marii.
00:00:19-Vidíš, také se mu líbíš.
-Děkujeme za přání i za Pierra.
00:00:24Je to nejkrásnější dárek, jaký jsme dostali.
00:00:27Až bude kapitán na moři, zůstane tu s vámi Pierre.
00:00:32Pojď už. Copak tohle se říká mladé paní chvilku po svatbě.
00:00:37-Tak, napijte se na naše zdraví.
-Jistě, kapitáne.
00:00:41Máme soudek toho nejlepšího rumu.
00:00:47Snad nejsi smutná, Marie?
00:00:49Ne, jen si říkám, že až pojedeš na moře, musíš si vzít Pierra.
00:00:54A já ho naučím, aby ti každé ráno říkal, vrať se brzo, kapitáne.
00:01:00Pierre zdraví kapitána. Pierre zdraví krásnou Marii.
00:01:47Na zdraví kapitána a jeho krásné ženy.
00:01:51-Na zdraví. Je opravdu tak krásná?
-Jako obrázek.
00:01:58Jo, jenomže co je do obrázku, když mu chybí zlatý rám.
00:02:03Já znal jejího tátu, utopil se, protože měl děravou loď
00:02:09a neměl na novou. A s námi to dopadne zrovna tak.
00:02:14Tahle stará kocábka se jen tak, tak drží nad vodou.
00:02:19Kapitán místo aby se bohatě oženil, tak se zakouká do krásných očí.
00:02:26Psst.
00:02:28Co jsem to... Opravdu krásných očí, kapitáne.
00:02:34Já jsem znal vaši nevěstu ještě jako malou holčičku.
00:02:39A už tenkrát byla jako obrázek.
00:02:42Jenže tebe na tom obrázku zajímá akorát ten zlatý rám.
00:02:49Já to tak nemyslel.
00:02:53Samozřejmě, je příjemné, když je nevěsta krásná i bohatá.
00:03:00Ale kdybych já si měl vybrat mezi zazobanou šeredkou
00:03:04a krásnou milou dívkou, tak to já si vždy vyberu...
00:03:09-Zazobanou šeredku.
-Ale vůbec ne.
00:03:14Pamatujte si, že milá, hodná, hezká žena je nad zlato.
00:03:22To zlato, zlata se všude válí.
00:03:26Jo? Mohl bys mi prozradit kde, starý námořníku?
00:03:30Kde?
00:03:33Slyšeli jste už někdy o Zlatém ostrově?
00:03:37-Tak ty nás chceš krmit pohádkami?
-Žádné pohádky.
00:03:45Já jsem plul několik mil od Zlatého ostrova.
00:03:51Já jsem viděl na tyhle oči břehy plné zlatých valounů.
00:03:56Námořníků, kteří tvrdí, že viděli Zlatý ostrov,
00:04:00je víc než v moři sardinek.
00:04:02Ale neznám jediného, který by tam opravdu byl.
00:04:07-Tak se podívej, kdybych měl loď...
-Jenže nemáš.
00:04:11Pochybuji, že by se náš kapitán dal na tak dalekou cestu,
00:04:15když se právě oženil.
00:04:17-Teď připravte náklad a zkontrolujte podpalubí. -Rozkaz!
00:04:24Pochybuji, že by se kapitán chtěl vydat na takovou cestu,
00:04:28když se právě oženil.
00:04:48-Copak to není pravda?
-Je a není.
00:04:53Když vidím koráb s plachtami...
00:04:58Chtěl bys stát u kormidla a plout daleko.
00:05:04-Daleko za obzor.
-Kdo jsi?
00:05:10Jsem ten, který na černém korábu brázdí moře od věků do věků.
00:05:19Jsem věčný, jako touha vydat se do neznáma za poznáním,
00:05:24za štěstím, za Zlatým ostrovem.
00:05:32Ty jsi viděl Zlatý ostrov?
00:05:35Viděl jsem desítky lodí přistávat u jeho břehů.
00:05:40Všechny naplnili zlatem až po okraj.
00:05:47A přece ho neubylo.
00:05:51Tak je to pravda.
00:05:55Někde uprostřed moře existuje Zlatý ostrov.
00:05:59Ke každému ostrovu se dá doplout, má-li člověk dost odvahy.
00:06:31-Kapitáne!
-Ano.
00:06:35Všechno už je připraveno. Máme ale ještě dost místa.
00:06:40Máme naložit i ty ryby?
