Reportáže v regionech
Salaše a chodníčky
Už jste někdy viděli kotár? A víte, co to je třeba kyjanica nebo galeta? Pokud ne, vyrazte si doplnit mezery do Držkové v Hostýnských vrších. Čeká vás tam totiž expozice mapující historii místního salašnictví. Pastevectví se tu začalo rozvíjet už v šestnáctém století, takže je co připomínat. V obci najdete hned tři koliby, každá je trochu jiná. Nechybí ani přístřešek pro ovce a taky kotár, tedy přemístitelná ohrada, v níž se ovečky zavíraly a mohly se pást. Dozvíte se tu taky, jak fungoval život na kolibě, kdo tam šéfoval a jak si obyvatelé rozdělovali práci. Přidáme informaci, k čemu sloužila valaška nebo salašovka. A vypravíme se také do okolí. Všechny zajímavosti nám představí takzvané Držkovské chodníčky, stezky pro pěší i cyklisty, které měří dohromady bezmála čtyři desítky kilometrů.
Salaše a chodníčky
Výrobce řehtaček
Zejména na venkově se pořádná pomlázka neobejde také bez řehtačky. Tuhle důležitou a nepřeslechnutelnou pomůcku koledníků si připomeneme ve Zlíně u pana Libora Jurčíka. Je v rodině už čtvrtou generací, která se věnuje jejich výrobě. Těšit se tak můžeme na kousky od těch nejmenších přes velké obouručné až po takzvané tragačové. A ukážeme vám i hotová umělecká díla – řehtačky kytarové nebo s ozvučnicí. Podle legendy nahrazují řehtačky v době od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty zvony, které odlétají do Říma. Svou roli ale hrály už dřív, když s jejich pomocí byly vyháněny zlé síly, bylo potřeba obejít celou obec a s pořádným hlukem zahnat všechno zlé. Pokud byste třeba chtěli zavzpomínat na své dětské chvíle, pana Jurčíka a jeho řehtačky můžete potkat na různých lidových akcích a jarmarcích.
Výrobce řehtaček
Kraslice zdobené slámou
Zdobení vajíček k Velikonocům patří neodmyslitelně. Pokud dáváte přednost tradičním metodám, pak se vám určitě bude líbit u paní Zdeňky Rajsiglové ve Starém Městě na Hané. Ke zdobení používá slámu. A jak sami uvidíte, myslet na svou práci musí už dlouho dopředu. Nesmí prošvihnout žně, protože je zapotřebí postarat se o kvalitní slámu, aby bylo čím zdobit. Musí ji dobře usušit na slunku, nastříhat a uskladnit. Nejvíc rušno má paní Zdeňka před koncem roku. Co nestihne do Vánoc, pak už díky předváděčkám, kursům a jarmarkům špatně dohání. Nejčastěji zdobí obarvená vajíčka slepičí, husí, pštrosí nebo křepelčí. Pro vzory hledá inspiraci hlavně v přírodě. Sluníčko, kytičky či obilné klásky patří ke klasice, stejně jako skládané hvězdové středy.
Kraslice zdobené slámou
Zámek v Napajedlech
Dominantou jihomoravského města Napajedla je zámek. Ve stylu pozdně francouzského baroka vyrostl v druhé polovině 18. století. Stavba se dvěma křídly byla řešena vskutku důmyslně. V přízemí byly prostory ryze praktické – prádelna, kuchyně apod. a pohybovalo se tu především služebnictvo. V prvním patře byly vybudovány reprezentační prostory, kde panstvo přijímalo vzácné návštěvy a bavilo se. A v nejvyšším poschodí si pak užívalo klidu ve svých komnatách. K chloubám zámku patří kruhový zrcadlový sál, který, jak jinak, zdobí první patro, a pak také salónek holandských mistrů, který byl určen hlavně pro pány. Až do druhé světové války sloužil zámek šlechtě, pak jej převzal stát, ale veřejnosti zpřístupněn nebyl. Jeho brány otevřeli až současní majitelé, kteří se pustili do rekonstrukce. Pořádají také různé výstavy, v současnosti například představují kostýmy z filmových pohádek.
Zámek v Napajedlech
Ozdoby na lidové kroje
Látky, papír, drát a lepidlo. To je základní materiál, který ke své práci potřebuje paní Marie Skrežinová ze Zlechova u Uherského Hradiště. Vyrábí z něj krásné kvítky, kterými pak zdobí lidové kroje nebo z nich splétá třeba věnečky pro nevěsty. Budeme se chvíli dívat, jak takové kvítky vznikají. Na začátku je látka, ze které paní Marie raznicí vysekne potřebný kousek. Kvítku pak dá tvar nahřátým kusem železa. A to není samozřejmě zdaleko všechno, co předchází chvíli, kdy kvítek ozdobí klobouk nebo kroj. A důležité je vědět i to, k jakému kroji budou květinové ozdoby patřit. Zvláštností jednotlivých krajů, ale i vesnic, má paní Skrežinová doslova vmalíčku. Ví, že třeba ve Velkých Pavlovicích používají mimo jiné černé růže, v sousedních Velkých Bílovicích zase střídají růžičky bílé a růžové.