Nejvyšší české hory s nejkrásnějšími a nejpozoruhodnějšími místy a mnoha zajímavostmi o jejich vývoji, flóře, fauně, historii a činnosti člověka v monumentálním projektu. Připravili M. Král a V. Kuna
00:00:37Západním směrem od úzkého rašeliniště
00:00:41se nachází Luční bouda.
00:00:43Je to jedna z nejstarších vrcholových bud v Krkonoších.
00:00:46Vznikla v 16. st. na místě horské stezky.
00:00:51Její obyvatelé přetvořili okolní porosty v louky,
00:00:55které využívali k pastvě dobytka.
00:00:57Bouda postupně poskytovala útulek poutníkům na Sněžku.
00:01:01Ale její dnešní podoba pochází z roku 1940,
00:01:05kdy proběhla její poslední přestavba.
00:01:09Původní boudu totiž zničil požár v noci na 2. října 1938.
00:01:17-Okamžitě po vyhoření začaly přípravy pro rekonstrukci
00:01:22na výcvikové středisko Wehrmachtu zhruba pro 400 lidí.
00:01:28Nakonec zde byli ubytováni hlavně členové Hitlerjugend
00:01:33a radistky, které byly cvičeny pro severní státy.
00:01:37Tato budova byla zrekonstruována pro 400 lidí
00:01:41a měla být zvětšena po roce 1943 pro 1600 lidí.
00:01:45Tento vývoj však nenastal, protože po roce 1943
00:01:51již došlo ke změně ve vývoji 2. světové války.
00:01:55Nicméně po vyhoření této budovy v roce 1938
00:01:59musela být dislokována částka 1,7 milionu říšských marek
00:02:03právě pro vybudování této budovy pro potřeby Wehrmachtu.
00:02:07Tato budova po celou svou historii, tj. skoro 400 let od r.1623,
00:02:14kdy je kamenná, se snažila o co největší soběstačnost.
00:02:20Toto pochopitelně bylo preferováno i Němci.
00:02:24Proto byla zrekonstruována i vodní elektrárna,
00:02:27která patří k této boudě, a to v roce 1940.
00:02:33Po konfiskaci německého majetku po 2. světové válce
00:02:38nejprve převzala Luční boudu armáda Československé republiky.
00:02:42Později, podobně jako jiné boudy,
00:02:45Československý svaz tělesné výchovy a sportu.
00:02:49Interiér Luční boudy, který zde byl vybudován
00:02:53v době rekonstrukce po roce 1938, se v mnohém zachoval nezměněn.
00:02:59-Z období přestavby Luční boudy, od roku 1938 do roku 1940,
00:03:05se zcela zachovala tato místnost.
00:03:08Freska za mnou je z r. 1940.
00:03:11A rovněž nábytek v této místnosti je původní.
00:03:15-Nyní se v této místnosti vaří to, co mají Češi nejradši, pivo.
00:03:20Pivo Paroháč na Luční boudě. Toto pivo má svá specifika,
00:03:24protože je to nejvýše položený pivovar v Evropě.
00:03:27Vaříme zde např. při 94 st. C, používáme vodu Bílého Labe,
00:03:32která má specifika speciálně pro spodní kvašená piva.
00:03:39-Pánové...
-Dej Bůh štěstí! -Na zdraví!
00:03:44Luční bouda si díky přírodním podmínkám v unikátní lokalitě
00:03:48zachovala svůj původní ráz.
00:03:51Od konce října do konce května leží v jejím okolí
00:03:55trvalá sněhová pokrývka a panují zde skutečné arktické podmínky,
00:03:59s teplotami hluboko pod bodem mrazu.
00:04:01Jelikož je bouda v této době dostupná pouze po sněhu
00:04:05nebo vzduchem, založili zde její majitelé
00:04:08záchrannou službu i požární družstvo.
00:04:13-Požární družstvo máme, protože všechny boudy
00:04:16na vrcholcích hor již několikrát shořely.
00:04:19A pro požárníky je velmi složité se sem dostat.
00:04:22Máme i samostatný zdroj vody, proto jsme schopni pomoci
00:04:26i boudám v nejbližším okolí.
00:04:30Dnes žije Luční bouda čilým životem.
00:04:33Nabízí výborné výchozí místo pro putování po Krkonoších
00:04:38a pokračují zde i prvorepublikové tradice.
00:04:41Pečou se zde velké rohlíky, v sádkách lze chytit živé pstruhy
00:04:45a postupně je tu také budována vinotéka.
00:04:49Její základ zdědila Luční bouda po německém Wehrmachtu.
00:04:59Nad Luční boudou se nalézá malá kamenná kaplička,
00:05:03symbolický památník obětem hor.
00:05:06Jen krkonošské laviny si za posledních 300 let
00:05:10vyžádaly okolo 70 obětí.
00:05:12Původní kaplička byla postavena roku 1798
00:05:16na památku tragické smrti Václava Rennera,
00:05:20tehdejšího majitele Luční boudy.
