00:00:00 Kolik je 4 krát 3?

00:00:04 4 krát 3... Hm, je venku hezky!

00:00:10 Hm, ne!

00:00:13 4 krát 3. Kolik je 4 krát 3?

00:00:20 Hm, a Jiřka je bezva kamarádka.

00:00:25 Ne!

00:00:27 4 krát 3...

00:00:31 Kolik je 4 krát 3?

00:01:04 -Už to máš, Slávku?
-Jo, už to jen podtrhnu.

00:01:07 -To je dobře. Aspoň můžeš jít ven, dokud je hezky.

00:01:10 Už se po tobě ptala Jiřinka.

00:01:15 -Jo, už jsem to podtrh a jsem hotový.

00:01:20 -Jo! Jóó! Che-che.

00:01:23 -Páni!
-Jé! Já jsem se trošku bouchnul.

00:01:29 A za to můžeš ty!

00:01:31 -Já?
-Jo, jo, ty!

00:01:34 -Ale já nic! A vůbec, kde ses tu vzal?

00:01:37 -Kdo lže pod dubovou větví a udělá při tom takovouhle čarovánku,

00:01:47 přičaruje si dubového mužíčka.

00:01:49 -A to budeš můj kamarád?
-Co? Kamarád?

00:01:53 Che-che-che! Kdepak kamarád, člověče!

00:01:57 My budeme mít jeden s druhým jen a jen trápení. Tak!

00:02:03 -No pane jo!

00:02:05 -Nebýt tebe, tak jsem klidně moh zůstat žaludem. Jo?

00:02:10 A vyrost by ze mě dub, panečku!

00:02:14 Ále takhle...
-A to bys chtěl? Moc?

00:02:18 -No chtěl! Moc!

00:02:21 -Tak počkej, postav se tady!
-Tady? -Jo.

00:02:24 -A co... Co jako...?

00:02:29 Jéééé! Kdepak, človíčku, takhle mě zpátky na žalud nepřečaruješ!

00:02:36 Kdepak!
-A jak teda?

00:02:39 -Jo, to kdybych já věděl!

00:02:42 -Slávku! Tady máš svačinu.

00:02:46 Najez se a pak si jdi rychle ven.

00:02:52 -Děkuju.
-Prosím.

00:02:54 -Mami?
-Hm?

00:02:56 -Psst! Psst! Hele, jestli mě prozradíš,

00:02:58 já na tebe hnedka řeknu, že nemáš ještě úkol!

00:03:02 -Co říkáš?
-Ale nic. Nic.

00:03:10 -Co mi to dáváš, prosím tě? Že to je rohlík?

00:03:13 Jéje, to je nápad, krmit mě rohlíkem! Prosím tě!

00:03:20 -A co vlastně jíš?
-Co jsi říkal?

00:03:23 -Že...Že je venku hezky.

00:03:27 -No, to je.

00:03:30 Tak to rychle sněz, ať můžeš jít.

00:03:37 -A jéje, copak? Copak to děláme?
-Napíšu si úkol a bude po všem.

00:03:44 -Jó, to tak! Kdepak! Nebude po všem.

00:03:48 Kdo si mě jednou vyčaruje, ten se mě tak snadno nezbaví.

00:03:53 Kdepak! Tůdle!

00:03:56 -Ach jo! Tak kolik je vlastně 4 krát 3?

00:04:01 -Co? 4 krát 3? SMÍCH. To bych taky rád věděl.

00:04:09 -Slávku, přišla za tebou Jiřinka?
-Ne, proč?

00:04:13 -No zdálo se mi, že tu s někým mluvíš.

00:04:16 -Ale ne.
-Ale jó!

00:04:20 -Ani jsi nedojed svačinu.

00:04:22 Není ti něco?
-Je! Je!

00:04:25 -Já to věděla! -Ale není!
-Tak je, nebo není?

00:04:28 -Já vlastně nevím. Bolí mě hlava.

00:04:32 -Já ti, kluku, nerozumím. Jednou je, podruhé ne.

00:04:36 Tak víš co? Půjdeš si pěkně lehnout

00:04:40 a do rána se uvidí, co se z toho vyklube.

00:04:47 Není to tak dlouho, co jsi měl angínu.

00:04:51 Nerada bych, aby si ve škole zase zameškával. Svlíkej se!

00:04:58 -Slávku, seš doma? Pojď ven!

00:05:02 -To je Jiřka!
-Nemůže, Jiřinko, není mu dobře.

