Miroslav Vitouš – jazzová legenda
Kontrabasista Miroslav Vitouš (6. 12. 1947) vystudoval hudbu na Pražské konzervatoři. Přihlásil se na mezinárodní hudební soutěž ve Vídni, vyhrál v sekci kontrabasů a zajistil si tak stipendium na Berklee College of Music v americkém Bostonu. Osud jej pak skutečně vedl na západ, kde realizoval vysněnou kariéru na jazzové scéně. Vitouš patří k hrstce českých jazzmanů, kteří se po emigraci nepřehlédnutelně prosadili ve světě. V roce 1970 založil spolu s Waynem Shorterem a Joem Zawinulem legendární fusion formaci Weather Report. Jeho hudební ambice se však začaly rozcházet s představami zbytku kapely, a tak se vydal vlastní cestou. Natočil celou řadu alb, na kterých hráli ti nejslavnější jazzoví hudebníci. Album Now He Sings, Now He Sobs, na kterém se s ním podíleli Chick Corea a Roy Haynes, se v roce 1999 dostalo do Grammy Hall of Fame Award. Dokumentární film Miroslav Vitouš – jazzová legenda se zaciluje na definování pevnějšího spojení hudebníka s českou kulturou, neboť je v zahraničí známější než doma. Využívá k tomu dokumentární materiál z koncertů v Güterslohu u Hannoveru, kde účinkoval koncem června 2016 na koncertě v cyklu prezentujícím jazzové legendy spolu se světově proslulými hudebníky (Aydin Esen klavír, Gary Campbell a Robert Bonisolo saxofony, Roberto Gatto bicí), kteří o osobnosti Miroslava také vypovídají. V České republice pak byla kamera 30. 4. 2017 přítomna na koncertě k Mezinárodnímu dni jazzu v Akropoli, který byl přenášen v přímém přenosu do řady evropských zemí. Pro dokumentární časosběrný film to byla příležitost zachytit výkony jazzové legendy s českými jazzmany Karlem Růžičkou a Lubošem Šrámkem. Do struktury scénáře vplynuly i části Vitoušova pódiového výkonu v brněnském Sonu, kde mu byl partnerem kytarista Rudy Linka. Výpovědi hudebníků (Chick Corea, Rudy Linka, Michal Pavlíček, Martin Kratochvíl, Alan Vitouš), znalce (Frank Kuznik) i hlavního hrdiny filmu stvořily mapu životních osudů jazzové legendy. Film respektuje požadavky životopisného filmu, i když neusiluje o lineárnost a doslovnost. Film zrcadlí Miroslavovu osobnost, její umělecký i duchovní rozměr a svým obsahem vystupuje z minulosti do přítomnosti, protože již nyní vyvolává ambivalentní pocity u samotného hrdiny filmu.