00:05:25Jeho rod přišel do Krkonoš z Alp v 16.st. a díky jeho hospodaření
00:05:31vznikl v těchto vysokých partiích Krkonoš unikátní travní porost:
00:05:36tzv. travní zahrada, která vznikla spásáním dobytkem.
00:05:45Západním směrem od Luční boudy se nacházela Rennerova bouda,
00:05:49postavená roku 1797.
00:05:53Po boudě na Sněžce to byla
00:05:56druhá nejvýše položená bouda v české části Krkonoš.
00:06:00Po mnichovské dohodě začátkem října roku 1938
00:06:05však zůstala opuštěná a stejně jako nedaleká Luční bouda vyhořela.
00:06:10Zbyly po ní jen zbytky plošiny a vyvěrající pramen.
00:06:19Od Luční boudy lze jít severozápadním směrem
00:06:23nádherným horským údolím Bílého Labe až ke stejnojmenné boudě.
00:06:38Kromě kaskád a vodopádů můžeme při procházení Čertovou strouhou
00:06:44obdivovat i mimořádnou dovednost tehdejších horalů.
00:06:49Po ničivých povodních tu v 19. st. vybudovali hrazení,
00:06:54jež se zachovalo funkční až do dnešní doby.
00:06:57Zahrnuje 43 hrází a 194 podélných kamenných struh,
00:07:03které měly odvádět tající vodu do údolí,
00:07:06aniž by docházelo k poškozování koryta.
00:07:19Také západní Krkonoše oplývají mimořádnou krásou.
00:07:24Ze sportovního střediska Horních Míseček
00:07:28dojdeme pěšky nebo vyjedeme pohodlně ekologickým autobusem
00:07:32k Vrbatově boudě na Zlatém návrší v nadmořské výšce 1400 m.
00:07:39Nad Vrbatovou boudou pak památná mohyla připomíná lyžařskou tragédii
00:07:45i příběh opravdového přátelství, kdy zde 24. března 1913
00:07:51při závodu v běhu na lyžích zahynul Bohumil Hanč a Václav Vrbata,
00:07:55který se ho snažil zachránit.
00:07:58Ten den se totiž krásné slunečné počasí
00:08:02nečekaně změnilo v mohutnou vánici.
00:08:06Ta Hančovi znemožnila orientaci a vyčerpala jeho síly.
00:08:10Vrbata, když ho konečně našel, dal mu svůj kabát.
00:08:14Oba pak na vrcholu hory zmrzli.
00:08:17Na jejich počest se zde po 100 letech uskutečnil
00:08:21lyžařský vzpomínkový závod, zčásti vedoucí po původní trase.
00:08:27-Dnešní závod je pro horskou službu spíš práce, zajišťujeme asistenci.
00:08:33Ale událost úmrtí Hanči a Vrbaty je historický milník,
00:08:38kdy člověk pomohl člověku a následkem toho zemřel.
00:08:43POVELY: Závodníci, připravte se!
00:08:495, 3, 2, 1!
00:09:16Od mohyly Hanče a Vrbaty jsou nádherné výhledy
00:09:20téměř na všechny významné krkonošské vrcholy.
00:09:23Například Sněžku, Luční a Studniční horu, Vysoké kolo nebo Kotel.
00:09:36Neopakovatelný pohled je také na Pančavskou a Labskou louku,
00:09:42které jsou pozůstatkem paroviny, vyzdvižené při posledním vrásnění.
00:09:48Z pančavského rašeliniště se vody slévají do Pančavského vodopádu,
00:09:54který z výše 150 m padá do Labského dolu
00:09:57a posléze tvoří pravý přítok Labe.
00:10:02Na druhé straně Labské louky si však vody z rašeliniště
00:10:07klestí cestu na západ k Harrachovu a vytvářejí říčku Malou Mumlavu.
00:10:41Na Labské louce se voda
00:10:44díky četným dešťovým srážkám a nepropustnému podloží
00:10:49hromadí na velkých plochách rašelinišť a pozvolna odtéká.
00:10:54Nalezneme zde i prameniště řeky Labe.
00:10:58Ale turisty vyhledávaná je tzv. Labská studánka,
00:11:02z níž vytéká symbolický pramínek Labe
00:11:05a která se nachází v nadmořské výšce 1387 m.
00:11:13Poprvé byl tento pramen vysvěcen 19. září 1684
00:11:18královéhradeckým biskupem Janem z Tallenbergu.
00:11:22A v roce 1884 vrchlabským děkanem Weberem.
00:11:29Studánka je obložena žulovými kameny.
00:11:33Jsou na nich umístěny mozaiky 26 erbů měst,
00:11:36kterými Labe protéká na své pouti do Severního moře.
00:12:18Naše další kroky nás přivedou na místo,
00:12:21kde po bitvě na Bílé hoře přecházely z Čech do Slezska
00:12:26skupiny exulantů, aby unikly perzekuci.
00:12:29Tuto hraniční cestu poznáme snadno.
