Podmanivý příběh dvou sourozenců, kteří prožívají své nejdelší prázdniny u prarodičů na venkově v Normandii během druhé světové války. Francouzský animovaný seriál
00:00:00 Česká televize uvádí francouzský seriál.
00:00:24 VELKÉ PRÁZDNINY
00:00:39 DOSPĚLÁ COLLETE Toho zářijového rána v roce 1939,
00:00:43 když jsme odjížděli navštívit naše drahé prarodiče,
00:00:46 dědu Lou a babičku Lee, by mě ani ve snu nenapadlo,
00:00:50 že se já a můj bratr Ernest vydáváme na nejdelší prázdniny
00:00:54 našeho života.
00:00:57 Na prázdniny, které se nám navždy zapíší do paměti.
00:02:06 Babičko Lee, stýskalo se mi.
00:02:08 -Mně se také stýskalo, moje Collete.
00:02:11 -Ahoj, dědo Lou.
-Nazdar, mladíku.
00:02:13 -Dědo Lou!
-Už jsi pěkně těžká, holčičko.
00:02:16 -Jak je ti, Lucy? Jsi bledá.
-No, to víš, městský smog.
00:02:21 -Jé, kocoure!
00:02:30 -Ahoj, babičko Lee.
00:02:32 -Panečku, ty jsi vyrostl. za chvíli budeš vyšší než táta.
00:02:37 -Tak co, Roberte, jak to vypadá v Paříži?
00:02:41 -Nic moc, René, nepříznivě. Podívej.
00:02:46 -Pojď sem, kocoure! Já tě chytím.
00:02:49 -Tak to vidíte, zase začínají.
00:02:55 -Dobrá, pojďte, děti, půjdeme k Jean pro věci na koláč.
00:02:59 -Ale ne, k Morteauovým ne!
-Hurá, uvidíme zvířátka!
00:03:05 -Ale já tam chodím nerad, babi Lee.
00:03:08 -Bez kňourání, tak už pojď.
-No tak, Erneste.
00:03:19 -Babičko? Babičko, tenhle rok se naučím číst a psát.
00:03:22 Pak ti budu moct pořád psát, jak se máme v Paříži a pak...
00:03:27 Ahoj, kravičky!
00:03:29 CYKLISTICKÝ ZVONEK
-Hej, ahoj, děti, jak se máte?
00:03:32 -Baptiste!
00:03:44 -Ó, propáníčka! Baptiste!
00:03:50 -Není ti nic? Jsi celý?
-Ta potvora mě málem zabila.
00:03:56 -Ale o jaké potvoře to mluvíš?
-Schovává se v tom křoví.
00:04:08 -Co to může být?
00:04:13 -Ááá!
-Propána, to je Jeanino prase, že?
00:04:18 -Ty jsi prostě rozkošný.
00:04:24 -Musíme ho odnést zpět, pojď ke mně,
00:04:27 dnes už jsi řádil dost.
00:04:29 -Na shledanou, Baptiste.
-Jo, brzy nashle.
00:04:36 -Nashle, Baptiste.
00:04:42 -Babi Lee, podívej, běhá za mnou, běhá za mnou!
00:04:57 -Buď ticho, Čtrnáctko!
00:05:13 -Ahoj, babi Lee. Ahoj, děti. Aha, tady je.
00:05:19 -Ahoj, Jean, jak se daří?
-Díky, že jsi ho přivedla.
00:05:23 Neustále nám utíká. Jak se máte, Pařížánci, dobře?
00:05:27 -Dobrý den, paní Jean.
-A co ty, oněměl jsi?
00:05:30 -Dobrý den.-Aha, to ta slepice vám vzala dech.
00:05:34 Zvířata se musí zabít, když chcete jíst. Jdete pro mléko?
00:05:38 -Ano. A pro pár vajíček.
-Gastone! Marceli!
00:05:45 Říkala jsem vám, ať to prase hlídáte!
00:05:48 Gastone, běž pro mléko. Marceli, ukaž mu, kde jsou vejce.
00:05:52 -Pojď za mnou.
00:06:00 Běž, měšťáku, no tak. Běž si nasbírat.
00:06:04 -Kdo, já?
-No, samy se nenasbírají.
00:06:24 -Ááá!
00:06:26 Pusť mě ven, pusť mě ven, otevři! Néé! Néé! Pusť mě ven!
