Nejvyšší české hory s nejkrásnějšími a nejpozoruhodnějšími místy a mnoha zajímavostmi o jejich vývoji, flóře, fauně, historii a činnosti člověka v monumentálním projektu. Připravili M. Král a V. Kuna
00:00:37 Západním směrem od úzkého rašeliniště
00:00:41 se nachází Luční bouda.
00:00:43 Je to jedna z nejstarších vrcholových bud v Krkonoších.
00:00:46 Vznikla v 16. st. na místě horské stezky.
00:00:51 Její obyvatelé přetvořili okolní porosty v louky,
00:00:55 které využívali k pastvě dobytka.
00:00:57 Bouda postupně poskytovala útulek poutníkům na Sněžku.
00:01:01 Ale její dnešní podoba pochází z roku 1940,
00:01:05 kdy proběhla její poslední přestavba.
00:01:09 Původní boudu totiž zničil požár v noci na 2. října 1938.
00:01:17 -Okamžitě po vyhoření začaly přípravy pro rekonstrukci
00:01:22 na výcvikové středisko Wehrmachtu zhruba pro 400 lidí.
00:01:28 Nakonec zde byli ubytováni hlavně členové Hitlerjugend
00:01:33 a radistky, které byly cvičeny pro severní státy.
00:01:37 Tato budova byla zrekonstruována pro 400 lidí
00:01:41 a měla být zvětšena po roce 1943 pro 1600 lidí.
00:01:45 Tento vývoj však nenastal, protože po roce 1943
00:01:51 již došlo ke změně ve vývoji 2. světové války.
00:01:55 Nicméně po vyhoření této budovy v roce 1938
00:01:59 musela být dislokována částka 1,7 milionu říšských marek
00:02:03 právě pro vybudování této budovy pro potřeby Wehrmachtu.
00:02:07 Tato budova po celou svou historii, tj. skoro 400 let od r.1623,
00:02:14 kdy je kamenná, se snažila o co největší soběstačnost.
00:02:20 Toto pochopitelně bylo preferováno i Němci.
00:02:24 Proto byla zrekonstruována i vodní elektrárna,
00:02:27 která patří k této boudě, a to v roce 1940.
00:02:33 Po konfiskaci německého majetku po 2. světové válce
00:02:38 nejprve převzala Luční boudu armáda Československé republiky.
00:02:42 Později, podobně jako jiné boudy,
00:02:45 Československý svaz tělesné výchovy a sportu.
00:02:49 Interiér Luční boudy, který zde byl vybudován
00:02:53 v době rekonstrukce po roce 1938, se v mnohém zachoval nezměněn.
00:02:59 -Z období přestavby Luční boudy, od roku 1938 do roku 1940,
00:03:05 se zcela zachovala tato místnost.
00:03:08 Freska za mnou je z r. 1940.
00:03:11 A rovněž nábytek v této místnosti je původní.
00:03:15 -Nyní se v této místnosti vaří to, co mají Češi nejradši, pivo.
00:03:20 Pivo Paroháč na Luční boudě. Toto pivo má svá specifika,
00:03:24 protože je to nejvýše položený pivovar v Evropě.
00:03:27 Vaříme zde např. při 94 st. C, používáme vodu Bílého Labe,
00:03:32 která má specifika speciálně pro spodní kvašená piva.
00:03:39 -Pánové...
-Dej Bůh štěstí! -Na zdraví!
00:03:44 Luční bouda si díky přírodním podmínkám v unikátní lokalitě
00:03:48 zachovala svůj původní ráz.
00:03:51 Od konce října do konce května leží v jejím okolí
00:03:55 trvalá sněhová pokrývka a panují zde skutečné arktické podmínky,
00:03:59 s teplotami hluboko pod bodem mrazu.
00:04:01 Jelikož je bouda v této době dostupná pouze po sněhu
00:04:05 nebo vzduchem, založili zde její majitelé
00:04:08 záchrannou službu i požární družstvo.
00:04:13 -Požární družstvo máme, protože všechny boudy
00:04:16 na vrcholcích hor již několikrát shořely.
00:04:19 A pro požárníky je velmi složité se sem dostat.
00:04:22 Máme i samostatný zdroj vody, proto jsme schopni pomoci
00:04:26 i boudám v nejbližším okolí.
00:04:30 Dnes žije Luční bouda čilým životem.
00:04:33 Nabízí výborné výchozí místo pro putování po Krkonoších
00:04:38 a pokračují zde i prvorepublikové tradice.
00:04:41 Pečou se zde velké rohlíky, v sádkách lze chytit živé pstruhy
00:04:45 a postupně je tu také budována vinotéka.
00:04:49 Její základ zdědila Luční bouda po německém Wehrmachtu.
00:04:59 Nad Luční boudou se nalézá malá kamenná kaplička,
00:05:03 symbolický památník obětem hor.
00:05:06 Jen krkonošské laviny si za posledních 300 let
00:05:10 vyžádaly okolo 70 obětí.
00:05:12 Původní kaplička byla postavena roku 1798
00:05:16 na památku tragické smrti Václava Rennera,
00:05:20 tehdejšího majitele Luční boudy.
