6. února 2012

Bránit ženu před útokem násilníka je sice jedna ze základních mužských ctností, ale nemusí se to vyplatit. Zvlášť pokud je tím násilníkem uniformovaný policista. Vyzkoušel si to na vlastní kůži překladatel Petr Slunéčko. Před pěti lety přispěchal na pomoc Kateřině Jacques, když ji pendrekem cpal do policejního auta nadpraporčík Tomáš Čermák. Za napadení veřejného činitele už byl sice Slunéčko odsouzený k veřejně prospěšným pracím, ale tím to neskončilo. Po třech letech se dověděl, že ho napadený policista ještě žaluje a chce dva miliony korun za poškozené zdraví.

Teď se vrátíme do doby, kdy policisti, zvlášť ti tajní, měli násilí proti nepohodlným občanům v popisu práce. Před obvodním soudem pro Prahu 7 se projednává případ disidenta Petra Placáka, kterého čtyři příslušníci StB měli v roce 1989 odvést do křivoklátských lesů. Tam ho podle jeho výpovědi zbili, okradli a pak zanechali vlastnímu osudu. Spisovatel a historik už dvakrát se svým trestním oznámením neuspěl, ale nechce se smířit s tím, že by se na případ mělo jen tak zapomenout.