00:06:31 -Tak co, měšťáku, jak se ti líbí mezi slepicema?
00:06:37 -Jauvajs!
-Tak dost! Už ses vyblbnul?
00:06:41 -Co je?
00:06:46 -Ááá!
00:06:52 -Jauvajs!
00:06:55 -Co se mu stalo?
00:06:57 -Furt dělá Ernestovi naschvály. Necháš toho, jasný?
00:07:01 -Já nic neudělal, Pierre.
00:07:10 Do toho.
00:07:14 -Tak dobrá, díky, Jean. Jdeme, děti.
00:07:17 -Ale babi Lee, můžeme ho vít s sebou? Prosím.
00:07:20 -V žádném případě, patří Jean a za půl roku bude velké
00:07:24 jako kuchyňský pult.
00:07:26 -Nashle, babi Lee, ahoj, děti. A pozdravujte Reného.
00:07:30 -Tak pojď, Collete. Na shledanou, Jean.
00:07:53 -Takže líbí se ti můj holubník?
-Ano, je moc pěkný, dědo Lou.
00:07:58 A ta holubice, myslím, že chce odletět.
00:08:01 -Tak ji vypusť, ať se porozhlédne.
00:08:08 -Vrátí se, že?
00:08:10 -To se uvidí. Doufáme v to, Collete.
00:08:13 -Já se nudím. Nemám co dělat, dědo Lou.
00:08:16 -Ty jsi vážně kluk z města.
00:08:18 Nezačal jsi loni stavět v lese přístřešek?
00:08:21 -A jo! Moje chajda.
00:08:31 -Erneste, Erneste, hele, pravá kamenná ulita.
00:08:36 -Zkamenělina. Prastará ulita, která zkameněla.
00:08:39 -Je tak krásná! Bude to můj kouzelný poklad.
00:08:46 -Ale kruci!
00:08:49 -Tak co, děti, jak jde stavba?
-Tati!
00:08:54 -Nic moc, není moc stabilní.
-Ahoj, broučku.
00:08:58 Už vidím, neboj, pomůžu ti.
00:09:01 Ve tvém věku jsem byl na tyhle věci expert.
00:09:09 A je to! Můžeme postavit i dřevěný stůl s lavicí.
00:09:14 -Bezva místo na piknik.
-Ano!
00:09:17 -Nemáme čas, vracíme se do Paříže.
00:09:20 -Nevadí, budeme pokračovat o dalších prázdninách.
00:09:24 -Páni! To je úplný palác.
-Mami!
00:09:28 KAŠLÁNÍ
00:09:31 -Lucy, je ti dobře?
00:09:35 -Ano, nic mi není, Roberte.
00:09:38 Nesu vám něco na ozdobu vaší chajdy.
00:09:41 KAŠLÁNÍ
00:09:42 -Mami, hele! Našla jsem zkamenělinu.
00:09:45 -Ta je moc krásná, broučku.
00:09:49 -Lucy, musíš se šetřit. Doprovodím tě domů.
00:09:52 -Dobrá. Brzy se vraťte, děti.
00:09:59 KAŠLÁNÍ
00:10:04 Z RÁDIA: Těch, kteří již dříve dovedli Francii k vítězství...
00:10:11 -Pozor, je horký, přímo z pece, tak.
00:10:15 -Jablečný!
00:10:19 -Vypadá báječně.
-Mňam.
00:10:22 -Já chci taky velkou porci jako Collete.
00:10:25 -Tu máš.
-Díky, babi Lee.
00:10:27 -No tak, dědo Lou, vypni to a pojď si sníst koláč.
00:10:31 René!
00:10:33 Z RÁDIA Všichni posloucháme svá rádia.
00:10:35 Na půdě naší milované Francie, v této zemi svobody,
00:10:40 která stále představuje jedno z posledních útočišť
00:10:45 pro úctu k lidské důstojnosti.
00:10:48 A toto útočiště, tento...
00:10:54 -Vyhlásili válku.
00:10:58 -Mami.
00:11:07 -Teď máme Maginotovu linii, přes tu neprojdou.
00:11:11 -Fritzka nezastaví vůbec nic.
-No tak, René.
00:11:14 Naše vojsko je silnější než jejich.
00:11:16 Tahle válka bude procházka růžovým sadem.
