Ve dne spí ve věži, v noci ožívá. Jen princezna ho může zachránit (1971). Hrají: L. Pešek, P. Štěpánek, J. Preissová, V. Ráž, A. Vránová, J. Dítětová, R. Lukavský a další. Scénář J. Valášek a H. Slavíčková. Kamera V. Plicka. Režie V. Janečková
00:00:42 Pod stromem se nemá v bouři stát.
00:01:01 Je mi hrozná zima!
00:01:09 BOUCHÁ. Co blázníš?
00:01:27 Pojďte, jen pojďte dál. Čekal jsem vás.
00:03:08 Nejjasnější králi, přivedl jsem 2 zbloudilé poutníky.
00:03:14 Hledají v tvém zámku útočiště před bouří.
00:03:27 Jak poroučíš, můj pane!
00:03:31 Připravte pro hosty pokoje, v jižním křídle.
00:04:40 To je čaj z naší zámecké lípy, princezno. Ať vám chutná.
00:04:47 Děkuji.
00:04:56 Honzo, víš, jak vypadáš?
00:05:00 Jako princ, ale po 30leté válce.
00:05:07 A víš jak ty vypadáš? Jako bílá paní protažená komínem.
00:05:52 To kdysi dávno, bouřilo venku jako dnes.
00:05:57 ZAHŘMĚNÍ.
00:06:11 Král byl podrážděn více než jindy. Marně zapíjel svůj žal.
00:06:19 Dlouho toužil po dědici a čím dál více týral královnu.
00:06:29 Ten večer rozrazil blesk jediným úderem starou lípu v parku.
00:06:40 A v té divné noci začal i neuvěřitelný příběh prince Jana.
00:07:07 Tenkrát jsem mezi hromobitím zaslechl bušení klepadla.
00:07:15 Jako dnes. Šel jsem otevřít.
00:08:11 SMÍCH.
00:08:15 Jen bij, hromovládče.
00:08:19 A jsi-li všemocný, zasáhni mě na místě bleskem!
00:08:25 Slyšíš?!
00:08:27 Vyzývám tě! Zabij mě jednou ranou. SMÍCH.
00:10:06 Nejjasnější králi, svatý muž hledá na tvém zámku útočiště před bouří.
00:10:15 K čertu se svatými muži!
00:10:18 Nechci vidět žádného vyslance nebes! Ven!
00:10:50 Připrav mu jídlo, Ondřeji, a nocleh.
00:10:54 V takovém nečase nemůže ze zámku.
00:11:01 Bůh ti žehnej, královno!
00:11:05 Vím, co tě trápí. Vezmi tento lék.
00:11:12 Až se naplní čas, budeš mít syna.
00:11:19 Bude krásný jako letní den a dobrý jako tvoje srdce.
00:11:24 Jeho život bude šťastný jen tak dlouho,
00:11:27 pokud bude žít stará ryba v zámeckém rybníce.
00:11:32 V útrobách ryby je skříňka, ve skříňce zlatý náhrdelník.
00:11:37 Náhrdelník je tajemným kouzlem spjat se životem tvého syna.
00:11:45 Zmocní-li se někdo skříňky a náhrdelník si pověsí na krk,
00:11:51 tvůj syn zemře.
00:11:55 Teprve až řízením osudu náhrdelník zapadne do hlubin vod,
00:12:01 kouzlo pomine a tvůj syn bude vysvobozen.
00:12:08 Střez tajemství ryby jako oko v hlavě, dobrá královno.
00:12:28 -Bojím se, králi.
-Potřeštěného mnicha?
00:12:32 O tebe se bojím, králi.
00:12:55 Na zámek se vrátila radost. Královna čekala syna.
00:13:01 Krále přestaly zajímat štvanice. Štěstím jen zářil.
00:13:05 Od královny se nehnul.
00:13:08 Často jsem je vídal, jak spolu procházeli zahradou.
00:13:13 Sedávali pod velkým dubem.
00:13:17 Všichni jim jejich štěstí přáli.
00:13:21 Jen sestřenka na ně pohlížela se závistí a se zlobou v srdci.
00:13:31 Když se čas naplnil, porodila královna krásného syna.