00:06:42-Co jsi to říkal?
-Všechno už je připraveno.
00:06:45Mám ještě dost místa. Naložíme ještě ryby?
00:06:49Ne, vyložte celý náklad a připravte loď na dalekou cestu.
00:06:54Na dalekou cestu? Ale do Bordeaux je to nejvýš 2 dny.
00:06:58Do Bordeaux nepoplujeme. Vydáme se hledat Zlatý ostrov.
00:07:05Hurá!
00:07:21-Proč nic neříkáš?
-Co bych měla říkat?
00:07:24Když tě poprosím, abys nikam nejezdil, vyhovíš mi?
00:07:28Mrzí mě, že hned po svatbě odjíždím na tak dlouho.
00:07:32Mě to také mrzí, ale musíš, tak se nedá nic dělat.
00:07:37Tahle plavba mi přinese bohatství.
00:07:40Chci, abys měla krásné šaty, šperky, vše co si budeš přát.
00:07:44V tom případě zůstaň doma. Nechci šaty ani šperky.
00:07:49-Přeji si, abys byl se mnou.
-Budeme spolu celý život.
00:07:54To říkal můj otec také a pak odplul a už se nevrátil.
00:07:58-Marie.
-Odpusť!
00:08:03Ale kdybych věděla, že podnikáš tu hroznou, nebezpečnou cestu
00:08:08jen kvůli tomu, abys získal bohatství.
00:08:11Nebo že to děláš jen proto, abych měla krásné šaty,
00:08:15tak bych tě zavřela v pokoji a klíč bych hodila do moře.
00:08:20Ale vím, že musíš odjet, protože jsi muž.
00:08:24A chceš sám sobě dokázat, že se dovedeš poprat s mořem a zvítězit.
00:08:30Věděl jsem, že mě pochopíš. Každý den bez tebe bude delší než rok.
00:08:35-Ale vrátím se brzy. Valentine!
-Ano, kapitáne.
00:08:41Zařiď, aby to vše bylo na lodi do setmění.
00:08:44Rozkaz, kapitáne.
00:08:46-Tak, měj se dobře.
-Nashledanou.
00:08:52Brzy nashledanou.
00:09:06Počkejte, odneste zatím to ostatní.
00:09:09Sem chci ještě kapitánovi něco přibalit.
00:09:31Nejdříve jsme pluli na západ, to vím určitě.
00:09:35Potom kousek doprava, tady.
00:09:38No a potom přišel vítr od jihovýchodu.
00:09:46Podle těch tvých rad doplujeme tak k čertově babičce.
00:09:51-Od jihovýchodu povídám...
-Jdi raději do kuchyně.
00:09:55Ať je aspoň oběd včas, než se mi posádka vzbouří.
00:09:59Bez obav, na obědě se pracuje, vzal jsem si pomocníka.
00:10:05Sám jste přece říkal, že si mohu vzít někoho k ruce.
00:10:09Měl jsi mi ho ukázat v přístavu. Co když je to nějaký rváč?
00:10:14Je to ještě kluk. Docela šikovný.
00:10:19Víte co, já vám ho sem pošlu. Vám by teď udělal dobře grog.
00:10:26No, napít se opravdu potřebuji.
00:10:29Že já jsem kdy uvěřil pohádkám o Zlatém ostrově.
00:10:34Pierre zdraví kapitána. Pierre zdraví krásnou Marii.
00:10:40-Také se ti stýská?
-Pierre zdraví krásnou Marii.
00:10:46Ještě si mi dnes neřekl, vrať se brzy, kapitáne.
00:10:51ŤUKÁNÍ NA DVEŘE. Dále.
00:10:56-Přinesl jsem ten grog, kapitáne.
-Polož ho na stůl.
00:11:04A tady pár máslových koláčků, které máte tak rád.
00:11:11-Marie, co tady děláš?
-Kuchařova pomocníka.
00:11:15-A jmenuji se Marián.
-Jak si to představuješ?
00:11:19Říkal jsi, že každý den beze mne bude delší než rok.
00:11:24Takže kdyby cesta trvala 2 měsíce, neviděli bychom se 60 let.
00:11:29Nemohu dopustit, abys mě tak dlouho neviděl.
00:11:32-Moc rád tě vidím. Co tady budeš dělat? -Kuchařova pomocníka.
00:11:38To nedovolím. Nechci, aby moje žena chodila v mužském přestrojení.
