Pracovat s mládeží a dělat program pro děti s náboženským obsahem je v Československu zakázané. Přesto se konají tajné tábory a salesiáni organizují slavné Chaloupky. Dokumentární seriál o dějinách katolické církve v letech 1945–1989. Režie J. Hanák

Totalitní komunistický režim se snažil kontrolovat veškeré činnosti svého obyvatelstva. Od roku 1945 se snažil získat trvalý vliv na děti a mládež, a naopak eliminovat možnosti výchovy organizací, které považoval za pro sebe škodlivé. To se logicky týkalo jak skautské organizace, tak katolické církve. Po nástupu normalizace po roce 1970 a opětovném zákazu Junáka se skauti museli organizovat tajně, stejně jako tajně pořádali kněží tábory a prázdninové aktivity pro mládež. Pražští katoličtí skauti pod vedením Jiřího Edy Zajíce tak museli působit ukrytí pod organizací Sokola v Krči. Tábor Radost pořádaný na samotě Amerika u Klášterce nad Orlicí, který pro brněnské ministranty organizoval tajný kněz František Fráňa přezdívaný Tišek, proběhl poprvé v roce 1960 a za normalizace byl maskován jako běžný pionýrský tábor. Náboženské nástěnky byly pro případ kontroly snadno změnitelné za ty „správné“. Jedním z účastníků tábora byl i Martin Holík, který se právě tady rozhodl stát se knězem. V utajení žil i řád salesiánů, jehož hlavním cílem je pracovat s mládeží. Emblematickými se staly jejich tajné Chaloupky. Prázdninové pobyty zaměřené nejen na duchovní rozvoj dětí organizoval kněz Karel Herbst a jako vedoucí na ně jezdil další salesián Ladislav Heryán. Salesiánské chaloupky se konaly poprvé v roce 1968 a pak dále po celou dobu normalizace. Utajení bylo nutné, protože se jednalo v podstatě o nelegální činnost. Normální je jíst, ne nejíst je osmým dílem třináctidílného dokumentárního seriálu Zakázaný Bůh, který na příbězích a v kontextu ukazuje dějiny katolické církve v Československu v letech 1945–1989.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2019
 P ST HD
ŽánrDokument