00:13:39 Dali mu jméno Jan.
00:14:54 Ať je ohnivý jako víno a čistý jak křišťál.
00:15:00 Ať je krásný jako růže a urostlý jako jasan.
00:15:04 Ať je silný jako lev a něžný jako holubice.
00:15:10 Ať je šťastný jako já dnes.
00:15:29 Princ rostl jako z vody. Všichni ho měli rádi.
00:15:34 Nikoho nezarmoutil.
00:15:37 Jen sestřenka nemohla zapomenout,
00:15:40 že pro mladého prince ztratila královu přízeň.
00:16:54 KLEPÁNÍ. Vstupte!
00:17:00 Přišel jsem si pro holuby. Pusťte je na svobodu, prosím!
00:17:08 Pustím, můj princi!
00:17:22 -Za malé tajemství.
-Neznám žádné tajemství.
00:17:35 Když neznáš, můžeš poznat, princi!
00:17:38 Zeptej se královny, v čem je tajemství tvého života.
00:17:43 Je to takový žert, víš? Zeptej se.
00:17:48 Uděláš-li to, pustím tvé miláčky.
00:17:51 Nesmíš ale prozradit, že to chci vědět já. Slibuješ?
00:17:58 Slibuji. Ale žádné tajemství to není.
00:18:02 V čem jiném by mohl být můj život, než ve mně.
00:18:27 Řekni mi, matko...!
00:18:35 V čem je tajemství mého života?
00:18:42 Co tě to napadlo, taková hloupost.
00:18:46 Žádné tajemství není.
00:18:50 Já vím, že takové tajemství je.
00:18:56 Každý život je tajemstvím. Můj, otcův i tvůj.
00:19:06 Proč mi to nechceš povědět, matko?
00:19:15 Princ stále prosil,
00:19:19 až královna v neblahé chvíli tajemství jeho života vyzradila.
00:19:47 S mou paní je zle. Rychle utíkej pro krále.
00:19:51 -Pro krále? Snad pro lékaře?
-Lékař je u ní.
00:20:36 Doktore, Fabricie, co je třeba udělat?
00:20:42 Vyšlu posla na nejrychlejším koni, třeba na konec světa.
00:20:46 Nejmilostivější králi, pomoc je na dosah ruky.
00:20:50 Vnitřnosti vzácné ryby, která žije v zámeckém rybníce,
00:20:55 Její Milost určitě uzdraví.
00:21:00 Kéž by!
00:21:07 Zavolej rybáře!
00:21:21 Děkuji ze srdce, můj králi!
00:21:34 Doktore!
00:21:36 Počkejte chvíli.
00:21:43 Musíte dostat odměnu, za své věrné služby.
00:22:15 -Co bylo dál?
-Dál, co bylo dál?
00:22:24 Rybář chytil rybu. Ryba se bezmocně třepala v síti.
00:22:31 V jejím těle byla skříňka. Ve skříňce náhrdelník.
00:22:38 Ve zlatém náhrdelníku život prince Jana.
00:22:48 Šach!
00:22:58 Mat!
00:23:07 Co se stalo, můj princi?
00:23:13 Princi!
00:24:45 Jene! Jene!
00:24:52 Jene!
00:26:27 Král nedovolil prince Jana pohřbít.
00:26:32 Rozkázal uložit ho v letohrádku v zahradě.
00:26:37 Každý den posílal synovi nejlepší lahůdky, aby nehladověl.
00:26:45 Všichni byli přesvědčeni, že král zešílel žalem.
00:26:52 -A královna?
-Královna se utrápila.
00:27:01 -Dlouho syna nepřežila.
-A zlá dvorní dáma?
00:27:12 Au!
00:27:17 Tvé prsty musí být jemné jako vánek.
00:27:20 Udělej mě krásnou nebo tě dám zazdít do věže.
00:27:24 Jsi nejkrásnější žena pod sluncem, má královno!
00:27:28 Není těžké, udělat tě krásnou.
00:27:31 Královno? Říkala jsi královno?
00:27:40 Král se omlouvá, paní! Chystá se na lov.
00:27:44 Chystá se na lov?
00:27:46 Budeš nejkrásnější královnou na této rozkvetlé zemi.