00:05:06 Stav se pro něho zítra ráno, až půjdeš do školy.

00:05:09 Uvidíme, jak mu bude.

00:05:18 Tak co? Jak je ti?

00:05:22 -Mami, když já bych už radši šel ven. Mě už ta hlava přestala.

00:05:27 -Ale jdi, jdi, jdi! Ne, ne, ne, pěkně lež!

00:05:31 Ráno se uvidí.

00:05:38 -Hej! Hej! Slávku, haló!

00:05:41 Prosím tě, vem mě k sobě do postele, jo?

00:05:46 Já jsem ti ještě nikdy v životě neležel v posteli.

00:05:52 -Tak pojď!
-Jo?

00:05:54 Hej hopla!

00:05:57 Jé, to je bezva!

00:06:00 -No, a kvůli tobě nemůžu ven!

00:06:03 -Co? Kvůli mně? To není pravda, to kvůli tobě!

00:06:09 Nemusel sis mě načarovat, no!

00:06:14 Prosím tě, člověče, snad si nemyslíš,

00:06:17 že já mám radost z toho, že tě musím trápit?

00:06:22 -Tak mě netrap!
-Když já musím, no.

00:06:27 Jé, ale je to blaho, ležet takhle na měkkým, viď?

00:06:34 Ale stejně, bylo to lepší, být žaludem, víš?

00:06:40 Já jsem ti měl... Slávku, já měl takovoudle stopku! Jo, jo!

00:06:47 -A to u mě chceš být pořád?

00:06:49 -No co, chci, já musím, i kdybych nechtěl!

00:06:54 Dokud ze mě nebude zase žalud, víš?

00:06:58 -Žalud, žalud, meleš pořád jedno a to samý,

00:07:02 ale jak to udělat, to mi neřekneš.

00:07:05 -Neřekneš, neřekneš, když já to...

00:07:08 Človíčku, já to nevím. Já se takhle zarochám.

00:07:13 Můžu, viď? Jé, to je teploučko!

00:07:16 -Ty seš tak malinkej, že se na tebe pořádně nemůžu rozzlobit.

00:07:19 -To je dobře.

00:07:20 -Hajej malej, hajdušky, půjdem spolu na hrušky...

00:07:33 -Podívej se, spí! A ve dne!

00:07:36 Určitě má teplotu.

00:07:39 -Ale, ty na něm pořád něco vidíš. Je ulítaný, no.

00:07:44 Kdo ví, kde s klukama běhal!

00:07:46 -Ale, nikde neběhal, ani s Jiřinkou.

00:07:50 -Co to má v ruce?
-Ukaž!

00:07:56 Panáčka ze žaludu. Jen mu ho nech!

00:08:01 Když jsem byl jako on,

00:08:02 to bys koukala, co jsem měl po kapsách a v posteli!

00:08:06 Jednou dokonce i myš.

00:08:10 -To si s tebou doma užili!

00:08:12 -No co? Byl jsem správnej kluk. Slávek je jasně po mně.

00:08:17 -No, to je právě ta potíž.

00:08:32 -Ahoj!
-Ahoj!

00:08:35 -Měla jsem strach, že seš opravdu nemocnej.

00:08:46 -Jů! Až se to řekne klukům a holkám...

00:08:49 -Jen si to zkus!
-A proč se to nesmí říct?

00:08:52 -Protože je to tajemství.
-Aha.

00:08:56 A kdybys to řekl soudružce učitelce?

00:09:00 -Tak bych ti namlel, i když seš holka. -Tss!

00:09:11 -Hej! Haló! Kde to jsme?
-Už to zase začíná!

00:09:19 Jestli nebudeš zticha, všechno se prozradí.

00:09:22 -A co se prozradí?
-No že tě mám v tašce.

00:09:26 -A co je na tom?

00:09:28 -Ty rozumíš jen dubovým věcem, ale lidským teda vůbec ne.

00:09:34 -No a? -Z tohodle může bejt jenom pořádnej průšvih.

00:09:40 -A co to je průšvih?

00:09:44 ZVONÍ

00:09:51 -Holky už na mně poznaly, že něco vím, a pořád se ptaj.

00:09:54 -Jasně! Průšvih!

00:10:00 -Dobrý den, děti.
-Dobrý den.

00:10:02 -Sedněte si!

00:10:05 Teď máme hodinu matematiky.

00:10:08 -Co to je?

00:10:10 -Kdopak nám to tam vyrušuje?

