Reportáže v regionech
Kraslice zdobené slámou
Zdobení vajíček k Velikonocům patří neodmyslitelně. Pokud dáváte přednost tradičním metodám, pak se vám určitě bude líbit u paní Zdeňky Rajsiglové ve Starém Městě na Hané. Ke zdobení používá slámu. A jak sami uvidíte, myslet na svou práci musí už dlouho dopředu. Nesmí prošvihnout žně, protože je zapotřebí postarat se o kvalitní slámu, aby bylo čím zdobit. Musí ji dobře usušit na slunku, nastříhat a uskladnit. Nejvíc rušno má paní Zdeňka před koncem roku. Co nestihne do Vánoc, pak už díky předváděčkám, kursům a jarmarkům špatně dohání. Nejčastěji zdobí obarvená vajíčka slepičí, husí, pštrosí nebo křepelčí. Pro vzory hledá inspiraci hlavně v přírodě. Sluníčko, kytičky či obilné klásky patří ke klasice, stejně jako skládané hvězdové středy.
Kraslice zdobené slámou
Zámek v Napajedlech
Dominantou jihomoravského města Napajedla je zámek. Ve stylu pozdně francouzského baroka vyrostl v druhé polovině 18. století. Stavba se dvěma křídly byla řešena vskutku důmyslně. V přízemí byly prostory ryze praktické – prádelna, kuchyně apod. a pohybovalo se tu především služebnictvo. V prvním patře byly vybudovány reprezentační prostory, kde panstvo přijímalo vzácné návštěvy a bavilo se. A v nejvyšším poschodí si pak užívalo klidu ve svých komnatách. K chloubám zámku patří kruhový zrcadlový sál, který, jak jinak, zdobí první patro, a pak také salónek holandských mistrů, který byl určen hlavně pro pány. Až do druhé světové války sloužil zámek šlechtě, pak jej převzal stát, ale veřejnosti zpřístupněn nebyl. Jeho brány otevřeli až současní majitelé, kteří se pustili do rekonstrukce. Pořádají také různé výstavy, v současnosti například představují kostýmy z filmových pohádek.
Zámek v Napajedlech
Ozdoby na lidové kroje
Látky, papír, drát a lepidlo. To je základní materiál, který ke své práci potřebuje paní Marie Skrežinová ze Zlechova u Uherského Hradiště. Vyrábí z něj krásné kvítky, kterými pak zdobí lidové kroje nebo z nich splétá třeba věnečky pro nevěsty. Budeme se chvíli dívat, jak takové kvítky vznikají. Na začátku je látka, ze které paní Marie raznicí vysekne potřebný kousek. Kvítku pak dá tvar nahřátým kusem železa. A to není samozřejmě zdaleko všechno, co předchází chvíli, kdy kvítek ozdobí klobouk nebo kroj. A důležité je vědět i to, k jakému kroji budou květinové ozdoby patřit. Zvláštností jednotlivých krajů, ale i vesnic, má paní Skrežinová doslova vmalíčku. Ví, že třeba ve Velkých Pavlovicích používají mimo jiné černé růže, v sousedních Velkých Bílovicích zase střídají růžičky bílé a růžové.
Ozdoby na lidové kroje
Naučná stezka Klenov
Naučná stezka Klenov nás provede půvabným koutem Valašska kolem přehrady Bystřička. Čeká nás sedmikilometrová cesta, která se hodí i pro milovníky horských kol, a na ní deset zastavení. Vydáme se i na skalnatý hřeben Klenova. Na jeho vrcholu zvaném Zámčisko prý někdy ve 13. století stával dřevěný hrad, ale historické prameny o něm zarytě mlčí. Připomeneme si také období krátce před vydáním Tolerančního patentu, kdy tu tři jezuité zjišťovali, kolik je v kraji tajných evangelíků. A těšit se můžete ještě na Černokněžníkovu cestu, místa, kde rád sedával autor známých broučků Jan Karafiát nebo na několik pověstí o bohatství ukrývaném pod zemí. Poradí vám dokonce i to, jak zlato najít a získat, ale zatím se to nikomu nepodařilo.
Naučná stezka Klenov
Vartovna a Súlovské skály
Valašská obec Seninka se v historických pramenech poprvé objevila už na počátku 16.s toletí. Kromě toho, že si v ní můžeme připomenout staré valašské tradice, mají tu i muzeum motocyklů, vzpomínáte? My ale dnes poputujeme dál. Jsme takřka na hranicích se Slovenskem, byla by škoda k sousedům nenahlédnout. Vydáme se na cestu přes vrch Vartovna. Zastavíme se u místa, kde se ještě před vydáním Tolerančního patentu konalo velké evangelické shromáždění, do všech světových stran se rozhlédneme z rozhledny, která zdobí vrchol Vartovny a pak už si to namíříme za hranice. Čekají nás tam Súlovské skály. Kdysi na jejich vrcholu stával velký hrad, dnes už tu najdeme jen mnohé zajímavé skalní útvary. Je to jediné slepencové skalní město na Slovensku. Líbí se tu také sovám a dravcům, možná i proto se tu natáčela pohádka Král sokolů.