Reportáže v regionech
Zámek Lešná
Na místě dnešního zámku v Lešné stávala ve 14. století tvrz, na níž se střídaly nepříliš známé rody. Klasicistní podoba je dílem majitelů z rodiny Kinských z Vchynic a Tetova, za zámecký park vděčíme zase jejich předchůdcům Bésům z Chrostiny. Návštěvníkům nebyl zámek nikdy běžně přístupný, až teď po velké rekonstrukci. Jeho interiéry jsou vybaveny původním mobiliářem, k nejvzácnějším exponátům patří barokní sekretář s množstvým tajných schránek a také s ruskou carskou orlicí. Ta napovídá, že by historický kousek mohl patřit k nábytku vyrobenému pro Kateřinu Velkou. Prohlédneme si i zajímavou šperkovnici s neobvyklým zdobením. A přidáme pověst o vodní víle, která se zamilovala do jednoho z místních zámeckých pánů.
Zámek Lešná
Brouskař
Tradiční ruční výrobu kamenných brousků udržuje při životě Jaroslav Sucháček ve Lhotě u Vsetína. Historie brouskařského řemesla sahá na Vsetínsku minimálně do 17. století hlavně díky jemnozrnnému pískovci, který se tu nachází a ze kterého se brousky vyrábějí. Pan Sucháček nám ukáže, jak takový brousek z dovezeného kamene vzniká, prozradí, co všechno potřebuje a jak dlouho práce trvá. V jeho dílně najdeme ale také rohovinu, ze které vyrábí vábničky pro lovce a ozdoby pro ženy. Včetně krásných hřebenů, které používaly naše prababičky. Pokud byste chtěli sledovat práci pana Sucháčka na vlastní oči, pak máte šanci na různých lidových jarmarcích, například ve skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
Brouskař
Ozdoby ze Vsetína
Foukané vánoční ozdoby ze Vsetína zdobí stromečky nejen u nás, ale třeba také ve Finsku, Dánsku a dokonce i za velkou louží. Jako první se do jejich výroby pustil na počátku dvacátých let minulého století sklář Ludvík Ondra, v polovině století ho pak následovalo výrobní dužstvo IRISA. Prohlédneme si některé poklady, které vznikly v počátcích výroby, ale hlavně nahlédneme pod ruce sklářům i malířkám. Všechno začíná ve foukárně, kde vznikají takzvané dvojáky. Ty se pak mění v koule, zvonečky nebo figurky a následně putují ke stříbření, namáčení do odstínů laků a samozřejmě také ke zdobení dekorem. Ročně se tu vyrobí bezmála milión ozdob, k dispozici jsou tu dvě až tři stovky různých forem. Velký je samozřejmě také sortiment ozdobných motivů.
Ozdoby ze Vsetína
Vánoční ozdoby z Vizovic
Vytvořit návrhy na vánoční ozdoby není jen tak. Evropská asociace dekoratérů stanoví barevnost a takzvaná klíčová slova. A pak už přijde na řadu fantazie tvůrce a samozřejmě také šikovné ruce malířek. Ve Vizovicích si na už tradiční výstavě vánočních ozdob prohlédneme ty, které navrhla Iva Mynářová. Na baňky, zvonečky nebo špičky přenesla zamrzlou zahradu s ojíněnou trávou i ptáčky v krmítku. Této tematice vládnou barvy bílá, ocelově modrá nebo fialová. Čeká nás ale také útulné prostředí hájenky nebo zahrada zlatá. Těšit se můžeme i na typicky valašské motivy, tedy na valašský kroj nebo modrotisk. A při obdivování jednotlivých vánočních stromečků si samozřejmě povíme i o tom, jak se návrhy Ivy Mlynářové dostávají na ozdoby, co je pro malířky nejtěžší a co všechno je k jejich práci potřeba.
Vánoční ozdoby z Vizovic
Kolař
Jediného koláře v Česku jsme objevili v Novém Hrozenkově na Valašsku. Pan Augustin Krystyník podědil řemeslo i dílnu po otci. Za vlády komunistů se vyučil a po roce 1990 se pustil do jeho provozování. Vyrábí dřevěná loukoťová kola všeho druhu. Ta k normálním vozům, ale také ke kočárům, hasičským stříkačkám a troufne si i na kola k veteránům. Na jejich výrobě se toho za staletí moc nezměnilo. Základem je železem zpevněná hlava, tedy střed, kola. Do ní je potřeba vyvrtat nebo vydlabat otvory pro paprsky a po jejich osazení přijdou na řadu loukotě, které tvoří obvod kola. Ve finále se pak na loukotě nasadí železná obruč, která dřív bývala prací kováře. Pan Krystyník ale i tohle zvládá sám. Pokud byste vznik kola chtěli vidět na vlastní oči, můžete po domluvě do dílny dorazit.
