Reportáže v regionech
Chřiby
Milovníky výletů do přírody zavedeme do Chřibů. Naši cestu začneme u hradu Buchlov. Dovnitř ale nenahlédneme, v zimních měsících je uzavřen. Budeme se proto věnovat krásám okolní krajiny. Prohlédneme si například skálu, která bývala pro naše předky nejspíš významným orientačním bodem. Říká se ji Velký buchlovský kámen. Pak se zastavíme v nenápadné obci Chabaň. K jejím chloubám patří velký sekvojovec obrovský, který tu před sto padesáti lety vysadil hrabě Zikmund II. Berchtold. Dnes patří k největším svého druhu v Evropě. Za pozornost stojí i pískovcové Břestecké skály, které jsou oblíbeným cílem horolezců. Naše toulání krajem zakončíme v muzeu v Buchlovicích, v němž se seznámíme s historií regionu i životem zdejších lidí.
Chřiby
Šicí stroje
Anna Chovánková z Vlčnova na Moravě vskutku mistrně ovládla šicí stroj. Na šlapacím dokáže hotová kouzla. Maluje si nádherné, ale taky složité, výšivky a s pomocí stroje je pak přenáší hlavně na tradiční kroje. Vlastně jehlou maluje a dokáže s ní dokonce i psát. Dozvíme se, jak se k téhle zálibě dostala a taky to, co je při vyšívání nejdůležitější. Paní Chovánková navíc staré šicí stroje sbírá a taky vystavuje. Prvním jejím pokladem byla stará mašina po babičce, dnes má unikátních kousků sedm desítek. Nejstarší z nich spatřil světlo světa už v roce 1870, a to rovnou v dílně vynálezce šicího stroje Američana Eliase Howeho. Najdeme mezi nimi taky jeden, který stehy řadí obráceně, než je obvyklé, tedy odspoda nahoru. A navíc i různé poklady, které bývají ve strojích ukryty.
Šicí stroje
Zuberská krajka
K tradicím Valašska patří už od 19. století i zuberská krajka. Jemná výšivka vytvořená drobnými stehy bílou nití na bílém podkladu. Tohle umění se tu po generace předává v rodinách z matky na dceru. K pokladům patří i v rodině Jany Juřicové, která sama vyšívá už čtyři desítky let. Základy pochytila od babičky. To, že patří k opravdu dobrým vyšívačkám, se pozná i podle toho, že nepoužívá jen osvědčené a poděděné vzory, ale sama si vytváří vlastní. A teď na přelomu roku je mohou obdivovat i návštěvníci výstavy na Soláni. Nečekají je tu ovšem jen její práce, společnost bílé něžné krajce dělají dřevořezby bratra paní Jany, Ladislava Bělunka. Ten k práci se dřevem přičichl už jako kluk a právě na popud své sestry se k ní vrátil.
Zuberská krajka
Košíkářství
Morkovice nedaleko Kroměříže proslavil um mistrů košíkářů. Jejich řemeslo tu má už více než dvousetletou tradici. Dřív se proutí zpracovávalo téměř v každé chalupě, dnes byste tu těch, kteří si s ním umějí poradit, našli jen pár. Jednou z těch, kteří se snaží slávu řemesla udržet při životě, je Dana Ptáčková. Její výrobky slaví úspěch po celém světě, stejně tak, jako to bývalo za časů jejích předků. Věnuje se sice převážně tvorbě menších předmětů – misek, kazet nebo tašek, ale snaží se obnovit i zájem o produkty, které dřív bývaly nepostradatelnou pomůckou. V její dílně byste tak mohli objevit koše i nůše na záda. Za své snažení získala už řadu ocenění včetně titulu Nositel lidové tradice. A co je všechny morkovické i milovníky starých řemesel potěší, je fakt, že s proutím to umějí i dcery paní Dany.
Košíkářství
Pavilon rejnoků
Do podmořského světa se vypravíme ve zlínské ZOO. Naším cílem totiž bude pavilon, v němž se zabydlela dvacítka rejnoků. Jejich moravský domov je velkou atrakcí už proto, že ve střední Evropě nemá konkurenci. Dozvíme se, jak dlouho trvalo vybudovat ho, kolik vody tihle zvláštní vodní živočichové potřebují a jak moc náročná je péče o to, aby byla pořád dost kvalitní a rejnokům se v ní dobře žilo. Zajímat nás bude i to, odkud k nám tahle skupinka paryb připutovala. A samozřejmě si je pořádně prohlédneme. Navíc, pozor, návštěvníkům je dovoleno dokonce si tyhle ladné tvory pohladit a případně je i zkusit nakrmit krevetami. To vše se může povést ovšem pouze za předpokladu, že páni domácí mají náladu na to se s lidmi kamarádit, jinak zmizí ke dnu a je po zábavě.