00:12:33Na ní se ve výšce 1472 m tyčí skalnatý vrcholek Violík,
00:12:38žulový výchoz neboli tor.
00:12:44Ovšem mnohem nápadnější je v těchto místech
00:12:48telekomunikační věž Bouda u Sněžných jam.
00:12:51V minulosti toto stavení fungovalo jako hotel.
00:12:56Dnes se každý rád zastaví na okraji dalšího toru,
00:13:01žulového útvaru "Krakonošova kazatelna".
00:13:04Právě tady vznikla první chata
00:13:08legendární průkopnice krkonošského pohostinství, paní Blasse.
00:13:14Už před rokem 1825 tu pod jakýmsi přístřeškem
00:13:18posilovala hlavně pašeráky jídlem i alkoholem.
00:13:26O kousek dál se otvírá úchvatný pohled na scenérii Sněžných jam.
00:13:33Jde o dvojici karů s rozpukanými kolmými žulovými stěnami,
00:13:39jejichž výška dosahuje 200 m.
00:13:42V dávné minulosti byly vymodelovány ledovcem.
00:13:47Pozůstatky jeho činnosti jsou vidět z daleka jako suťové kužele,
00:13:52morénové valy a mělká ledovcová jezírka.
00:13:55Ta jsou napájena tajícím sněhem, který tu často vydrží až do léta.
00:14:03-Jsme na jednom z nejkrásnějších míst Krkonoš.
00:14:07Jedná se o Velkou sněžnou jámu.
00:14:10Takových jam je na polské straně 6, ale nejsou tak neobvyklé jako tato,
00:14:17kde se vytvořila v době zalednění dvě ledovcová jezírka.
00:14:23Tato jezírka běžně nazýváme očima ducha hor.
00:14:28Je to pozůstatek procesů geomorfologických a klimatických,
00:14:34které v této oblasti skončily před 10 000 lety.
00:14:39Ale musíme si uvědomit, že ještě před 10 až 12 000 lety
00:14:45tu byl velký ledovec, který vytvořil tuto scenérii.
00:14:51Takové jevy můžeme pozorovat pouze v severní Skandinávii.
00:14:56Krkonoše jsou taková malá Skandinávie ve střední Evropě.
00:15:15Hrana Sněžných jam je v nadmořské výšce 1480 m
00:15:19a dno karů ve výšce 1175 až 1240 m.
00:15:28-Za mnou se nachází Sněžné jámy.
00:15:33Tyto geomorfologické útvary, vytvořené ledovci, skrývají život.
00:15:39Čedičová roklinka v nižší části je nejbohatší lokalitou celých Krkonoš
00:15:43Zde většina skal je tvořena žulou a tenhle kyselý substrát
00:15:48pro rostliny neumožňuje výskyt tolika druhů.
00:15:52Ale čedičová roklinka v nižších partiích Malé sněžné jámy
00:15:57umožňuje obrovskou druhovou variabialitu.
00:16:02Z vrcholového plata, na kterém se v zimě hromadí množství sněhu,
00:16:07je díky pravidelnému proudění sníh utemováván
00:16:11a dostává se na okrajové části právě těch sněžných jam,
00:16:16kde v podobě lavin padá dolů.
00:16:18Laviny strhávají z horní partie ty chladnomilné alpské druhy
00:16:24a zároveň snižují tzv. alpskou hranici lesa.
00:16:29A díky tomu umožňují vystoupit nahoru těm druhům,
00:16:34které jsou teplomilnější. Ty se v tom středu setkávají
00:16:39a ten druhový hotspot, ta druhová variabilita je tu nejvyšší.
00:16:45Co se týče druhů, které tu můžeme nalézt,
00:16:49kromě alpských druhů jako kýchavice bílá,
00:16:52popřípadě vranec jedlový, je to např. i lomikámen sněžný.
00:16:57Tenhle zajímavý lomikámen má jedinou lokalitu právě zde v ČR
00:17:02a ve střední Evropě, jinak bychom museli jít za polární kruh.
00:17:07Např. do Národního parku Abisko nebo až na Britské ostrovy.
00:17:13Vraťme se zpět směrem k Labskému dolu.
00:17:16K dalšímu mohutnému krkonošskému karu.
00:17:21Už z dálky nemůžeme přehlédnout mohutné železobetonové monstrum
00:17:26dnešní Labské boudy z roku 1975, jejíž architektonické řešení,
00:17:32nezapadající do krkonošské přírody, vyvolává pochybnosti
00:17:37o nutnosti její existence, a to zejména v této podobě.
00:17:42Stojí blízko místa, kde 6. 11. 1965 vyhořela původní Labská bouda.
00:17:51-Labská bouda patří historicky k mladším boudám.
00:17:55Vznikla v první pol. 19. st. jako poměrně nevzhledné stavení.
00:17:59Její skutečná sláva, předurčená krásnou polohou,
00:18:04začíná až v letech 1878-79, kdy hrabě Jan Nepomuk Harrach
00:18:09ji nechává upravit pro velkou lesnickou exkurzi r. 1879.