00:05:25 Jeho rod přišel do Krkonoš z Alp v 16.st. a díky jeho hospodaření
00:05:31 vznikl v těchto vysokých partiích Krkonoš unikátní travní porost:
00:05:36 tzv. travní zahrada, která vznikla spásáním dobytkem.
00:05:45 Západním směrem od Luční boudy se nacházela Rennerova bouda,
00:05:49 postavená roku 1797.
00:05:53 Po boudě na Sněžce to byla
00:05:56 druhá nejvýše položená bouda v české části Krkonoš.
00:06:00 Po mnichovské dohodě začátkem října roku 1938
00:06:05 však zůstala opuštěná a stejně jako nedaleká Luční bouda vyhořela.
00:06:10 Zbyly po ní jen zbytky plošiny a vyvěrající pramen.
00:06:19 Od Luční boudy lze jít severozápadním směrem
00:06:23 nádherným horským údolím Bílého Labe až ke stejnojmenné boudě.
00:06:38 Kromě kaskád a vodopádů můžeme při procházení Čertovou strouhou
00:06:44 obdivovat i mimořádnou dovednost tehdejších horalů.
00:06:49 Po ničivých povodních tu v 19. st. vybudovali hrazení,
00:06:54 jež se zachovalo funkční až do dnešní doby.
00:06:57 Zahrnuje 43 hrází a 194 podélných kamenných struh,
00:07:03 které měly odvádět tající vodu do údolí,
00:07:06 aniž by docházelo k poškozování koryta.
00:07:19 Také západní Krkonoše oplývají mimořádnou krásou.
00:07:24 Ze sportovního střediska Horních Míseček
00:07:28 dojdeme pěšky nebo vyjedeme pohodlně ekologickým autobusem
00:07:32 k Vrbatově boudě na Zlatém návrší v nadmořské výšce 1400 m.
00:07:39 Nad Vrbatovou boudou pak památná mohyla připomíná lyžařskou tragédii
00:07:45 i příběh opravdového přátelství, kdy zde 24. března 1913
00:07:51 při závodu v běhu na lyžích zahynul Bohumil Hanč a Václav Vrbata,
00:07:55 který se ho snažil zachránit.
00:07:58 Ten den se totiž krásné slunečné počasí
00:08:02 nečekaně změnilo v mohutnou vánici.
00:08:06 Ta Hančovi znemožnila orientaci a vyčerpala jeho síly.
00:08:10 Vrbata, když ho konečně našel, dal mu svůj kabát.
00:08:14 Oba pak na vrcholu hory zmrzli.
00:08:17 Na jejich počest se zde po 100 letech uskutečnil
00:08:21 lyžařský vzpomínkový závod, zčásti vedoucí po původní trase.
00:08:27 -Dnešní závod je pro horskou službu spíš práce, zajišťujeme asistenci.
00:08:33 Ale událost úmrtí Hanči a Vrbaty je historický milník,
00:08:38 kdy člověk pomohl člověku a následkem toho zemřel.
00:08:43 POVELY: Závodníci, připravte se!
00:08:49 5, 3, 2, 1!
00:09:16 Od mohyly Hanče a Vrbaty jsou nádherné výhledy
00:09:20 téměř na všechny významné krkonošské vrcholy.
00:09:23 Například Sněžku, Luční a Studniční horu, Vysoké kolo nebo Kotel.
00:09:36 Neopakovatelný pohled je také na Pančavskou a Labskou louku,
00:09:42 které jsou pozůstatkem paroviny, vyzdvižené při posledním vrásnění.
00:09:48 Z pančavského rašeliniště se vody slévají do Pančavského vodopádu,
00:09:54 který z výše 150 m padá do Labského dolu
00:09:57 a posléze tvoří pravý přítok Labe.
00:10:02 Na druhé straně Labské louky si však vody z rašeliniště
00:10:07 klestí cestu na západ k Harrachovu a vytvářejí říčku Malou Mumlavu.
00:10:41 Na Labské louce se voda
00:10:44 díky četným dešťovým srážkám a nepropustnému podloží
00:10:49 hromadí na velkých plochách rašelinišť a pozvolna odtéká.
00:10:54 Nalezneme zde i prameniště řeky Labe.
00:10:58 Ale turisty vyhledávaná je tzv. Labská studánka,
00:11:02 z níž vytéká symbolický pramínek Labe
00:11:05 a která se nachází v nadmořské výšce 1387 m.
00:11:13 Poprvé byl tento pramen vysvěcen 19. září 1684
00:11:18 královéhradeckým biskupem Janem z Tallenbergu.
00:11:22 A v roce 1884 vrchlabským děkanem Weberem.
00:11:29 Studánka je obložena žulovými kameny.
00:11:33 Jsou na nich umístěny mozaiky 26 erbů měst,
00:11:36 kterými Labe protéká na své pouti do Severního moře.
00:12:18 Naše další kroky nás přivedou na místo,
00:12:21 kde po bitvě na Bílé hoře přecházely z Čech do Slezska
00:12:26 skupiny exulantů, aby unikly perzekuci.
00:12:29 Tuto hraniční cestu poznáme snadno.
