Populární bavič zažil v mládí rodinnou tragédii, která ovlivnila jeho další život. Připravili: M. Formáčková, J. Nekvasil a S. Oktábcová

Petra Novotného všichni znají jako věčně rozesmátého, bezproblémového a neuvěřitelně podnikavého člověka. Je bavičem, úspěšným podnikatelem, ale také otcem velké rodiny. Má čtyři děti, z toho tři vlastní a jedno adoptované, odnedávna je také dědečkem malé Sáry, jejíž maminkou je jeho dcera Lenka.

Málokdo tuší, že jeho život zdaleka nebyl vždycky zalitý sluncem a bez problémů. Po maturitě na olomouckém gymnáziu šel Petr do Prahy studovat Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy. Cestoval a začal pracovat v rozhlasovém Mikrofóru. Jeho mladší sestru Soňu přijali na konzervatoř v Brně a všichni ji považovali za mimořádný talent. Byla krásná, inteligentní, úspěšná. Hrála, režírovala a nic nenasvědčovalo tomu, že by se chtěla s životem rozloučit. A přesto to udělala. Jednoho dne si pustila plyn a nikdo netušil – a netuší dodnes – proč to udělala. Když se rodiče vraceli domů, dveře byly zavřené zevnitř a zápach plynu byl natolik alarmující, že vyrazili dveře. Jenže náhoda je někdy hodně krutá a dveře se svezly po stěně, kde stiskly vypínač. Výbuch celou tragédii dokonal.

Když se o všem dozvěděl Petr, neměl sestru, byl bez domova a ošklivě popálení rodiče leželi v kómatu v nemocnici. Lékaři jim nedávali takřka žádnou naději. Ale on odjakživa věřil na zázraky. A tak se od jejich nemocničních lůžek nehnul, smrt sestry jim zprvu zatajil a vléval do nich optimismus. Slíbil jim, že když se uzdraví, pojedou to všichni oslavit do Paříže. Tam se totiž rodiče odjakživa toužili podívat. Opravdu se v srpnu 1968 všichni do Paříže vypravili. Zastihl je tam 21. srpen 1968, ale to už je zase jiný příběh. A Petrova mladší dcera se jmenuje Soňa, stejně jako jeho sestra…

O tom, jak se Petr Novotný vyrovnával s těžkou životní ránou a jaký vliv to mělo na jeho další život s ním hovoří redaktorka Marie Formáčková.

Petr Novotný
moderátor, producent a bavič

Petr Novotný


Stopáž27 minut
Rok výroby 2009
 P ST 4:3
ŽánrDokument