00:18:14Pak ji nechává ještě dvakrát upravit
00:18:17a bouda získává velmi atraktivní podobu.
00:18:21Musíme si uvědomit, že byla nedaleko Labského vodopádu,
00:18:26o jehož provozování máme zprávy už někdy z r. 1827,
00:18:31a nedaleko Labského pramene.
00:18:34Jistě i to bylo jedním z důvodů, proč hrabě Jan,
00:18:38když nechal vybudovat v Krkonoších nejstarší turistickou cestu
00:18:43v letech 1876-79, ji vedl právě tímto atraktivním místem.
00:18:49Jen tak pro zajímavost: my tu cestu vidíme velmi dobře
00:18:54na obraze, který je tady za mnou, a dodnes tu cestu používáme.
00:18:58Spojuje Bedřichov s Labským dolem, s Labskou boudou a pak dále...
00:19:03Za hraběte Jana tam bylo také vybíráno mýtné.
00:19:12Labský důl je zhruba 8 km dlouhé horské údolí, vytvořené ledovcem.
00:19:18V době největšího zalednění měl šířku až 5 km.
00:19:25Jedna z nejstarších turistických a nejkrásnější cest v Krkonoších
00:19:30pozvolna stoupá po horní hraně Labských jam nad Labským dolem.
00:19:35Úchvatné jsou výhledy z Ambrožovy vyhlídky
00:19:39do hlubiny Labského dolu, s meandry řeky Labe na jeho dně.
00:19:48Tato vyhlídka se nachází poblíž Pančavského vodopádu,
00:19:52který svými 148 m je nejvyšším vodopádem v ČR.
00:20:03Cesta pokračuje okolo pomníku Bohumila Hanče.
00:20:07Tady je právě místo, kde postavu legendárního lyžaře
00:20:12v den tragédie zmrzlého našli.
00:20:18Nad jeho pomníkem narazíme i na malé železobetonové stavby,
00:20:23tzv. řopíky, bunkry a pevnůstky, pozůstatky hraničního opevnění
00:20:30proti předpokládané agresi nacistického Německa
00:20:33před druhou světovou válkou.
00:20:36Svůj význam ztratily po zabrání Sudet Wehrmachtem.
00:21:00Nejzápadnějším turistickým střediskem Krkonoš je Harrachov.
00:21:06Městečko bylo založeno v 17.st. a jmenovalo se Dörfl.
00:21:11Na začátku 18.st. dostalo název podle majitelů panství,Harrachsdorf
00:21:17neboli Harrachov.
00:21:22Obživou místních obyvatel byla výroba skla.
00:21:26V okolí Harrachova existuje od 14. století.
00:21:30Udržuje se zde dodnes v podobě tradiční ruční výroby:
00:21:34foukáním do sklářských píšťal a tvarováním skla v dřevěných formách
00:21:49I Harrachov poznamenal vývoj po 2. světové válce:
00:21:53byly k němu připojeny osady Nový svět a Rýžoviště
00:21:56a v roce 1959 také Mýtiny, samoty na polském území.
00:22:01Ty k Harrachovu připadly za stejně velké území u Kacířské skály.
00:22:07Právě z Mýtin se snadno dostaneme do Polska.
00:22:11Ze směru od Tanvaldu v Jizerských horách
00:22:15totiž vyjíždějí vlaky přes Kořenov do Harrachova, Mýtin
00:22:20a přes polské Jakušice do Sklářské Poruby.
00:22:26Z Tanvaldu do Kořenova je trať ozubená,
00:22:29neboť překonává na 4,5 km převýšení 235 m, největší v ČR.
00:22:38Dnes je trať využívána také jako turistická atrakce
00:22:42s parními lokomotivami, jaké jezdily na počátku 20.stol.
00:22:53Sklářská Poruba se nachází v údolí řeky Kamienna
00:22:57a od 19.st. je vyhledávaným místem pro klimatické podmínky,
00:23:03které jsou srovnatelné s Alpami ve výškách kolem 1200 m.
00:23:10Dnes je Sklářská Poruba známým sportovním a turistickým střediskem
00:23:16na polské straně Krkonoš.
00:23:25Směrem k jihu se pak zvedají Krkonoše
00:23:29s dominujícím vrcholem Szrenica, vysokým 1362 m.
00:23:37Zdejší dvousedadlová lanovka
00:23:39poskytuje plno pěkných výhledů na severní svahy Krkonoš.
00:23:52Szrenica, česky zvaná Jínonoš, tvoří díky špičatému vrcholu
00:23:57jednu z dominant západní části Krkonoš.
00:24:00Její žulová skladba se navenek projevuje sutěmi balvanů
00:24:05i množstvím izolovaných skalních útvarů, torů.
00:24:11Historie velké horské boudy, která na Szrenici stojí od r. 1922,
00:24:17je opět spjata se změnami hranic.