00:27:52 Čarodějnice jedna, lžeš! Lžeš, protože se mě bojíš.
00:27:57 Všichni mi lžete. Kliď se mi z očí!
00:28:00 Nechci nikoho vidět! Nikoho!
00:28:17 K službám, paní!
00:28:20 Zavolej krále!
00:28:22 Je mi zle, jsem nemocná. Tělo mám jako v ohni.
00:28:49 KLEPE. Vstupte!
00:29:03 Co tě trápí, sestřenko!
00:29:08 Mám zvláštní nemoc, králi! Když tě nevidím, umírám.
00:29:15 Když vezmeš mé ruce do dlaní, pookřívám.
00:29:19 Když na mě pohlédneš a promluvíš,
00:29:22 zdá se mi, že slunce svítí a ptáci zpívají.
00:29:26 Zůstaň u mne na chvíli.
00:29:54 ZPÍVÁ. "Motýlím křídlem láska hladí
00:30:01 a chutná sladce po medu.
00:30:08 Zpívám si o těch, kdo mají se rádi,
00:30:16 jak nejlíp to dovedu.
00:30:22 Zpívám si o těch, kdo mají se rádi,
00:30:30 jak nejlíp to dovedu.
00:30:42 Víc než-li slunce láska pálí a voní jako fiala.
00:30:56 I když je křehká, tak láme i skály
00:31:04 a tím mě dojala.
00:31:10 Teď už snad chápeš, můj milý králi,
00:31:17 proč jsem o ní ti zpívala."
00:31:47 HODINY BIJÍ.
00:32:19 Na králův příkaz navštěvoval jsem letohrádek každý den.
00:32:24 Klíč jsem měl stále u sebe.
00:33:06 Princ měl bledou téměř bílou tvář. Ale stále krásnou.
00:33:14 Vypadal, jakoby spal.
00:34:06 Nemohl jsem pochopit, kam se přes noc ztrácí jídlo.
00:34:12 Přemýšlel jsem o té záhadě.
00:34:22 A tak jednou v noci...
00:34:36 ZPÍVÁ. "Má noc je bílá a černý je den.
00:34:43 Kouzelná síla mě láká jít ven.
00:34:51 Po světě toužím a jen půlnoc znám.
00:34:59 Soužím se, soužím, už nechci být sám.
00:35:14 Když ráno klesnu a zmizí mi svět,
00:35:21 alespoň ve snu se vracívám zpět.
00:35:29 Tam slunce svítí, tam přátele mám.
00:35:37 Proč musím žíti jen po tmě a sám?"
00:35:53 Ondřeji, příteli!
00:35:57 Neboj se, jsem to opravdu já.
00:36:07 Každou noc se probouzím, bloudím zahradou.
00:36:13 Jsem tak sám zakletý mezi životem a smrtí.
00:36:17 Nikdo nemůže uvěřit mému neštěstí.
00:36:24 Pověz, co dělá drahá královna?
00:36:35 A král?
00:37:24 Král pořádal slavnosti a plesy.
00:37:29 Sestřenka se od něho nehnula.
00:37:34 Král jakoby na syna zapomněl.
00:37:40 Ten žil dál svůj tajemný život.
00:37:46 Navštěvoval jsem ho noc co noc.
00:37:51 Byl jsem jeho jediným přítelem.
00:38:00 ŠTĚKOT PSŮ.
00:38:18 Doktore, Fabricie!
00:38:20 Pšt! Ondřeji, ukryj mě, prosím tě!
00:38:36 Dám ti, co budeš chtít. Všechno co mám.
00:39:13 -Kde je doktor? Slyšíš?!
-Jaký doktor? -Prohledat!
00:39:28 Skříň!
00:39:42 Nikam jinam nemohl utéct než sem.
00:39:45 Jestli ho ukrýváš, přijdeš o hlavu.
00:39:48 -Kde je? -Slyšíš?
-Jdeme!
00:40:09 Doktore, pojďte!
00:40:25 Bolí, doktore, bolí?
00:40:27 Musím odtud. Pomůžeš mi?
00:40:32 Co se stalo, doktore?
00:40:36 Sestřenka mě chce dát zabít.
