Zkouška dospělosti

Po prvním kompromisu přijde další. Rumunské drama oceněné MFF v Cannes Cenou za nejlepší režii (2016). Hrají: A. Titieni, M. Dragusová, L. Bugnarová, M. Manoviciová, R. Andrici a další. Režie Cristian Mungiu (V rumunském znění s titulky)

Pořad je možné přehrát pouze souběžně s televizním vysíláním
Video není k dispozici

Jako lékař a občan se Romeo těší úctě obyvatel malého města v Transylvánii. Jeho pověst se začne hroutit, když se ve snaze zajistit nadané dceři lepší budoucnost zaplete do řetězce služeb a protislužeb a ztratí tvář i před svou rodinou. Drama o kompromisech, osobní morálce a podstatě rodičovství je po 4 měsících, 3 týdnech a 2 dnech dalším filmem Cristiana Mungia, který si odnesl ocenění z hlavní soutěže v Cannes (Nejlepší režie) a pro mnohé kritiky patřil k tomu nejlepšímu, co festivalový ročník 2016 nabídl.

REŽISÉR CRISTIAN MUNGIU O ZKOUŠCE DOSPĚLOSTI
rozhovor s režisérem (z materiálů distributora)

Kdo je Romeo Aldea?
Blížící se padesátka by Romeovi Aldeovi dala zabrat sama o sobě i bez kompromisů, které musel udělat. Prostě to tak bylo. Možná vás takhle vychovali rodiče a dělali to tak všichni kolem. Možná jste to pochytil z toho, co vám říkali učitelé, že vaše hlava, srdce a duše nejsou ničeho jiného schopné.
Jakmile jste udělali první kompromis, druhý a třetí už šel snadněji – pomalu jste se smířili s myšlenkou, že kompromisy k životu patří a že vlastně není lež jako lež, kompromis jako kompromis, ale že vždycky záleží na situaci.
Kdyby byl svět nezkažený a poctivý, byli byste takoví i vy, kdyby všichni kolem mluvili pravdu a řídili se pravidly, dělali byste to i vy. Ale život takový bohužel není. A vy přece nechcete být za naivku, blázna, nulu a tak podobně. V životě musíte být flexibilní, musíte umět vybruslit z prekérních situací, pokaždé zvážit, co je správné a co ne, kam až můžete ustoupit, co ještě skousnete a kde máte své hranice.
A jakmile uděláte první velký kompromis, už není cesty zpět. Nemůžete zmáčknout tlačítko reset a začít znovu – a o to právě jde, musíte pokračovat cestou, kterou jste se vydali, v dobrém i zlém. Ona vás totiž s těmi, co vás viděli a pomáhali vám, spojuje spoluvina. Znají vaše tajemství, vědí o tom, co už možná navždy budete skrývat. A tato spoluvina z vás dělá vězně, který uvízl v síti vzájemných propojení a pochopení, službiček, provinění a lží, v síti, kterou už nemůžete přestat spřádat. Už nikdy nebudete upřímní, není cesty zpět – stane se to vaší druhou přirozeností, součástí vašeho života. Občas si to uvědomíte, ale rychle to ze sebe setřesete, abyste se sebou mohli dál žít. Říkáte si, že to nakonec není zase tak strašné, že to není konec světa, že to není, jako byste někoho zabili, že takový je zkrátka život.
Jednoho dne se stanete rodičem. A tehdy si začnete klást otázky. Co máte těm dětem říkat? Na co je připravujete? Vedete je stejným směrem, nebo se snažíte, aby byly za každou cenu zásadové, protože jsou teprve na začátku cesty a ještě nikomu nic nedluží? A na jaký svět je připravujete – na ten, ve kterém jste vyrůstali vy, nebo na ten, co je za hranicemi? Na skutečný, nebo na ideální? Co byste je měli naučit: bojovat ze všech sil za své pohodlí, nebo také respektovat ostatní a prát se za jejich hodnoty? Světí účel prostředky?

Různé úrovně významu
Film Zkouška dospělosti je v první řadě rentgenovým snímkem okamžiku, kdy si uvědomíte, že většinu života už máte za sebou. Udělali jste významná životní rozhodnutí a teď jste tady. Často život v tomto věku nevypadá přesně tak, jak jste si ho v mládí představovali. Ale je, jaký je, a moc toho na něm už nezměníte. Přesto máte pocit, že ještě můžete něco udělat. Něco, co by dalo všem vašim dosavadním neúspěchům nějaký smysl: ochránit své děti, naučit je něco dobrého, pomoct jim volit si lépe než vy. Přesto není zřejmé, co je dobré dětem říkat.
Zkouška dospělosti je příběh o ústupcích a zásadách, o rozhodnutích a volbách, o individualismu a solidaritě a také o výchově a rodině a stárnutí. Je to příběh rodiče, který se snaží přijít na to, co je pro jeho dítě nejlepší, jestli by mělo jeho dítě ve skutečném světě uspět, nebo být za každou cenu upřímné a snažit se měnit svět, jak jen dokáže.
Romeo Aldea se nachází ve fázi, kdy mu život protéká mezi prsty. Už není žádný mladík, ale není ještě ani starý. Manželství se mu rozpadá, jeho matka je stará a nemocná a dcera je na prahu vlastního života. Přemýšlí nad tím, jak bude život vypadat, až dcera odejde z domova, jak bude vypadat jeho příštích pět, deset, dvacet let. Co bude dělat dál? Neumí si na to odpovědět – zažívá jen velikou úzkost a pocit, že se musí dál lopotit a přežívat ze dne na den. Ale žije ještě skutečně? A co může udělat pro to, aby varoval své dítě? Jak vést dceru, aby neskončila ve stejné slepé uličce, až jí bude tolik, co jemu teď?
Příběh Romea Aldey je také příběhem společnosti a jejich institucí. Existuje vztah mezi ústupky, korupcí, výchovou a chudobou? Můžeme vychovat děti o tolik jinak, než jak jsme byli sami vychováni?

Jaký je to typ filmu
Zkouška dospělosti patří k filmům, které si váží reality a realismu. O realitu se samozřejmě nejedná, jen využívá každodenní události zachycené v reálném čase, bez střihu, k přeorganizování momentů, které by realitou být mohly, k vytvoření reality, která je organizovanější a strukturovanější než reálný život.
Příběh respektuje sled událostí, ale zůstává subjektivní, omezený perspektivou hlavního protagonisty. Přesto chce, abyste porozuměli jeho pocitům a myšlenkám – ale jen tím, že ho z dálky pozorujete.
Důležitá je pravdivost každého okamžiku. Vlastní názory režiséra na morální dilemata, která příběh ukazuje, interpretace jednotlivých herců, natáčecí styl – nic z toho by vás nemělo odvádět od sledování řetězce událostí a od utváření vlastních závěrů o příběhu, postavách, hodnotách a přesvědčeních, které film zkoumá.

Originální názevBacalaureat
Stopáž122 minut
Rok výroby 2016
 P T HD
ŽánrFilm