3. května 2011

Strojní inženýr Zdeněk z Jeseníku má za sebou bohaté zkušenosti z desítky firem. Byly mezi nimi těžební i strojařské společnosti, v mnohých pracoval jako manažer. Vloni přišel o práci – v 58 letech. Kdo by čekal, že složí ruce do klína a bude stříhat metr do důchodu, je na omylu. Zdeněk pracovat chce. Povede se mu v regionu s nejvyšší nezaměstnaností v Česku sehnat práci?

Věřit ve své schopnosti, v sebe sama, to je zaklínadlo, které nám otevírá dveře. U práce to platí taky.

Jesenicko je region pro otužilce, zima tu trvá hodně dlouho a na Pradědu, nejvyšší hoře Jeseníků, se sníh drží skoro do léta. Kde jinde by tedy měla sídlit firma, která vyrábí elektrické topné kabely a rohože.

Někdo pracuje v montérkách, jiný v saku a košili. A jsou zaměstnavatelé, kteří vám přesně určí, v čem vás v práci vidět chtějí a v čem ne.

V téhle rubrice si šéfové zkoušejí, jestli by se uživili i jako nešéfové. Jak si asi předsedkyně zemědělského družstva poradí s chlupatými krasavicemi?

Jiný kraj, jiný mrav, říká se. Platí to i o přístupu k práci, co myslíte? Zeptáme se člověka, který může nabídnout jedinečné česko-japonské srovnání.