00:40:40 Chce odstranit jediného svědka svého zločinu.
00:40:45 Já jediný věděl, proč se ta strašná věc stala.
00:40:51 Když princ umřel, myslel jsem, že se zblázním.
00:40:58 Léta mě podplácela zlatem.
00:41:01 Teď když ví, že bude královnou, chce mít jistotu,
00:41:07 že se nikdy nikdo nedozví, jak to bylo s princem Janem.
00:41:13 Jak to bylo?
00:41:15 Zemřel mou vinou, jen mou vinou.
00:41:20 Ale já netušil, co dělám.
00:41:25 Ale ona to věděla.
00:41:34 Musíš mi pomoci k útěku. Slyšíš?!
00:41:37 V mém pokoji za zrcadlem je kufřík a v něm zlato.
00:41:43 Bude tvé, Ondřeji!
00:41:46 Nechci zlato. Chci pomstít smrt prince Jana.
00:41:51 Pomohu vám, doktore!
00:42:02 Dejte mi svůj plášť a vezměte si můj.
00:42:09 Sejděte zadním schodištěm k západní bráně.
00:42:13 -Bude tam osedlaný kůň.
-Děkuji ti, Ondřeji.
00:42:16 Vše co bylo mé, je tvé. Buď zdráv.
00:44:19 Tady je!
00:44:30 Proklatě, to jsi zase ty? A kde je doktor?!
00:44:36 Na to jste se mě už ptali.
00:44:47 Tehdy jsem pochopil,
00:44:50 že princův život závisí na zlatém náhrdelníku,
00:44:54 který nosí na krku budoucí královna.
00:44:57 Když večer sestřenka odložila náhrdelník, princ ožíval.
00:45:04 Rozhodl jsem se náhrdelník ukrást.
00:45:09 Doktorovy dukáty mi přece jen přišly vhod.
00:47:17 Je tu někdo?
00:48:02 ZPÍVÁ. "Má noc je bílá a černý je den.
00:48:11 Kouzelná síla mě láká jít ven.
00:48:20 Koruny stromů a slunečný jas volají domů,
00:48:30 vrať domů se zas.
00:48:41 Když ráno klesnu a zmizí mi svět,
00:48:49 alespoň ve snu se vracívám zpět.
00:48:57 Za světlo denní rád cokoliv dám.
00:49:04 Mám jenom snění a jsem v něm tak sám."
00:49:15 Je tu někdo?
00:49:30 Kdo jsi?
00:49:32 -Mám strach.
-Nemáš se čeho bát, neublížím ti.
00:49:37 Nezlob se, pane, zabloudila jsem. Žízeň a únava mě zavedly až sem.
00:49:44 Pojď dál. Mohu ti nabídnout ovoce. Můžeš si u mne odpočinout.
00:50:20 Nic o tobě nevím.
00:50:28 Nač tedy připít? Na šťastnou náhodu našeho setkání.
00:50:44 Když jsem vešla do zahrady, voněly růže a slyšela jsem píseň.
00:50:51 Ta smutná píseň mne k tobě zavedla. Zazpívej ještě, prosím!
00:51:00 Veselé písně člověka v samotě nenapadají.
00:51:04 Ty a sám?
00:51:08 Zapomeň na to. Dnes nejsem sám.
00:51:13 Sbohem, smutku! Nevracej se už nikdy.
00:51:30 Jsem královská dcera. Jmenuji se Miroslava.
00:51:35 Prošla jsem mnoho zemí. Prodírala se lesy a skalami.
00:51:43 Třásla se zimou a klesala horkem.
00:51:47 -Něco mě hnalo dál a dál. A teď... -A teď?
00:51:52 Jako bych se přestala své sudby bát.
00:51:55 Čeho ses bála, princezno?
00:51:58 Sudičky mi určily, že se provdám za mrtvého ženicha.
00:52:03 -Za mrtvého prince.
-Já věděl, že jednou přijdeš.
00:52:08 Že musíš přijít. Zůstaneš se mnou navždycky.
00:52:40 Princi!
00:52:52 Princi! Jene!
00:53:02 Dobrý muži, prosím tě, zavolej pomoc.
00:53:07 V noci se mnou mluvil, zpíval a k ránu zemřel.
00:53:16 Nevím si rady. Zavolej pomoc, prosím!
00:53:22 Uklidněte se, vzácná paní! Princ není mrtev.
00:53:26 Jeho život je ukryt ve zlatém náhrdelníku.
00:53:29 -Kde je ten náhrdelník?
-Nosí jej první dvorní dáma.
00:53:34 Má-li jej na krku, princ umírá.
00:53:38 V noci náhrdelník odkládá a princ žije.
00:53:44 Vím, jak prince vysvobodit.
00:53:53 Ubohý princ. Můj mrtvý princ.
00:54:09 KLEPE.
00:54:19 Přivedl jsem ti novou lazebnici. Je mladá a řemesla znalá.
00:54:26 -Tvoje paní bude spokojená.
-No dobře.
00:54:58 Vaše pleť, královno,
00:55:01 je bílá jako alabastr a něžná jako holubí hrdélko.
00:55:08 Vaše šíje má půvab labutí.
00:55:15 Budete nejkrásnější nevěsta, jakou kdy země nosila.
00:55:20 Lichotíte všechny stejně. Oplétáte slovy jako pavučinou.
00:55:25 Skutečná krása nepotřebuje lichocení.
00:55:32 Dej příkaz komorné, královno, ať ti připraví lázeň.
00:55:38 Neslyšelas? Musí se ti všechno říkat 2x?
00:55:43 -Připrav lázeň.
-Ano, jasná paní!
00:56:00 Trochu jasmínové vůně do lázně.
00:56:09 Nebo snad lilie?
00:58:04 ZVONÍ.
00:59:39 Abyste byli pořád šťastni. Tak jako dnes.
01:00:26 Tvé oči nejjasnější královno,
01:00:28 jsou zelené jak nejhlubší moře a třpytí se stříbrem vln.
01:00:35 Připíjím na tvé oči, královno!
01:00:40 Tvé vlasy jsou černé jako peruť, nejspanilejší královno!
01:00:44 Jejich lesk předčí hvězdy na sametu nočního nebe.
01:00:49 Připíjím na tvé vlasy, královno!
01:01:07 Princ Jan a princezna Miroslava.
01:01:18 Co to má znamenat?! Chopte se jich!
01:01:23 HŘMÍ.
01:01:36 Můj syn!
01:01:43 Můj syn!
01:01:46 Můj syn!
01:02:00 Hledejte je!
01:02:06 Slyšíte?!
01:02:09 Hledejte je!
01:02:12 Chci je tu mít!
01:02:16 Můj synu!
01:02:41 Král dal svého syna všude hledat.
01:02:44 Ale po princi a princezně jako by se zem slehla.
01:02:50 Nikdo je už nikdy neviděl.
01:03:00 -A co zlá sestřenka?
-Tu dal král zazdít do věže.
01:03:06 Nikdo ji ani nepolitoval.
01:03:44 A král?
01:03:46 Král si dal osedlat koně a jel do světa hledat syna.
01:03:54 Už nikdy se do zámku nevrátil.
01:04:23 Princ s princeznou byli určitě šťastní,
01:04:27 ať už byli kdekoli. Milovali se.
01:04:45 -Na shledanou.
-Na shledanou.
01:05:02 Buď zdráv, Jene! Šťastnou cestu, Miroslavo!
01:05:15 Nikdy jsem neprožila něco tak podivného a krásného.
01:05:19 -Neuvěřitelná pohádka.
-Pohádka o lásce.
01:05:28 Rozcucháš mě.
01:05:30 Dvorní lazebnice tě učeše, jasný princi!
01:05:43 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Dnešní druhou Pohádku pro pamětníky natočila v roce 1971 režisérka V. Janečková a do hlavních rolí obsadila P. Štěpánka, J. Preissovou, L. Peška, A. Vránovou a V. Ráže. Mladý zamilovaný pár Honza a Mirka najde v bouři útočiště na zámku, kde jim místní kastelán Ondřej vypráví příběh, který se tu kdysi udál. Příběh prince, jehož život byl zakletý v náhrdelníku, ukrytém v útrobách ryby, příběh plný dramatického napětí, úkladů a osudových předpovědí…