Reportáže v regionech
Květná zahrada
Květná zahrada neboli Libosad patří k chloubám Kroměříže. Spolu s tamním Arcibiskupským zámkem byla dokonce zapsána do seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. U jejího zrodu stál po třicetileté válce olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna - Kastelkornu, který chtěl vybudovat zahradu po vzoru italských. Jenže pak se mu dostal do ruky plánek nově vzniklé ozdoby sídla francouzských králů ve Versailles a všechno bylo jinak. V průběhu staletí se podoba Libosadu samozřejmě poněkud změnila. Nedávno se ale dočkal velké rekonstrukce, při níž byly obnoveny i už zaniklé prostory. Největším pomocníkem pro ty, kteří se do velkého díla pustili, byly grafické listy z dílny holandského rytce z konce 17. století. Na těch je totiž tehdejší uspořádání zahrady zachyceno.
Květná zahrada
Slavičín
Ve Slavičíně se symbolicky přeneseme do časů, kdy vrcholila druhá světová válka. Konkrétně do srpna 1944, kdy z Itálie mířilo sedm stovek letadel na Ostravu. Jenže akce dopadla úplně jinak. Krátkého zdržení doprovodných stíhaček využily nepřátelské německé, které zaútočily a k zemi poslaly desítku strojů. Na čtyřicet letců zahynulo a dalším se podařilo přistát s padáky. Ve slavičínském muzeu, které tuhle bitvu připomíná, se seznámíme s příběhy amerických vojáků i těch, kteří jim, bez ohledu na ohrožení vlastních životů, poskytli pomoc. Jeden z nich se dokonce dočkal knižního zpracování. Jeho hlavním hrdinou je Joseph Sykes, kterého místní lidé ukrývali až do konce války a Němcům se ho nepodařilo vypátrat.
Slavičín
Hostýnské vrchy
Hostýnské vrchy byly vyhlášeny přírodním parkem. Můžeme se v nich toulat v lesích a objevovat i vzácné rostliny. Své stopy tu ale zanechali taky naši dávní předci. Ti nejstarší se v kraji usadili už v pravěku, později si tady Keltové vybudovali oppidum. A ještě později na vrch Hostýn začali mířit poutníci. Hora, k jejímuž jménu bývá někdy přidáváno Svatý, je totiž jedním z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě. Za jeho vznik mohou podle legendy vlastně tak trochu tatarští bojovníci. Právě před nimi se sem prý schovali místní lidé a na přímluvu Panny Marie byli zachráněni. Proto postavili jako projev vděčnosti její sochu, pak kapli a nakonec velkou baziliku. Připomeneme si ale taky hrad, který stával na vrchu Skalný, a porozhlédneme se po kraji ze staré rozhledny.
Hostýnské vrchy
Rymice
Rymice na Kroměřížsku jsou obcí s dlouhou historií. My si připomeneme, jak se tu žilo v posledních dvou stovkách let. Ve vesnici se totiž dochovalo několik starých stavení, která připomínají lidovou architekturu typickou pro tenhle kraj, ale taky každodenní život i sváteční chvíle jejich obyvatel. Jen musíme vyfasovat mapu, a chalupy, které vytvořily unikátní skanzen, hezky najít. Nejsou totiž shromážděné na jednou místě, ale zůstaly tam, kde vyrostly a kde se v některých v druhé polovině minulého století ještě bydlelo. Zastavíme se na zahrádce, kde se dozvíme spoustu zajímavostí o včelaření, ale taky u mlýna, který sice už neklape, ale připomíná dlouhou tradici tohohle řemesla. A přijmeme taky pozvání na svatbu. Tedy symbolické.
Rymice
Sbírka mincí
Areál zámku a zahrad patří k chloubám hanáckých Atén, jak se někdy říká Kroměříži. Býval reprezentačním sídlem olomouckých biskupů a arcibiskupů. V 16. století nahradil gotický hrad a do současné podoby byl přestavěn v druhé polovině věku sedmnáctého. Tehdy přišla na svět i slavná Květná zahrada. Krásné sály i komnaty tentokrát ale mineme a zaměříme se na unikátní arcibiskupskou sbírku mincí. Obsahuje neuvěřitelných 10 tisíc vzácných kousků z různých období. Najdeme v ní i medaile vydávané kupříkladu papeži při slavnostních příležitostech. Část této sbírky je vystavena v Kabinetu mincí a podle plánu by se každé dva roky měly návštěvníkům představit poklady nové. A zavítáme taky do prostor, v nichž se od časů císaře Rudolfa II. razily arcibiskupské mince.