Skladatelka Lucie Vítková komponuje a provádí vlastní skladbu.

Lucie Vítková je skladatelka a performerka soudobé vážné hudby. Její experimentální přístup se však stává čím dál víc bizarnější. Tvůrkyně „šije“ skladby podle vzorů na šaty či plánu vodní turbíny. Veřejnost ale takový přístup přijímá obtížně. Lucie Vítková se nechce prvoplánově líbit ani podbízet publiku, brání se do své hudby promítat emoce nebo vyprávět příběhy. Jde jí především o autentický projev, a tak se často na svých koncertech setkává s tím, že interpreti nechtějí její hudbu hrát a posluchači si při ní zacpávají uši. Skladatelka se však nevzdává, své hudbě obětuje vše a snaží se o to, aby společnost byla otevřená novým a neprobádaným věcem. Po složení skladby Akcept získává Lucie Vítková úspěch v akademických kruzích a vyjíždí do světa. Na pódiu sbírá vavříny, ale její osobní život zůstává nenaplněný. Když ji náhle zasáhne ztráta blízkého člověka, zůstává umělkyně osamocená v neznámých koutech zvuku a hluku. Je možné v takovém případě i dál skládat hudbu bez emocí? Odpovědi hledá ve svém celovečerním dokumentárním debutu režisér Jan Hubáček.

Napište nám