Reportáže v regionech
Vyřezávaný betlém
Česko. Evropa. Svět. A samá nej. Největší dřevěná socha u nás, největší betlém v Evropě a rýsuje se i největší vyřezávaný obraz na světě. Přitom o tyhle rarity se zasloužil pan Jiří Halouzka, řezbář z Jiříkova na Rýmařovsku – města, které určitě největší není. Mistr řezbář si dal jasný cíl: každý rok vytvořit čtyři sochy, kterými obohatí svůj betlém. Jeho dřevěný obraz ukrytý ve stodole, které říká církevní, má 72 metrů čtverečních.
Vyřezávaný betlém
Botanická zahrada v Hukvaldech
Araukárie nebo tylandsie – nejde ani o bájné země, ani o názvy nových nemocí. Naopak. Jsou to rostliny. Sice trochu větší, než je běžné, ale krásné. A prý moc chutnaly dinosaurům. Bělouš kakadu, ptáci, plazi, členovci, savci – botanicko-zoologická reportáž z Hukvald nemůže být o ničem jiném. Rodiště Leoše Janáčka se totiž pyšní malou botanickou zahradou „Tropic Hukvaldy“.
Botanická zahrada v Hukvaldech
Po stopách Františka Palackého
Nedělní výlet s Toulavou kamerou zakončíme v Podbeskydí. V městečku Hodslavice. Nejen místní vědí, že se tam narodil otec českého dějepisectví František Palacký. V téměř nezměněné podobě tady najdete i jeho rodný dům. Protože jsme ale kamera toulavá, zavedeme vás i na naučnou stezku – ta nese právě Palackého jméno. Vystoupáme až do výšky 546 metrů – právě tady leží Svinec – nejvyšší místo, kam turisté můžou dojít. Flora, která se tu nabízí, je nejen krásná, ale i výjimečná.
Rodný domek Františka Palackého
Kotulova dřevěnka
V nejmladším českém městě v Havířově přímo uprostřed sídliště narazíte na jednu unikátní stavbu. Je o to bizarnější, že stojí mezi domy ve svahu na svém původním místě a to už od roku 1781. Říká se jí Kotulova roubenka, a to podle rodu, který chaloupku vlastnil nejdéle. Dnes funguje jako muzejní expozice a my se podíváme na to, jakže to byli naši předkové důvtipní a důmyslní, jaký komfort si dokázali vymyslet a vyrobit dvě stě let před námi.
Kotulova roubenka
Zámek Kravaře
Zámecký areál v Kravařích je spjat se šlechtickým rodem pánů z Kravař. Jeho „zakládací listina“ pochází z roku 1377. Zámek byl v 18. století přestavěn v barokním stylu a dnes ho místní využívají hlavně kulturním účelům. V barokním interiéru najdeme všechny artefakty, které nám přiblíží život tehdejší šlechty. Zámečtí pánové si však žili na vysoké noze a tak dluhy narůstaly. Panství proto museli prodat – legendy spjaté s ním ale zůstaly.