Pohádka o dívce, která dokázala, že je stejně odvážná a statečná jako chlapci (1978). Hrají: M. Reifová, V. Brabec, K. Fialová, M. Rosůlková, S. Zázvorková, M. Eben a další. Kamera V. Štinglová a M. Dostál. Scénář a režie V. Janečková
00:00:37Minulost hradu sahá svými kořeny až do 12. století.
00:00:43O jeho starobylosti svědčí i rozsah staveniště opevněného kamennou zdí.
00:00:51Okrouhlá věž byla postavena v polovině 13. století.
00:00:57Palác s průjezdem do horního hradu dostavěl teprve Přemysl Otakar II.
00:01:06Dnešní podobu vtiskla hradu pozdní gotika za krále Vladislava II.
00:01:14To bylo v letech 1493 - 1522.
00:01:19Nováček! Já tě vidím!
00:01:24Z té doby je i kaple s oltářem a velký sál, v němž se nacházíme.
00:01:33-Ti měli místa na 20 dětí!
-Svobodová, já tě slyším.
00:01:42No, na dvacet snad ne, ale povím vám o tomhle pánovi jednu historku.
00:01:52Dnes už je to vlastně pohádka.
00:01:56To je král Jan III. Byl to mocný panovník.
00:02:01Měl statečné srdce a měl rád dobrodružství.
00:02:05Mnoho zemí si podrobil a královské truhly měl plné válečných kořistí.
00:02:14Král však nebyl šťasten, i když měl hodnou ženu. To je ona.
00:02:22-A měl 6 dětí. Víte proč?
-Nevíme. -Byly to samé dcery.
00:02:29-No tě pic!
-A král tolik toužil po synovi!
00:02:46Veličenstvo! Veličenstvo...
00:02:57Dovoluji si vám oznámit, že Její Výsost královna...
00:03:04-PLÁČE NOVOROZENĚ.
-Slyšíte?
00:03:10Tentokrát to bude syn. Postavím ho do čela vojsk.
00:03:17-Co když to bude zase dcera?
-Počkej...
00:03:24Bude-li šesté dítě zase dcera, dáme ji vhodit v koši do řeky.
00:03:31Královnu vyženeme z paláce.
00:03:37A za manželku si vezmeme jinou, která nám povije následníka trůnu.
00:03:45Jdeme!
00:03:52-Tak pojďte dál! -Tak pojďme!
-Renato! Jdeme!
00:04:08Pane kasteláne, co se narodilo?
00:04:15Já nešťastná! Zase děvče...
00:04:23-Tak co? -Vaše Veličenstvo...
00:04:29To byla tak hloupá? Mohla si něco vymyslet, ne?
00:04:34-Co bys udělala ty? -Já bych králi namluvila, že je to kluk.
00:04:46-A co dál, Honzíku?
-To by se vidělo.
00:04:50Ono to bylo všechno docela jinak, ale dobrá. Zpět!
00:05:06Já nešťastná! Zase děvče...
00:05:14-Tak co? -Tak co?
-Vaše Veličenstvo, syn!
00:05:21Syn!
00:05:27Královno, díky! Chlapečku, synáčku...
00:05:34Stát, Veličenstvo! Musíme dbát o zdraví prince následníka.
00:05:42-Máme syna! -Máme syna!
-My máme syna! -My máme syna!
00:05:52Máme syna...
00:06:02FANFÁRY.
00:06:09Narodil se syn, princ následník. Bude se jmenovat Jan.
00:06:19Jan IV.
00:06:32Narodil se syn, princ následník. Bude se jmenovat Jan.
00:06:41Jan IV.
00:06:49To jsme tomu dali, celou historii převrátit. Jak to zařídíme dál?
00:06:57Ale ten král to musel jednou poznat, ne?
00:07:01-Mužským můžeš nabulíkovat všechno. Já bych to obrátila úplně. -Jak?
00:07:09V každé pohádce jsou sudičky.
00:07:12Zatímco vy, chůvo, tam nejste, přišly k děťátku 3 babky.
00:07:18Kdyby ti takhle šel dějepis!
00:07:41Budeš dobrá jako tvá matka, ale mnohem krásnější a chytřejší.
00:07:47Do 19 let se budeš oblékat jako chlapec. Ne-li, zahyneš ty i matka.
00:07:57V 18 letech se vydáš do světa.
00:08:02Vysvobodíš 3 osoby. Teprve potom, ty i matka, dojdete klidu.
