Reportáže v regionech
Výroba hudebních nástrojů
Vít Kašpařík vyrůstal v muzikantské rodině. Tatínek dokonce vyráběl historické nástroje. A synek ovládal kupříkladu hru na klavír nebo flétnu. Posléze sice absolvoval průmyslovku a vyučil se kovářem, ale stejně ho to k lásce z dětství táhlo. A taky k práci s dřevem. A když se pak usadil ve Velkých Karlovicích, začal se zajímat o tamní lidové muzicírování i tradiční nástroje. Nejprve jen pro své blízké a kamarády vyráběl různé píšťaly, ale díky tomu, že s nimi měl úspěch, pustil se do dalších kousků. Nechá nás nahlédnout do své dílny a my se trochu přiučíme. Zjistíme, jaké dřevo se nejvíc hodí nebo jaké píšťalky si tvořili pasáčci při své službě u stád. A jak se pomocí silných tónů pastýřských trúb dokázali mezi sebou na poměrně velkou vzdálenost dorozumívat.
Výroba hudebních nástrojů
Kroměříž
K zajímavostem Kroměříže nepatří jen zámek a jeho zahrady. O tom vás přesvědčíme při prohlídce zařízení bývalé arcibiskupské vodárny. Dozvíme se, kdy a kdo ji nechal vybudovat i to, že v počátcích fungovala v arcibiskupském mlýně. Až později, poté, co klapáč opakovaně vyhořel, se dočkala nového pohonu. Nejprve se činily stroje na plyn, které za pár let nahradily ty elektrické. A ty ji poháněly až do roku 1963, kdy byl její provoz ukončen. Voda z ní byla rozváděna třemi větvemi. První dodávala vláhu do podzámecké zahrady i rybníka, druhá zásobovala pivovar a třetí nenechala odvést do šrotu, nýbrž zrestaurovat, a tak ho můžou zájemci obdivovat dodnes.
Kroměříž
Kamenné koule
Na Rožnovsku, nedaleko obce Vidče, budeme obdivovat tajemné kamenné koule. Vyčnívají tam ze skal a odborníci i milovníci záhad dumají o tom, jak vznikly. Nejsou to první objevené podobné kamenné útvary na světě. Ty nejznámější bychom našli v Kostarice, ale tam jsou ve volné přírodě. O těch v Beskydech až do devadesátých let minulého století nikdo nevěděl. Všimli si jich až dělnici lomu při těžbě pískovce. A hned se začaly objevovat nejrůznější teorie. Podle jedné jsou kupříkladu zkamenělými vejci prehistorických ještěrů. Podle další byly lávovými bochníky kutálejícími se po sopce dolů. Bude nás zajímat, z jaké doby pocházejí, podle čeho jsou vědci schopni určit délku jejich existence. A nezapomeneme zavítat i do vesničky, v jejíž blízkosti se lom s koulemi nachází.
Kamenné koule
Soláň
Dřív než naše hory zasype sníh, dopřejeme si ještě jednu pořádnou túru. Našim cílem bude valašský Olymp, tedy Soláň. A zajímat nás nebudou jen našlapané kilometry, ale taky to, proč se zdánlivě obyčejný vrch stal oblíbeným místech několika generací malířů, herců, hudebníků. Tuhle krajinu si prý zamiloval už Leoš Janáček, který tu pátral po kořenech lidové písně Ach, šel jsem, šel jsem. A později se tu setkávali čeští a slovenští výtvarníci. Místem konání jejich legendárních salonů bývala hospoda Na Čartáku. Chtěli dokonce vybudovat zvonici, která by se stala centrem zdejšího uměleckého dění. Ta tu nakonec vyrostla později a dnes se v ní konají výstavy i hudební nebo sochařské akce. Nezůstaneme ale jen u ní, vyrazíme samozřejmě rovněž k vrcholu. Cestu zvládnou i ti méně zdatní a zpříjemní jim ji galerie pod širým nebem.
Soláň
Zámek Holešov
V Holešově se vypravíme na zámek. V barokním sídle ale nebudeme obdivovat historické komnaty, nýbrž zavzpomínáme na Zdeňka Buriana. U příležitosti kulatého výročí jeho narození tu totiž připravili výstavu plnou unikátů. Některá autorova díla se tu veřejnosti představují úplně poprvé, k vidění je tu i nejrozsáhlejší dosud vystavená kolekce ilustrací k mayovkám, Ujít si ale nenecháme ani procházku zámeckou zahradou. Budovat ji začali v 17. století, později se dočkala úpravy ve francouzském stylu a přibyla soustava kanálů ve tvaru Neptunova trojzubce. Můžete si tu dopřát i plavbu na lodičce s krásným výhledem na zámek. A minout byste neměli ani altánek, který je součástí zahrady. Kdysi sloužil k odpočinku panstva, v polovině minulého století se proměnil v observatoř.