00:10:14 Nikdo? To jsem si mohla myslet! Kdo chybí, Jiřinko?

00:10:19 -Prosím, nikdo.

00:10:22 -Tak, a protože jsme měli domácí úkol,

00:10:26 já se nejdřív podívám, jak jsme počítali doma.

00:10:31 K tabuli půjde... Horáček.

00:10:37 -Já?
-No ty, ty, kdo jinej?

00:10:41 A vem si sešit.

00:10:45 Tady máš křídu u tabule a napiš si příklad!

00:10:51 4 krát 3 rovná se...

00:11:00 -4 krát 3... Kolik je 4 krát 3?
-(šeptem) 12.

00:11:05 -Nenapovídat!

00:11:10 No tak! Kolik je 4 krát 3, Slávku?

00:11:15 -He, he, to bych taky rád věděl!
-Cos to říkal?

00:11:20 -Prosím nic.

00:11:22 -Ale v sešitě nemáš taky nic. Jak to?

00:11:26 -Ty neumíš mluvit?
-Umí!

00:11:29 -Ticho, děti!

00:11:32 Ptám se tě naposled, Slávku. Proč jsi si nenapsal domácí úkol?

00:11:36 -Sím, za to může dubový mužíček.
-Kdo?

00:11:40 -Dubový mužíček, co ho má Slávek v tašce.

00:11:43 -Jo tak! Tak honem ukaž, co máš v tašce! Honem!

00:11:54 Hm, na to tě užije, viď?

00:11:58 Hrát si při vyučování s dřevěným panáčkem!

00:12:01 Ale počítat, psát domácí úkoly, to ne.

00:12:06 Slávku, Slávku, já si toho panáčka tady budu muset nechat, víš?

00:12:12 A za to, co jsi mi dneska předvedl u tabule, máš pětku. Sedni si!

00:12:19 Vezmeme si teď, děti, sešity s domácími úkoly

00:12:22 a napíšeme si za domácí úkol příklady.

00:12:27 Sedíme hezky rovně, Haničko, a píšeme si příklady.

00:12:33 4 krát 3 rovná se...

00:12:42 3 krát 8 rovná se...

00:12:52 6 krát 7 rovná se...

00:12:57 Tak. Máme to?
-Ano.

00:13:00 -Já ti něco povím, chceš?
-Ne.

00:13:03 -Ale já ti to stejně řeknu!
-Nenamáhej se!

00:13:07 ZVONÍ
-Končí hodina, děti.

00:13:10 Složíme si věci a připravíme si na stůl na další hodinu.

00:13:14 Pak si vezmeme svačinu a půjdeme se projít na chodbu.

00:13:17 A opět připomínám, žádné divočení!

00:13:19 Ať nikoho nenachytám, jak běhá po chodbách!

00:13:22 -Hele, Slávku, já jsem prozradila dubovýho mužíčka,

00:13:24 abych tě zachránila před pětkou, víš?

00:13:27 -Ále! -No jasně! A svedla jsem to všecko na něj!

00:13:30 -Tos toho zachránila! Seš slepice, co musí vyzradit každý tajemství.

00:13:34 -Au!

00:13:36 -Copak je to tam zase? No ovšem, Horáček!

00:13:39 Slávku, Slávku, snad už toho bylo dneska dost, nemyslíš?

00:13:44 -Odteď seš můj nepřítel.

00:14:09 ZVONÍ ZVONEK

00:14:20 -To jsi ty, Jiřinko? Pojď dál!

00:14:23 Dobrý den. Já bych chtěla něco říct Slávkovi, paní Horáčková.

00:14:26 -Jenže Slávek ještě není doma. Ty jsi s ním nešla ze školy?

00:14:30 -Ne. -A nebylo mu ve škole nic? Víš, že mu včera nebylo dobře.

00:14:35 -Ne, nebylo. Tak... Tak já už musím jít.

00:14:40 Náš Mourek se potřebuje trochu proběhnout.

00:14:43 Na shledanou, paní Horáčková. Na shledanou.

00:14:46 -Počkej, Jiřinko! Co jsi mu chtěla říct? Já mu to vyřídím.

00:14:48 -Ne, to nejde. To já musím sama.

00:14:56 -Kde jen ten kluk může být?

00:15:16 OZÝVÁ SE ŠKRÁBÁNÍ

00:15:47 -No jo, je tam!

00:15:52 Kam až všude se nedostanou, potvůrky jedny!

