William Claxton!
V padesátých a šedesátých letech určoval vizuální podobu jazzu na západním pobřeží USA. Bravurně dokázal fotografovat modelovou módu a jazz. Narodil se ve třicátých letech a měl rád bigbandy. V mládí snil o tom, že bude vlastnit noční klub. V patnácti navštívil divadlo Orpheum, kde vystupoval Duke Ellington se svým orchestrem. Po druhé sérii ze optal vrátného, zda může za Dukem. Pustil ho, šel k jeho dveřím, zaklepal a slyší: "Vstupte!" Měl modré sako, růžovou košili a zlatou kravatu. Zní to okázale, ale podle Claxtona na něm to působilo vkusně. Tehdy se zrodilo jejich dlouholeté přátelství. Claxton jako jazzový nadšenec zjistil, že fotografie může zachytit jazzovou náladu, dokonce i něco tak prchavého a neopakovatelného jako atmosféru. Libila se mu hra stínů, protisvětlo; měl neobyčejný cit pro magii okamžiku. Claxtonovy fotografie Cheta Bakera, Gerryho Mulligana a dalších hrdinů west coast jazzu jsou kultovní a ceněné jako obrazy znamenitých výtvarných umělců.