Reportáže v regionech

Vyhledávat podle textu »

Výrobce šindelů

Výrobce šindelů Beskydské lesy vždycky nabízely místním obyvatelům dostatek materiálu na stavbu přístřeší. K zastřešení se používalo dřevo jedlové a později smrkové. Z něj se vyráběly typické štípané šindele. I když je z mnohých střech vyhnaly bezpečnostní předpisy, pořád ještě své využití mají. Jedním z řemeslníků, u kterých si je mohou zájemci objednat, je Tomáš Maceček z Huslenek na Valašsku. A do jeho království se vypravíme. Dozvíme se od něj, že nejvhodnějšími stromy pro zpracování jsou smrky s hodně hustými letokruhy, které rostly pomalu a v dobrém prostředí. A samozřejmě nás bude zajímat, jak výroba vypadá. Podíváme se také na středověký hrad v Malenovicích, kde právě probíhá oprava střechy a používanou krytinou jsou, jaky jinak, právě šindele. Ty zdobí také například střechu slavného poutního kostela na Prašivé.

MapaVýrobce šindelů
videoVýrobce šindelů
...
video video

Výrobce šindelů

Stezka tupeských keramiků

Stezka tupeských keramiků Slovácká obec Tupesy je známá mimo jiné svou keramikou s dlouhou historii. Prní hrnčířské dílny tu začaly fungovat už v patnáctém a šestnáctém století. Vyráběly se v nich předměty užitkové, které potřebovaly hospodyně. Na počátku 20. století se výrobky dočkaly zdobení zvaného majolikového a proměnily se v dekorativní. Tato změna je spojena hlavně s Jaroslavem Ouředníčkem a jeho pokračovateli, mezi které patří i vnučka. Typickými místními vzory jsou tupeská růže a slaměnka. Do historie nás zavede muzeum zdejší křehké kráse věnované, které vzniklo v nejstarším dochovaném stavení v obci. A můžeme se projít také po stezce tupeských keramiků, která nás provede místy, kde se z hlíny vyrábělo. Seznámíme vás i s hrnčířskými patrony, mezi které patří sv. Florian.

MapaStezka tupeských keramiků
videoStezka tupeských keramiků
...
video video

Stezka tupeských keramiků

Kroměřížské podzemí

Kroměřížské podzemí Kroměříž bývá ne nadarmo nazývána „hanáckými Aténami“. Už ve 13. století si ji vyhlédli církevní hodnostáři pro své letní sídlo a jejich působení dodnes připomíná honosný zámek s rozlehlými zahradami. Lidé si ale místa nad řekou Moravou oblíbili už v dobách mnohem dávnějších. Prvními obyvateli teras nad vodou byli nejspíš lovci mamutů. Celou historii zdejšího osídlení mapuje expozice ve sklepení kroměřížského Městského muzea. Těšit se můžete například na mamutí stoličky nebo spoustu bronzových předmětů. Časem ale poputujeme i dál. K největším cennostem patří židovský poklad ukrytý zřejmě v době švédských válek. Nepřehlédnete určitě ani model Kroměříže. Ukazuje, jak město vypadalo v roce 1848, ale takřka stejnou podobu mělo nejspíš i dřív.

MapaKroměřížské podzemí
videoKroměřížské podzemí
...
video video

Kroměřížské podzemí

Zelové kraslice

Zelové kraslice Marie Vlčková se malování kraslic věnuje už dlouhé roky. Dnes žije v Uherském Hradišti, ale pochází z Ostrožské Nové Vsi a zdobí technikami, barvami i motivy, které jsou typické právě tam. Na jejích kraslicích nechybí bílá barva jako symbol nevinnosti, žlutá připomínající slunce, červená představující krev a černá, která je symbolem půdy, s níž jsme po celý život spjati. Jednou z technik, kterou používá, je batikování. Maluje speciální kvetinové ornamenty, kraslicím takto zdobeným se říká „novoveské kvítkované“. Specialitou paní Vlčkové jsou kraslice „zelové“. Kde přišly ke svému názvu? Jednoduše, musí se totiž omýt ve vodě z kysaného zelí. Jaký to má smysl, to se samozřejmě dozvíme. A prohlédneme si i kraslice „kostelové“, jejichž zdobení je inspirováno chrámovými okny. S kraslicemi paní Vlčkové se můžeme setkat také v uherskohradišťském muzeu.

MapaZelové kraslice
videoZelové kraslice
...
video video

Zelové kraslice

Hrad Cimburk

Hrad Cimburk Zřícenina hradu Cimburk patří k nejmohutnějším na Moravě, ale nechybělo moc a mohli bychom o ní mluvit jen v čase minulém. Hrad nechal vystavět ve 14. století v chřibských lesích Bernard z Cimburka, který ho také po svém rodu pojmenoval. Za staletí existence byl několikrát upravován a taky dobýván. Nejdřív ho poničili moravští husité, pak ho dobyla vojska uherského krále Matyáše Korvína a o totéž se neúspěšně pokoušela i vojska turecká. Pokaždé byl hrad opraven a upraven a až do 17. století sloužil jako šlechtické sídlo. Pak začal chátrat. Zásluhou nadšenců z hnutí Polypeje dnes zase ožívá a mohou si ho prohlédnout návštěvníci. Dozvědí se o architektonických zajímavostech, ale také třeba o tom, že podle pověsti hlídá ve sklepení příšera s žabí hlavou hrnec zlaťáků.

MapaHrad Cimburk
videoHrad Cimburk
...
video video

Hrad Cimburk

Další stránky:« 20 21 22 23 24 »