00:08:18Královno, střez tajemství svého dítěte jako oko v hlavě.
00:08:26-Sama ji oblékej.
-Zjev mu pravdu, až přijde čas.
00:08:44Můj nešťastný synu...
00:08:55Dítě se mělo k světu. V 10 letech mu královna svěřila ono tajemství.
00:09:04Janě bylo matky líto a rozhodla se, že bude žít dál jako jinoch.
00:09:28Král štěstím jen zářil. Učil syna střílet, šermovat, lovit zvěř.
00:09:41Krále jen mrzelo, že na budoucího vládce země byl chlapec moc jemný.
00:09:48Takový útlý...
00:10:16-Tak co? Jak vypadám?
-Na prince máš moc krátké vlasy.
00:10:23-Takhle stříhali jen zločince. Píši ti z dějepisu 5. -Jane!
00:10:35Synku, poslouchej přece otce!
00:10:39Můj milý synu, za týden oslavíš své 18. narozeniny!
00:10:47Život se ti změní, staneš se mužem. Přivezeš si ze světa nevěstu.
00:10:56-Ach!
-Tak káže mrav našeho rodu!
00:11:03-Já se nechci vdávat, tedy ženit!
-Nedá se nic dělat.
00:11:09Tvé sestry se nemohou vdát, dokud se neožení následník trůnu.
00:11:16My se budeme vdávat!
00:11:18Do světa za nevěstou se vydáš sám bez družiny. Tak káže mrav.
00:11:25Do roka se vrátíš a uvidíme, jsi-li hoden královské koruny.
00:11:33-Jen aby se vrátil! -Ano!
-A kdy budou naše námluvy?
00:11:40-Všechny svatby budou najednou.
-6 svateb! -Sám do světa, chudák!
00:11:47Mé drahé dítě, takové neštěstí! Měla jsem s tebou odejít ze zámku.
00:11:57Neplačte, vy za nic nemůžete. Všechno jsem si vymyslela já!
00:12:03Tak přemýšlej dál, Svobodová. Jinak dostaneš poznámku.
00:12:10Maminko, vždyť umím střílet a ničeho se nebojím.
00:12:16-Dokážu otci, že dívky jsou stejně odvážné jako chlapci. -Dítě...
00:12:23Nám mužům tak káže mrav rodu.
00:12:44Tolik dní na cestě a sama. To je nuda, ani koně mi nedali.
00:12:52Pěšky... To prý káže mrav rodu. Hernajs!
00:13:00Co takhle si něco stopnout?
00:13:13-Svobodová, nejsi ve 20. století. Hezky šupej pěšky! -Ach jo.
00:13:20Došel ti humor a fantazie? Nevíš, jak odtud, viď?
00:13:27-Podle čeho poznáš v přírodě sever?
-Podle lišejníků.
00:13:36-A kde je tady sever? -Tamhle.
-Dobře. A teď udělám kouzlo.
00:13:44Otoč se a zůstaň tak, dokud neřeknu "už".
00:13:52Už!
00:13:56Co se tak pitomě směješ? Teď jsem kouzelná babička.
00:14:02Přistup blíž. Nemeškej, princi, dej se cestou, kde slunce vychází.
00:14:10Zrníčka rýže tě povedou. Takhle to v pohádkách bývá, ne?
00:14:19A teď utíkej, musíš přece vysvobodit 3 osoby.
00:14:25A nikomu neprozraď, že jsi děvče. Šťastnou cestu, princi.
00:15:47Hej! Dobrý den!
00:16:08Ticho? A proč?
00:16:16Tady nikdo nesmí mluvit. Jak to?
00:16:22Naše princezna je zakletá.
00:16:25Pořád se jen hádala a křičela a před třemi lety najednou oněměla.
00:16:34Proto král zakázal mluvení v celém království.
00:16:41Můžeme si jen dopisovat.
00:16:45-To je pěkná blbost.
-Nevypadávej z role a jednej.
00:16:52Rád bych se na tu vaši princeznu podíval. Pusť mě do zámku.
00:18:01Dobrý den, pane králi, chci zkusit vysvobodit vaši královskou dceru...
00:18:27-To je těsnopisem. Neumíte? -Pst!
-Nebo morseovkou.
00:18:41Nebo azbukou, rozumíte? No vysvobodím vaši princeznu!
00:19:12Že se to nikomu nepodařilo?
