23. října 2023

Za nenávistné a lživé útoky na sociálních sítích padly první rozsudky. Čeští politici si přitom s dezinformacemi, které rozdělují společnost, stále neví rady.V posledních měsících se policie a soudy stále intenzivněji zabývají dezinformacemi, přibývá rozsudků za šíření lživých a nenávistných zpráv na internetu. Jejich cílem jsou často Ukrajinci, kteří jsou označováni za agresory páchající násilí na českých občanech. Autoři těchto zpráv se obvykle hájí tím, že chtěli jenom varovat ostatní před nebezpečím. Můžou k šíření strachu ve veřejném prostoru přispívat i politici svými vyjádřeními anebo tím, že se neshodnou, jak řešit problém rozdělující českou společnost?

Vražda Anežky Hrůzové rozpoutala v českých zemích tzv. hilsneriádu. Po více než sto dvaceti letech se případ, ve kterém byl za její usmrcení odsouzen židovský mladík, znovu otvírá.Takzvaná hilsneriáda je jednou z nejostudnějších kapitol našich dějin. Když byl v roce 1899 obviněn židovský mladík Leopold Hilsner z vraždy Anežky Hrůzové v Polné u Jihlavy, rozpoutala se antisemitská kampaň. Jejím základem byla pověra o rituální vraždě, podle které potřebují Židé křesťanskou krev do svátečního nekvašeného chleba. Proti vedení tehdejšího procesu vystoupil i pozdější prezident Tomáš Garrigue Masaryk. A ve světle nejnovějších důkazů, které mluví o Hilsnerově nevinně, teď případ přezkoumává státní zastupitelství.