Interaktivní zpravodajský pořad ČT24. Hlavní události dne, podstatná témata a jejich aktéři odpovídající na otázky diváků živě v Hyde Parku. Dnes na téma „Krach klimatické konference?“ s Bedřichem Moldanem /TOP 09/ z Centra pro otázky životního prostředí UK.

Obsah dílu

Přehrát vše

Chat

zástupce ředitele, Centrum pro otázky životního prostředí, Univerzita Karlova

Bedřich Moldan

Vrcholí klimatická konference OSN v polských Katovicích. Během dvou týdnů se zástupci sto devadesáti šesti států nedokázali dohodnout, jak uvést do praxe pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015. Jejím cílem je omezit oteplování planety. Jak se toto téma týká Česka? Snižování emisí, využívání více alternativních zdrojů nebo jiné varianty? Dozvíte se dnes večer v 90´na ČT24.

Záznam chatu z pátku 14. prosince 2018

Václav K.: „Dobrý večer. Vývoj klimatu, ovlivňuje množství faktorů, mnohé ne dost probádané. Vliv lidstva, je neoddiskutovatelný. Lze však zodpovědně určit jeho podíl?“

Bedřich Moldan: „Někteří vědci dokonce hovoří o tom, že lidský vliv na globální oteplování je víc než 100 %, protože kromě přímého vlivu emisí skleníkových plynů se uplatňují ještě kladné zpětné vazby, které tento vliv ještě zesilují.“

Lucie: „Co brání tomu, aby se na Sahaře postavily solární panely a dodávaly energii do Evropy? Kromě jaderné a uhelné lobby...“

Bedřich Moldan: „Má to řadu technických problémů, především bezpečný přenos elektrické energie do Evropy, ale vážnější asi budou vlivy ekonomické, které jste správně zmínila a rovněž i politická situace, která nemusí být vždy příznivá.“

Stanislav: „Že v posledních letech dochází ke změnám klimatu je dnes již zcela patrné. Jak se ale bude klima měnit dál do budoucnosti? Lze tyto změny porovnat se změnami, které na zemi proběhly už v minulosti? Mají ty změny nějaký cyklický charakter? Díky za odpověď“

Bedřich Moldan: „Změny klimatu v posledním geologickém období měly do určité míry cyklický charakter a předpokládá se, že primární příčinnou byly změny orbitu planety země, současný stav však má jinou příčinu, jednoznačně jím jsou emise skleníkových plynů, které mění vlastnosti zemské atmosféry. Podobná situace již v minulosti byla a je poměrně dobře prozkoumána, hovoříme ovšem o minulosti vzdálené desítky milionů let.“

Stanislav: „V Evropě a zvláště pak u nás se v posledních letech klima značně mění. Ubývají srážky a přibývá tropických dnů. Co je toho příčinou? Jaké máme možnosti a šance se těmto změnám počasí bránit? Jsou současná opatření MŽP dostatečná? Co by se mělo zlepšit?“

Bedřich Moldan: „Důležitým faktorem současné změny klimatu je globální oteplení, tzn. i více tropických dnů a nocí, pravděpodobně nepůjde o celkové snížení objemu srážek, ale nedostatek zdrojů vody spíše může nastat tím, že se zvyšuje výpar a také jsou srážky nerovnoměrně rozděleny, takže velká část spadne v prudkých deštích, jež rychle odtečou a nenasytí půdu a podzemní vody. Probíhajícím změnám se zabránit nedá, protože hlavní příčina spočívající ve skleníkových plynech se odstranit nedá, neboť tyto složky již v atmosféře jsou a mají trvání desítky až stovky let. Pokud se ovšem podaří emise radikálně snížit, bude to znamenat, že se průběh změny klimatu zmírní, což platí zejména pro budoucnost. Opatření MŽP proti suchu jsou vcelku dobře promyšlená a mohou fungovat.“

Stanislav: „Které země z těch 196 přítomných odmítají pařížskou dohodu a z jakých důvodů? Obávají se snad negativního dopadu na svoji ekonomiku a nebo jen podceňují negativní dopady lidské činnosti na zemské klima? Je vůbec v silách člověka ovlivňovat klima na zemi?“

Bedřich Moldan: „Odmítání negativních důsledků jde ruku v ruce s obavami o ekonomiku. Odborníci počítají index chování vůči změně klimatu, na jehož konci je Saudská Arábie a USA. Lidé mohou zmírnit zejména budoucí průběh změny klimatu, tím že se omezí emise skleníkových plynů, jež jsou hlavní příčinou probíhající globální změny klimatu.“