00:12:33 Na ní se ve výšce 1472 m tyčí skalnatý vrcholek Violík,
00:12:38 žulový výchoz neboli tor.
00:12:44 Ovšem mnohem nápadnější je v těchto místech
00:12:48 telekomunikační věž Bouda u Sněžných jam.
00:12:51 V minulosti toto stavení fungovalo jako hotel.
00:12:56 Dnes se každý rád zastaví na okraji dalšího toru,
00:13:01 žulového útvaru "Krakonošova kazatelna".
00:13:04 Právě tady vznikla první chata
00:13:08 legendární průkopnice krkonošského pohostinství, paní Blasse.
00:13:14 Už před rokem 1825 tu pod jakýmsi přístřeškem
00:13:18 posilovala hlavně pašeráky jídlem i alkoholem.
00:13:26 O kousek dál se otvírá úchvatný pohled na scenérii Sněžných jam.
00:13:33 Jde o dvojici karů s rozpukanými kolmými žulovými stěnami,
00:13:39 jejichž výška dosahuje 200 m.
00:13:42 V dávné minulosti byly vymodelovány ledovcem.
00:13:47 Pozůstatky jeho činnosti jsou vidět z daleka jako suťové kužele,
00:13:52 morénové valy a mělká ledovcová jezírka.
00:13:55 Ta jsou napájena tajícím sněhem, který tu často vydrží až do léta.
00:14:03 -Jsme na jednom z nejkrásnějších míst Krkonoš.
00:14:07 Jedná se o Velkou sněžnou jámu.
00:14:10 Takových jam je na polské straně 6, ale nejsou tak neobvyklé jako tato,
00:14:17 kde se vytvořila v době zalednění dvě ledovcová jezírka.
00:14:23 Tato jezírka běžně nazýváme očima ducha hor.
00:14:28 Je to pozůstatek procesů geomorfologických a klimatických,
00:14:34 které v této oblasti skončily před 10 000 lety.
00:14:39 Ale musíme si uvědomit, že ještě před 10 až 12 000 lety
00:14:45 tu byl velký ledovec, který vytvořil tuto scenérii.
00:14:51 Takové jevy můžeme pozorovat pouze v severní Skandinávii.
00:14:56 Krkonoše jsou taková malá Skandinávie ve střední Evropě.
00:15:15 Hrana Sněžných jam je v nadmořské výšce 1480 m
00:15:19 a dno karů ve výšce 1175 až 1240 m.
00:15:28 -Za mnou se nachází Sněžné jámy.
00:15:33 Tyto geomorfologické útvary, vytvořené ledovci, skrývají život.
00:15:39 Čedičová roklinka v nižší části je nejbohatší lokalitou celých Krkonoš
00:15:43 Zde většina skal je tvořena žulou a tenhle kyselý substrát
00:15:48 pro rostliny neumožňuje výskyt tolika druhů.
00:15:52 Ale čedičová roklinka v nižších partiích Malé sněžné jámy
00:15:57 umožňuje obrovskou druhovou variabialitu.
00:16:02 Z vrcholového plata, na kterém se v zimě hromadí množství sněhu,
00:16:07 je díky pravidelnému proudění sníh utemováván
00:16:11 a dostává se na okrajové části právě těch sněžných jam,
00:16:16 kde v podobě lavin padá dolů.
00:16:18 Laviny strhávají z horní partie ty chladnomilné alpské druhy
00:16:24 a zároveň snižují tzv. alpskou hranici lesa.
00:16:29 A díky tomu umožňují vystoupit nahoru těm druhům,
00:16:34 které jsou teplomilnější. Ty se v tom středu setkávají
00:16:39 a ten druhový hotspot, ta druhová variabilita je tu nejvyšší.
00:16:45 Co se týče druhů, které tu můžeme nalézt,
00:16:49 kromě alpských druhů jako kýchavice bílá,
00:16:52 popřípadě vranec jedlový, je to např. i lomikámen sněžný.
00:16:57 Tenhle zajímavý lomikámen má jedinou lokalitu právě zde v ČR
00:17:02 a ve střední Evropě, jinak bychom museli jít za polární kruh.
00:17:07 Např. do Národního parku Abisko nebo až na Britské ostrovy.
00:17:13 Vraťme se zpět směrem k Labskému dolu.
00:17:16 K dalšímu mohutnému krkonošskému karu.
00:17:21 Už z dálky nemůžeme přehlédnout mohutné železobetonové monstrum
00:17:26 dnešní Labské boudy z roku 1975, jejíž architektonické řešení,
00:17:32 nezapadající do krkonošské přírody, vyvolává pochybnosti
00:17:37 o nutnosti její existence, a to zejména v této podobě.
00:17:42 Stojí blízko místa, kde 6. 11. 1965 vyhořela původní Labská bouda.
00:17:51 -Labská bouda patří historicky k mladším boudám.
00:17:55 Vznikla v první pol. 19. st. jako poměrně nevzhledné stavení.
00:17:59 Její skutečná sláva, předurčená krásnou polohou,
00:18:04 začíná až v letech 1878-79, kdy hrabě Jan Nepomuk Harrach
00:18:09 ji nechává upravit pro velkou lesnickou exkurzi r. 1879.
