Domácí bylinkový vermut
Jaké si nasbírat bylinky?
Bylinky, které jsme použili při výrobě vermutu, současně patří i do rodiny léčivek a koření a naše babičky je běžně pěstovaly na svých zahrádkách. Hořké pelyňky tvoří celou jednu velikou bylinkovou rodinu, a od pradávna se používají při problémech se žaludkem a na podporu trávení. Pelyněk brotan, neboli boží dřevec, se běžně používal jako kuchyňské koření. Pelyněk není vhodný pro budoucí maminky a děti.
Další bylinka, řebříček, je úplný všehoj. Pomáhá léčit rány, na které se přikládá čerstvě nadrcený, a svá zranění jím léčili vojáci už ve starověku. Řebříček se také žvýkal při bolení zubů.
Tajemnou a magickou bylinkou je šalvěj, která se odpradávna používala do vykuřovadel. Šalvěj se doporučuje jako kloktadlo při bolení v krku anebo do čaje s medem při nachlazení. Stejně jako pelyněk ale není vhodná pro těhotné ženy a nemá se užívat dlouhodobě. Šalvěj má své místo v kuchyni a hodí se například k telecímu na bílém víně.
Oblíbená voňavá meduňka se používá do čajů na zklidnění pocuchaných nervů či pro dobrý spánek. Je vhodná pro děti, kterým ji můžeme podávat i na bolavé bříško, anebo přidat do čajové směsi na rýmu a kašel.
Dále potřebujeme
¾ litru 80% konzumního lihu
čerstvé bylinky
2 – 3 litry čerstvé šťávy z vinných hroznů, např. odrůdy Vavřinec
Natrháme větší svazečky čerstvý bylin. Otrháme z nich listy a květy. Vložíme je do větší nádoby a zalijeme konzumním lihem. Přilijeme vinnou šťávu tak, abychom získali 3 litry objemu. Necháme zrát minimálně tři týdny, klidně ale i několik měsíců v chladu a temnu. Směs je třeba ochutnávat, protože její chuť se vyvíjí a je třeba určit ten správný okamžik, kdy nám směs chutná natolik, abychom se pustili do další fáze výroby vermutu. Tekutinu scedíme a mladý vermut přelijeme do dubového soudku, kde vermut necháme dalších pár měsíců zrát. Dubový sud chuť vermutu zjemní a zaoblí. A pak už si můžeme vychutnat stopečku skvěle hořkého digestivu.
Ohodnoťte tento recept: