Směr Dunkerk

1. září 1939 přepadlo nacistické Německo Polsko, 3. září proto jeho spojenci, Velká Británie a Francie, Třetí říši vyhlásili válku. Pro posílení pozic spojenců na kontinentu vyrazil do Francie během pár dnů Britský expediční sbor vedený generálem Gortem. Na jaře roku 1940 dosáhl počtu tři sta tisíc mužů. Tvořil jádro britské pozemní armády a ve Francii měl s sebou také podstatné množství zbraní z britských arzenálů a moderních dopravních prostředků. 10. května 1940 se takzvaná podivná válka změnila ve válku opravdovou. Během několika dnů Němci převálcovali nizozemskou armádu a po ní stejný osud stihl i armádu belgickou. V severozápadní Francii rychlý postup Wehrmachtu ohrožoval pozice Britského expedičního sboru i francouzských vojsk. Jejich nevyhnutelný ústup je přivedl až k moři, do přístavu Dunkerk a jeho okolí. Shromáždilo se zde na 400 000 britských a francouzských vojáků, kterým hrozila likvidace nebo zajetí. 26. května 1940 proto ministerský předseda Churchill rozhodl o provedení Operace Dynamo, jejímž cílem byla záchrana těchto mužů. Akce se zúčastnilo na 800 nejrůznějších plavidel, kterým se podařilo převézt většinu britských a francouzských vojáků do Anglie. Ztrátu těžkých zbraní a dopravní techniky považovali Britové za nutné zlo. Dunkerkský zázrak je dodnes součástí britského národního povědomí. Velké Británii v kritické době umožnil vybudovat nové, akceschopné pozemní jednotky z mužů, jež za pomoci Královského námořnictva a velkého počtu civilních lodí v poslední chvíli unikli z pasti, kterou jim nacisté připravovali.