00:24:20Po 1.sv. válce bylo původnímu německému majiteli znemožněno
00:24:26provozovat hostinskou činnost na nedaleké Vosecké boudě,
00:24:31která už stála na území tehdejšího Československa.
00:24:35Tak vznikla nová bouda na pruském území těsně za hranicí.
00:24:41Po 2.sv. válce ale budova vlastněná Polským svazem turistů chátrala
00:24:47a až s novým majitelem počátkem 90. let se stala
00:24:51jednou z nejlépe udržovaných hřebenových chat v Krkonoších.
00:25:00Nedaleko odtud v nadmořské výšce 1290 m se nacházejí
00:25:05několikametrové žulové útvary, známé jako Svinské kameny.
00:25:19Dobře je zde viditelný travnatý pás podél hraniční cesty.
00:25:25Je jakousi neblahou památkou na mezinárodní poměry po 2.sv.v.
00:25:31Řadu let byl pravidelně oraný a vláčený koňským potahem,
00:25:36aby na něm možné stopy prozradily narušitele státní hranice.
00:25:41A jelikož Krkonoše střežilo polské vojsko,
00:25:45je pás umístěný severně od hraniční cesty.
00:25:52Nic netušící čeští turisté, navyklí z předválečných let
00:25:57navštěvovat i místa na slezské straně hor,
00:26:01bývali tehdy zadržováni a odváženi i na několik týdnů
00:26:05do polského vnitrozemí k potupným šikanám.
00:26:10Většina turistů jdoucích po této cestě
00:26:14obvykle pokračuje dál po hlavním krkonošském hřebeni
00:26:19směrem k Tvarožníku: Je to seskupení žulových balvanů,
00:26:24ležících na hraničním hřbetu v nadmořské výšce 1320 m.
00:26:29Název Tvarožník se ujal proto, že připomíná bochník tvarohu
00:26:34nebo také výrobu pověstných krkonošských sýrů.
00:26:39Nedaleko severozápadním směrem leží Vosecká bouda,
00:26:44která jako seník byla založena před rokem 1743.
00:26:49K turistickým účelům ji návštěvníci hor využívají od r.1896.
00:27:02Od Vosecké boudy vede cesta k Labské boudě,
00:27:05kterou v r. 1901 nechal vybudovat hrabě Jan Harrach.
00:27:13Na jaře, kdy se i na vrcholcích Krkonoš opožděně probouzí příroda,
00:27:18může být naším chvilkovým společníkem i ještěrka živorodá,
00:27:22nejhojnější ze 6 druhů plazů v těchto horách.
00:27:31Z této cesty se v dálce rýsují Čertova hora, Lysá hora a Kotel,
00:27:37který je vůbec nejvyšší horou na území Libereckého kraje.
00:27:47Po mírném stoupání přijdeme k Labské louce,
00:27:52odkud nás cesta zavede k Harrachovým kamenům,
00:27:56složeným ze žulových kvádrů.
00:28:11Odtud jsou krásné výhledy do kraje a především do Kotelních jam.
00:28:18Kotelní jámy tvoří ledovcové kary,
00:28:21tzv. Velké a Malé Kotelní jámy na jižním a jihovýchodním svahu.
00:28:27Rozkládají se v nadmořské výšce 1050-1400 m.
00:28:34Obě jámy od sebe odděluje skalnatý hřebínek.
00:28:47Největší vzácností je mechové jezírko,
00:28:51jelikož je jediné ledovcové na české straně Krkonoš.
00:29:08Směrem na východ od Harrachových kamenů stávaly Jestřábí boudy.
00:29:14Byly vystavěny ve 2.pol. 30. let minulého století
00:29:18a zprvu sloužily jako kasárna pro vojenskou jednotku,
00:29:21jejímž úkolem bylo střežit severovýchodní hranici
00:29:25v objektech československého opevnění.
00:29:29R.1938 podnikl německý přírodovědec dr. Kurt Herdemerten
00:29:35výpravu do západního Grónska.
00:29:38Po návratu si vybral Jestřábí boudy jako výzkumnou základnu,
00:29:44neboť okolní krajina mu připomínala severskou tundru.
00:29:51Západním směrem od Harrachových kamenů, na severním svahu Kotle,
00:29:57se nachází Růženčina zahrádka, kruhový prostor o průměru 30 m,
00:30:03vymezený nízkým kamenným valem.
00:30:07V 70. letech byl vysloven názor, že pochází
00:30:11z období lidu popelnicových polí v mladší době bronzové
00:30:15a sloužil ke kultovním účelům.
00:30:18Archeologický výzkum však tuto domněnku nepotvrdil
00:30:22a odborníci se spíše přiklánějí k novověkému stáří objektu.
00:30:30Z Kotle před Dvoračky vede cesta do městečka Rokytnice nad Jizerou,
00:30:35patřícího mezi nejatraktivnější střediska dovolené v Krkonoších.
00:30:42Město v údolí Huťského potoka bylo založeno kolem r. 1574
00:30:47jako sklářská osada.
