Reportáže v regionech
Vizovické pečivo
Vánoční stromečky dřív často zdobívalo i vizovické pečivo. Z jednoduchého hlavně levného těsta vznikaly krásné figurky. První zmínky o tomhle pečivu pocházejí už z 13. století, ale podle všeho je jeho výroba pozůstatkem ještě starších pohanských zvyklostí obřadního pečiva. My zavítáme do Vizovic za Petrem Hábou, který převzal tradici výroby po své mamince. A o jeho výrobky je velký zájem nejen u nás. Kromě Jižní Ameriky se dostaly už do celého světa.
Vizovické pečivo
Vizovice
Vizovice jsou rájem všech milovníků destilátu ze švestek. A slivovice se značkou Rudolf Jelínek patří k těm nejznámějším. My navštívíme tzv. Distillary Land. Projdeme se továrnou, která svou současnou podobou záměrně připomíná třicátá léta minulého století. Tedy časy, kdy byl majitelem právě Rudolf Jelínek. Muž, který destiláty vyvážel i za oceán a který svým výrobkům propůjčil dokonce vlastní jméno. Nahlédneme do muzea a při prohlídce se zastavíme taky do provozu. Čeká nás tam například zařízení, kterému místní říkají mercedes mezi destilačními kolonami. A nezůstaneme vám samozřejmě dlužni ani informaci o tom, kdy se s výrobou pálenek a slivovice ve Vizovicích začalo.
Vizovice
Arcibiskupské sklepy
Potěšíme pak ty, kteří holdují lahodným vínům, protože naše další reportáž bude tak trochu degustátorská. Vyrazili jsme totiž do historických sklepů Arcibiskupského zámku v Kroměříži. Historie Arcibiskupských zámeckých vín je vlastně spojena s historií města Kroměříže. Základním mezníkem v dějinách byl rok 1110, kdy koupil tehdy trhovou obec Kroměříž od markraběte moravského Oty, olomoucký biskup Jan II. Od té doby nastal rozvoj obce pod přímým vlivem olomouckých biskupů. Obec dovedl k velikosti olomoucký biskup Bruno ze Schaumburka (1241-1281). Povýšil Kroměříž na město a na místě dnešního Arcibiskupského zámku vybudoval ranně gotický hrad. Město obehnal hradbami a založil chrám svatého Mořice. V roce 1266 také založil vinné sklepy, které později, v době českého krále a římského císaře Karla IV. byly rozšířeny.
V roce 1345 král Karel IV. udělil sklepům výsadu vyrábět mešní víno. Sklepy jsou součástí Arcibiskupského zámku v Kroměříži, umístěné v podzemí v hloubce 6,5 m. Jejich plocha je 1030 m² a dělí se na Horní a Dolní sklep. Ve sklepě je celoročně stálá teplota v rozmezí od 9°C do 11°C. Je zde vhodné prostředí pro výrobu ryze přírodních, nejkvalitnějších mešních vín. Tato výroba má staletou tradici a na prahu třetího tisíciletí již trvá 735 let. Ve sklepích jsou zachovány nejstarší části zdiva gotického hradu ze 13. století, stěny pokrývají povlaky ušlechtilých plísní. Víno zraje v historických dřevěných sudech různé velikosti.
A díky kameře se tak podíváte i na rozsáhlý vinohrad v Hluku, který už v roce 1634 vlastnil Jonáš Husara a jenž po krupobití v roce 1823 zanikl. Pozveme vás do míst, kde se víno zpracovává, dozrává i koštuje. Našimi průvodci budou dva pánové: Milan Palkovič – farář z Velkých Losin, pověřený liturgickým dozorem na výrobu mešního vína a Josef Kadlčík – spolumajitel Arcibiskupské zámecké víno Kroměříž.
Arcibiskupské sklepy
Hrad Broumov
Hrad Brumov na pomezí Moravy a Slovenska v Bílých Karpatech vybudoval jako zeměpanský opěrný bod proti uherské hranici olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku po kumánských válkách v 50. letech 13. století. Byl vystavěn na horském výběžku, který souvisel s okolím jen úzkou šíjí.
Hrad tvořil palác s mohutnou věží, která se dodnes dochovala (jako rohová věž) spolu s plášťovou zdí. Od počátku měl významnou strategickou funkci, neboť byl jedním z nejstarších hradů na tehdejším moravsko-uherském pomezí. V letech 1256-1273 jej držel Smil z Obřan. V letech 1294-1303 byl jeho purkrabím Oldřich z Hradce, správce tzv. lucké provincie. Na svou dobu mohutný hrad byl nejen střediskem panství, ale i uvedené provincie. K hradu náleželo několik manství. Počátkem 15. století tu sídlil Boček mladší z Kunštátu. Pevnost hradu se prokázala v husitských válkách, kdy ho několikrát marně obléhal Zikmund i olomoucký biskup Jan XII. Železný, neboť Boček byl nakloněn husitům.
V druhé polovině 15. století byl hrad v zástavě Cimburků a velmi utrpěl začesko-uherských válek, když se jej v roce 1486 zmocnil uherský král Matyáš. Díky archeologickému průzkumu doktora Jiřího Kohoutka byl tento hrad otevřen a zpřístupněn veřejnosti a v současné době nabízí ve svých expozicích ve sklepních prostorech informace o historii hradu a místa a zároveň máme pro návštěvníky hradu přichystáno několik malých překvapení. Hrad projdeme s jeho správcem Miroslavem Obadalem.
Hrad Brumov
Hrad Buchlov
Vítejte na Buchlově! Počátky tohoto hradu spadají už do první poloviny 13. století. Byl založen českým králem jako strategicky obranná pevnost a správní středisko se soudní pravomocí a tzv. loveckým právem. Nejstarší část hradu tvořily obranné věže s obytným palácem a kaplí. Kaple byla vystavěna v 80. letech 13. století pražskou kamenickou hutí po vzoru St. Chapelle královského hradu v Paříži.
I když byl hrad v trvalém majetku krále až do 16. století, byl často dáván do zástavy šlechtickým rodům. Poslední majitelé hradu páni z Berchtoldu byli velice sečtělí a jezdili po celém světě. Z jedné z cest si přivezli jako svatební dar mumii. Je stará tři a půl tisíce let a jde o úředníka, který sloužil na faraonově dvoře. Jmenoval se Nefer Sobek.
V místnosti s mumií se zjevuje neznámější buchlovský duch – černá paní, pak vylétá oknem a obchází hrad. Nakonec se vrátí do místnosti a rozplývá se v páru. Kamera Toulavé kamery ale žádné strašidelné stopy nezaznamenala.