10. ledna 2011

Když obec vypíše výběrové řízení na prodej svého majetku, měla by vyhrát nejvyšší cena. Tak to předepisuje zákon. V Jaroměři ale zvítězil uchazeč, který v soutěži nabídl naopak nejméně peněz. Podle porovnání ceny skončil až na třetím místě, a to s částkou o více než půldruhého milion korun nižší než nejštědřejší zájemce. Jak své rozhodnutí starosta Jaroměře zdůvodňuje? To uvidíte v reportáži Rebeky Bartůňkové.

Vloni v srpnu jsme odvysílali reportáž o neziskovém sdružení, které vylákalo akcie od menšinových podílníků ostravských hutí Arcelor Mittal. Někteří uvěřili, že jim sdružení vymůže vyšší částku za prodej akcií, jiné zmátly dvojznačné formulace, které naznačovaly, že by bez spolupráce se sdružením mohli přijít o všechno. Poté, co uviděli náš pořad, chtěli od spolupráce odstoupit, ale jak už to v takových případech bývá, sdružení se lákavých zisků nechce jen tak vzdát. Vždyť se hraje o více než 200 milionů korun. K případu se vrátila reportérka Lucie Sehnalová.

O Slovensku toho víme čím dál míň a v mnoha oblastech se naše blízké země od sebe vzdalují. Českého milovníka psů by zřejmě ani ve snu nenapadlo, že u slovenských sousedů je možné zabít psa stejně snadno jako mouchu. Zatímco u nás je zabití psa trestným činem, pokud to neschválí veterinář, na Slovensku se utrácejí psi zcela volně a bez dlouhých řečí. Slouží k tomu takzvané karanténní stanice, kde končí ztracená a toulavá zvířata. K východním sousedům se vypravila Monika Elšíková, která se dostala se skrytou kamerou do jedné takové stanice ve Žiaru nad Hronom.