00:15:58 No prosím! Taková mrňavá myš a co nadělá rámusu!

00:16:07 Jen počkej, holka, já ti dám!

00:16:16 Hop! Tak, a už tě mám!

00:16:39 Co tu děláš, kluku? Horáček!

00:16:41 -Já... Já jsem si tam ve stolku zapomněl sešit

00:16:45 a teď si jdu pro něj.

00:16:47 -Kluku, ty se tady jednou zapomeneš sám

00:16:49 a to se pak smíchy neudržím.

00:16:51 Ještě štěstí, že se ti do něj nedaly myši!

00:16:55 -Myši?
-Myši, no!

00:16:57 Zrovna teď tady jedna byla, tady v zásuvce ve stole.

00:17:00 Tak jsem ji pěkně vysypal.
-A kam jste ji vysypal?

00:17:03 -No kam, dozadu! Na dvůr, na smetiště.

00:17:06 -Na smetiště?
-No jo.

00:17:14 Co to do něj vjelo?

00:17:17 Dneska ti kluci ani pořádně pozdravit neuměj!

00:17:21 Jo, to když my jsme bejvali mladý, tak jsme...

00:17:26 Tak jsme vlastně taky nebyli jiný.

00:17:32 -Jé, brrr! Tady je to ale ošklivé! Fuj!

00:17:39 Jéjejeje, ach jo! To by byla krása, být tak zase na dubu! Hmmm.

00:17:53 I u Slávka to bylo pořád lepší, než tady,

00:17:57 i když jsem s ním měl jenom trápení, to tedy jo.

00:18:03 Ale vlastně vždyť teď je to můj jediný kamarád!

00:18:10 No jo... Slávku! Slávku! Slávečku!

00:18:17 Já jsem tady, pojď si pro mě!

00:18:23 -Dubový mužíčku! Dubový mužíčku, kde jsi? To jsem já, Slávek!

00:18:29 Ozvi se!

00:18:32 Kde jsi?

00:18:35 Vždyť ty seš můj jediný kamarád!

00:18:39 Jiřka je teď nepřítel, víš?

00:18:49 ZPÍVÁ SI

00:18:55 -Dobrý den.
-Nazdar.

00:18:57 Páni, tady je provoz po vyučování! Co to máš?

00:19:01 -Prosím, kocoura.
-Kocoura?

00:19:04 Jo ty mi neseš kocoura na myši?

00:19:06 Tak to jdeš jako na zavolanou, zrovna teď tady jedna byla,

00:19:10 ve stole v zásuvce.

00:19:11 -A kam jste ji dal?

00:19:13 -No kam, kam, vysypal jsem ji na smetiště.

00:19:15 -Tak na shledanou.
-Na sh... Počkej!

00:19:19 No to jsem blázen! Co to ty děti dneska chytlo?

00:19:27 -Ahoj, Slávku! Já jsem tě hledala.
-Tos nemusela.

00:19:32 -Když já ti musím něco říct.

00:19:36 Já už nechci bejt tím nepřítelem. To jsem ti chtěla říct, víš?

00:19:40 -Jak jsi mě našla?

00:19:42 -Byla jsem ve škole a pan školník...

00:19:43 -Já vím, chytil myš. Jenže to nebyla myš, ale dubovej mužíček!

00:19:49 A je někde tady.

00:19:52 Ale toho už nikdo nenajde.

00:19:56 -Ale najde! Náš Mourek určitě!

00:19:57 -Ale kocouři přece nejsou pátrací!

00:20:00 -Ale on si bude myslet, že je to myš, a chytí ho.

00:20:02 A budeš zase můj kamarád?
-No tak třeba.

00:20:06 Jde se na to! Pojď!
-Mourku, myška! Chytej!

00:20:13 -No, vidíš, je pryč! Co jsem říkal?

00:20:17 Žádný kocouři nejsou pátrací, ani Mourek. Není to pes!

00:20:25 -Jenže já nemůžu bez Mourka domů.

00:20:29 Taťka by se zlobil a maminka ještě víc.

00:20:33 Já už tu musím zůstat navždycky.

00:20:38 -Nebreč! Já tu s tebou zůstanu.

00:20:41 -Navždycky?
-Jo, navždycky.

00:20:49 -Už je skoro tma.

00:20:52 Něco se muselo stát.

00:20:56 Včera... Včera mu nebylo dobře.

00:20:59 Neměla jsem ho dneska pouštět do školy!