00:11:19 -To říkal tvůj otec v roce 1914 a už se nevrátil!
00:11:22 Žádná válka není procházka růžovým sadem!
00:11:27 -To už by stačilo.
00:11:33 -Babičko? Co je to fritzek?
00:11:45 -Moc dobře víš, že to nejde, tohle jsme plánovali.
00:11:48 -Ale když půjdeš na frontu a oni budou tady,
00:11:51 co bude se mnou?
00:11:54 KAŠLÁNÍ
00:11:57 -Uzdravíš se, Lucy, dětem bude u tvých rodičů dobře,
00:12:01 určitě, potřebujeme jen trochu času.
00:12:05 -Erneste?
00:12:09 Erneste, počkej!
00:12:12 Erneste!
00:12:19 Erneste, drahoušku.
00:12:21 -Říkala jsi, že se vrátíme do Paříže.
00:12:24 -Ano, já vím, ale táta odejde do války a já musím na léčení
00:12:28 do Švýcarska.
00:12:30 -Ale co my?
00:12:32 -Vrátím se pro vás hned, jak budu moct.
00:12:34 Tady jste v bezpečí. A budeš mít čas dostavět chajdu.
00:12:37 -Ta pitomá chajda je mi ukradená.
-Tohle není lehké pro nikoho.
00:12:41 -A Collete?
-Určitě se o ni dobře postaráš.
00:12:44 -Erneste! My dva tu zůstaneme s dědečkem a babičkou.
00:12:47 Bude to bezva, ale nechci tě opustit, mami.
00:12:53 -Zlatíčko.
00:12:56 -No tak, kdo ví, třeba válka skončí dřív
00:12:59 než letní prázdniny a my čtyři budeme brzy
00:13:02 zase všichni doma.
00:13:12 -Sbohem, zlatíčka, bude se mi stýskat.
00:13:15 Neplakej, Collete, drahoušku, už jsi velká holka.
00:13:18 -Vrátíš se pro nás brzy, mami, slibuješ?
00:13:22 -Slibuju, drahoušku, brzy se uvidíme, děj se co děj.
00:13:32 -No, máme všechno.
00:13:34 -Tati!
-Málem jsi mě porazila, broučku.
00:13:38 -Mami?
00:13:43 -Sbohem, mami.
-Sbohem, moje milá Lucy.
00:13:56 -Tu máš, synku, tohle jsem ti vyrobil.
00:13:58 -Páni! A vyřezals do ní moje jméno.
00:14:01 -A tady máš knížku.
-Robinson Crusoe.
00:14:04 -Přesně tak, odteď budeš Collete předčítat ty.
00:14:07 -Díky! Díky, tati.
-Buďte hodné, děti.
00:14:10 A ty se dobře starej o sestřičku. Dobrá, odjíždíme, sbohem!
00:14:14 -Mami!
00:14:16 Mami, brzy se vrať.
00:14:19 -Nastartuj, Roberte, prosím.
00:14:29 -Mami! Mami! Mami! Mami! Mami!
00:14:40 -Och, Lucy.
00:14:45 -Mami...
00:15:00 -Proklatá válka.
00:15:09 No tak, pomoz mi s tím. A je to.
00:15:13 -Hurá!
00:15:15 -Má vlastní postel.
-Prr, prr, opatrně, nerozbij ji.
00:15:19 Tvá máma se o ni dobře starala, tak ty taky.
00:15:22 -Patřila mamince?
-Ano, až do jejích 16 let.
00:15:36 -Erneste? Povíš mi pěkné čelo jako máma?
00:15:43 -Pěkné čelo, očíčka, krásný nosík, pusika.
00:15:46 Pod ní lechtivá bradička.
00:15:49 Tak dobře spi, sestřičko.
00:15:59 Co? Nechceš spát v mámině posteli?
00:16:02 -Je moc studená.
00:16:05 Erneste, umře táta ve válce jako děda?
00:16:08 -Neboj se, táta je silný, nic se mu nestane.
00:16:12 Tak už spi, sestřičko.
00:16:45 Co?
00:16:49 Óóó!
00:16:52 Čuňata!
00:17:02 Cože?
00:17:08 Máš Morteauových taky plné zuby?
00:17:21 -Erneste!
-Pššt.
00:17:24 Prosím, babi Lee, můžeme si s Collete udělat piknik v chajdě?
