Metropolitní opera v New Yorku

Metropolitní opera v New Yorku, kde na počátku 20. století zpívali Emma Destinnová a Enrico Caruso pod taktovkou legendárního Artura Toscaninino, hledala nový domov dávno před tím, než se přestěhovala v polovině šedesátých let do Lincolnova centra. Původní stará budova Met stála na rohu Broadwaye a Třicáté deváté ulice. Byla postavená roku 1883 pro majitele lóží, kteří její stavbu financovali. Řadám lóží se říkalo diamantová podkova (Diamond Horseshoe), protože boháči, kteří v nich seděli, byli ověšeni diamanty. Film režisérky Susan Froemkeová za přispění současného generálního ředitele této význačné operní scény Petera Gelba vychází ze vzácných archivních filmových záběrů, historických fotografií a novodobě natočených rozhovorů s pamětníky (umělci, architekti, politici), kteří tvarovali kulturní život New Yorku v padesátých a šedesátých letech minulého století. Mezi pozoruhodnými postavami jsou proslulá sopranistka Leontyne Priceová, která otevírala novou budovu Met v roce 1966 v titulní postavě světové premiéry opery Samuela Barbera Antonius a Kleopatra, dále Rudolf Bing, panovačný generální ředitel, který zajistil přestěhování uměleckého provozu ze staré budovy do nové, Robert Moses, nezastavitelný urbanista, který srovnal se zemí okolní slamy, aby vytvořil prostor pro vznik vzdušného Lincolnova centra a samozřejmě hvězdný architekt Wallace Harrison, jehož hledání dokonalého tvaru divadelní budovy se nikdy plně nerealizovalo. To vše se odehrálo na Manhattanu, než hlavní sponzor nového operního domu John D. Rockefeller III. přivítal 16. září 1966 význačné obecenstvo, v jehož čele byla dřívější první dáma Spojených států amerických Lady Bird Johnsonová se svými hosty Ferdinandem (tehdejší prezident Filipínské republiky) a Imeldou Marcosovými stejně jako příslušníky význačných rodin – Vanderbiltových, Whitneyových a Astorových.