00:21:03 -Prosím tě, ty vždycky musíš myslet na to nejhorší!

00:21:08 Za chvíli je tady, uvidíš!

00:21:13 Pak schytá... To to teda schytá!

00:21:16 ZVONÍ ZVONEK

00:21:17 -Počkej tady, já si to s ním vyřídím sám!

00:21:20 -Dobrý večer.
-Dobrý večer, pane Horáček.

00:21:23 -Nezlobte se, že vás přepadáme, není tu náhodou ta naše holka?

00:21:27 -Ne, není. Ale byla tady, i s kocourem,

00:21:31 že prý musí mluvit se Slávkem.

00:21:34 Jenomže Slávek ještě doteďka nepřišel ze školy domů.

00:21:38 Já už mám nervy úplně pryč!

00:21:40 -Propánajána! Kde jenom mohou být?
-Něco se muselo stát. Já to vím!

00:21:46 -Něco musíme udělat. Půjdeme na VB!

00:21:47 -Prosím vás, zachovejme klid. Hlavně klid, prosím vás!

00:21:49 -Ano, ano, neztrácejte hlavu!

00:21:51 Snad by bylo lepší... Co kdybychom se podívali do školy?

00:21:56 Třeba tam objevíme nějakou stopu.

00:21:57 -To je dobrý nápad!
-Pojďte!

00:22:10 -Já se bojím.
-Čeho, prosím tě?

00:22:13 -Tmy. Teď už odtud nemůžeme,

00:22:16 ve tmě bysme nepoznali, kudy se chodí domů.

00:22:19 -Tak počkáme do rána.
-A co doma?

00:22:22 -Na to teď nemysli! Koukej, hvězda! to je Večernice.

00:22:27 -Jé! Znáš pohádku Princezna ze zlatou hvězdou na čele?

00:22:31 -Znám.
-Možná, že to byla tahle hvězda.

00:22:35 -To nevím, ale jednou si tě vezmu za ženu

00:22:38 a udělám ti tuhle hvězdu ze samejch malinkejch žároviček.

00:22:42 -Jo? Hele, támhle jsou ještě 2 hvězdy! A spadly!

00:22:48 -Jenže to nejsou hvězdy, ale...
-Ale náš Mourek!

00:22:52 Pojď sem, ty tuláku! Pročpak jsi nám utek?

00:22:55 -Hele, dubový mužíček!
-Jé, Slávku!

00:22:59 -A našel ho náš Mourek.

00:23:00 A je to pátrací kocour, a je a je, abys věděl!

00:23:04 -Člověče, na mě tady spadla celá hora, víš?

00:23:08 Ještě že jsem dubový, tak jsem to vydržel, no.

00:23:11 Chtěl jsem tě jít hledat, ale zabloudil jsem

00:23:15 a jsem ti teď tak unavený a ospalý!

00:23:20 -Tak nejdřív jsme byli všichni ztracený

00:23:22 a teď jsme zase všichni nalezený!

00:23:28 -Hají, hají, hajdušky...
-Hají, jo, jo, hajdušky,

00:23:35 já bych hned šel s tebou, Slávku, na hrušky, ale nemůžu.

00:23:41 Musel bych tě znovu trápit a to nechci,

00:23:44 protože ty jsi přece kamarád a kamarádi se netrápí.

00:23:50 Stejně sis už se mnou užil trápení víc, než dost, viď?

00:23:56 A navíc, mně něco říká,

00:24:00 že teď přišla ta správná chvilka na přečarování.

00:24:06 Jo, jo! Za rok ze mě vyroste doubek a za 100 let dub.

00:24:18 Tak ahoj!

00:24:29 -Tady jsou!

00:24:31 -Vždyť jsem říkal, že nebudou daleko!

00:24:33 -Já jsem si docela určitě myslela...

00:24:34 -Pst! Budit je nebudeme, ale ráno si to s nima vyřídíme.

00:24:36 Pojďte! Honem! Honem!

00:24:38 -Tak pojď, kluku!

00:24:40 -Vezmi kocoura.
-Mourku!

00:24:44 -Já to nemůžu pochopit.

00:24:49 *Ale bylo to tak. Když se odčarovalo dubové začarování,

00:24:55 bylo zase všecko, jak má být.

00:25:02 Jen soudružce učitelce se v noci zdálo,

00:25:05 že nemohla vypočítat, kolik je 4 žaludy krát 3 žaludy.*

00:25:15 Skryté titulky: Vlasta Malíková Česká televize 2017