00:19:31Jsi ve středověku, přijdeš o hlavu!
00:19:36Ani náhodou!
00:20:10Chce ji vysvobodit!
00:20:36Dobrý den, princezno.
00:20:49No tě pic! To by mi máma dala.
00:21:00Do družiny s tebou, a mít naši vedoucí.
00:21:07Ale ty asi nevíš, co je to družina. Vezmi si to, princezno.
00:21:14Ty rozmazlenče, chceš pár facek? Ne. Jeden, dva, tři, jsem klidná.
00:21:26Čtyři, pět, šest. Na děti se musí po dobrém.
00:21:33Sedm, osm, devět. Makarenko. Jsem klidná. Já...
00:21:44Počkej, hned jsem zpátky. Markéto, dej mi moji tašku. Díky.
00:21:53Nechceš něco bezvadného? Něco takového jsi ještě nemlsala.
00:21:59Tak ne.
00:22:08Na!
00:22:30Je dobře, že jsi zakletá. Ale kvůli tobě si nikdo nemůže ani zazpívat.
00:22:53-Tak popros! Tedy...
-Pomoc! On mě bije! Nech mě!
00:23:03-Co se děje?
-Tati, on mě bije. To bolí!
00:23:10Cože? Vztáhnout ruku na mou královskou dceru?
00:23:18-Dám tě zavřít. -Vždyť jsem ji vysvobodil. Mluví a dokonce i řve.
00:23:27-To je pravda. -On mi natloukl!
-Ty už neřvi.
00:23:32Odměna za vysvobození dcery je půl království a princezna za ženu.
00:23:45Kdepak, pane králi, já musím do světa.
00:23:51Mějte se hezky. A až na vaši dceru přijde ta nemoc, našupejte jí.
00:23:58To je lék nad léky. Tak čau!
00:24:06Tati! Já ho chci! Mně se líbí! Chyťte ho! Chyťte ho!
00:24:13Já ti dám, že ho chceš...
00:24:22SMĚJÍ SE.
00:24:26-Tak co? -Byla to psina.
-Svobodová, píši ti jedna.
00:24:32S tou žvýkačkou se mi to nelíbilo. Takovou zbraň protivník nezná.
00:24:41-Ale co když nastane jiná situace?
-Z každé se dostanu.
00:24:48Uvidíme, ale už ti nepomohu.
00:24:52Nic to nebylo. Ale utkat se v boji s obrem nebo s drakem...
00:24:59-Je lépe vítězit chytrostí než silou. -To si pamatuj!
00:25:10-Tak prosím. Nováček! -Zde!
-Otevři okno! -Provedu.
00:25:26Aport!
00:25:35ŘINČENÍ SKLA.
00:25:43Spadla do skleníku na královské okurky.
00:25:49ZPÍVÁ SI.
00:26:51SLYŠÍ HLAS: Jen pojď dál, panáčku!
00:27:10Tak se neboj, pojď dál.
00:27:34-No ne, to je jak v interhotelu.
-Tak se u nás posaď, mládenečku.
00:27:48-Dobrou chuť. -To je grilované?
-Nemluv pořád a jez!
00:28:09To by se to hodovalo, synáčku.
00:28:14-Paní učitelko, už nemáte pomáhat.
-Co to mluvíš? Jakápak učitelka?
00:28:22Já jsem počestná ježibaba Francimóra.
00:28:29A teď si uděláme hostinu.
00:28:34Nejdříve si tě chytím, pak si tě vykrmím a nakonec tě sním.
00:28:43Mňam!
00:28:46Láry, fáry, ani krok!
00:28:57Jednička, dvojka, vlevo i vpravo, stoličky také chybí.
00:29:07To je můj dědek. Pořád chtěl, ať už toho čarování nechám.
00:29:15Tak jsem ho začarovala.
00:29:21Bude spát, dokud ho nějaká mladá princeznička nepolíbí.
00:29:29-Ten si pospí! -Chudák...
00:29:38A víš, že se mi líbíš?
00:29:43A ne, nesním tě. Já si tě tu nechám a budeš mi sloužit.
00:29:50Láry, fáry, hybaj spát.
00:29:57-Líbím se ti také? Řekni!
-Nejhezčí zrovna nejste.
00:30:08-Měla byste si nechat vysadit nové zuby. -Vysadit? Koukej!
00:30:15Láry, fáry, ať mám krásné zoubky!