00:30:50Později, v 18. a 19.st. tu vznikaly především textilní podniky.
00:31:06Zajímavé jsou i zdejší kapličky.
00:31:09Jedná se o menší sakrální stavby, kdy okolnosti vzniku nejsou známy.
00:31:17Nejstarší pochází z r. 1768 a stojí na tzv. Kostelním vrchu,
00:31:23kde měl být původně postaven rokytnický kostel.
00:31:29Kaplička u staleté lípy a kaplička,
00:31:32slavná z filmu Krakonoš a lyžníci, pocházejí z r.1863.
00:31:41Roku 1884 pak byla postavena největší z rokytnických kaplí.
00:31:47Stojí na skalním výběžku s výhledem na celou Rokytnici
00:31:51a masiv Lysé hory a Kotle.
00:32:04Nejvýznamnější turistické a lyžařské středisko
00:32:07leží v samém středu Krkonoš. Nazývalo se dřív Spindlermühle
00:32:12podle rodiny Spindlerových, která vlastnila v obci mlýn.
00:32:17Nejstarší záznam o Špindlerově Mlýnu
00:32:20pochází ze 16.st., kdy pár chalup sloužilo
00:32:25jako útočiště horníkům, pracujících v nedalekých hutích.
00:32:30Dnes má kolem 1200 obyvatel a rozlohu téměř 8000 ha.
00:32:36V r.1879 zde byla vybudována první turistická cesta v Krkonoších
00:32:41Nese jméno jejího zřizovatele hraběte Jana Harracha.
00:32:49Harrachova cesta vede do Labského dolu
00:32:52a turistům poskytuje několik zajímavostí.
00:32:56Např. u Medvědího potoka se nachází zbytky tzv. morénového valu,
00:33:01což jsou pozůstatky zalednění, které dalo údolí jeho podobu.
00:33:11Po přechodu Labe se údolí rozšiřuje.
00:33:15Tady zanechávají své kamenné mužíky turisté.
00:33:19Ochránci přírody to ale nevidí rádi.
00:33:24-Když lidi vidí hromadu kamení, mají pocit,
00:33:28že ji musí vyskládat do výšky, udělat z ní kamenného mužíka.
00:33:32Takové kameny v odlehlých horách pomáhají návštěvníkům s orientací,
00:33:38ale v Krkonoších je to nesmysl. Máme tu bohatou síť značení
00:33:43a navíc na hřebenech, když návštěvník postaví mužíka,
00:33:47tak zničí geologický jev, vznikající desítek tisíc let.
00:33:52Je to pochopitelně špatně.
00:33:54Postaví-li mužíka v korytě potoka, snižují hmyzu a chrostíkům
00:34:00a dalším živáčkům možnost se pod ty kameny schovat.
00:34:05Když vodního živočicha takto vytáhnete na suchou zem,
00:34:10tak mu to určitě nedělá dobře.
00:34:12Proto v korytě řek a potoků dělat mužíky je holý nesmysl.
00:34:21Malý Labský vodopád, ke kterému se dostaneme i po pohodlné cestě,
00:34:25svou pětimetrovou výškou sice neoslní, ale má hezký tvar.
00:34:31V jeho širokém skalním stupni, protínajícím šikmo tok Labe,
00:34:36lze rozlišit 3 dílčí úseky.
00:34:40Vodnatost tohoto vodopádu dokládá výrazně vyhloubená mísa
00:34:45při úpatí skalního stupně. Je hluboká kolem 2 metrů.
00:34:53Za Malým Labským vodopádem přechází cesta
00:34:57do prudkého stoupání a kříží potok Pudlavu.
00:35:00Z nedaleké vyhlídky na skalisku
00:35:03lze pozorovat následky laviny z března 1956.
00:35:08Zničila 9 ha lesa a strhnutím půdy
00:35:12obnažila na dráze dlouhé 1375 m holou skálu.
00:35:23Harrachova cesta Labským dolem pokračuje nižším porostem,
00:35:28který zde nahrazuje imisemi poničený les.
00:35:32Příroda zaplatila daň za nedobré působení člověka.
00:35:37Kyselý déšť, který vzniká z oxidu síry,
00:35:41jenž především v 70 a 80. letech minulého století produkovaly
00:35:47v hojnosti neodsířené uhelné elektrárny,
00:35:51negativně ovlivnil stav lesních porostů Krkonoš.
00:35:55Kyselé deště způsobují ztrátu podstatných živin v půdě,
00:35:59například hořčíku, důležité součásti fotosyntézy.
00:36:05Tento výživný proces je tak násilně ukončen
00:36:09a takto oslabené stromy podléhají zkáze působením škůdců.
00:36:17Nejhorší je lýkožrout smrkový, lidově nazývaný kůrovec.
00:36:23Dokáže se rychle šířit. Stromy, které zasáhl, odumírají.
00:36:36Na protější straně se otevírají pohledy na jámy Labského dolu.
