Česko

Slovensko

Slavná brněnská funkcionalistická vila (Tugendhat) ovlivnila svým pojetím prostoru nejen vývoj architektury, ale stala se inspirací i pro známý román Simona Mawera Skleněný pokoj a pro jeho současné filmové zpracování. Tento dům je nejen výtvarnou ikonou, ale také křižovatkou, kde se prolínaly ústřední motivy dějin dvacátého století: osudy židovské rodiny, zničující projekty nacistického Německa, a v neposlední řadě i poválečné komunistické diktatury. Mistrovské dílo moderny z betonu a oceli je ve filmu a jeho fiktivním příběhu sídlem bohatého podnikatele Viktora Landauera (C. Bang), jeho ženy Liesel (H. Alström), jejich rodiny. Skleněný pokoj je tu z počátku synonymem krásy, otevřenosti, stejně jako nadějí mladého československého státu a jeho budoucnosti. Rodinný život, který si manželé vysnili, však netrvá dlouho. Viktor je Žid a Evropu zahaluje stín nacismu a blížícího se válečného konfliktu. V panice a zmatku, které provázejí německou okupaci Landauerovi prchají za dramatických okolností z Československa, příběh vily tu však zůstává. Lieselina přítelkyně Hana (C. van Houten) a její židovský manžel se však rozhodli zůstat v Brně. Díky poměru s německým konstruktérem Stahlem se tak před Hanou otevře možnost návratu do „skleněného pokoje“ a ona si oživuje vzpomínky na emocionální přátelství s Liesel i dobu plnou nadějí. Znovu se setkávají až v krátkém čase roku šedesát osm, ale jejich nucené odloučení vlastně jen prohloubilo jejich dávný osudový vztah. „Vilu jsem vnímal jako prostor, který každého doslova nutí ke svobodě“, říká o svém filmu režisér Julius Ševčík.

Tvůrci

Kultura

Architektura

Historie

20. století

Fašismus a nacismus

Film podle slavného románu britského spisovatele Simona Mawera, inspirovaného dramatickými událostmi 20. století i zrodem ikonického architektonického skvostu – brněnské vily Tugendhat.

Skleněný pokoj

Trailer

Teaser

Rozhovor s hlavními představitelkami

Napište nám

Související pořady

Národní divadlo, jak je neznáte

Paláce 1. republiky na nábřeží Vltavy