00:11:43Když nedovolíš, tak zbývají 2 možnosti.
00:11:46Buď mne hodíš přes palubu, nebo...
00:11:49A nebo mě představíš posádce jako svoji ženu.
00:11:57To jsme to dopracovali, máme na palubě ženskou.
00:12:02Ty máš nejmíň co nadávat, kdo ji sem přitáhl?
00:12:06Jak já jsem to mohl vědět, že ten kluk je ženská?
00:12:10Poznám ženskou, ne?
00:12:12Ať je to ženská nebo kluk, rozhodně vaří lépe než ty.
00:12:17No, myslet na jídlo, na to tě užije.
00:12:20Pamatujte si, ženská na palubě přináší smůlu.
00:12:25A my budeme potřebovat hodně štěstí, než najdeme Zlatý ostrov.
00:12:31My bychom spíš potřebovali, abys nám řekl,
00:12:35na které světové polokouli ho máme hledat.
00:12:39Oběd!
00:12:47Nemá někdo hřeben?
00:12:52Jenom se hezky učeš. Pěkně si ulízej vlásky.
00:12:58Než tahle cesta skončí, tak nám všem budou vlasy vstávat hrůzou.
00:13:17-Jsi unavený? Ne, z čeho bych měl být unavený?
00:13:24Už celé týdny se nestalo nic, vůbec nic.
00:13:28Vítr fouká jen tak, aby se neřeklo.
00:13:32A v okruhu 1 000 mořských mil není jediný útes.
00:13:36Natož Zlatý ostrov.
00:13:38Když Zlatý ostrov nenajdeme, vrátíme se domů.
00:13:42Budeme žít jako předtím.
00:13:44Jak si představuješ, že se vrátíme?
00:13:47Vítr vane opačným směrem a nám dochází zásoby.
00:13:51Říkáš to, jako kdybych za to mohla já.
00:13:55Nebo si myslíš jako pověrčiví námořníci,
00:13:58že žena na palubě nosí smůlu?
00:14:01-Nikdo si nic takového nemyslí.
-Část posádky si to myslí.
00:14:05Ale mrzelo by mne, kdyby sis to myslel i ty.
00:14:09Marie, ať už se stane cokoliv, jsem strašně šťastný,
00:14:14-že jsi tady se mnou.
-Kapitáne, kapitáne!
00:14:18Ostrov na obzoru a pobřeží se třpytí, až oči přecházejí.
00:14:31Ne smůlu, ale štěstí přináší žena na palubě.
00:14:38Hlavně taková, jako jsi ty.
00:14:44No to snad...
00:14:49Všechno je ze zlata. Zlaté kamení, zlaté ostrovy.
00:14:55Zlaté hory, zlaté doly. Já si do toho zlata sednu.
00:15:02Jsme boháči, dokázali jsme to.
00:15:07Maminko moje zlatá.
00:15:09Co je, kapitáne? Dokázali jsme to. Objevili jsme přece Zlatý ostrov.
00:15:20Zdá se, že už tady před námi byli už jiní.
00:15:24-Tak se jim tady zalíbilo, že tu zůstali navždy. -Co má být?
00:15:30U každého ostrova ztroskotá nějaký ten koráb.
00:15:35Rychle naložíme, vrátíme se na koráb a rychle odplujeme.
00:15:54Tak tohle si dám líbit.
00:15:58To je něco jiného než tahat žoky s vlnou nebo soudky s rybami.
00:16:03Ryby nejsou tak těžké.
00:16:06Až se vrátíme domů, nikdo už nebude smrdět rybinou.
00:16:10Ani starý námořník nebude smrdět. A k snídani si dáme langustu.
00:16:17-Langustu? Jenom jestli se vrátíme.
-Ale co pořád všichni máte?
00:16:23Loď je celkem v pořádku. Zlata plné soudky.
00:16:29Jo, je tam ještě nějaký prázdný soudek?
00:16:33Jsou tady jenom soudky s pitnou vodou, se suchary.
00:16:39Tak pitnou vodu vylít a suchary naházet rybám.
00:16:45Zbláznil ses, kdo ví, jak dlouhá bude cesta.
00:16:49Tak když je vám líto té plesnivé vody a zkažených sucharů,
00:16:54tak já naházím do moře všechny svoje svršky
00:16:58a budu mít bednu plnou zlata.
00:17:02Do vody můžeš hodit akorát své kalhoty, ale zlata je tu dost.