00:18:14 Pak ji nechává ještě dvakrát upravit
00:18:17 a bouda získává velmi atraktivní podobu.
00:18:21 Musíme si uvědomit, že byla nedaleko Labského vodopádu,
00:18:26 o jehož provozování máme zprávy už někdy z r. 1827,
00:18:31 a nedaleko Labského pramene.
00:18:34 Jistě i to bylo jedním z důvodů, proč hrabě Jan,
00:18:38 když nechal vybudovat v Krkonoších nejstarší turistickou cestu
00:18:43 v letech 1876-79, ji vedl právě tímto atraktivním místem.
00:18:49 Jen tak pro zajímavost: my tu cestu vidíme velmi dobře
00:18:54 na obraze, který je tady za mnou, a dodnes tu cestu používáme.
00:18:58 Spojuje Bedřichov s Labským dolem, s Labskou boudou a pak dále...
00:19:03 Za hraběte Jana tam bylo také vybíráno mýtné.
00:19:12 Labský důl je zhruba 8 km dlouhé horské údolí, vytvořené ledovcem.
00:19:18 V době největšího zalednění měl šířku až 5 km.
00:19:25 Jedna z nejstarších turistických a nejkrásnější cest v Krkonoších
00:19:30 pozvolna stoupá po horní hraně Labských jam nad Labským dolem.
00:19:35 Úchvatné jsou výhledy z Ambrožovy vyhlídky
00:19:39 do hlubiny Labského dolu, s meandry řeky Labe na jeho dně.
00:19:48 Tato vyhlídka se nachází poblíž Pančavského vodopádu,
00:19:52 který svými 148 m je nejvyšším vodopádem v ČR.
00:20:03 Cesta pokračuje okolo pomníku Bohumila Hanče.
00:20:07 Tady je právě místo, kde postavu legendárního lyžaře
00:20:12 v den tragédie zmrzlého našli.
00:20:18 Nad jeho pomníkem narazíme i na malé železobetonové stavby,
00:20:23 tzv. řopíky, bunkry a pevnůstky, pozůstatky hraničního opevnění
00:20:30 proti předpokládané agresi nacistického Německa
00:20:33 před druhou světovou válkou.
00:20:36 Svůj význam ztratily po zabrání Sudet Wehrmachtem.
00:21:00 Nejzápadnějším turistickým střediskem Krkonoš je Harrachov.
00:21:06 Městečko bylo založeno v 17.st. a jmenovalo se Dörfl.
00:21:11 Na začátku 18.st. dostalo název podle majitelů panství,Harrachsdorf
00:21:17 neboli Harrachov.
00:21:22 Obživou místních obyvatel byla výroba skla.
00:21:26 V okolí Harrachova existuje od 14. století.
00:21:30 Udržuje se zde dodnes v podobě tradiční ruční výroby:
00:21:34 foukáním do sklářských píšťal a tvarováním skla v dřevěných formách
00:21:49 I Harrachov poznamenal vývoj po 2. světové válce:
00:21:53 byly k němu připojeny osady Nový svět a Rýžoviště
00:21:56 a v roce 1959 také Mýtiny, samoty na polském území.
00:22:01 Ty k Harrachovu připadly za stejně velké území u Kacířské skály.
00:22:07 Právě z Mýtin se snadno dostaneme do Polska.
00:22:11 Ze směru od Tanvaldu v Jizerských horách
00:22:15 totiž vyjíždějí vlaky přes Kořenov do Harrachova, Mýtin
00:22:20 a přes polské Jakušice do Sklářské Poruby.
00:22:26 Z Tanvaldu do Kořenova je trať ozubená,
00:22:29 neboť překonává na 4,5 km převýšení 235 m, největší v ČR.
00:22:38 Dnes je trať využívána také jako turistická atrakce
00:22:42 s parními lokomotivami, jaké jezdily na počátku 20.stol.
00:22:53 Sklářská Poruba se nachází v údolí řeky Kamienna
00:22:57 a od 19.st. je vyhledávaným místem pro klimatické podmínky,
00:23:03 které jsou srovnatelné s Alpami ve výškách kolem 1200 m.
00:23:10 Dnes je Sklářská Poruba známým sportovním a turistickým střediskem
00:23:16 na polské straně Krkonoš.
00:23:25 Směrem k jihu se pak zvedají Krkonoše
00:23:29 s dominujícím vrcholem Szrenica, vysokým 1362 m.
00:23:37 Zdejší dvousedadlová lanovka
00:23:39 poskytuje plno pěkných výhledů na severní svahy Krkonoš.
00:23:52 Szrenica, česky zvaná Jínonoš, tvoří díky špičatému vrcholu
00:23:57 jednu z dominant západní části Krkonoš.
00:24:00 Její žulová skladba se navenek projevuje sutěmi balvanů
00:24:05 i množstvím izolovaných skalních útvarů, torů.
00:24:11 Historie velké horské boudy, která na Szrenici stojí od r. 1922,
00:24:17 je opět spjata se změnami hranic.
