00:00:00Kolik je 4 krát 3?

00:00:044 krát 3... Hm, je venku hezky!

00:00:10Hm, ne!

00:00:134 krát 3. Kolik je 4 krát 3?

00:00:20Hm, a Jiřka je bezva kamarádka.

00:00:25Ne!

00:00:274 krát 3...

00:00:31Kolik je 4 krát 3?

00:01:04-Už to máš, Slávku?
-Jo, už to jen podtrhnu.

00:01:07-To je dobře. Aspoň můžeš jít ven, dokud je hezky.

00:01:10Už se po tobě ptala Jiřinka.

00:01:15-Jo, už jsem to podtrh a jsem hotový.

00:01:20-Jo! Jóó! Che-che.

00:01:23-Páni!
-Jé! Já jsem se trošku bouchnul.

00:01:29A za to můžeš ty!

00:01:31-Já?
-Jo, jo, ty!

00:01:34-Ale já nic! A vůbec, kde ses tu vzal?

00:01:37-Kdo lže pod dubovou větví a udělá při tom takovouhle čarovánku,

00:01:47přičaruje si dubového mužíčka.

00:01:49-A to budeš můj kamarád?
-Co? Kamarád?

00:01:53Che-che-che! Kdepak kamarád, člověče!

00:01:57My budeme mít jeden s druhým jen a jen trápení. Tak!

00:02:03-No pane jo!

00:02:05-Nebýt tebe, tak jsem klidně moh zůstat žaludem. Jo?

00:02:10A vyrost by ze mě dub, panečku!

00:02:14Ále takhle...
-A to bys chtěl? Moc?

00:02:18-No chtěl! Moc!

00:02:21-Tak počkej, postav se tady!
-Tady? -Jo.

00:02:24-A co... Co jako...?

00:02:29Jéééé! Kdepak, človíčku, takhle mě zpátky na žalud nepřečaruješ!

00:02:36Kdepak!
-A jak teda?

00:02:39-Jo, to kdybych já věděl!

00:02:42-Slávku! Tady máš svačinu.

00:02:46Najez se a pak si jdi rychle ven.

00:02:52-Děkuju.
-Prosím.

00:02:54-Mami?
-Hm?

00:02:56-Psst! Psst! Hele, jestli mě prozradíš,

00:02:58já na tebe hnedka řeknu, že nemáš ještě úkol!

00:03:02-Co říkáš?
-Ale nic. Nic.

00:03:10-Co mi to dáváš, prosím tě? Že to je rohlík?

00:03:13Jéje, to je nápad, krmit mě rohlíkem! Prosím tě!

00:03:20-A co vlastně jíš?
-Co jsi říkal?

00:03:23-Že...Že je venku hezky.

00:03:27-No, to je.

00:03:30Tak to rychle sněz, ať můžeš jít.

00:03:37-A jéje, copak? Copak to děláme?
-Napíšu si úkol a bude po všem.

00:03:44-Jó, to tak! Kdepak! Nebude po všem.

00:03:48Kdo si mě jednou vyčaruje, ten se mě tak snadno nezbaví.

00:03:53Kdepak! Tůdle!

00:03:56-Ach jo! Tak kolik je vlastně 4 krát 3?

00:04:01-Co? 4 krát 3? SMÍCH. To bych taky rád věděl.

00:04:09-Slávku, přišla za tebou Jiřinka?
-Ne, proč?

00:04:13-No zdálo se mi, že tu s někým mluvíš.

00:04:16-Ale ne.
-Ale jó!

00:04:20-Ani jsi nedojed svačinu.

00:04:22Není ti něco?
-Je! Je!

00:04:25-Já to věděla! -Ale není!
-Tak je, nebo není?

00:04:28-Já vlastně nevím. Bolí mě hlava.

00:04:32-Já ti, kluku, nerozumím. Jednou je, podruhé ne.

00:04:36Tak víš co? Půjdeš si pěkně lehnout

00:04:40a do rána se uvidí, co se z toho vyklube.

00:04:47Není to tak dlouho, co jsi měl angínu.

00:04:51Nerada bych, aby si ve škole zase zameškával. Svlíkej se!

00:04:58-Slávku, seš doma? Pojď ven!

00:05:02-To je Jiřka!
-Nemůže, Jiřinko, není mu dobře.