00:36:41Zleva doprava jsou seřazeny jámy Harrachova,
00:36:46Pančavská,
00:36:48Navorská
00:36:53a Labská rokle.
00:36:57Zdejší vodopády se až nápadně podobají vodopádům
00:37:01ve skandinávských fjordech, neboť obě tyto vzdálené oblasti
00:37:06prošly v minulosti podobným geologickým vývojem.
00:37:13V Pančavské jámě se nalézá tzv. Schustlerova zahrádka,
00:37:18ve které roste na 165 druhů cévnatých rostlin,
00:37:22včetně krkonošského endemitu, jeřábu sudetského.
00:37:28Z bezcévnatých rostlin jsou nejvýznamnější sněžné řasy,
00:37:34které v jarních měsících barví sníh do červena.
00:37:41Nejobtížnější výstup z Labského dolu k Labské boudě
00:37:46vede pod skalní stěnou, vystavovanou stále změnám teploty.
00:37:51Ty v průběhu dne mohou dosahovat až 40 st. C.
00:37:55Horniny se tak vlivem teplot roztahují,
00:37:59smršťují, praskají a rozpadají se.
00:38:02Žulové masivy pukají často v navzájem kolmých rovinách.
00:38:07Tím vznikají mohutné kvádrové bloky, dosahující několika metrů.
00:38:13Ledové klíny ve skalních puklinách trhají horninu na menší bloky.
00:38:21Výstup po kamenném chodníku, zmírňujícím prudké stoupání tam,
00:38:27kde se přibližujeme konci Labského dolu,
00:38:30končí na ploché terase, kde stávala bývalá Labská bouda.
00:38:37Doslova dramaticky se zde mění Labe přes kamenné prahy a žulové plotny
00:38:43v peřeje až po vodopád, padající hluboko do Labské rokle.
00:39:00Další mimořádně krásná cesta
00:39:03pokračuje po úbočí Slezského hřbetu nad Sedmidolím.
00:39:07Sedmidolím proto, že jeho svahy jsou rozčleněny do 7 přítoků Labe.
00:39:18Po kamenech dorazíme až k Martinově boudě.
00:39:22Patří mezi boudy s nejkrásnější polohou.
00:39:26Její vznik se datuje do poloviny 17. st.
00:39:35Od Martinovy boudy vystoupáme prudce do Černého sedla
00:39:40a dále na Mužské kameny.
00:39:43Jejich vrchol tvoří mohutné 10-11 m skalní bloky.
00:39:47Jsou protějškem nedalekých Dívčích kamenů.
00:39:54To všechno jsou výrazné skalní útvary - tory.
00:39:58Vnějšímu působení přírodních sil odolávaly díky tvrdé žule.
00:40:09Na horském hřebenu,
00:40:12na skalních výchozech obklopených suťovými poli
00:40:17zde podle pověsti zahynula mladá pastýřka.
00:40:22Odtud i název Dívčí kameny. Jsou zajímavé lavicovou odlučností.
00:40:27Povrch kamenů je většinou pokryt lišejníkem žlutozelené barvy,
00:40:33připomínajícím mapy lišejníkem zeměpisným.
00:40:45Z Dívčích kamenů se cesta svažuje k bývalé Petrově boudě.
00:40:51Proč vyhořela, zůstává tajemstvím. Zbylo po ní jen několik fotografií.
00:40:57Naznačují, že patřila k nejkrásnějším místním boudám.
00:41:05Od Petrovy boudy naše putování pokračuje ke Špindlerově boudě
00:41:10po Cestě česko-polského přátelství, původně už z let 1881-1886.
00:41:21Po ní postupujeme po severním úbočí Malého Šišáku.
00:41:26Prochází nejen českým územím, ale zejména polským,
00:41:30a v této části je plná nádherných pohledů i zpět k Labskému dolu.
00:41:38Posléze se za námi objeví i vrchol Vysokého kola.
00:41:43Dosahuje výšky 1508 m.
00:41:49Na něm je viditelná kamenná pyramida,
00:41:52postavená v roce 1888 na počest německého císaře Viléma I.
00:42:01Dále procházíme pásmem kosodřeviny, která nebrání výhledům do Polska.
00:42:07Do Jeleniogórské kotliny a na horská pásma kolem.
00:42:14Severně pod Sněžkou leží Karpacz,
00:42:17nejvýznamnější polské středisko v Krkonoších,
00:42:21s architektonickou perlou: kostelíkem Wang.
00:42:26Tento původně vikinský kostel
00:42:30stál v norské rybářské obci Wang již od roku 1175.
00:42:34Na jaře roku 1842 byl rozebrán
00:42:38a přestěhován na severní úbočí Krkonoš.
00:42:45Ornamentika navazuje na tajemnou a fascinující kulturu vikingů.
00:43:43Severní úbočí Malého Šišáku
00:43:46nás náhle přivede k bezlesé části hraničního hřebenu,
00:43:50který se nazývá Stříbrný hřbet.
00:43:53Na jeho severní straně míjíme Polední kameny.