00:24:20 Po 1.sv. válce bylo původnímu německému majiteli znemožněno
00:24:26 provozovat hostinskou činnost na nedaleké Vosecké boudě,
00:24:31 která už stála na území tehdejšího Československa.
00:24:35 Tak vznikla nová bouda na pruském území těsně za hranicí.
00:24:41 Po 2.sv. válce ale budova vlastněná Polským svazem turistů chátrala
00:24:47 a až s novým majitelem počátkem 90. let se stala
00:24:51 jednou z nejlépe udržovaných hřebenových chat v Krkonoších.
00:25:00 Nedaleko odtud v nadmořské výšce 1290 m se nacházejí
00:25:05 několikametrové žulové útvary, známé jako Svinské kameny.
00:25:19 Dobře je zde viditelný travnatý pás podél hraniční cesty.
00:25:25 Je jakousi neblahou památkou na mezinárodní poměry po 2.sv.v.
00:25:31 Řadu let byl pravidelně oraný a vláčený koňským potahem,
00:25:36 aby na něm možné stopy prozradily narušitele státní hranice.
00:25:41 A jelikož Krkonoše střežilo polské vojsko,
00:25:45 je pás umístěný severně od hraniční cesty.
00:25:52 Nic netušící čeští turisté, navyklí z předválečných let
00:25:57 navštěvovat i místa na slezské straně hor,
00:26:01 bývali tehdy zadržováni a odváženi i na několik týdnů
00:26:05 do polského vnitrozemí k potupným šikanám.
00:26:10 Většina turistů jdoucích po této cestě
00:26:14 obvykle pokračuje dál po hlavním krkonošském hřebeni
00:26:19 směrem k Tvarožníku: Je to seskupení žulových balvanů,
00:26:24 ležících na hraničním hřbetu v nadmořské výšce 1320 m.
00:26:29 Název Tvarožník se ujal proto, že připomíná bochník tvarohu
00:26:34 nebo také výrobu pověstných krkonošských sýrů.
00:26:39 Nedaleko severozápadním směrem leží Vosecká bouda,
00:26:44 která jako seník byla založena před rokem 1743.
00:26:49 K turistickým účelům ji návštěvníci hor využívají od r.1896.
00:27:02 Od Vosecké boudy vede cesta k Labské boudě,
00:27:05 kterou v r. 1901 nechal vybudovat hrabě Jan Harrach.
00:27:13 Na jaře, kdy se i na vrcholcích Krkonoš opožděně probouzí příroda,
00:27:18 může být naším chvilkovým společníkem i ještěrka živorodá,
00:27:22 nejhojnější ze 6 druhů plazů v těchto horách.
00:27:31 Z této cesty se v dálce rýsují Čertova hora, Lysá hora a Kotel,
00:27:37 který je vůbec nejvyšší horou na území Libereckého kraje.
00:27:47 Po mírném stoupání přijdeme k Labské louce,
00:27:52 odkud nás cesta zavede k Harrachovým kamenům,
00:27:56 složeným ze žulových kvádrů.
00:28:11 Odtud jsou krásné výhledy do kraje a především do Kotelních jam.
00:28:18 Kotelní jámy tvoří ledovcové kary,
00:28:21 tzv. Velké a Malé Kotelní jámy na jižním a jihovýchodním svahu.
00:28:27 Rozkládají se v nadmořské výšce 1050-1400 m.
00:28:34 Obě jámy od sebe odděluje skalnatý hřebínek.
00:28:47 Největší vzácností je mechové jezírko,
00:28:51 jelikož je jediné ledovcové na české straně Krkonoš.
00:29:08 Směrem na východ od Harrachových kamenů stávaly Jestřábí boudy.
00:29:14 Byly vystavěny ve 2.pol. 30. let minulého století
00:29:18 a zprvu sloužily jako kasárna pro vojenskou jednotku,
00:29:21 jejímž úkolem bylo střežit severovýchodní hranici
00:29:25 v objektech československého opevnění.
00:29:29 R.1938 podnikl německý přírodovědec dr. Kurt Herdemerten
00:29:35 výpravu do západního Grónska.
00:29:38 Po návratu si vybral Jestřábí boudy jako výzkumnou základnu,
00:29:44 neboť okolní krajina mu připomínala severskou tundru.
00:29:51 Západním směrem od Harrachových kamenů, na severním svahu Kotle,
00:29:57 se nachází Růženčina zahrádka, kruhový prostor o průměru 30 m,
00:30:03 vymezený nízkým kamenným valem.
00:30:07 V 70. letech byl vysloven názor, že pochází
00:30:11 z období lidu popelnicových polí v mladší době bronzové
00:30:15 a sloužil ke kultovním účelům.
00:30:18 Archeologický výzkum však tuto domněnku nepotvrdil
00:30:22 a odborníci se spíše přiklánějí k novověkému stáří objektu.
00:30:30 Z Kotle před Dvoračky vede cesta do městečka Rokytnice nad Jizerou,
00:30:35 patřícího mezi nejatraktivnější střediska dovolené v Krkonoších.
00:30:42 Město v údolí Huťského potoka bylo založeno kolem r. 1574
00:30:47 jako sklářská osada.
