Televizní inscenace opery podle dramatu Gabriely Preissové.
Zpívají a hrají: G. Beňačková-Čápová-V. Žilková, N. Kniplová-V. Galatíková, V. Přibyl-D. Prachař, V. Krejčík-M. Vašut, A. Barová-V. Kubánková, K. Berman-V. Bičík a další. S orchestrem Státního divadla v Brně nastudoval a řídil F. Jílek. Kamera J. Osten. Scénář a režie E. M. Bergerová.
  • Vyrobeno 1983
  • Země původuČeskoslovensko
    • Formát 4:3

Svou nejslavnější operu komponoval Leoš Janáček na zkrácené drama Gabriely Preissové a takřka šedesátiletý ji nabídl pražskému Národnímu divadu. Umělecký šéf opery Karel Kovařovic ji tehdy odmítl jako neproveditelnou - patrně pro osobní neshody s autorem. Realistické drama Jenúfy (pod tímto jménem ji zná dnes celý svět) uprostřed vesnického života plného předsudků, Janáček dobře poznal z venkovského života v Hukvaldském kraji. V novátorské komposiční struktuře opery používal už svou nápěvkovou teorii, rytmy lidových tanců i bytostnou osobní lyriku, s níž předběhl hudební vývoj tohoto žánru o několik desítiletí. Byl si toho vědom, protože sám si kdysi posteskl: "... já pišu dvacet, třicet let před svu dobu..."

Premiéra v Brně - 21. ledna 1904 se stala obrovskou Janáčkovou satisfakcí. Nadšení neznalo mezí. Když se konečně téměř po dvanácti letech dočkala provedení v Národním divadle - 26. května 1916, pokládal dlouho ten den Janáček za nejšťastnější v životě. Bylo proč - měl nejlepší pěvecké obsazení a představitelku Kostelničky, která sobě neměla rovnou - Gabrielu Horvátovou. Rodem Jihoslovanka s temným dramatickým sopránem, temperamentní, navíc dokonalá herečka. Pod Janáčkovým vedením studovala roli Kostelničky ve Velké na Slovácku podle selky Hudečkové, která svou inteligencí a moudrostí nejvíc vyhovovala Janáčkově představě Kostelničky.

Po oslavném pražském představení následovalo za dva roky uvedení ve vídeňské dvorní Opeře, kde fascinovalo svou výpravou a provedením (například kostýmy byly vytvořeny z pravých slováckých krojů) celou kulturní Evropu.

V cyklu Ze zlatého fondu České televize vám nabízíme televizní pojetí tohoto díla, které jeho režisérka Eva Marie Bergerová považovala za umělecký cíl svého života.

Napište nám