00:05:06Stav se pro něho zítra ráno, až půjdeš do školy.

00:05:09Uvidíme, jak mu bude.

00:05:18Tak co? Jak je ti?

00:05:22-Mami, když já bych už radši šel ven. Mě už ta hlava přestala.

00:05:27-Ale jdi, jdi, jdi! Ne, ne, ne, pěkně lež!

00:05:31Ráno se uvidí.

00:05:38-Hej! Hej! Slávku, haló!

00:05:41Prosím tě, vem mě k sobě do postele, jo?

00:05:46Já jsem ti ještě nikdy v životě neležel v posteli.

00:05:52-Tak pojď!
-Jo?

00:05:54Hej hopla!

00:05:57Jé, to je bezva!

00:06:00-No, a kvůli tobě nemůžu ven!

00:06:03-Co? Kvůli mně? To není pravda, to kvůli tobě!

00:06:09Nemusel sis mě načarovat, no!

00:06:14Prosím tě, člověče, snad si nemyslíš,

00:06:17že já mám radost z toho, že tě musím trápit?

00:06:22-Tak mě netrap!
-Když já musím, no.

00:06:27Jé, ale je to blaho, ležet takhle na měkkým, viď?

00:06:34Ale stejně, bylo to lepší, být žaludem, víš?

00:06:40Já jsem ti měl... Slávku, já měl takovoudle stopku! Jo, jo!

00:06:47-A to u mě chceš být pořád?

00:06:49-No co, chci, já musím, i kdybych nechtěl!

00:06:54Dokud ze mě nebude zase žalud, víš?

00:06:58-Žalud, žalud, meleš pořád jedno a to samý,

00:07:02ale jak to udělat, to mi neřekneš.

00:07:05-Neřekneš, neřekneš, když já to...

00:07:08Človíčku, já to nevím. Já se takhle zarochám.

00:07:13Můžu, viď? Jé, to je teploučko!

00:07:16-Ty seš tak malinkej, že se na tebe pořádně nemůžu rozzlobit.

00:07:19-To je dobře.

00:07:20-Hajej malej, hajdušky, půjdem spolu na hrušky...

00:07:33-Podívej se, spí! A ve dne!

00:07:36Určitě má teplotu.

00:07:39-Ale, ty na něm pořád něco vidíš. Je ulítaný, no.

00:07:44Kdo ví, kde s klukama běhal!

00:07:46-Ale, nikde neběhal, ani s Jiřinkou.

00:07:50-Co to má v ruce?
-Ukaž!

00:07:56Panáčka ze žaludu. Jen mu ho nech!

00:08:01Když jsem byl jako on,

00:08:02to bys koukala, co jsem měl po kapsách a v posteli!

00:08:06Jednou dokonce i myš.

00:08:10-To si s tebou doma užili!

00:08:12-No co? Byl jsem správnej kluk. Slávek je jasně po mně.

00:08:17-No, to je právě ta potíž.

00:08:32-Ahoj!
-Ahoj!

00:08:35-Měla jsem strach, že seš opravdu nemocnej.

00:08:46-Jů! Až se to řekne klukům a holkám...

00:08:49-Jen si to zkus!
-A proč se to nesmí říct?

00:08:52-Protože je to tajemství.
-Aha.

00:08:56A kdybys to řekl soudružce učitelce?

00:09:00-Tak bych ti namlel, i když seš holka. -Tss!

00:09:11-Hej! Haló! Kde to jsme?
-Už to zase začíná!

00:09:19Jestli nebudeš zticha, všechno se prozradí.

00:09:22-A co se prozradí?
-No že tě mám v tašce.

00:09:26-A co je na tom?

00:09:28-Ty rozumíš jen dubovým věcem, ale lidským teda vůbec ne.

00:09:34-No a? -Z tohodle může bejt jenom pořádnej průšvih.

00:09:40-A co to je průšvih?

00:09:44ZVONÍ

00:09:51-Holky už na mně poznaly, že něco vím, a pořád se ptaj.

00:09:54-Jasně! Průšvih!

00:10:00-Dobrý den, děti.
-Dobrý den.

00:10:02-Sedněte si!

00:10:05Teď máme hodinu matematiky.

00:10:08-Co to je?

00:10:10-Kdopak nám to tam vyrušuje?