00:30:50 Později, v 18. a 19.st. tu vznikaly především textilní podniky.
00:31:06 Zajímavé jsou i zdejší kapličky.
00:31:09 Jedná se o menší sakrální stavby, kdy okolnosti vzniku nejsou známy.
00:31:17 Nejstarší pochází z r. 1768 a stojí na tzv. Kostelním vrchu,
00:31:23 kde měl být původně postaven rokytnický kostel.
00:31:29 Kaplička u staleté lípy a kaplička,
00:31:32 slavná z filmu Krakonoš a lyžníci, pocházejí z r.1863.
00:31:41 Roku 1884 pak byla postavena největší z rokytnických kaplí.
00:31:47 Stojí na skalním výběžku s výhledem na celou Rokytnici
00:31:51 a masiv Lysé hory a Kotle.
00:32:04 Nejvýznamnější turistické a lyžařské středisko
00:32:07 leží v samém středu Krkonoš. Nazývalo se dřív Spindlermühle
00:32:12 podle rodiny Spindlerových, která vlastnila v obci mlýn.
00:32:17 Nejstarší záznam o Špindlerově Mlýnu
00:32:20 pochází ze 16.st., kdy pár chalup sloužilo
00:32:25 jako útočiště horníkům, pracujících v nedalekých hutích.
00:32:30 Dnes má kolem 1200 obyvatel a rozlohu téměř 8000 ha.
00:32:36 V r.1879 zde byla vybudována první turistická cesta v Krkonoších
00:32:41 Nese jméno jejího zřizovatele hraběte Jana Harracha.
00:32:49 Harrachova cesta vede do Labského dolu
00:32:52 a turistům poskytuje několik zajímavostí.
00:32:56 Např. u Medvědího potoka se nachází zbytky tzv. morénového valu,
00:33:01 což jsou pozůstatky zalednění, které dalo údolí jeho podobu.
00:33:11 Po přechodu Labe se údolí rozšiřuje.
00:33:15 Tady zanechávají své kamenné mužíky turisté.
00:33:19 Ochránci přírody to ale nevidí rádi.
00:33:24 -Když lidi vidí hromadu kamení, mají pocit,
00:33:28 že ji musí vyskládat do výšky, udělat z ní kamenného mužíka.
00:33:32 Takové kameny v odlehlých horách pomáhají návštěvníkům s orientací,
00:33:38 ale v Krkonoších je to nesmysl. Máme tu bohatou síť značení
00:33:43 a navíc na hřebenech, když návštěvník postaví mužíka,
00:33:47 tak zničí geologický jev, vznikající desítek tisíc let.
00:33:52 Je to pochopitelně špatně.
00:33:54 Postaví-li mužíka v korytě potoka, snižují hmyzu a chrostíkům
00:34:00 a dalším živáčkům možnost se pod ty kameny schovat.
00:34:05 Když vodního živočicha takto vytáhnete na suchou zem,
00:34:10 tak mu to určitě nedělá dobře.
00:34:12 Proto v korytě řek a potoků dělat mužíky je holý nesmysl.
00:34:21 Malý Labský vodopád, ke kterému se dostaneme i po pohodlné cestě,
00:34:25 svou pětimetrovou výškou sice neoslní, ale má hezký tvar.
00:34:31 V jeho širokém skalním stupni, protínajícím šikmo tok Labe,
00:34:36 lze rozlišit 3 dílčí úseky.
00:34:40 Vodnatost tohoto vodopádu dokládá výrazně vyhloubená mísa
00:34:45 při úpatí skalního stupně. Je hluboká kolem 2 metrů.
00:34:53 Za Malým Labským vodopádem přechází cesta
00:34:57 do prudkého stoupání a kříží potok Pudlavu.
00:35:00 Z nedaleké vyhlídky na skalisku
00:35:03 lze pozorovat následky laviny z března 1956.
00:35:08 Zničila 9 ha lesa a strhnutím půdy
00:35:12 obnažila na dráze dlouhé 1375 m holou skálu.
00:35:23 Harrachova cesta Labským dolem pokračuje nižším porostem,
00:35:28 který zde nahrazuje imisemi poničený les.
00:35:32 Příroda zaplatila daň za nedobré působení člověka.
00:35:37 Kyselý déšť, který vzniká z oxidu síry,
00:35:41 jenž především v 70 a 80. letech minulého století produkovaly
00:35:47 v hojnosti neodsířené uhelné elektrárny,
00:35:51 negativně ovlivnil stav lesních porostů Krkonoš.
00:35:55 Kyselé deště způsobují ztrátu podstatných živin v půdě,
00:35:59 například hořčíku, důležité součásti fotosyntézy.
00:36:05 Tento výživný proces je tak násilně ukončen
00:36:09 a takto oslabené stromy podléhají zkáze působením škůdců.
00:36:17 Nejhorší je lýkožrout smrkový, lidově nazývaný kůrovec.
00:36:23 Dokáže se rychle šířit. Stromy, které zasáhl, odumírají.
00:36:36 Na protější straně se otevírají pohledy na jámy Labského dolu.