00:30:28Také byste si tu mohla udělat trochu pořádek.
00:30:36Pojď kousek stranou!
00:30:44Láry, fáry, ať je to tu všechno jako o veselce.
00:30:53HRAJE HUDBA.
00:31:26CHRÁPE.
00:31:31-Nemá manžel velkou nosní mandli?
-Dej už s ním pokoj!
00:31:39-Co tomu říkáš, mládenečku?
-Mohla byste se udělat mladší.
00:31:48No právě. S touhle hůlkou lze vyčarovat všechno, jen jedno ne.
00:31:56Udělat se mladým a krásným.
00:32:01-Já to umím, tímhle klubíčkem.
-Ukaž! -Roste na mně peří.
00:32:08Kdo se nechá tím klubkem omotat, omládne, o kolik let chce.
00:32:17-Nevěřím. -Zkusil jsem to sám na sobě. Podívejte!
00:32:25-Na mou věru, jako panenka! Tak to se mnou zkus. -Zkusím.
00:32:35-Prosím, milostpaní. -Sem si dám svoji hůlku, abych na ni viděla.
00:32:46ZPÍVAJÍ.
00:33:02Jste dobře omotaná?
00:33:09-Jste dost utažená?
-Ani dýchat nemohu.
00:33:14-A hýbat se? -Ani trochu.
-Tak to je dobře.
00:33:21Polož tu hůlku, ty zloději!
00:33:25Kouzelná hůlko, přikazuji ti!
00:33:28Láry, fáry, proměň čarodějnici v hodnou a něžnou manželku.
00:33:35ZPÍVÁ.
00:33:50Láry, fáry, dědku, až tě vzbudím, miluj svou manželku.
00:34:01Fuj, takového šeredu mám políbit!
00:34:16To jsem se krásně prospal. Kdo to tu tak líbezně zpívá?
00:34:25To já, mužíčku, tvoje Františka. Honem mě pojď rozvázat.
00:34:35Už běžím, ženuško milovaná!
00:34:42Ty jsi tu uklízela, srdíčko?
00:35:14Už toho mám dost. Plné zuby!
00:35:19To ses vytahovala!
00:35:23Teď sama vidíš, že to středověké hrdinky měly horší než vy dnes.
00:35:31Ale byla jsi skvělá. Takové pohádky by nevymyslel ani Erben či Němcová.
00:35:40Tak ať to máme za sebou.
00:35:47Tak já jdu. Paní učitelko!
00:35:55Paní učitelko! To se dělá, takhle odejít bez rozloučení?
00:36:05SLYŠÍ PLÁČ.
00:36:13Moje lodička! Odplavala mi lodička!
00:36:26Přestaň brečet, já ti ji vytáhnu.
00:36:35PLÁČE.
00:36:51SMĚJE SE.
00:37:06Brekeke, jsi můj, panáčku!
00:37:21Zase jedna dušička! Brekeke, žbluňk!
00:37:41Pomoc! Co děláš? Vždyť mě utopíš!
00:37:47To samé jsi chtěl udělat tomu chasníkovi.
00:38:07Teď teprve uvidíš, ty lidské mládě!
00:38:12Ryby, žáby, všechna vodní havěti, chopte se jich a dolů!
00:38:34Já ti řeknu, vypadáš jako holka, ani vousy nemáš, ale sílu ano.
00:38:44-Stoupni si! -Stoupnu.
00:38:53-Na tohle jsem nemusel ani vstávat.
-To bylo judo. Umím i karate.
00:39:02-Cože? -Ale nic.
-Kamaráde, pojď do světa se mnou.
00:39:08-Rád ti oplatím záchranu života.
-Tondo, proč nezůstaneš doma?
00:39:18Naši mě nutili, abych si vybral dceru bohatého sedláka.
00:39:25Chci si vybrat sám. Hodnou, pěknou a pracovitou. Tak jsem utekl.
00:39:33-Také se mám ženit. -Ano?
-Ale můj královský otec je přísný.
00:39:42-Nesmím se vrátit bez nevěsty.
-Já ti ji pomohu najít. -Tak dobře.
00:39:51ZPÍVAJÍ.
00:40:16-Neměl jsi ho pouštět z domu.
-Tak co? Pořád nic?
00:40:26Veličenstvo, někdo vyjíždí z lesa!
00:40:37-Je to Jeho Jasnost princ Jan. Veze si princeznu. -To není možné.
00:40:47Au!
