Podivné vyšetřování

Italský režisér Elio Petri patřil mezi tvůrce s nekompromisním názorem na soudobou politickou situaci v Itálii. Kritika poměrů v italské společnosti se odrážela v celé řadě jeho stylizovaných filmů, které sklízely velké úspěchy na mezinárodním poli. Za svůj snímek Každému, co mu patří… (1967) získal cenu za nejlepší scénář na festivalu v Cannes. Hlavní cenou na tomto prestižním festivalu byl oceněn jeho film Dělnická třída jde do ráje (1971). Největších úspěchů ale dosáhl se svým filmem Podivné vyšetřování. V roce 1970 byl tento snímek oceněn Oscarem za nejlepší cizojazyčný film, za původní scénář byl navíc Elio Petri nominován ve stejnojmenné kategorii. Dvěma cenami byl dále snímek oceněn během svého uvedení na festivalu v Cannes. V hlavní roli Podivného vyšetřování vyniká Gian Maria Volonté a napínavou obžalobu stavu italské společnosti umocňuje tísnivá hudba Ennia Morriconeho.

Hlavní postavu snímku představuje šéf římského oddělení vražd, který je za své zásluhy povýšen do čela oddělení politické kriminality. Pod vlivem nabyté moci se stává zvráceným a zhýralým činovníkem, který se nezdráhá chladnokrevně zavraždit svou milenku. Vždyť v jeho společenském postavení je připravit a spáchat vraždu tak jednoduché. Svou nedotknutelností si je tak moc jistý, že na místě činu zanechává stopy, které mají vést k jeho odhalení. Svými kroky systematicky zasahuje do probíhajícího vyšetřování a zkoumá hranice, kam až může ve svém jednání zajít. Paralelně s tím se věnuje náplni své práce v politickém oddělení na udržení společenského pořádku a velí represím vůči mladým levicovým revolucionářům. Obě kauzy se začínají proplétat a vyšetřování se nebezpečně vyhrocuje.