00:36:41 Zleva doprava jsou seřazeny jámy Harrachova,
00:36:46 Pančavská,
00:36:48 Navorská
00:36:53 a Labská rokle.
00:36:57 Zdejší vodopády se až nápadně podobají vodopádům
00:37:01 ve skandinávských fjordech, neboť obě tyto vzdálené oblasti
00:37:06 prošly v minulosti podobným geologickým vývojem.
00:37:13 V Pančavské jámě se nalézá tzv. Schustlerova zahrádka,
00:37:18 ve které roste na 165 druhů cévnatých rostlin,
00:37:22 včetně krkonošského endemitu, jeřábu sudetského.
00:37:28 Z bezcévnatých rostlin jsou nejvýznamnější sněžné řasy,
00:37:34 které v jarních měsících barví sníh do červena.
00:37:41 Nejobtížnější výstup z Labského dolu k Labské boudě
00:37:46 vede pod skalní stěnou, vystavovanou stále změnám teploty.
00:37:51 Ty v průběhu dne mohou dosahovat až 40 st. C.
00:37:55 Horniny se tak vlivem teplot roztahují,
00:37:59 smršťují, praskají a rozpadají se.
00:38:02 Žulové masivy pukají často v navzájem kolmých rovinách.
00:38:07 Tím vznikají mohutné kvádrové bloky, dosahující několika metrů.
00:38:13 Ledové klíny ve skalních puklinách trhají horninu na menší bloky.
00:38:21 Výstup po kamenném chodníku, zmírňujícím prudké stoupání tam,
00:38:27 kde se přibližujeme konci Labského dolu,
00:38:30 končí na ploché terase, kde stávala bývalá Labská bouda.
00:38:37 Doslova dramaticky se zde mění Labe přes kamenné prahy a žulové plotny
00:38:43 v peřeje až po vodopád, padající hluboko do Labské rokle.
00:39:00 Další mimořádně krásná cesta
00:39:03 pokračuje po úbočí Slezského hřbetu nad Sedmidolím.
00:39:07 Sedmidolím proto, že jeho svahy jsou rozčleněny do 7 přítoků Labe.
00:39:18 Po kamenech dorazíme až k Martinově boudě.
00:39:22 Patří mezi boudy s nejkrásnější polohou.
00:39:26 Její vznik se datuje do poloviny 17. st.
00:39:35 Od Martinovy boudy vystoupáme prudce do Černého sedla
00:39:40 a dále na Mužské kameny.
00:39:43 Jejich vrchol tvoří mohutné 10-11 m skalní bloky.
00:39:47 Jsou protějškem nedalekých Dívčích kamenů.
00:39:54 To všechno jsou výrazné skalní útvary - tory.
00:39:58 Vnějšímu působení přírodních sil odolávaly díky tvrdé žule.
00:40:09 Na horském hřebenu,
00:40:12 na skalních výchozech obklopených suťovými poli
00:40:17 zde podle pověsti zahynula mladá pastýřka.
00:40:22 Odtud i název Dívčí kameny. Jsou zajímavé lavicovou odlučností.
00:40:27 Povrch kamenů je většinou pokryt lišejníkem žlutozelené barvy,
00:40:33 připomínajícím mapy lišejníkem zeměpisným.
00:40:45 Z Dívčích kamenů se cesta svažuje k bývalé Petrově boudě.
00:40:51 Proč vyhořela, zůstává tajemstvím. Zbylo po ní jen několik fotografií.
00:40:57 Naznačují, že patřila k nejkrásnějším místním boudám.
00:41:05 Od Petrovy boudy naše putování pokračuje ke Špindlerově boudě
00:41:10 po Cestě česko-polského přátelství, původně už z let 1881-1886.
00:41:21 Po ní postupujeme po severním úbočí Malého Šišáku.
00:41:26 Prochází nejen českým územím, ale zejména polským,
00:41:30 a v této části je plná nádherných pohledů i zpět k Labskému dolu.
00:41:38 Posléze se za námi objeví i vrchol Vysokého kola.
00:41:43 Dosahuje výšky 1508 m.
00:41:49 Na něm je viditelná kamenná pyramida,
00:41:52 postavená v roce 1888 na počest německého císaře Viléma I.
00:42:01 Dále procházíme pásmem kosodřeviny, která nebrání výhledům do Polska.
00:42:07 Do Jeleniogórské kotliny a na horská pásma kolem.
00:42:14 Severně pod Sněžkou leží Karpacz,
00:42:17 nejvýznamnější polské středisko v Krkonoších,
00:42:21 s architektonickou perlou: kostelíkem Wang.
00:42:26 Tento původně vikinský kostel
00:42:30 stál v norské rybářské obci Wang již od roku 1175.
00:42:34 Na jaře roku 1842 byl rozebrán
00:42:38 a přestěhován na severní úbočí Krkonoš.
00:42:45 Ornamentika navazuje na tajemnou a fascinující kulturu vikingů.
00:43:43 Severní úbočí Malého Šišáku
00:43:46 nás náhle přivede k bezlesé části hraničního hřebenu,
00:43:50 který se nazývá Stříbrný hřbet.