00:10:14Nikdo? To jsem si mohla myslet! Kdo chybí, Jiřinko?

00:10:19-Prosím, nikdo.

00:10:22-Tak, a protože jsme měli domácí úkol,

00:10:26já se nejdřív podívám, jak jsme počítali doma.

00:10:31K tabuli půjde... Horáček.

00:10:37-Já?
-No ty, ty, kdo jinej?

00:10:41A vem si sešit.

00:10:45Tady máš křídu u tabule a napiš si příklad!

00:10:514 krát 3 rovná se...

00:11:00-4 krát 3... Kolik je 4 krát 3?
-(šeptem) 12.

00:11:05-Nenapovídat!

00:11:10No tak! Kolik je 4 krát 3, Slávku?

00:11:15-He, he, to bych taky rád věděl!
-Cos to říkal?

00:11:20-Prosím nic.

00:11:22-Ale v sešitě nemáš taky nic. Jak to?

00:11:26-Ty neumíš mluvit?
-Umí!

00:11:29-Ticho, děti!

00:11:32Ptám se tě naposled, Slávku. Proč jsi si nenapsal domácí úkol?

00:11:36-Sím, za to může dubový mužíček.
-Kdo?

00:11:40-Dubový mužíček, co ho má Slávek v tašce.

00:11:43-Jo tak! Tak honem ukaž, co máš v tašce! Honem!

00:11:54Hm, na to tě užije, viď?

00:11:58Hrát si při vyučování s dřevěným panáčkem!

00:12:01Ale počítat, psát domácí úkoly, to ne.

00:12:06Slávku, Slávku, já si toho panáčka tady budu muset nechat, víš?

00:12:12A za to, co jsi mi dneska předvedl u tabule, máš pětku. Sedni si!

00:12:19Vezmeme si teď, děti, sešity s domácími úkoly

00:12:22a napíšeme si za domácí úkol příklady.

00:12:27Sedíme hezky rovně, Haničko, a píšeme si příklady.

00:12:334 krát 3 rovná se...

00:12:423 krát 8 rovná se...

00:12:526 krát 7 rovná se...

00:12:57Tak. Máme to?
-Ano.

00:13:00-Já ti něco povím, chceš?
-Ne.

00:13:03-Ale já ti to stejně řeknu!
-Nenamáhej se!

00:13:07ZVONÍ
-Končí hodina, děti.

00:13:10Složíme si věci a připravíme si na stůl na další hodinu.

00:13:14Pak si vezmeme svačinu a půjdeme se projít na chodbu.

00:13:17A opět připomínám, žádné divočení!

00:13:19Ať nikoho nenachytám, jak běhá po chodbách!

00:13:22-Hele, Slávku, já jsem prozradila dubovýho mužíčka,

00:13:24abych tě zachránila před pětkou, víš?

00:13:27-Ále! -No jasně! A svedla jsem to všecko na něj!

00:13:30-Tos toho zachránila! Seš slepice, co musí vyzradit každý tajemství.

00:13:34-Au!

00:13:36-Copak je to tam zase? No ovšem, Horáček!

00:13:39Slávku, Slávku, snad už toho bylo dneska dost, nemyslíš?

00:13:44-Odteď seš můj nepřítel.

00:14:09ZVONÍ ZVONEK

00:14:20-To jsi ty, Jiřinko? Pojď dál!

00:14:23Dobrý den. Já bych chtěla něco říct Slávkovi, paní Horáčková.

00:14:26-Jenže Slávek ještě není doma. Ty jsi s ním nešla ze školy?

00:14:30-Ne. -A nebylo mu ve škole nic? Víš, že mu včera nebylo dobře.

00:14:35-Ne, nebylo. Tak... Tak já už musím jít.

00:14:40Náš Mourek se potřebuje trochu proběhnout.

00:14:43Na shledanou, paní Horáčková. Na shledanou.

00:14:46-Počkej, Jiřinko! Co jsi mu chtěla říct? Já mu to vyřídím.

00:14:48-Ne, to nejde. To já musím sama.

00:14:56-Kde jen ten kluk může být?

00:15:16OZÝVÁ SE ŠKRÁBÁNÍ

00:15:47-No jo, je tam!

00:15:52Kam až všude se nedostanou, potvůrky jedny!

