Reportáže v regionech
Kamenné koule
Na Rožnovsku, nedaleko obce Vidče, budeme obdivovat tajemné kamenné koule. Vyčnívají tam ze skal a odborníci i milovníci záhad dumají o tom, jak vznikly. Nejsou to první objevené podobné kamenné útvary na světě. Ty nejznámější bychom našli v Kostarice, ale tam jsou ve volné přírodě. O těch v Beskydech až do devadesátých let minulého století nikdo nevěděl. Všimli si jich až dělnici lomu při těžbě pískovce. A hned se začaly objevovat nejrůznější teorie. Podle jedné jsou kupříkladu zkamenělými vejci prehistorických ještěrů. Podle další byly lávovými bochníky kutálejícími se po sopce dolů. Bude nás zajímat, z jaké doby pocházejí, podle čeho jsou vědci schopni určit délku jejich existence. A nezapomeneme zavítat i do vesničky, v jejíž blízkosti se lom s koulemi nachází.
Kamenné koule
Soláň
Dřív než naše hory zasype sníh, dopřejeme si ještě jednu pořádnou túru. Našim cílem bude valašský Olymp, tedy Soláň. A zajímat nás nebudou jen našlapané kilometry, ale taky to, proč se zdánlivě obyčejný vrch stal oblíbeným místech několika generací malířů, herců, hudebníků. Tuhle krajinu si prý zamiloval už Leoš Janáček, který tu pátral po kořenech lidové písně Ach, šel jsem, šel jsem. A později se tu setkávali čeští a slovenští výtvarníci. Místem konání jejich legendárních salonů bývala hospoda Na Čartáku. Chtěli dokonce vybudovat zvonici, která by se stala centrem zdejšího uměleckého dění. Ta tu nakonec vyrostla později a dnes se v ní konají výstavy i hudební nebo sochařské akce. Nezůstaneme ale jen u ní, vyrazíme samozřejmě rovněž k vrcholu. Cestu zvládnou i ti méně zdatní a zpříjemní jim ji galerie pod širým nebem.
Soláň
Zámek Holešov
V Holešově se vypravíme na zámek. V barokním sídle ale nebudeme obdivovat historické komnaty, nýbrž zavzpomínáme na Zdeňka Buriana. U příležitosti kulatého výročí jeho narození tu totiž připravili výstavu plnou unikátů. Některá autorova díla se tu veřejnosti představují úplně poprvé, k vidění je tu i nejrozsáhlejší dosud vystavená kolekce ilustrací k mayovkám, Ujít si ale nenecháme ani procházku zámeckou zahradou. Budovat ji začali v 17. století, později se dočkala úpravy ve francouzském stylu a přibyla soustava kanálů ve tvaru Neptunova trojzubce. Můžete si tu dopřát i plavbu na lodičce s krásným výhledem na zámek. A minout byste neměli ani altánek, který je součástí zahrady. Kdysi sloužil k odpočinku panstva, v polovině minulého století se proměnil v observatoř.
Zámek Holešov
Příběh chleba
Ve Zlíně, konkrétně v jedné z budov tamního Baťova institutu, se symbolicky přeneseme do časů našich prababiček. Právě tam totiž návštěvníkům vyprávějí příběh chleba. Výstava, na kterou se vypravíme, nás provede všemi pracemi, které vzniku voňavého bochníku předcházely. Začneme už od samého začátku, tedy od úpravy země pro pěstování obilí. Prohlédneme si nástroje, které v průběhu staletí usnadňovaly práci. Můžeme se dokonce naučit i rytmická říkadla, která muži používali při mlácení obilí a objevíme taky různé způsoby přípravy chleba. Řeč bude i o pověrách spojených s chlebem. Víte, proč se třeba nikdy drobečky nesmetaly na zem? A protože je expozice interaktivní, můžete se zapojit a vytvořit si svůj vlastní bochník.
Příběh chleba
Šachova synagoga
K zajímavým a unikátním památkám moravského města Holešov patří židovská synagoga z 16. století. K jejímu zachování přispělo i to, že v době druhé světové války sloužila jako skladiště, zatímco k modlitbám byla využívaná druhá, novější. Tu nacisté vypálili, stará jejich pozornosti unikla. Prohlédneme si staré prostory, přidáme pár zajímavostí k nejvzácnějšímu vybavení. A pak se budeme věnovat jednomu ze zdejších rabínů. Jmenoval se Šabtaj ha – Kohen, ale říkali mu Šach. Patřil k nejvýznamnějším židovským učencům, psal knihy, podle kterých se dodnes vyučuje. A stále má hodně obdivovatelů po celém světě. Několik století mezi lidmi přežily i legendy spojené s jeho životem i smrtí. My vám prozradíme například, jak to bylo s knihou, která se dopsání dočkala až po jeho smrti a s místem jeho posledního odpočinku.