Jak poznamenala anexe Krymu jeho obyvatele, původní, současné, i ty nevítané? Dokumentární portrét několika lidí, kteří se stali figurkami na šachovnici dějin. Režie J. Kratochvíl

Dokument je mozaikou portrétů několika žen a mužů, do jejichž obyčejných životů zasáhla politická krize mezi Ukrajinou a Ruskem, a kteří složitě hledají svoji identitu a nechtějí být osamělými (polo)ostrovy uprostřed rozbouřené společnosti.

Dokumentární film je rozdělen do tří částí a každá z nich je věnována jednomu z etnik, které obývá poloostrov Krym. V jednotlivých kapitolách tedy hovoří krymští Tataři, Ukrajinci a Rusové. Dokumentární snímek zobrazuje aktuální dění na poloostrově Krym prostřednictvím výpovědí místních obyvatel a materiálů z archivu ČT a krymsko-tatarské televizní stanice ATR. Jádro výpovědí tvoří sedm protagonistů a protagonistek, kteří reprezentují různou škálu politických názorů i osobních příběhů. Krymští Tataři jsou vedeni nedůvěrou pramenící z jejich nedobrovolného transferu během čtyřicátých let z Krymu do Uzbekistánu. O něm pohovoří přímá pamětnice paní Nina Kadyrovová. Politický vůdce Illma Umerov hovoří o svém nezákonném věznění a bývalá ředitelka krymské televize o uzavření televizního kanálu. Přestože s novou správou nesouhlasí, všichni přijali ruské občanství. Ruský pas je totiž zárukou možnosti zdravotní péče a dalších výhod. Jejich výpovědi doprovázejí videa z policejních zásahů a demonstrací na podporu krymské kultury.

Postavy: Ukrajinec Michal nepřijal ani ruský pas a rozhodl se tedy stát mimo systém. Nyní je obviněn z „Narušování teritoriální celistvosti Ruské federace”. Oleg Zubkov patří k jedněm z největších podporovatelů ruské anexe Krymu. Navíc se jedná o významného podnikatele, který založil na poloostrově dvě zoo a aktivně se účastnil politického života.

Pocit rozdělení společnosti a krize zpřítomňují autentická videa zachycující dramatické momenty z života našich postav. Sledujeme záběry zatýkání, proruské i proukrajinské demonstrace. Zpravodajské záběry z referenda přibližují tento klíčový moment a vysvětlují začátek a průběh tříleté krymské krize. Doslova v přímém přenosu vidíme těžkooděnce uzavírající krymskou televizní stanici či video, ve kterém majitel zoo Oleg Zubkov slibuje se lvem na klíně, že „když přijdou ukrajinští banderovci, vezmu svoje lvy a půjdu bojovat proti nim”. Tyto záběry zpřítomňují divákům napjatou atmosféru na poloostrově a přinášejí opravdu blízký pohled na jeden ze zamrzlých konfliktů dnešní mezinárodní politiky. Jejich spojení s jednotlivými postavami umožňuje lépe chápat jejich motivace a dodává jejich výpovědím drásavou autenticitu. Vysvětluje se tak i význam názvu filmu – (Polo)ostrov Krym. Stejně, jako se díky mezinárodnímu tlaku a sankcím z poloostrova Krymu stal de facto odříznutý ostrov, tak i odpůrci či příznivci ruské anexe jsou svým způsobem osamělými ostrovy v moři rozdělené společnosti.

Snímek využívá komentáře, který představuje jednotlivé protagonisty a protagonistky a provází diváky celým snímkem.

Dokumentární film zpracovává aktuální politické téma a přináší unikátní záběry na život na tomto anektovaném území, na které mají cizí televizní štáby i novináři zakázaný přístup. Vzhledem k omezeným možnostem natáčení na Krymu se jedná o výjimečný materiál, který sám o sobě nese silnou výpovědní hodnotu.

Dokument byl prezentován na pitching foru EBU v Sheffieldu, kde projevilo zájem šest zahraničních televizních stanic – SVT, NDR, VRT, ZDF-ARTE, NHK E, TG4, TVE.

Stopáž52 minut
Rok výroby 2018
 P ST AD HD
ŽánrDokument