Bolest a sláva
Filmový režisér Salvator Mallo má za sebou zářnou kariéru, nyní se mu však hroutí celý svět. Stárne, má bolesti, cítí jen prázdnotu, není schopen tvořit. Analýza zásadních vzpomínek (na dětství, na matku, na první lásku a zklamání) mu pomáhá dobrat se kořenů nynější apatie a vyhoření. Práce pro něj vždy byla vítaným únikem. Dovede se nyní upřímně ohlédnout za vlastním životním příběhem a určit věci, které v něm dávaly smysl?
Film je již osmou spoluprací režiséra Pedra Almodóvara s Antoniem Banderasem, který u něho před čtyřiceti lety debutoval v Labyrintu vášní (1982) a v průběhu let se v Almodóvarových filmech přehrál ze sexy mladíka přes fatálního milovníka až do dnešní role křehkého stárnoucího muže poznamenaného bolestmi těla i duše (v Cannes ověnčené cenou pro nejlepšího herce). Naopak režisérova múza Penélope Cruzová tentokrát dostala jen menší (zato zásadní) roli mladé režisérovy matky vystupující v jeho vzpomínkách. Film nabízí ingredience, na které jsme u Almodóvara zvyklí (precizní práci s barvami, hudbu Alberta Iglesiase, sexuální náklonnost ke stejnému pohlaví, emoce až na dřeň kombinované s humorem), soustředí se však na téma, které režisér dosud opomíjel – křehkost a osamělost stáří a touhu najít smysl v životě, který se blíží ke konci.