31. března 2014

Obdiv k Putinovi coby muži silné ruky, obdiv k silnému Rusku jako protiváze zkaženého a slabého Západu. U komunistů to člověk čeká, ale stejné postoje vyznávají i lidé na pravém okraji politického spektra. Oba extrémy se dokonce scházejí na jednom proruském pódiu. Naplno se to projevilo v souvislosti s krizí na Ukrajině a Krymu. Kdo by to byl řekl. Paměť mnohých už zřejmě vytěsnila, jak jsme si před čtvrt stoletím oddychli, že konečně můžeme opustit náruč silného sovětského dubiska a její smrtelné sevření. Natáčel David Macháček.

Bohumil Hrabal byl hrdinou našich gymnaziálních let. Mám pocit, že párkrát jsem se i ulil z vyučování, abych mohl číst jeho knihy. Ale časy se mění. Studenti gymnázia v Nymburce, kde studoval i Hrabal, odmítli školu pojmenovat podle slavného pábitele. Petici podepsalo během jediného dne 450 studentů, tedy 90 procent. Nebyl by prý pro ně dobrým vzorem, měl špatný prospěch. A považte, dokonce i propadl. My se přesto k nejslavnějšímu propadlíkovi nymburského gymnázia vracíme, abychom si připomněli sto let od jeho narození a záhadné okolnosti jeho smrti – které však podle lidí, kteří mu byli na blízku, zas tak záhadné nejsou. Více Simona Oktábcová.