Emil Grünwald: „Vyplývá z historických dat jednoznačně, že když se zvýší množství CO2 v atmosféře, zvýší se po určité době i průměrná teplota? Podle čeho bylo zjištěno, že pro Zemi je nejlepší právě předindustriální teplota, tedy teplota z konce malé doby ledové?“

Bedřich Moldan: „Nejlepší je vždy to, na co jsme si zvykli a kde jsme se dokázali s tímto stavem dobře vyrovnat a počítat s ním. Vztah mezi koncentrací CO2 a teplotou je dobře prokázán jak v současnosti, tak v geologické minulosti. Vždycky když bylo tepleji byl v ovzduší vyšší obsah CO2.“

SK: „Měli vliv levic. extremisté a ekoteroristé na klimatickou konferenci OSN v polských Katovicích?“

Bedřich Moldan: „Žádný velký vliv jsem nezaznamenal, byly samozřejmě demonstrace, ale rozhodně bych je nenazval levicovými extrémisty nebo ekoteroristy.“

AK: „Během dvou týdnů se zástupci sto devadesáti šesti států nedokázali dohodnout, jak uvést do praxe pařížskou klimatickou dohodu z roku 2015. Je to velký neúspěch?“

Bedřich Moldan: „Není to tak docela pravda, věřím, že nakonec bude schválen ´´manuál´´, který upraví pravidla celé řady dalších postupů, počínaje způsobem měření, vykazování emisí i jejich redukcí. Úspěch či neúspěch můžeme hodnotit až po nějaké době, zejména až budou prostudována veškerá závěrečná komuniké, v tuto chvíli zatím závěry nemáme.“

ANTI: „Co Česko a klimatická konference OSN v polských Katovicích?“

Bedřich Moldan: „Polští hostitelé se samozřejmě velmi snaží, aby výsledky byly pozitivní. Česká republika je jednoduše jedním z členských států, kterých je více než 190.“

Ondřej: „Chudé státy si stěžují, že na klimatické konferenci ničeho nedosáhly. Jak hodnotíte apel chudých zemí směrem k bohatým a průmyslovým státům? Podaří se někdy najít rovnováha? Jaká?“

Bedřich Moldan: „Řada států se zavázala zvýšit své příspěvky do tzv. zeleného klimatického fondu, takže se můžeme nadít toho, že se snad situace postupně zlepší.“

Ondřej: „Jak hodnotíte průběh klimatické konference? Skončí fiaskem a lze na konci očekávat propadák? Nebo vidíte v něčem alespoň základy budoucího úspěchu?“

Bedřich Moldan: „Tato otázka byla odpovězena přímo v pořadu v čase 20:16.“

Ondřej: „Jak hodnotíte pařížskou klimatickou dohodu? Je de facto mrtvá a bude někdy nahrazena novou, funkční dohodou? Nebo se dohodu z Paříže podaří někdy ve světě naplnit? Je k něčemu, pokud zafunguje jen v některých zemích?“

Bedřich Moldan: „Tato otázka byla odpovězena přímo v pořadu v čase 20:19.“

Filip: „Nepřehazuje ČR odpovědnost na jiné státy vč. daleko chudších, když v Paříži vyhrála jackpot, protože v referenčních letech byla jedním z největších emitentů COâ‚‚ na obyvatele na světě? Jak v takové situaci ČEZ může rozšiřovat lom Bílina?“

Bedřich Moldan: „ČR má výhodu v tom, že se snížení emise počítá od roku 1990, protože v prvních letech po Sametové revoluci došlo k velkému útlumu těžkého průmyslu a těžby uhlí. V dalších letech už k podobně významnému snížení nedošlo. Rozšíření lomu Bílina rozhodně neodpovídá současnému trendu a nemělo by se dopustit.“

Filip: „Proč ČEZ, státem ovládaná firma, plýtvá energií na ovlivňování společnosti, obcházení EU pravidel apod., aby mohl dál pálit hnědé uhlí, místo toho, aby investoval své bohatství do nových energetických profesí a aplikovaného výzkumu nutných pro smart grid?“

Bedřich Moldan: „Můžeme snad doufat, že ČEZ, jako státní firma své chování změní, ale zatím tomu situace příliš nenasvědčuje.“

Stopáž90 minut
Rok výroby 2018
 P ST HD