Reportáže v regionech
Ozdoby na lidové kroje
Látky, papír, drát a lepidlo. To je základní materiál, který ke své práci potřebuje paní Marie Skrežinová ze Zlechova u Uherského Hradiště. Vyrábí z něj krásné kvítky, kterými pak zdobí lidové kroje nebo z nich splétá třeba věnečky pro nevěsty. Budeme se chvíli dívat, jak takové kvítky vznikají. Na začátku je látka, ze které paní Marie raznicí vysekne potřebný kousek. Kvítku pak dá tvar nahřátým kusem železa. A to není samozřejmě zdaleko všechno, co předchází chvíli, kdy kvítek ozdobí klobouk nebo kroj. A důležité je vědět i to, k jakému kroji budou květinové ozdoby patřit. Zvláštností jednotlivých krajů, ale i vesnic, má paní Skrežinová doslova vmalíčku. Ví, že třeba ve Velkých Pavlovicích používají mimo jiné černé růže, v sousedních Velkých Bílovicích zase střídají růžičky bílé a růžové.
Ozdoby na lidové kroje
Naučná stezka Klenov
Naučná stezka Klenov nás provede půvabným koutem Valašska kolem přehrady Bystřička. Čeká nás sedmikilometrová cesta, která se hodí i pro milovníky horských kol, a na ní deset zastavení. Vydáme se i na skalnatý hřeben Klenova. Na jeho vrcholu zvaném Zámčisko prý někdy ve 13. století stával dřevěný hrad, ale historické prameny o něm zarytě mlčí. Připomeneme si také období krátce před vydáním Tolerančního patentu, kdy tu tři jezuité zjišťovali, kolik je v kraji tajných evangelíků. A těšit se můžete ještě na Černokněžníkovu cestu, místa, kde rád sedával autor známých broučků Jan Karafiát nebo na několik pověstí o bohatství ukrývaném pod zemí. Poradí vám dokonce i to, jak zlato najít a získat, ale zatím se to nikomu nepodařilo.
Naučná stezka Klenov
Vartovna a Súlovské skály
Valašská obec Seninka se v historických pramenech poprvé objevila už na počátku 16.s toletí. Kromě toho, že si v ní můžeme připomenout staré valašské tradice, mají tu i muzeum motocyklů, vzpomínáte? My ale dnes poputujeme dál. Jsme takřka na hranicích se Slovenskem, byla by škoda k sousedům nenahlédnout. Vydáme se na cestu přes vrch Vartovna. Zastavíme se u místa, kde se ještě před vydáním Tolerančního patentu konalo velké evangelické shromáždění, do všech světových stran se rozhlédneme z rozhledny, která zdobí vrchol Vartovny a pak už si to namíříme za hranice. Čekají nás tam Súlovské skály. Kdysi na jejich vrcholu stával velký hrad, dnes už tu najdeme jen mnohé zajímavé skalní útvary. Je to jediné slepencové skalní město na Slovensku. Líbí se tu také sovám a dravcům, možná i proto se tu natáčela pohádka Král sokolů.
Vartovna a Súlovské skály
Zakuřovaná keramika
O zakuřované keramice asi slyšel skoro každý, tajemství její výroby ale možná až tak známé není. Proto se vypravíme za Igorem Chrástkem do Zlechova, který hrnky, misky a další nádoby způsobem, který ovládali naši předci, vytváří. Navazuje na stovky let starou rodinnou tradici, koneckonců jeho prvním učitelem byl dědeček. Začneme samozřejmě u hrnčířškého kruhu. Igor si rozumí s tím nejnáročnějším, kopacím. Práci na jednom století starém předvádí i na různých jarmarcích. Zvládá na něm dokonce vytvořit i různá zdobení. Pak ovšem přijde vypalování. A v něm je ten největší rozdíl. Pálí se v peci vytápěné dřevem, výpal trvá takových deset až dvanáct hodin. Pak se ještě přitopí, pec se zazdí, zamaže a z bílých hrnků mámě krásné černé.
Zakuřovaná keramika
Jurkovičova rozhledna
Snad všichni milovníci Beskyd znají malebné stavby, jejichž autorem je architekt slovenského původu Dušan Jurkovič. Maměnka i Libušín jsou legendami nejen na Pustevnách. Třetí dílo známého architekta je podstatně mladší. I když se v autorově hlavě zřejmě zrodilo ještě dřív než bývalé útulny na Pustevnách. Zůstalo ovšem jen u obrázku. Rozhledna na něm stojící se tehdy realizace nedočkala. Dnes už ale výhled do kraje nabízí. Podle Jurkovičova obrázku uschovaného v archivech vznikla potřebná dokumentace a technologiemi, které se užívaly v jeho časech, byla rozhledna postavena. Kde ji máte hledat? Na Karlově kopci nad Rožnovem. A až se pokocháte pohledem do kraj, můžete pokračovat po naučné stezce dál až k vrcholu Hradisko.