Noc v Oranžerii na zámku Versailles

Soubor Les Ballets Béjart Lausanne filmoval poprvé uprostřed okázalých zahrad oranžérie na zámku ve Versailles. Čtyřdílný balet v choreografii marseillského rodáka Maurice Béjarta obsahuje stejný počet částí jako klasická symfonie. Jsou to Sedm řeckých tanců na hudbu Mikise Theodorakise, které měly světovou premiéru 1983 v newyorské City Center, dále Etuda pro dámu s kaméliemi na Chopinovu a Cileovu kompozici (Lausanne prosinec 2001), Bhakti III na tradiční indickou hudbu (poprvé na avignonském festivalu v červenci 1968) a konečně nejstarší Ravelovo Bolero, jehož choreografii Béjart postavil ještě v bruselském Théâtre de la Monnaie (leden 1961). Mimořádnou pozornost zaslouží třetí část, o níž Maurice Béjart v roce 1968 napsal: Šiva, třetí bytost hinduistické Trojice (Brahma, Višnu, Šiva) je bohem destrukce, což pro mě představuje destrukci iluzí a osobnosti. Bohyně tance, jeho manželka Šakti není nic jiného než životní energie, která z Šivy vyzařuje a vrací se zpět do něj, kde se stává nehybnou, přesto stále v pohybu. V Ravelově Boleru se choreograf Maurice Béjart připojuje k duchu Stravinského Svěcení jara. Ústřední roli hraje melodie, kterou mistrovsky představuje Julien Favreau. Rytmus je pak interpretován skupinou tanečníků.