Skleněný pokoj

Slavná brněnská funkcionalistická vila (Tugendhat) ovlivnila svým pojetím prostoru nejen vývoj architektury, ale stala se inspirací i pro známý román Simona Mawera Skleněný pokoj a pro jeho současné filmové zpracování. Tento dům je nejen výtvarnou ikonou, ale také křižovatkou, kde se prolínaly ústřední motivy dějin dvacátého století: osudy židovské rodiny, zničující projekty nacistického Německa, a v neposlední řadě i poválečné komunistické diktatury. Mistrovské dílo moderny z betonu a oceli je ve filmu a jeho fiktivním příběhu sídlem bohatého podnikatele Viktora Landauera (C. Bang), jeho ženy Liesel (H. Alström) a jejich rodiny. Skleněný pokoj je tu zpočátku synonymem krásy a otevřenosti, stejně jako nadějí mladého československého státu a jeho budoucnosti. Rodinný život, který si manželé vysnili, však netrvá dlouho. Viktor je Žid a Evropu zahaluje stín nacismu a blížícího se válečného konfliktu. V panice a zmatku, které provázejí německou okupaci, Landauerovi prchají za dramatických okolností z Československa, příběh vily tu však zůstává. Lieselina přítelkyně Hana (C. van Houten) a její židovský manžel se však rozhodli zůstat v Brně. Díky poměru s německým konstruktérem Stahlem se tak před Hanou otevře možnost návratu do „skleněného pokoje“ a ona si oživuje vzpomínky na emocionální přátelství s Liesel i dobu plnou nadějí. Znovu se na krátko setkávají až roku šedesát osm, ale jejich nucené odloučení vlastně jen prohloubilo jejich dávný osudový vztah.