Reportáže v regionech
Kraslice
Přestože Ostrožská Nová Ves je vyhlášená výrobou zajímavých kraslic, Jana Mikulcová se ke zdobení dostala poměrně pozdě, až po mateřské dovolené. Nicméně dnes je známá v širokém okolí a my si k ní zajedeme pro inspiraci. Nejprve vám prozradíme, že pro Ostrožskou Novou ves jsou typické kraslice haluzkové, zelové a kostelové. A teď schválně zkuste hádat, v čem spočívají jednotlivé techniky. Odpovědi se dočkáte až při našem nedělním výletu. Zajímat se samozřejmě budeme o typické barvy a Jana Mikulcová nám poví o tom, jak vytváří kraslice reliéfní. Dokonce dostaneme pár rad, jak postupovat, aby se dílo podařilo. A že se paní Janě daří, o tom svědčí i její vítězství ve velkém klání krasličářek na přelomu tisíciletí.
Kraslice
Výrobce cimbálů
Cimbál máme většinou spojený především s lidovou moravskou muzikou. Ale o jeho historii a nejspíš i o nástroji samotném toho víme pramálo. Napravit to zkusíme při návštěvě v dílně Jiřího Galušky, který tyhle hudební nástroje vyrábí už přes tři desítky let. Dozvíme se třeba to, že na cimbálu najdeme 133 strun a taky víc než dvě desítky duší. Budeme sledovat celou výrobu, která zabere minimálně 200 hodin, podle toho, jak má nástroj vypadat. Pokud nevíte, co to jsou kolíčníky a kolik musí udržet ocelové vzpěry, na které jsou upnuté struny, tak my to zjistíme. Zeptáme se, jaké dřevo se hodí na výrobu nejvíc i na to, jak velký rozsah tónů cimbály Jiřího Galušky zvládnou. A poradíme vám, kde byste v jeho dílně vyrobené hudební nástroje mohli vidět a hlavně slyšet.
Výrobce cimbálů
Archeologie
Dovede si představit, jak chutnalo mamutí maso? A jak velcí mamuti se vlastně lovili? I to se dozvíme při návštěvě výstavy uspořádané Slováckým muzeem v Uherském Hradišti při příležitosti jeho stoletého výročí. Během prohlídky procestujeme zhruba pětatřicet tisíc let. Naše putování začneme mezi mamuty, společnost nám bude dělat unikátní exponát zhruba patnáctiletého mláděte. A pak se budeme přibližovat k současnosti. Zastavíme se kupříkladu u bronzových pokladů, které nám připomenou keltské předky a minout nemůžeme ani období Velké Moravy. Archeologové objevili nepřeberné množství pokladů jednotlivá období připomínající, místo samozřejmě bylo jen pro ty nejzajímavější. Čeká nás spousta otázek, na mnohé už známe odpovědi, ale trocha tajemna pořád zůstává.
Archeologické muzeum
Areál Živá Voda
Pokud byste se chtěli dozvědět, kdo všechno obývá naše rybníky, jezera nebo řeky a pěkně zblízka si všechny tyhle živočichy prohlédnout, pak si nenechte ujít návštěvu areálu Živá voda v Modré u Uherského Hradiště. Jedná se o největší expozicí přirozených mokřadních a sladkovodních ekosystémů v České republice a čeká vás v ní spousta poučení i zábavy. Část expozice je totiž interaktivní, takže si řadu věcí můžete vyzkoušet. Největší dobrodružství vás ale čeká v osmimetrovém tunelu umístěném několik metrů pod hladinou. Je to největší tunel svého druhu v Evropě, takže se připravte na ojedinělou podívanou. Součástí expozice je i naučná stezka, a pokud byste si chtěli dopřát ještě delší procházku do okolí, pak můžete zajít třeba ke Královu stolu.
Areál Živá voda
Vizovické pečivo
K Vánocům patří i pečení. Cukroví, perníčky a taky vizovické pečivo. Víte, kdy se začalo péct a podle čeho dostalo svůj název? Pokud vás napadá, že podle města slivovice, pak máte pravdu. Zhruba v polovině 19. století právě ve Vizovicích začali různá zvířátka z těsta z vody a mouky péct manželé Lutonští. V nabídce měli takřka čtyři desítky druhů. Svou inspiraci našli v historii, už dřív prý rodiče pekli dětem při pečení chleba taky figurky na hraní. Dost trvanlivé, silnější tvary vydrží i desítky let. Rádi byste si pečení vyzkoušeli? Poradíme vám, jak na to. Po zpracování těsta se k vlastnímu tvoření hodí třeba nůžky nebo nůž. Po dokončení i ozdobení pak přijde ke slovu několikahodinové pečení. A nemusíme asi ani dodávat, že kromě jednotlivých figurek si můžete Vánoce ozdobit i betlémem z vizovického pečiva.