00:17:10Zkontrolujte náklad a zítra ráno odplouváme.
00:17:18A do té doby nikdo neopustí palubu.
00:17:23Slyšeli jste to? Zítra ráno odplouváme.
00:17:28Plachty nám visí, jak čerstvě vypraná košile.
00:17:32Po větru ani památky,
00:17:35ale zítra ráno odplouváme, protože to pan kapitán poručil.
00:17:41Netrap se, zítra se určitě zvedne vítr a my v pořádku odplujeme.
00:17:50Zažil jsem bezvětří, které trvalo měsíc.
00:17:54Jednou stála loď bez větru skoro 6 týdnů.
00:17:57Zlata se ani nenajíme ani nenapijeme.
00:18:01Pierre zdraví chrabrého kapitána.
00:18:04Musí ten zatracený pták pořád křičet?
00:18:12Odpust, Marie.
00:18:15Z toho horka a bezvětří se člověk div nezblázní.
00:18:20Běž si lehnout, já dnes stejně neusnu.
00:18:23-Dobrou noc.
-A buď bez obav.
00:18:25Když jsi se mnou ty, tak se všechno určitě v dobré obrátí.
00:18:30Dobrou noc.
00:19:05Viděl jsem desítky lodí přistávat u břehů Zlatého ostrova.
00:19:12Všichni naplnili lodě zlatem až po okraj.
00:19:20A přece ho vůbec neubylo.
00:19:26Naplnili lodě zlatem až po okraj a přece ho vůbec neubylo.
00:19:36Ale proč?
00:19:44Protože desítky lodí přistály u Zlatého ostrova a žádná neodplula.
00:19:53Máš pravdu.
00:19:56Žádná loď ještě od břehů Zlatého ostrova neodplula.
00:20:27Pierre, probuď se. To byl jenom zlý sen.
00:20:41Ty jsi ho také viděla?
00:20:42Nikoho jsem neviděla, křičel jsi ze spaní.
00:20:46Asi se ti něco ošklivého zdálo. Ale už je to pryč.
00:20:50Podívej, za chvilku vyjde slunce.
00:21:02Před východem slunce se málokdy zvedne vítr.
00:21:06Když nevyplujeme dneska, tak vyplujeme zítra.
00:21:09Když ne zítra, tak pozítří nebo za týden nebo za měsíc.
00:21:14Pobřeží Zlatého ostrova je poseto koráby, které nevypluly nikdy.
00:21:19-Všechno připraveno?
-Ano, kapitáne.
00:21:22-Vytáhněte kotvu! -Rozkaz.
-Napněte plachty!
00:21:29Sbohem, Zlatý ostrove!
00:21:33Plujeme rovnou ke zlaté budoucnosti.
00:21:37A kdo to pořád strašil, že nedoplujeme?
00:21:40-Vítr fouká rovnou do plachet.
-Fouká, ale loď se ani nehnula.
00:21:47To je divné.
00:21:49Plachty jsou plné větru, ale loď se ani nehne.
00:21:53Třeba sedíme na dně.
00:21:55Na dně? Kotvu jsme vytahovali z hloubky 10 metrů.
00:22:01Vyházejte polovinu zlata do moře!
00:22:04Kapitáne!
00:22:09Kapitáne, to nemyslíte vážně?
00:22:11Mnohokrát jsme nesli mnohem těžší náklad.
00:22:15Pod námi je hloubka 10 metrů a po nějaké skále ani památka.
00:22:20Řekl jsem vyházet polovinu zlata do moře a nebudu to opakovat!
00:22:25Rozkaz, kapitáne.
00:22:29Já vám něco řeknu, kapitáne.
00:22:31I kdybychom vyházeli půlku zlata, tak to nebude nic platné.
00:22:36Tuhle loď pronásleduje smůla.
00:22:39Každou loď, která má na palubě ženu, pronásleduje smůla.
00:22:46Zlato můžete vyhazovat okny v podpalubí.
00:22:51Zlato, proklaté zlato.
00:22:54Že já jsem se vůbec vydával na tuhle cestu.
00:22:59Teď bych dal všechno zlato světa, kdyby tahle loď se všemi na palubě
00:23:05se dostala v pořádku do přístavu.
00:23:16Dal bys všechno zlato světa, nenabízej, co nemáš.
00:23:25-Dal bych všechno, co mám.
-I svůj život?