00:15:58No prosím! Taková mrňavá myš a co nadělá rámusu!

00:16:07Jen počkej, holka, já ti dám!

00:16:16Hop! Tak, a už tě mám!

00:16:39Co tu děláš, kluku? Horáček!

00:16:41-Já... Já jsem si tam ve stolku zapomněl sešit

00:16:45a teď si jdu pro něj.

00:16:47-Kluku, ty se tady jednou zapomeneš sám

00:16:49a to se pak smíchy neudržím.

00:16:51Ještě štěstí, že se ti do něj nedaly myši!

00:16:55-Myši?
-Myši, no!

00:16:57Zrovna teď tady jedna byla, tady v zásuvce ve stole.

00:17:00Tak jsem ji pěkně vysypal.
-A kam jste ji vysypal?

00:17:03-No kam, dozadu! Na dvůr, na smetiště.

00:17:06-Na smetiště?
-No jo.

00:17:14Co to do něj vjelo?

00:17:17Dneska ti kluci ani pořádně pozdravit neuměj!

00:17:21Jo, to když my jsme bejvali mladý, tak jsme...

00:17:26Tak jsme vlastně taky nebyli jiný.

00:17:32-Jé, brrr! Tady je to ale ošklivé! Fuj!

00:17:39Jéjejeje, ach jo! To by byla krása, být tak zase na dubu! Hmmm.

00:17:53I u Slávka to bylo pořád lepší, než tady,

00:17:57i když jsem s ním měl jenom trápení, to tedy jo.

00:18:03Ale vlastně vždyť teď je to můj jediný kamarád!

00:18:10No jo... Slávku! Slávku! Slávečku!

00:18:17Já jsem tady, pojď si pro mě!

00:18:23-Dubový mužíčku! Dubový mužíčku, kde jsi? To jsem já, Slávek!

00:18:29Ozvi se!

00:18:32Kde jsi?

00:18:35Vždyť ty seš můj jediný kamarád!

00:18:39Jiřka je teď nepřítel, víš?

00:18:49ZPÍVÁ SI

00:18:55-Dobrý den.
-Nazdar.

00:18:57Páni, tady je provoz po vyučování! Co to máš?

00:19:01-Prosím, kocoura.
-Kocoura?

00:19:04Jo ty mi neseš kocoura na myši?

00:19:06Tak to jdeš jako na zavolanou, zrovna teď tady jedna byla,

00:19:10ve stole v zásuvce.

00:19:11-A kam jste ji dal?

00:19:13-No kam, kam, vysypal jsem ji na smetiště.

00:19:15-Tak na shledanou.
-Na sh... Počkej!

00:19:19No to jsem blázen! Co to ty děti dneska chytlo?

00:19:27-Ahoj, Slávku! Já jsem tě hledala.
-Tos nemusela.

00:19:32-Když já ti musím něco říct.

00:19:36Já už nechci bejt tím nepřítelem. To jsem ti chtěla říct, víš?

00:19:40-Jak jsi mě našla?

00:19:42-Byla jsem ve škole a pan školník...

00:19:43-Já vím, chytil myš. Jenže to nebyla myš, ale dubovej mužíček!

00:19:49A je někde tady.

00:19:52Ale toho už nikdo nenajde.

00:19:56-Ale najde! Náš Mourek určitě!

00:19:57-Ale kocouři přece nejsou pátrací!

00:20:00-Ale on si bude myslet, že je to myš, a chytí ho.

00:20:02A budeš zase můj kamarád?
-No tak třeba.

00:20:06Jde se na to! Pojď!
-Mourku, myška! Chytej!

00:20:13-No, vidíš, je pryč! Co jsem říkal?

00:20:17Žádný kocouři nejsou pátrací, ani Mourek. Není to pes!

00:20:25-Jenže já nemůžu bez Mourka domů.

00:20:29Taťka by se zlobil a maminka ještě víc.

00:20:33Já už tu musím zůstat navždycky.

00:20:38-Nebreč! Já tu s tebou zůstanu.

00:20:41-Navždycky?
-Jo, navždycky.

00:20:49-Už je skoro tma.

00:20:52Něco se muselo stát.

00:20:56Včera... Včera mu nebylo dobře.

00:20:59Neměla jsem ho dneska pouštět do školy!