00:40:52Tak Výsosti! Tajemníku, mluv!
00:40:59Jedou alejí! Princezna sedí vpředu, Jeho Jasnost princ za ní.
00:41:10-Ta je veliká!
-Jan za ní není skoro ani vidět.
00:41:22-A proč má nevěsta tak velké střevíce? -A ruce má jako lopaty.
00:41:32-Jé, ta má ramena!
-A proč má zakrytou hlavu?
00:41:44-To přece není možné.
-Ale ano, královno.
00:41:50Veličenstva, právě vjel do hradu princ Jan IV. se svou nevěstou.
00:42:00No tak!
00:42:09Jeho Jasnost, princ Jan IV.
00:42:38-Synu! -Otče!
00:42:45Maminko, toto je Tonička. Rolnického původu, dobrého srdce.
00:43:02Líbíš se mi, děvče.
00:43:08Škoda, že ti nevidím do tváře, ale buď u nás vítána.
00:43:16-Otče, Tonička je unavená po cestě.
-Ani bych neřekl.
00:43:22Matinko, dovolíte, aby se upravila ve vašem pokoji?
00:43:35-SMĚJÍ SE. -Dcerušky, co je to?
-To se musí vysvětlit.
00:43:45-To ano. -Co to je?
00:43:51Už toho mám dost.
00:43:57-Plné zuby. -Já také.
00:44:07-Já totiž vůbec nejsem princ, ale holka. -Co?
00:44:14-KLEPÁNÍ NA DVEŘE.
-Teď mě otec zabije. -Neboj!
00:44:24Copak? Co to tu... Co to má znamenat?
00:44:32To znamená, že Tonička není Tonička a já jsem... tedy nejsem...
00:44:39-Šesté dítě nebyl syn, ale dcera.
-Dcera? -Celé roky jsem to tajila.
00:44:48-To je radost. -Děvčata, oblečte Janu do šatů, ať vidíme princeznu.
00:45:01Já jsem z toho celý zkoprnělý.
00:45:06Nebyl to hrdinský čin naší Jany? Rok ve světě, jak káže mrav rodu.
00:45:17Třem lidem zachránila život, i mně. Myslel jsem, že je to muž.
00:45:35-Otče, odpusťte nám.
-Odpusťte!
00:45:41Ženské, vy jste mi daly. 6 svateb najednou!
00:45:50To bude vnoučat! A tuším, že samé holky.
00:45:57-Kdepak, drahoušku, samí kluci. Viďte, děvčata? -Samí kluci!
00:46:08A zazvonil zvonec...
00:46:13A pohádky je konec. Jana dokázala, že i dívky jsou statečné a chytré.
00:46:21Král všem odpustil, bylo 6 svateb najednou a všichni se měli rádi.
00:46:32Hezky jsme si navymýšleli, ale tenkrát to bylo jinak.
00:46:38-Asi ano, ale tak veselá skupina tu ještě nebyla. -A jak to bylo?
00:46:46Svobodová, dej už pokoj. Pojďte, ať nám neujede autobus.
00:47:11Matinko!
00:47:22Jano! Ty se mi líbíš. Kdybych byl mladší, hned bych si tě vzal.
00:47:31Kdepak, pane králi. Já chci ještě studovat. A vdavky? Kdepak!
00:47:38-A můj muž bude možná kosmonaut.
-Co bude? -Pá, taťuldo. Čau!
00:47:48-Hrome, to je holka. Čau!
-Veličenstvo!
00:48:15Na shledanou!
00:48:36Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Originální příběh režisérky Vlasty Janečkové spojuje dva světy, ten současný, dětský s pohádkovým. Na jednom hradě probíhá prohlídka a celá školní třída se od kastelána dozvídá starobylou legendu. Jedna ze žákyň ji svými poznámkami pomáhá rozvíjet a zároveň se převtěluje do hlavní postavy… Žil byl jeden král, který měl pět dcer a hrozně si přál syna. Když se narodila šestá princezna, chůva králi oznámila, že je to kluk. Dostal jméno Jan. Sudičky dítěti předpověděly, že do osmnácti let bude nosit klukovský oděv a pak se vydá do světa. A tak se i stalo, král syna poslal do světa hledat nevěstu. Jan-Jana na dobrodružné cestě musela napravit rozmazlenou princeznu, vysvobodit se ze zajetí čarodějnice a zachránila i jednoho kluka před vodníkem…