00:17:27 -Jistě, proč by ne? Něco vám s sebou zabalím.
00:17:30 Nějakou dobrotu.
00:17:35 -Opatrně, podívej.
00:17:37 -Prasátko! Prasátko! Díky, Erneste.
00:17:43 -Poslouchej, Collete, děda Lou se o tom nesmí dozvědět, jasné?
00:17:47 -Ano, ano, bude to tajemství. Vrať se, prasátko!
00:17:56 Ale co hledáš? Máš hlad? Co vlastně žerou prasata?
00:18:01 -Já nevím.
00:18:05 -Páni, jsi vážně nenasytný.
00:18:08 Takže máš rád sýr, chléb, mrkev, mléko a borůvkový koláč taky.
00:18:13 Takže co ještě můžeš vyzkoušet?
00:18:19 Počkej, prasátko, vrať se!
00:18:24 Prasátko?
00:18:26 Erneste!
00:18:36 -Díky. To není naše prase, my ho zase...
00:18:43 -Kdo to byl?-Nevím, ale snad to na nás neřekne.
00:18:47 -Néé! Co to děláš?
00:18:50 Měli bychom mu říkat Blátík, zbožňuje bláto.
00:19:01 -Ten ne, je moc nápadný.
00:19:04 -Ťuk, ťuk, dobré ráno, Emily.
00:19:06 Á, Pařížánci, na venkově vám chutná víc, že?
00:19:10 -Jean, jen pojď dál.
00:19:12 -Neviděla jsi to sele? Ten darebák zase utekl.
00:19:16 -Ne, ale když ho uvidíme, dáme vědět, že, děti?
00:19:20 Dáš si kávu?
00:19:22 -Ne, díky, nezdržím se. Musím najít toho darebu.
00:19:25 Jestli se ztratil, tak to přijdu o majlant.
00:19:28 Sbohem, měj se.
00:19:30 -Proč řekla, že přijde o majlant, babi Lee?
00:19:33 -Jedno prase nasytí rodinu na celé měsíce.
00:19:36 Když se ztratí, je to velmi mrzuté.
00:19:39 -Co? Oni jí prasátka?
00:19:41 -To je mi otázka. Ty je jíš také. Šunku, klobásy, paštiku a tak dál.
00:19:51 -Dojedla jsem! Jdeš taky, Erneste?
00:19:54 -Prr, prr, prr, kam tak utíkáš?
-K chajdě.
00:19:58 -Ne, ne, ne, zůstaneš tu, mám pro tebe práci.
00:20:05 -Collete! Collete! Už mám hotovo. Collete?
00:20:12 Collete?
00:20:16 Kam se podělo to prase?
00:20:21 Collete, Blátík zmizel! Bratři Morteauové nejspíš...
00:20:25 -Pššt.
00:20:27 -Co?
-Tady ho nikdo nesní.
00:20:30 -Ale zbláznila ses? Bude průšvih.
00:20:33 -Děti! Můžete jít dolů?
-Ale to ne...
00:20:37 -Pojďte se podívat, přišly plynové masky.
00:20:40 -Koukej.
00:20:43 -Ááá!
00:20:47 -Ale to smrdí.-Nikdy nevíš, kdy přijde plynový útok.
00:20:51 Chci říct, kdy se objeví kouř.
00:20:54 Dobrá, chci, abyste je stále nosili u sebe, rozumíte?
00:20:59 ŠRAMOT
00:21:02 Co je to za rámus?
00:21:07 -Ne.
00:21:29 -Blátíku! Je to můj Blátík.
-Co?
00:21:31 -Babi Lee, já nechci, aby mi ho sebrali,
00:21:34 nechci, aby mi ho snědli.
00:21:36 -Ale drahoušku, prasata nemůžou být v domě.
00:21:39 A kromě toho není tvoje.
00:21:41 -Ovšemže není tvoje, ukradla jsi ho, že?
00:21:44 Co budeme dělat? Měla by ses stydět, stydět!
00:21:47 -Uklidni se, René, vrátíme ho.
00:21:50 -Není to její vina, ale moje, šlo za mnou a Collete se líbí.
00:21:53 -Já myslel...
-Tos myslel špatně.
00:21:56 Půjdeš se mnou k Morteauovým, uvidíš, co si Jean myslí
00:21:59 o zlodějích.