00:21:03-Prosím tě, ty vždycky musíš myslet na to nejhorší!

00:21:08Za chvíli je tady, uvidíš!

00:21:13Pak schytá... To to teda schytá!

00:21:16ZVONÍ ZVONEK

00:21:17-Počkej tady, já si to s ním vyřídím sám!

00:21:20-Dobrý večer.
-Dobrý večer, pane Horáček.

00:21:23-Nezlobte se, že vás přepadáme, není tu náhodou ta naše holka?

00:21:27-Ne, není. Ale byla tady, i s kocourem,

00:21:31že prý musí mluvit se Slávkem.

00:21:34Jenomže Slávek ještě doteďka nepřišel ze školy domů.

00:21:38Já už mám nervy úplně pryč!

00:21:40-Propánajána! Kde jenom mohou být?
-Něco se muselo stát. Já to vím!

00:21:46-Něco musíme udělat. Půjdeme na VB!

00:21:47-Prosím vás, zachovejme klid. Hlavně klid, prosím vás!

00:21:49-Ano, ano, neztrácejte hlavu!

00:21:51Snad by bylo lepší... Co kdybychom se podívali do školy?

00:21:56Třeba tam objevíme nějakou stopu.

00:21:57-To je dobrý nápad!
-Pojďte!

00:22:10-Já se bojím.
-Čeho, prosím tě?

00:22:13-Tmy. Teď už odtud nemůžeme,

00:22:16ve tmě bysme nepoznali, kudy se chodí domů.

00:22:19-Tak počkáme do rána.
-A co doma?

00:22:22-Na to teď nemysli! Koukej, hvězda! to je Večernice.

00:22:27-Jé! Znáš pohádku Princezna ze zlatou hvězdou na čele?

00:22:31-Znám.
-Možná, že to byla tahle hvězda.

00:22:35-To nevím, ale jednou si tě vezmu za ženu

00:22:38a udělám ti tuhle hvězdu ze samejch malinkejch žároviček.

00:22:42-Jo? Hele, támhle jsou ještě 2 hvězdy! A spadly!

00:22:48-Jenže to nejsou hvězdy, ale...
-Ale náš Mourek!

00:22:52Pojď sem, ty tuláku! Pročpak jsi nám utek?

00:22:55-Hele, dubový mužíček!
-Jé, Slávku!

00:22:59-A našel ho náš Mourek.

00:23:00A je to pátrací kocour, a je a je, abys věděl!

00:23:04-Člověče, na mě tady spadla celá hora, víš?

00:23:08Ještě že jsem dubový, tak jsem to vydržel, no.

00:23:11Chtěl jsem tě jít hledat, ale zabloudil jsem

00:23:15a jsem ti teď tak unavený a ospalý!

00:23:20-Tak nejdřív jsme byli všichni ztracený

00:23:22a teď jsme zase všichni nalezený!

00:23:28-Hají, hají, hajdušky...
-Hají, jo, jo, hajdušky,

00:23:35já bych hned šel s tebou, Slávku, na hrušky, ale nemůžu.

00:23:41Musel bych tě znovu trápit a to nechci,

00:23:44protože ty jsi přece kamarád a kamarádi se netrápí.

00:23:50Stejně sis už se mnou užil trápení víc, než dost, viď?

00:23:56A navíc, mně něco říká,

00:24:00že teď přišla ta správná chvilka na přečarování.

00:24:06Jo, jo! Za rok ze mě vyroste doubek a za 100 let dub.

00:24:18Tak ahoj!

00:24:29-Tady jsou!

00:24:31-Vždyť jsem říkal, že nebudou daleko!

00:24:33-Já jsem si docela určitě myslela...

00:24:34-Pst! Budit je nebudeme, ale ráno si to s nima vyřídíme.

00:24:36Pojďte! Honem! Honem!

00:24:38-Tak pojď, kluku!

00:24:40-Vezmi kocoura.
-Mourku!

00:24:44-Já to nemůžu pochopit.

00:24:49*Ale bylo to tak. Když se odčarovalo dubové začarování,

00:24:55bylo zase všecko, jak má být.

00:25:02Jen soudružce učitelce se v noci zdálo,

00:25:05že nemohla vypočítat, kolik je 4 žaludy krát 3 žaludy.*

00:25:15Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2017