Reportáže v regionech
Příběh chleba
Ve Zlíně, konkrétně v jedné z budov tamního Baťova institutu, se symbolicky přeneseme do časů našich prababiček. Právě tam totiž návštěvníkům vyprávějí příběh chleba. Výstava, na kterou se vypravíme, nás provede všemi pracemi, které vzniku voňavého bochníku předcházely. Začneme už od samého začátku, tedy od úpravy země pro pěstování obilí. Prohlédneme si nástroje, které v průběhu staletí usnadňovaly práci. Můžeme se dokonce naučit i rytmická říkadla, která muži používali při mlácení obilí a objevíme taky různé způsoby přípravy chleba. Řeč bude i o pověrách spojených s chlebem. Víte, proč se třeba nikdy drobečky nesmetaly na zem? A protože je expozice interaktivní, můžete se zapojit a vytvořit si svůj vlastní bochník.
Příběh chleba
Šachova synagoga
K zajímavým a unikátním památkám moravského města Holešov patří židovská synagoga z 16. století. K jejímu zachování přispělo i to, že v době druhé světové války sloužila jako skladiště, zatímco k modlitbám byla využívaná druhá, novější. Tu nacisté vypálili, stará jejich pozornosti unikla. Prohlédneme si staré prostory, přidáme pár zajímavostí k nejvzácnějšímu vybavení. A pak se budeme věnovat jednomu ze zdejších rabínů. Jmenoval se Šabtaj ha – Kohen, ale říkali mu Šach. Patřil k nejvýznamnějším židovským učencům, psal knihy, podle kterých se dodnes vyučuje. A stále má hodně obdivovatelů po celém světě. Několik století mezi lidmi přežily i legendy spojené s jeho životem i smrtí. My vám prozradíme například, jak to bylo s knihou, která se dopsání dočkala až po jeho smrti a s místem jeho posledního odpočinku.
Šachova synagoga
Květná zahrada
Květná zahrada neboli Libosad patří k chloubám Kroměříže. Spolu s tamním Arcibiskupským zámkem byla dokonce zapsána do seznamu kulturního a přírodního dědictví UNESCO. U jejího zrodu stál po třicetileté válce olomoucký biskup Karel II. z Lichtenštejna - Kastelkornu, který chtěl vybudovat zahradu po vzoru italských. Jenže pak se mu dostal do ruky plánek nově vzniklé ozdoby sídla francouzských králů ve Versailles a všechno bylo jinak. V průběhu staletí se podoba Libosadu samozřejmě poněkud změnila. Nedávno se ale dočkal velké rekonstrukce, při níž byly obnoveny i už zaniklé prostory. Největším pomocníkem pro ty, kteří se do velkého díla pustili, byly grafické listy z dílny holandského rytce z konce 17. století. Na těch je totiž tehdejší uspořádání zahrady zachyceno.
Květná zahrada
Slavičín
Ve Slavičíně se symbolicky přeneseme do časů, kdy vrcholila druhá světová válka. Konkrétně do srpna 1944, kdy z Itálie mířilo sedm stovek letadel na Ostravu. Jenže akce dopadla úplně jinak. Krátkého zdržení doprovodných stíhaček využily nepřátelské německé, které zaútočily a k zemi poslaly desítku strojů. Na čtyřicet letců zahynulo a dalším se podařilo přistát s padáky. Ve slavičínském muzeu, které tuhle bitvu připomíná, se seznámíme s příběhy amerických vojáků i těch, kteří jim, bez ohledu na ohrožení vlastních životů, poskytli pomoc. Jeden z nich se dokonce dočkal knižního zpracování. Jeho hlavním hrdinou je Joseph Sykes, kterého místní lidé ukrývali až do konce války a Němcům se ho nepodařilo vypátrat.
Slavičín
Hostýnské vrchy
Hostýnské vrchy byly vyhlášeny přírodním parkem. Můžeme se v nich toulat v lesích a objevovat i vzácné rostliny. Své stopy tu ale zanechali taky naši dávní předci. Ti nejstarší se v kraji usadili už v pravěku, později si tady Keltové vybudovali oppidum. A ještě později na vrch Hostýn začali mířit poutníci. Hora, k jejímuž jménu bývá někdy přidáváno Svatý, je totiž jedním z nejvýznamnějších poutních míst na Moravě. Za jeho vznik mohou podle legendy vlastně tak trochu tatarští bojovníci. Právě před nimi se sem prý schovali místní lidé a na přímluvu Panny Marie byli zachráněni. Proto postavili jako projev vděčnosti její sochu, pak kapli a nakonec velkou baziliku. Připomeneme si ale taky hrad, který stával na vrchu Skalný, a porozhlédneme se po kraji ze staré rozhledny.