00:23:31I svůj život bych dal za život těch, co jsou na palubě.
00:23:35Platí, zachráním tvoji loď.
00:23:41-Kdo jsi, že můžeš dávat takové sliby? -Na jménu nezáleží.
00:23:48Jsem ten, který ti může pomoci. Jediný, který ti může pomoci.
00:23:58Na černém korábu brázdím moře od věků do věků.
00:24:04A až dovedu tvoji loď, se všemi co jsou na palubě do přístavu,
00:24:11staneš se mým kormidelníkem.
00:24:16Staneš se kormidelníkem na černém korábu,
00:24:20který brázdí moře od věků do věků.
00:24:31Souhlasím.
00:24:33Kapitáne, to snad není možné, slyšíte to také?
00:24:37-Loď se hnula!
-Plujeme! -Hurá.
00:24:52Krásné, krásné.
00:24:56Krásné. Ty lichotníku!
00:24:58-Myslíš, že mi to opravdu sluší?
-Moc ti sluší.
00:25:04Pierre, já už se hrozně těším domů.
00:25:07-Myslíš, že připlujeme ještě dnes večer? -Ne, zítra ráno.
00:25:11Ale proč, vždyť už jsou vidět světla přístavu?
00:25:15-Nespěchej tolik.
-Máš pravdu.
00:25:18Co na tom záleží, jestli připlujeme dnes večer nebo zítra ráno.
00:25:23-Vždyť je to jen jedna jediná noc.
-Jedna jediná noc.
00:25:32Co se na mě tak díváš?
00:25:36-Jsi krásná.
-To je proto, že jsem šťastná.
00:25:41Ta strašná cesta je za námi a vracíme se domů.
00:25:45Živí a zdraví.
00:25:47A přivážíme loď plnou zlata. Budeš teď bohatá.
00:25:51Byla bych šťastná, kdybychom nepřivezli jediné zrníčko zlata.
00:25:56Ke štěstí nepotřebuji zlato, ale tebe.
00:25:59A ty to dobře víš.
00:26:03Až tahle loď přirazí k přístavnímu molu,
00:26:06budeme se muset rozloučit.
00:26:08Rozloučit, proč?
00:26:10Říkal jsi, že až se vrátíme domů, budeme pořád spolu.
00:26:16Já se z téhle cesty nevrátím.
00:26:21Nevrátíš?
00:26:23Vzpomínáš si na ty desítky vraků, kterými byly posety břehy ostrova?
00:26:29I naše loď by se stala jedním z nich,
00:26:32kdybych nepřijal pomoc kapitána černého korábu.
00:26:37Kdo to je, kapitán černého korábu?
00:26:42Tajemný stařec.
00:26:44Se svou lodí brázdí od věků do věků moře.
00:26:49Tam u Zlatého ostrova jsem ho nepotkal poprvé.
00:26:53Už dříve jsem naletěl na jeho pohádky o bohatství.
00:26:58O Zlatém ostrově.
00:27:01A když jsme stáli jako přikováni u břehů ostrova, nabídl mi pomoc.
00:27:07Slíbil mi, že mou loď se všemi na palubě přivede bezpečně
00:27:13do přístavu, když já...
00:27:15Co ty? Co jsi mu slíbil?
00:27:19Když já se stanu kormidelníkem na jeho černém korábu.
00:27:25Neměl jsem co nabídnout za záchranu vás všech.
00:27:29Jen svůj život.
00:27:30Počkej, počkej, jak jsi to přesně říkal.
00:27:34Kapitán černého korábu ti slíbil, že loď se všemi,
00:27:38co jsou na palubě dostane bezpečně do přístavu. Ano?
00:27:42A když svůj slib splní, budu muset já odejít na jeho černý koráb
00:27:48a brázdit moře až do smrti.
00:27:50Neztrácej hlavu, Pierre. Sám jsi říkal, že když jsem s tebou,
00:27:55vždycky se vše v dobré obrátí.
00:30:08Už jsi tady?
00:30:10Doufal jsi, že jsem zapomněl na naši úmluvu.
00:30:16To ne, ale má loď ještě nepřistála.
00:30:22Myslíš, že tvá loď na těch pár mílích ztroskotá?
00:30:33Chci se ještě rozloučit se ženou.
00:30:36Dobrá, já nespěchám.
00:30:42Černý koráb brázdí moře od věků do věků.
00:30:51Na nějaké chvilce nezáleží.