00:22:01 -Kašlu na Morteauovy! Nepůjdu! Ať si to svoje prase sní!
00:22:05 -Jsi zlý, dědečku Lou, jsi tak zlý!
00:22:09 Nechci, aby snědli Blátíka.
00:22:14 -Začínám mít toho povyku s prasetem tak akorát.
00:22:20 -Mám té pitomé vesnice plné zuby, chci zpátky do Paříže.
00:22:24 -Hej, měšťáku, zabydluješ se? Kdo si myslíš, že jseš?
00:22:28 -Hele! Nemůžeme najít naše prase, určitě jsi ho ukradl,
00:22:31 ty naplavenino.
00:22:33 -Vaše prase? No, já ne.
00:22:35 -Tak proč se tak tváříš? Nechceš nám náhodou něco říct?
00:22:39 -Nechte mě být, nic jsem vám neprovedl.
00:22:41 -Zatočíme s tebou i s tvojí chatrčí.
00:22:46 -Hej, nechejte ho, ne!
00:22:57 -Do toho, Marceli, ukaž mu, co umíš, nandej mu!
00:23:01 -Rozsvítím ti v kebuli, měšťáku!
00:23:06 -Co to... Fuj! To je kravský hnůj.
00:23:12 -To je Chaluha. Padáme pryč!
00:23:24 -Hej, hej, počkej! Jak se jmenuješ? Já jsem Ernest.
00:23:46 -Co tu dělá to prase?
-Neuhodneš, co se stalo, Erneste.
00:23:50 -Děda Lou koupil Blátíka, teď je můj.-Tvůj?
00:23:54 -Budete tu déle, než se čekalo, tak se vám bude hodit mazlíček.
00:23:59 -A jak dlouho tu budeme?
00:24:01 -Než se vaše máma zase uzdraví. Určitě se brzy vrátí.
00:24:05 -Hele, než povyrostou ty begónie.
-Než dosáhnou na střechu?
00:24:09 -Dozajista. Bude vám tu dobře. Berte to jako dlouhé prázdniny.
00:24:14 -Ano! Jako velké prázdniny.
00:24:19 -Pojď se mnou, Erneste, pomoz mi, popadni tu misku.
00:24:24 -Dobře, dědo Lou.
00:24:26 DOSPĚLÁ COLLETE V tu chvíli jsme si uvědomili,
00:24:29 že své rodiče neuvidíme ještě velmi dlouho.
00:24:33 -Fajn, tak zpátky do práce, někdo musí upéct jablečný koláč.
00:24:36 -Mňam!
00:24:37 DOSPĚLÁ COLLETE Navzdory vážnosti situace
00:24:40 jsme já i můj bratr Ernest zůstali bezstarostnými dětmi.
00:24:44 Netušili jsme, jaká další dobrodružství brzy zažijeme
00:24:47 během našich velkých prázdnin.
00:24:51 POKRAČOVÁNÍ PŘÍŠTĚ
00:24:54 SKUTEČNÉ DĚTI, KTERÉ PROŽILY VELKÉ PRÁZDNINY
00:24:57 LÍSTEK NA DVEŘÍCH
00:24:59 -Jako malá holčička jsem si řekla, že si tohle všechno
00:25:02 musím zapamatovat, abych o tom mohla vyprávět
00:25:05 svým dětem.
00:25:07 Na samém začátku války mi bylo šest let.
00:25:11 Museli jsme velmi narychlo opustit náš dům.
00:25:14 Můj otec si oblékl uniformu a šel.
00:25:16 Nesměli jsme mít žádná zavazadla a odešli jsme jen s oblečením,
00:25:20 které jsme měli na sobě.
00:25:22 Matka nám řekla:
00:25:24 "Dobrá, můžete si s sebou vzít jen jednu hračku, nic víc."
00:25:28 Vybrat si bylo trošku těžké, tak jsem si vzala panenku,
00:25:31 kterou mi dala babička.
00:25:33 Jmenovala se Salome.
00:25:35 Má matka měla náš krásný dům velmi ráda a zamkla dveře
00:25:39 a na rubovou stranu vizitky, kterou přibila na dveře, napsala:
00:25:43 "Prosím, dobře se o tento dům postarejte, neboť tu žila
00:25:47 milující rodina."
00:26:00 Skryté titulky: Tomáš Seidl Česká televize, 2018