00:43:53 Na jeho severní straně míjíme Polední kameny.
00:43:57 Je to žulový tor, opředený řadou pověstí.
00:44:03 Jedna z nich hovoří o ďáblovi,
00:44:06 který chtěl zasypat rybník ohromnými balvany.
00:44:10 Zkameněl v pravé poledne. Jeho postavu připomíná tento blok.
00:44:18 Pro svou viditelnost daleko do kraje sloužil
00:44:22 obyvatelům severního podhůří jako sluneční hodiny.
00:44:31 Tzv. Velký a Malý rybník jsou ledovcová jezera
00:44:36 v karech pod Poledními kameny na polské straně Krkonoš.
00:44:42 Velký rybník o ploše 6,5 ha, dosahuje hloubky až 28 m.
00:44:48 Malý rybník, o rozloze necelých 3 ha,
00:44:53 je přehrazen přirozenou čelní ledovcovou morénou o výšce až 60 m.
00:45:04 Po pár krocích východním směrem
00:45:08 narazíme na nejkrásnější výhledy s dominantou Sněžky.
00:45:13 Samozřejmě, pokud máme štěstí na pěkné počasí.
00:45:17 Pohodlnou cestou zarovnané krajiny dojdeme až ke Slezskému domu,
00:45:23 odkud to máme k vrcholu Sněžky jen asi půl hodiny
00:45:26 a s rozdílem jen 200 výškových metrů.
00:45:43 A jsme na vrcholu Sněžky.
00:45:46 První člověk, který zde stál, byl v r.1456 jakýsi Benátčan.
00:45:52 Ve zdejších horách hledal drahé kameny.
00:46:00 Sněžka je vysoká 1603 m n.m. V minulosti byla poutním místem.
00:46:06 Nejstarší stavbou na jejím vrcholu je rotundová kaple sv.Vavřince.
00:46:14 Renomovaná byla i Česká poštovna s vyhlídkovou plošinou.
00:46:18 R.1832 zde byl postaven kamenný sloup,
00:46:22 základní český trigonomnetrický bod.
00:46:31 Na polské straně Sněžky je bouda s restaurací.
00:46:37 Průměrná roční teplota na vrcholu hory se pohybuje kolem 0,2 st. C
00:46:44 a nejvyšší zaznamenaná rychlost větru dosáhla 216 km v hodině.
00:46:50 To je rekord síly větru v Čechách vůbec.
00:47:12 Skalnatý holý vrchol Sněžky nabízí panoramatické výhledy
00:47:18 do krajiny české i polské a na celé Krkonoše.
00:47:34 Jsme na konci naší exkurze po Krkonoších.
00:47:38 Byla to jen vybraná místa uchvacující krkonošské přírody.
00:47:48 Dokud člověk vnímá přírodní krásu, je celým člověkem.
00:47:53 A nezáleží na tom, zda je pouhým turistou nebo vědcem,
00:48:00 jenž jde za hlubším poznáním zvláštností hor.
00:48:04 Přírodu obdivujme vždy a všude.
00:48:11 Skryté titulky: Petr Dvořáček Česká televize 2018
Čechy podceňované horské království. Ráj endemických druhů rostlin, unikátních horských rašelinišť a ledovcových karů. Pohoří mnoha nej. Místo nejstaršího českého národního parku s nejvyšší horou i vodopádem. Místo, které každý zná a málokdo o něm opravdu něco ví. Viktor Kuna a Martin Král se rozhodli to změnit. Díky tomu vznikl unikátní dokumentární projekt o našem přírodním bohatství. „K horám mám celoživotní vztah,“ přiznává Martin Král, někdejší závodní lyžař a několikanásobný absolvent Krkonošské 70. „Zjistil jsem, že lidé české hory nedoceňují a mladí je ani neznají. A nevědí nic o jejich bohatství a jedinečnosti,“ dodává Viktor Kuna, který se za horolezectvím a turistikou vydává desetiletí nejen po Čechách, ale také do Alp, Himálaje, Pamíru nebo na Kavkaz. Filmové potkání Martina Krále a Viktora Kuny vzniklo nenápadně, ale pro film osudově. Oba milovníci hor, oba amatérští kameramani, jeden pedagog, druhý umělec. Začali s představou krátkého vzdělávacího geografického dokumentu. První měl nápad, byl zkraje hybatelem, druhý byl motorem, který se nezastavil další dva roky. Film mu rostl pod rukama, jako perfekcionista jej zdokonaloval, přetáčel a přestříhával. Vznikl dokumentární film, který přináší kompletní informace o nejkrásnějších místech Krkonoš, jejich geologickém a geomorfologickém vývoji, o flóře, fauně, historii a činnosti člověka.
Unikátní jsou Krkonoše i ve dvou dalších ohledech: komentář k filmu napsal tatínek režiséra, spisovatel a muzikolog Milan Kuna. „Dal filmu několik myšlenek, kterými jej obmyslil a pozvedl a má na filmu lví podíl,“ hodnotí jeho práci syn, který je pro změnu původcem hudby k filmu. Právě jeho houslové nahrávky tvoří hudební páteř díla.