00:43:57Je to žulový tor, opředený řadou pověstí.
00:44:03Jedna z nich hovoří o ďáblovi,
00:44:06který chtěl zasypat rybník ohromnými balvany.
00:44:10Zkameněl v pravé poledne. Jeho postavu připomíná tento blok.
00:44:18Pro svou viditelnost daleko do kraje sloužil
00:44:22obyvatelům severního podhůří jako sluneční hodiny.
00:44:31Tzv. Velký a Malý rybník jsou ledovcová jezera
00:44:36v karech pod Poledními kameny na polské straně Krkonoš.
00:44:42Velký rybník o ploše 6,5 ha, dosahuje hloubky až 28 m.
00:44:48Malý rybník, o rozloze necelých 3 ha,
00:44:53je přehrazen přirozenou čelní ledovcovou morénou o výšce až 60 m.
00:45:04Po pár krocích východním směrem
00:45:08narazíme na nejkrásnější výhledy s dominantou Sněžky.
00:45:13Samozřejmě, pokud máme štěstí na pěkné počasí.
00:45:17Pohodlnou cestou zarovnané krajiny dojdeme až ke Slezskému domu,
00:45:23odkud to máme k vrcholu Sněžky jen asi půl hodiny
00:45:26a s rozdílem jen 200 výškových metrů.
00:45:43A jsme na vrcholu Sněžky.
00:45:46První člověk, který zde stál, byl v r.1456 jakýsi Benátčan.
00:45:52Ve zdejších horách hledal drahé kameny.
00:46:00Sněžka je vysoká 1603 m n.m. V minulosti byla poutním místem.
00:46:06Nejstarší stavbou na jejím vrcholu je rotundová kaple sv.Vavřince.
00:46:14Renomovaná byla i Česká poštovna s vyhlídkovou plošinou.
00:46:18R.1832 zde byl postaven kamenný sloup,
00:46:22základní český trigonomnetrický bod.
00:46:31Na polské straně Sněžky je bouda s restaurací.
00:46:37Průměrná roční teplota na vrcholu hory se pohybuje kolem 0,2 st. C
00:46:44a nejvyšší zaznamenaná rychlost větru dosáhla 216 km v hodině.
00:46:50To je rekord síly větru v Čechách vůbec.
00:47:12Skalnatý holý vrchol Sněžky nabízí panoramatické výhledy
00:47:18do krajiny české i polské a na celé Krkonoše.
00:47:34Jsme na konci naší exkurze po Krkonoších.
00:47:38Byla to jen vybraná místa uchvacující krkonošské přírody.
00:47:48Dokud člověk vnímá přírodní krásu, je celým člověkem.
00:47:53A nezáleží na tom, zda je pouhým turistou nebo vědcem,
00:48:00jenž jde za hlubším poznáním zvláštností hor.
00:48:04Přírodu obdivujme vždy a všude.
00:48:11Skryté titulky: Petr Dvořáček Česká televize 2018
Čechy podceňované horské království. Ráj endemických druhů rostlin, unikátních horských rašelinišť a ledovcových karů. Pohoří mnoha nej. Místo nejstaršího českého národního parku s nejvyšší horou i vodopádem. Místo, které každý zná a málokdo o něm opravdu něco ví. Viktor Kuna a Martin Král se rozhodli to změnit. Díky tomu vznikl unikátní dokumentární projekt o našem přírodním bohatství. „K horám mám celoživotní vztah,“ přiznává Martin Král, někdejší závodní lyžař a několikanásobný absolvent Krkonošské 70. „Zjistil jsem, že lidé české hory nedoceňují a mladí je ani neznají. A nevědí nic o jejich bohatství a jedinečnosti,“ dodává Viktor Kuna, který se za horolezectvím a turistikou vydává desetiletí nejen po Čechách, ale také do Alp, Himálaje, Pamíru nebo na Kavkaz. Filmové potkání Martina Krále a Viktora Kuny vzniklo nenápadně, ale pro film osudově. Oba milovníci hor, oba amatérští kameramani, jeden pedagog, druhý umělec. Začali s představou krátkého vzdělávacího geografického dokumentu. První měl nápad, byl zkraje hybatelem, druhý byl motorem, který se nezastavil další dva roky. Film mu rostl pod rukama, jako perfekcionista jej zdokonaloval, přetáčel a přestříhával. Vznikl dokumentární film, který přináší kompletní informace o nejkrásnějších místech Krkonoš, jejich geologickém a geomorfologickém vývoji, o flóře, fauně, historii a činnosti člověka.
Unikátní jsou Krkonoše i ve dvou dalších ohledech: komentář k filmu napsal tatínek režiséra, spisovatel a muzikolog Milan Kuna. „Dal filmu několik myšlenek, kterými jej obmyslil a pozvedl a má na filmu lví podíl,“ hodnotí jeho práci syn, který je pro změnu původcem hudby k filmu. Právě jeho houslové nahrávky tvoří hudební páteř díla.