00:31:00Vrátím se, až se tvá loď dotkne přídí přístavního mola.
00:31:09Marie.
00:31:17Marie.
00:31:19Chceš říci, že jsi nikoho neviděl?
00:31:22Nechápu to, slyšel jsem šplouchnutí,
00:31:25ale protože foukal vítr, tak jsem si myslel, že jsou to vlny.
00:31:30-Ty jsi myslel! -Asi spal. Jestli vůbec něco slyšel,
00:31:35-tak se mu zdálo, že se mu to jenom zdálo. -Co se stalo?
00:31:40Kapitáne, člun zmizel.
00:31:42Zmizel? Člun, to není knoflík od vesty, aby se sám utrhl.
00:31:47Někdo ho pustil na vodu.
00:31:50Marie.
00:31:52-Neviděl jsi v noci moji ženu?
-Ne.
00:31:55-A dnes ráno jsi ji neviděl?
-Neviděl.
00:31:58Pochybuji, že by se schovávala v podpalubí.
00:32:01Vy si myslíte...
00:32:03Přes útesy se na člunu nedostane k pobřeží ani zkušený námořník.
00:32:09Jděte všichni pryč. Slyšeli jste, tak běžte!
00:32:19Kapitán černého korábu.
00:32:23Kapitáne černého korábu!
00:32:26Proč mě voláš, máš vstoupit na můj koráb,
00:32:31až se tvá loď dotkne přídí přístavního mola.
00:32:37Vrať mi moji ženu.
00:32:40Tvoji ženu? Nestarám se o ženské.
00:32:45Co je s tvojí ženou, mluv.
00:32:48Marie si vzala člun a vyplula na moře.
00:32:51Tak podvést jste mě chtěli, abyste nebyli v přístavu všichni,
00:33:00poslal jsi svoji ženu ke břehu na člunu.
00:33:09Ne, jak si můžeš myslet, že bych riskoval Mariin život pro záchranu?
00:33:15Možná, že máš pravdu, ty jsi ji prozradil naši úmluvu.
00:33:22A ona sama si usmyslela, že mě obelstí.
00:33:29Proklaté ženské plemeno.
00:33:34Co svět světem stojí, nemyslí na nic jiného než na úklady a faleš.
00:33:46-Vyhrál jsi, kapitáne.
-Vyhrál?
00:33:51Nepodařilo se mi splnit svůj slib.
00:33:55Tak ani ty nemusíš vstoupit na můj koráb
00:34:00a brázdit moře od věků do věků.
00:34:08Ale za jakou cenu?
00:34:11Člun s tvojí ženou nad hladinou nevidím.
00:34:17Pod mořem člověk dlouho nežije.
00:34:24Svou lest zaplatila životem.
00:34:29Náš účet je vyrovnán.
00:34:34Doufám, že se už nepotkáme.
00:34:41Kapitáne...
00:35:09Nesmíte si to tak brát, kapitáne.
00:35:12Tady na pobřeží není jediná rodina, která by někoho neztratila.
00:35:17A život jde dál. Čas všechno zahojí.
00:35:20Děkuji, Valentine. Už si s tím nějak poradím.
00:35:24-Pierre zdraví krásnou Marii.
-Odnes toho papouška.
00:35:31Jak si přejete, kapitáne.
00:35:36-Kapitáne, kapitáne!
-Na co čekáš, běž už!
00:35:41Měl bys Valentinovi aspoň poděkovat.
00:35:44A na papouška se také nezlob, že mě tak zdraví.
00:35:49Pierre zdraví krásnou Marii.
00:35:51Vidíš i on poznal, že jsem to já a ne můj duch.
00:35:55Marie.
00:35:57Marie, vysvětli mi, vždyť i já bych se nedostal...
00:36:02Někdy může i ženská dokázat to, co nedokáže chrabrý kapitán,
00:36:07když ji vede ke břehu ten nejjasnější maják, láska.
00:36:11Pierre zdraví chrabrého kapitána. Pierre zdraví Pierra.
00:36:19Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Romantická pohádka vypráví příběh o mladém kapitánovi (A. Pyško), který toužil po zlatém pokladu. Výprava za Zlatým ostrovem však skončila nezdarem. Kapitán se vrací bez zlata, ale však přece bohatší o životní zkušenosti a moudrost.
Kapitána černého korábu si zahrál Josef Kemr, od jehož úmrtí uplyne v těchto dnech 25 let.
