Orgány na prodej
V srpnu roku 2001 se autor dokumentu rozhodl navštívit obřad k uctění památky obětí zemětřesení, které v onom roce zpustošilo turecké město Gölcük a jeho okolí. Na náměstí potkal skupinu lidí, jejíž chování a černá trička mě okamžitě zaujaly. Dozvěděl se od nich, že ve zdejší nemocnici zmizelo krátce po přijetí 18 dětí, které byly vyproštěny ze sutin. Jejich rodiny jsou přesvědčeny, že za hrůzným činem stáli obchodníci s lidskými orgány, kteří využili nastalého zmatku k jejich únosu. Pro toto tvrzení ale nemají žádný důkaz. Turečtí reportéři, s nimiž se setkal, potvrdili, že překupníci lidských orgánů v Turecku skutečně existují. Tato země e podle nich dokonce hlavním centrem tohoto zločinného obchodu. Do Gölcüku se od té doby několikrát vrátil. Jednoho dne se tady podařilo najít těla zmizelých dětí. Byla uložena ve společném hrobě. To ještě více podnítilo odvážné pátrání publicistů po důkazech.